zavřít
Gustáv Husák

8. československý prezident

Narození:
10. 1. 1913 , Dúbravka, Bratislava
Úmrtí:
18. 11. 1991  ve věku 78 let,  Bratislava  †
Znamení:
kozoroh  
Výška:
přidej výšku
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

259 se líbí, 175 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Gustáv Husák (10. ledna 1913 Dúbravka, (dnes část Bratislavy) – 18. listopadu 1991 Bratislava) byl československý komunistický politik a prezident. Ve dvacátých letech byl Husák pilným studentem bratislavského gymnázia. V roce 1929, jako šestnáctiletý, vstoupil Husák do Komunistického svazu mládeže a v roce 1933, jako student bratislavské právnické fakulty, do Komunistické strany Československa. Za druhé světové války byl Husák zarytým odpůrcem Tisova klerofašistického Slovenského štátu, byl členem hnutí odporu, aktivně se účastnil Slovenského národního povstání. Byl místopředsedou povstalecké Slovenské národní rady, pověřencem vnitra a místopředsedou Komunistické strany Slovenska. Z této doby je zachován i Husákův dopis, v němž doporučuje, aby Slovensko bylo zařazeno do svazku národů Sovětského svazu. Později ale již Husák zastává stanovisko, že Slovensko je nedílnou součástí Československa a že má mít v tomto svazku značnou autonomii. Po druhé světové válce, v prvních parlamentních volbách v květnu roku 1946, vítězí na Slovensku Demokratická strana (narozdíl od Českých zemí kde vítězí komunisté). Přesto (po podpisu tzv. třetí pražské dohody) všechna rozhodnutí Slovenské národní rady podléhají schválení československé vlády. Husák sám se stává předsedou Sboru pověřenců. Na podzim roku 1947 pak Gustáv Husák vyhnal z pozice své funkce nátlakovými akcemi nekomunistické pověřence z jejich úřadů, řídil potom jak slovenskou SNB (policie), tak StB (tajná policie). Po komunistickém převratu v roce 1948 byl Husák zpočátku politicky úspěšný, ale roku 1950 byl s V. Clementisem, L. Novomeským a mnoha dalšími obviněn z buržoazního nacionalismu. V únoru roku 1951 byl zatčen a v dubnu 1954 je pak ve vykonstruovaném procesu s tzv. buržoazními nacionalisty odsouzen na doživotí. Byl jedním z mála, kteří při procesu nedoznali žádnou vinu, což mu pravděpodobně zachránilo život. V roce 1960 byl po rozsáhlé amnestii prezidenta A. Novotného Husák propuštěn a v roce 1963 plně rehabilitován. V průběhu šedesátých byl zpočátku Husák jednou z hlavních osobností reformního proudu v KSČ, v období tzv. pražského jara vystupoval jako věrný stoupenec Dubčeka. V dubnu roku 1968 se stal místopředsedou československé vlády, v níž pak byl jedním z předních iniciátorů ústavního zákona o federativním uspořádání republiky. Na moskevských jednáních v srpnu roku 1968 Husák „změnil kurs“ a stal se Brežněvovým spojencem. V roce 1969 se Husák dostal do čela KSČ – do května roku 1971 byl jejím prvním tajemníkem, poté až do roku 1987 jejím generálním tajemníkem. V roce 1975, po odstranění prezidenta L. Svobody z funkce, se stal na příštích čtrnáct let prezidentem Československa. Po listopadových událostech roku 1989 Husák jmenoval 10. prosince Čalfovu „vládu národního porozumění“ a vzápětí abdikoval z funkce prezidenta republiky. V listopadových dnech byl jedním z politiků, kteří odmítli situaci řešit násilím a přispěl tak ke klidnému průběhu převratu. Dne 18. listopadu 1991 pak Gustáv Husák, jako soukromá polozapomenutá osoba, zemřel. Jako mnoho dalších komunistických funkcionářů nebyl ani on nikdy postaven před řádný soud, který by soudil jeho činy v době po roce 1968. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Gustáv Husák (10. ledna 1913 Dúbravka, (dnes část Bratislavy) – 18. listopadu 1991 Bratislava) byl československý komunistický politik a prezident.

Ve dvacátých letech byl Husák pilným studentem bratislavského gymnázia. V roce 1929, jako šestnáctiletý, vstoupil Husák do Komunistického svazu mládeže a v roce 1933, jako student bratislavské právnické fakulty, do Komunistické strany Československa.

Za druhé světové války byl Husák zarytým odpůrcem Tisova klerofašistického Slovenského štátu, byl členem hnutí odporu, aktivně se účastnil Slovenského národního povstání. Byl místopředsedou povstalecké Slovenské národní rady, pověřencem vnitra a místopředsedou Komunistické strany Slovenska. Z této doby je zachován i Husákův dopis, v němž doporučuje, aby Slovensko bylo zařazeno do svazku národů Sovětského svazu. Později ale již Husák zastává stanovisko, že Slovensko je nedílnou součástí Československa a že má mít v tomto svazku značnou autonomii.

Po druhé světové válce, v prvních parlamentních volbách v květnu roku 1946, vítězí na Slovensku Demokratická strana (narozdíl od Českých zemí kde vítězí komunisté). Přesto (po podpisu tzv. třetí pražské dohody) všechna rozhodnutí Slovenské národní rady podléhají schválení československé vlády. Husák sám se stává předsedou Sboru pověřenců.

Na podzim roku 1947 pak Gustáv Husák vyhnal z pozice své funkce nátlakovými akcemi nekomunistické pověřence z jejich úřadů, řídil potom jak slovenskou SNB (policie), tak StB (tajná policie).

Po komunistickém převratu v roce 1948 byl Husák zpočátku politicky úspěšný, ale roku 1950 byl s V. Clementisem, L. Novomeským a mnoha dalšími obviněn z buržoazního nacionalismu. V únoru roku 1951 byl zatčen a v dubnu 1954 je pak ve vykonstruovaném procesu s tzv. buržoazními nacionalisty odsouzen na doživotí. Byl jedním z mála, kteří při procesu nedoznali žádnou vinu, což mu pravděpodobně zachránilo život.

V roce 1960 byl po rozsáhlé amnestii prezidenta A. Novotného Husák propuštěn a v roce 1963 plně rehabilitován. V průběhu šedesátých byl zpočátku Husák jednou z hlavních osobností reformního proudu v KSČ, v období tzv. pražského jara vystupoval jako věrný stoupenec Dubčeka. V dubnu roku 1968 se stal místopředsedou československé vlády, v níž pak byl jedním z předních iniciátorů ústavního zákona o federativním uspořádání republiky.

Na moskevských jednáních v srpnu roku 1968 Husák „změnil kurs“ a stal se Brežněvovým spojencem. V roce 1969 se Husák dostal do čela KSČ – do května roku 1971 byl jejím prvním tajemníkem, poté až do roku 1987 jejím generálním tajemníkem. V roce 1975, po odstranění prezidenta L. Svobody z funkce, se stal na příštích čtrnáct let prezidentem Československa.

Po listopadových událostech roku 1989 Husák jmenoval 10. prosince Čalfovu „vládu národního porozumění“ a vzápětí abdikoval z funkce prezidenta republiky. V listopadových dnech byl jedním z politiků, kteří odmítli situaci řešit násilím a přispěl tak ke klidnému průběhu převratu.

Dne 18. listopadu 1991 pak Gustáv Husák, jako soukromá polozapomenutá osoba, zemřel. Jako mnoho dalších komunistických funkcionářů nebyl ani on nikdy postaven před řádný soud, který by soudil jeho činy v době po roce 1968.

Gustáv Husák v našich článcích

  • Opilý Brežněv řídil Husáka jak Lunochod

    Opilý Brežněv řídil Husáka jak Lunochod

    10. 11. 2019 19:21 Jméno Leonida Brežněva budou mít Češi a Slováci navždy spojeno s invazí a okupací země. Sovětský vůdce však Československo miloval, navštěvoval, se soudruhy tady vypil nejeden 'stakan' kořalky. A bylo to na něm patrné...… více

  • ANO má pro spoustu voličů levicový program, říká Jičínský

    ANO má pro spoustu voličů levicový program, říká Jičínský

    14. 10. 2019 12:10 V naší společnosti se ústava netěší dostatečné úctě a vážnosti z hlediska toho, jak ji vnímá občanská společnost a jak s ní zacházejí především parlamentní strany, poukazuje v rozhovoru pro Tiscali.cz ústavní právník a bývalý poslanec za sociální demokracii Zdeněk Jičínský. Zmiňuje také, že ohledně vývoje v ČSSD byl přílišným optimistou. (První část rozhovoru ZDE)… více

  • Kim Ir-sen se děsil létání, do Československa dojel obrněným vlakem

    Kim Ir-sen se děsil létání, do Československa dojel obrněným vlakem

    8. 7. 2019 15:16 Před 25 lety zemřel první vůdce komunistické Severní Koreje Kim Ir-sen. Masový vrah, který zavedl hrůzovládu ve své zemi, dvakrát navštívil i Československo. Druhá návštěva byla přitom poměrně kuriózní.… více

  • Havlův raketový vzestup, KGB, „mrtvý“ Šmíd, Lorenc, Dubček. Historik Macháček odkrývá pozadí listopadu 1989

    Parlamentnílisty.cz, 15. 11. 2019 REPORTÁŽ Od Husáka k Havlovi. Tak se jmenoval pořad historika Michala Macháčka (který o Gustávu Husákovi napsal i knihu) v jabloneckém Muzeu skla a bižuterie v úterý večer. Přes sovětské vůdce počínaje Brežněvem a konče Gorbačovem se dostal k situaci v Československu v roce 1989. „V listopadu 1989 se ukazuje, jak je komunistická strana neakceschopná. Je tam mnoho adeptů, kteří chtějí Jakeše nahradit a využít událostí ve svůj prospěch, jenže se jim to vymkne z rukou. Nepočítají s tím, že je společnost tak silně orientovaná na radikální změny,“ komentuje historik. … více

  • Havlův raketový vzestup, KGB, „mrtvý“ Šmíd, Lorenc, Dubček. Historik Macháček odkrývá pozadí listopadu 1989

    Parlamentnílisty.cz, 14. 11. 2019 REPORTÁŽ Od Husáka k Havlovi. Tak se jmenoval pořad historika Michala Macháčka (který o Gustávu Husákovi napsal i knihu) v jabloneckém Muzeu skla a bižuterie v úterý večer. Přes sovětské vůdce počínaje Brežněvem a konče Gorbačovem se dostal k situaci v Československu v roce 1989. „V listopadu 1989 se ukazuje, jak je komunistická strana neakceschopná. Je tam mnoho adeptů, kteří chtějí Jakeše nahradit a využít událostí ve svůj prospěch, jenže se jim to vymkne z rukou. Nepočítají s tím, že je společnost tak silně orientovaná na radikální změny,“ komentuje historik. … více

  • Tragické soukromí Gustáva Husáka: První žena ho podváděla s hercem, druhá zemřela

    Extra.cz, 13. 11. 2019 Bezmála 20 let stál Gustáv Husák (†78) v čele normalizačního režimu. Že by poklonkování Sovětům a šikanování vlastního lidu pramenily z osobní frustrace? Vyloučit se to nedá, první manželka totiž někdejšímu generálnímu tajemníkovi a prezidentovi nasadila parohy! … více