zavřít
Ludvík Svoboda

7. československý prezident

Narození:
25. 11. 1895 , Hroznatín
Úmrtí:
20. 9. 1979  ve věku 83 let,  Praha  †
Znamení:
střelec  
Výška:
přidej výšku
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

243 se líbí, 43 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Ludvík Svoboda (25. listopadu 1895 Hroznatín – 20. září 1979) byl československý generál a prezident, nositel titulů hrdina ČSSR a SSSR. Za první světové války člen Československých legií v Rusku. Od roku 1922 důstojník československé armády. Roku 1939 uprchl do Polska, kde organizoval československou jednotku. Po jeho porážce byl zajat Rudou armádou, internován a odsouzen k smrti jako špión (rozsudek však vzápětí na to byl zrušen – patrně z důvodu toho, že Svoboda již tehdy pracoval jako špión pro NKVD). Po přepadení SSSR Německem (1941) vstoupil do nově ustavovaných bojových jednotek Čechoslováků bojujících po boku Rudé armády, kde rychle stoupal v hodnostech. V roce 1945 se stal divizním generálem a ministrem obrany ČSR jakožto nestraník (ačkoliv už v té době byl s velkou pravděpodobností tajným členem KSČ). Právě jeho naprostá loajalita ke KSČ, jíž si demokratické strany nebyly vědomy (jinak by jej nikdy do této funkce neschválily), byla jedním z klíčových prvků v únorovém převratu. Svoboda tehdy sdělil prezidentu Benešovi, že armáda za žádných okolností „nepůjde proti lidu“, čímž se zpronevěřil svým povinnostem ministra obrany, ale zato splnil úkol komunistického trójského koně ve vládě a ozbrojených silách. Na počátku 50. let byl odstraněn z politiky a krátkou dobu vězněn. V rámci Pražského jara byl 30. března 1968 zvolen prezidentem za příliš zkompromitovaného A. Novotného. Za srpnové okupace na jedné straně odmítl jmenovat dělnickorolnickou vládu Biľaka a Indry, na druhé straně se v následujících letech podílel na tzv. normalizaci. 29. května 1975 byl pro zdravotní problémy zbaven prezidentské funkce. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Ludvík Svoboda (25. listopadu 1895 Hroznatín – 20. září 1979) byl československý generál a prezident, nositel titulů hrdina ČSSR a SSSR.

Za první světové války člen Československých legií v Rusku. Od roku 1922 důstojník československé armády. Roku 1939 uprchl do Polska, kde organizoval československou jednotku. Po jeho porážce byl zajat Rudou armádou, internován a odsouzen k smrti jako špión (rozsudek však vzápětí na to byl zrušen – patrně z důvodu toho, že Svoboda již tehdy pracoval jako špión pro NKVD).

Po přepadení SSSR Německem (1941) vstoupil do nově ustavovaných bojových jednotek Čechoslováků bojujících po boku Rudé armády, kde rychle stoupal v hodnostech. V roce 1945 se stal divizním generálem a ministrem obrany ČSR jakožto nestraník (ačkoliv už v té době byl s velkou pravděpodobností tajným členem KSČ).

Právě jeho naprostá loajalita ke KSČ, jíž si demokratické strany nebyly vědomy (jinak by jej nikdy do této funkce neschválily), byla jedním z klíčových prvků v únorovém převratu. Svoboda tehdy sdělil prezidentu Benešovi, že armáda za žádných okolností „nepůjde proti lidu“, čímž se zpronevěřil svým povinnostem ministra obrany, ale zato splnil úkol komunistického trójského koně ve vládě a ozbrojených silách. Na počátku 50. let byl odstraněn z politiky a krátkou dobu vězněn.

V rámci Pražského jara byl 30. března 1968 zvolen prezidentem za příliš zkompromitovaného A. Novotného. Za srpnové okupace na jedné straně odmítl jmenovat dělnickorolnickou vládu Biľaka a Indry, na druhé straně se v následujících letech podílel na tzv. normalizaci. 29. května 1975 byl pro zdravotní problémy zbaven prezidentské funkce.

Ludvík Svoboda v našich článcích

  • ANO má pro spoustu voličů levicový program, říká Jičínský

    ANO má pro spoustu voličů levicový program, říká Jičínský

    14. 10. 2019 12:10 V naší společnosti se ústava netěší dostatečné úctě a vážnosti z hlediska toho, jak ji vnímá občanská společnost a jak s ní zacházejí především parlamentní strany, poukazuje v rozhovoru pro Tiscali.cz ústavní právník a bývalý poslanec za sociální demokracii Zdeněk Jičínský. Zmiňuje také, že ohledně vývoje v ČSSD byl přílišným optimistou. (První část rozhovoru ZDE)… více

  • Národ se s Karlem Gottem rozloučí pohřbem se státními poctami

    Národ se s Karlem Gottem rozloučí pohřbem se státními poctami

    3. 10. 2019 15:33 Podle prohlášení premiéra Andreje Babiše se nakonec vláda rozhodla upustit od státního pohřbu Karla Gotta. Rozloučení s umělcem se tak uskuteční formou pohřbu se státními poctami.… více

  • Zeman mlčí ve chvíli, kdy by měl správný prezident promluvit

    Zeman mlčí ve chvíli, kdy by měl správný prezident promluvit

    21. 8. 2018 09:00 Okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy je, jak se zdá, pro prezidenta Miloše Zemana velmi citlivé téma, o němž nerad mluví. Proto se i letos 21. srpna nedočkáme od hlavy státu žádného projevu k 50. výročí "osvobození". Je to vhodná chvíle, aby prezident mlčel? … více

  • Kauza Ludvík Svoboda: Stížnosti diváků? Nemají právo! napsal Jakub Železný

    Parlamentnílisty.cz, 21. 9. 2020 Rada ČT nemá co mluvit do stížností, které lidé pošlou za možné přešlapy moderátorů veřejnoprávní televize. Tvrdí to Jakub Železný v dopise, který zaslal radním České televize a šéfovi Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Redakce PL má dopis k dispozici. … více

  • Černé na bílém: Stížnost na chování Jakuba Železného. Primitivní antikomunistický aktivismus. Výmluvy

    Parlamentnílisty.cz, 7. 9. 2020 Výrok moderátora Událostí, komentářů Jakuba Železného o Ludvíku Svobodovi na ČT má dohru. Na jeho chování podal stížnost analytik Štěpán Kotrba. Ale nechce jen, aby Rada ČT uznala, že Železný porušil kodex, chce také, aby byl kodex zpřísněn a zpřesněn. Varuje, že kodex jako jediný nástroj udržuje legitimitu ČT. A pokud bude ignorován, může to mít „fatální důsledky pro ochotu diváků nekvalitní službu nadále hradit“. Od předsedy Rady České televize René Kühna nyní dostal odpověď. … více

  • Železný z ČT rozpálil Konečnou: Malý člověk. Takhle se otírat o hrdinu Ludvíka Svobodu. Vyjeďte za hranice Prahy!

    Parlamentnílisty.cz, 30. 8. 2020 ROZHOVOR „Pan Babiš tímto svým postojem možná mnohé překvapil, ale mě rozhodně ne. Vím, jak se chová na půdě EU a co vše je schopen odkývat Merkelové a Macronovi,“ říká v reakci na premiérova slova k událostem v Bělorusku europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná. A dodává: „Je vidět, že v zahraniční politice drží hubu a krok.“ Řekla, co si myslí o „rouškovném“ pro seniory i o zmatcích kolem opatření proti koronaviru. Došlo i na moderátora ČT Jakuba Železného. … více