zavřít
Ludvík Svoboda

7. československý prezident

Narození:
25. 11. 1895 , Hroznatín
Úmrtí:
20. 9. 1979  ve věku 83 let,  Praha  †
Znamení:
střelec  
Výška:
přidej výšku
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

241 se líbí, 43 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Ludvík Svoboda (25. listopadu 1895 Hroznatín – 20. září 1979) byl československý generál a prezident, nositel titulů hrdina ČSSR a SSSR. Za první světové války člen Československých legií v Rusku. Od roku 1922 důstojník československé armády. Roku 1939 uprchl do Polska, kde organizoval československou jednotku. Po jeho porážce byl zajat Rudou armádou, internován a odsouzen k smrti jako špión (rozsudek však vzápětí na to byl zrušen – patrně z důvodu toho, že Svoboda již tehdy pracoval jako špión pro NKVD). Po přepadení SSSR Německem (1941) vstoupil do nově ustavovaných bojových jednotek Čechoslováků bojujících po boku Rudé armády, kde rychle stoupal v hodnostech. V roce 1945 se stal divizním generálem a ministrem obrany ČSR jakožto nestraník (ačkoliv už v té době byl s velkou pravděpodobností tajným členem KSČ). Právě jeho naprostá loajalita ke KSČ, jíž si demokratické strany nebyly vědomy (jinak by jej nikdy do této funkce neschválily), byla jedním z klíčových prvků v únorovém převratu. Svoboda tehdy sdělil prezidentu Benešovi, že armáda za žádných okolností „nepůjde proti lidu“, čímž se zpronevěřil svým povinnostem ministra obrany, ale zato splnil úkol komunistického trójského koně ve vládě a ozbrojených silách. Na počátku 50. let byl odstraněn z politiky a krátkou dobu vězněn. V rámci Pražského jara byl 30. března 1968 zvolen prezidentem za příliš zkompromitovaného A. Novotného. Za srpnové okupace na jedné straně odmítl jmenovat dělnickorolnickou vládu Biľaka a Indry, na druhé straně se v následujících letech podílel na tzv. normalizaci. 29. května 1975 byl pro zdravotní problémy zbaven prezidentské funkce. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Ludvík Svoboda (25. listopadu 1895 Hroznatín – 20. září 1979) byl československý generál a prezident, nositel titulů hrdina ČSSR a SSSR.

Za první světové války člen Československých legií v Rusku. Od roku 1922 důstojník československé armády. Roku 1939 uprchl do Polska, kde organizoval československou jednotku. Po jeho porážce byl zajat Rudou armádou, internován a odsouzen k smrti jako špión (rozsudek však vzápětí na to byl zrušen – patrně z důvodu toho, že Svoboda již tehdy pracoval jako špión pro NKVD).

Po přepadení SSSR Německem (1941) vstoupil do nově ustavovaných bojových jednotek Čechoslováků bojujících po boku Rudé armády, kde rychle stoupal v hodnostech. V roce 1945 se stal divizním generálem a ministrem obrany ČSR jakožto nestraník (ačkoliv už v té době byl s velkou pravděpodobností tajným členem KSČ).

Právě jeho naprostá loajalita ke KSČ, jíž si demokratické strany nebyly vědomy (jinak by jej nikdy do této funkce neschválily), byla jedním z klíčových prvků v únorovém převratu. Svoboda tehdy sdělil prezidentu Benešovi, že armáda za žádných okolností „nepůjde proti lidu“, čímž se zpronevěřil svým povinnostem ministra obrany, ale zato splnil úkol komunistického trójského koně ve vládě a ozbrojených silách. Na počátku 50. let byl odstraněn z politiky a krátkou dobu vězněn.

V rámci Pražského jara byl 30. března 1968 zvolen prezidentem za příliš zkompromitovaného A. Novotného. Za srpnové okupace na jedné straně odmítl jmenovat dělnickorolnickou vládu Biľaka a Indry, na druhé straně se v následujících letech podílel na tzv. normalizaci. 29. května 1975 byl pro zdravotní problémy zbaven prezidentské funkce.

Ludvík Svoboda v našich článcích

  • ANO má pro spoustu voličů levicový program, říká Jičínský

    ANO má pro spoustu voličů levicový program, říká Jičínský

    14. 10. 2019 12:10 V naší společnosti se ústava netěší dostatečné úctě a vážnosti z hlediska toho, jak ji vnímá občanská společnost a jak s ní zacházejí především parlamentní strany, poukazuje v rozhovoru pro Tiscali.cz ústavní právník a bývalý poslanec za sociální demokracii Zdeněk Jičínský. Zmiňuje také, že ohledně vývoje v ČSSD byl přílišným optimistou. (První část rozhovoru ZDE)… více

  • Národ se s Karlem Gottem rozloučí pohřbem se státními poctami

    Národ se s Karlem Gottem rozloučí pohřbem se státními poctami

    3. 10. 2019 15:33 Podle prohlášení premiéra Andreje Babiše se nakonec vláda rozhodla upustit od státního pohřbu Karla Gotta. Rozloučení s umělcem se tak uskuteční formou pohřbu se státními poctami.… více

  • Zeman mlčí ve chvíli, kdy by měl správný prezident promluvit

    Zeman mlčí ve chvíli, kdy by měl správný prezident promluvit

    21. 8. 2018 09:00 Okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy je, jak se zdá, pro prezidenta Miloše Zemana velmi citlivé téma, o němž nerad mluví. Proto se i letos 21. srpna nedočkáme od hlavy státu žádného projevu k 50. výročí "osvobození". Je to vhodná chvíle, aby prezident mlčel? … více

  • Krajský šéf KSČM: Rusko možná podniká kroky, aby nás mělo ve své oboře, ale USA už nás v ní mají. A Václav Havel...

    Parlamentnílisty.cz, 8. 11. 2019 30 LET OD LISTOPADU 89 Štrougal a Jakeš versus Marián Čalfa? Do morků kostí přesvědčení komunisté oproti převlékači kabátů, jenž zametl Havlovi cestu na Hrad a nabyl pohádkového jmění při pomoci prodeji Lucerny. Takový člověk prvnímu českému prezidentovi nevadil, stejně jako estébák Junek, veliký komunista a následně převeliký privatizátor. Šéf plzeňské krajské organizace KSČM a ÚV KSČM Miroslav Kavij v obsáhlém rozhovoru pro ParlamentníListy.cz uvádí, že jsme si za posledních několik desetiletí příliš nepolepšili. Při přípravě na velkolepou listopadovou show naše média třeba v září opomněla připomenout čtyřicet let od úmrtí generála Ludvíka Svobody. … více

  • Krajský šéf KSČM: Rusko možná podniká kroky, aby nás mělo ve své oboře, ale USA už nás v ní mají. A Václav Havel...

    Parlamentnílisty.cz, 8. 11. 2019 30 LET OD LISTOPADU 89 Štrougal a Jakeš versus Marián Čalfa? Do morků kostí přesvědčení komunisté oproti převlékači kabátů, jenž zametl Havlovi cestu na Hrad a nabyl pohádkového jmění při pomoci prodeji Lucerny. Takový člověk prvnímu českému prezidentovi nevadil, stejně jako estébák Junek, veliký komunista a následně převeliký privatizátor. Šéf plzeňské krajské organizace KSČM a ÚV KSČM Miroslav Kavij v obsáhlém rozhovoru pro ParlamentníListy.cz uvádí, že jsme si za posledních několik desetiletí příliš nepolepšili. Při přípravě na velkolepou listopadovou show naše média třeba v září opomněla připomenout čtyřicet let od úmrtí generála Ludvíka Svobody. … více

  • Krajský šéf KSČM: Rusko možná podniká kroky, aby nás mělo ve své komoře, ale USA už nás v ní mají. A Václav Havel...

    Parlamentnílisty.cz, 8. 11. 2019 30 LET OD LISTOPADU 89 Štrougal a Jakeš versus Marián Čalfa? Do morků kostí přesvědčení komunisté oproti převlékači kabátů, jenž zametl Havlovi cestu na Hrad a nabyl pohádkového jmění při pomoci prodeji Lucerny. Takový člověk prvnímu českému prezidentovi nevadil, stejně jako estébák Junek, veliký komunista a následně převeliký privatizátor. Šéf plzeňské krajské organizace KSČM a ÚV KSČM Miroslav Kavij v obsáhlém rozhovoru pro ParlamentníListy.cz uvádí, že jsme si za posledních několik desetiletí příliš nepolepšili. Při přípravě na velkolepou listopadovou show naše média třeba v září opomněla připomenout čtyřicet let od úmrtí generála Ludvíka Svobody. … více