zavřít
Fidel Castro

politik

Narození:
13. 8. 1926 , Mayara, Kuba
Úmrtí:
26. 11. 2016  ve věku 90 let  †
Znamení:
lev  
Výška:
193 cm
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

126 se líbí, 56 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Fidel Alejandro Castro Ruz se narodil 13. srpna 1926 na farmě v Mayari. Jeho otec, původem přistěhovalec ze španělské Galicie byl vlastníkem velkého množství půdy. Mládí strávil v katolických školách, především jezuitská Colegio de Belen, kterou navštěvoval mezi patnáctým a devatenáctým rokem, byla na své žáky hodně tvrdá. Z ní pak zamířil na Havanskou univerzitu, kde pět let studoval práva. V roce 1948 se Castro oženil s Mirtou Diaz-Balartovou, dcerou jednoho z nejbohatších mužů Kuby. Mohl v klidu žít z amerických dolarů, které v té době do země plynuly, především z turismu. V roce 1952 se chtěl pokusit získat křeslo v kubánském parlamentu, ale puč generála Fulgencia Batisty svrhl prezidenta Carlose Prio Sorracase a volby byly zrušeny. Castro se rozhodl jít k soudu a obvinil generála z porušení ústavy. Když soud jeho žalobu zamítl, rozhodl se vzít spravedlnost do vlastních rukou a spolu s dalšími 165 muži zaútočil 26. července 1953 na kasárna v Mocadě. Útok však skončil fiaskem. Více než polovina mužů byla zabita, Fidel a jeho bratr Raúl byli odsouzeni k 15 letům vězení. V roce 1955 byl omilostněn všeobecnou amnestií, ještě předtím se však rozvedl se svoji manželkou. Castro se uchýlil do Mexika, kde zorganizoval Revoluční hnutí 26. července. Do jeho čela se spolu s ním postavil Argentinec Ernesto „Che“ Guevara. Spolu s 82 muži se Castro vrátil v prosinci 1956 na Kubu, ale první ozbrojený střet jich přežilo pouze 12. Tato malá skupinka se ukryla v pohoří Sierra Maestra, odkud vedla guerillovou válku. Počet mužů se rozšířil až na 800 a sbírali jedno vítězství za druhým. Na Nový rok 1959 Batista uprchl ze země a Castrovy jednotky vstoupily do Havany. Spojené státy uznaly novou vládu o týden později. V únoru se Castro stal předsedou vlády a záhy začal znárodňovat majetek Spojených států na Kubě. V roce 1960 uzavřel smlouvu na dodávky ropy se Sovětským svazem a Spojené státy, jejichž majetek v zemi byl tou dobou již minimální, přerušily s Kubou krátce poté diplomatické styky. Zároveň však Američané přemýšleli, jak se Castra zbavit. Na 17. dubna 1961 tak CIA naplánovala vylodění v Zátoce sviní, které mělo vést k pádu režimu. 1300 kubánských uprchlíků bylo dovezeno zpět na Kubu, aby bojovalo proti Castrovi. Předpokladem bylo, že se k akci připojí i kubánské obyvatelstvo. Akce však skončila neúspěchem a diplomatickou ostudou pro Spojené státy. V následujícím roce pak došlo ke známé „kubánské raketové krizi“, kdy se Sověti rozhodli rozmístit na Kubě rakety dlouhého doletu. Chruščov nakonec souhlasil s tím, že Sovětský svaz rakety stáhne, ale americko-kubánské vztahy zůstaly od tohoto okamžiku nadlouho vyhrocené. Castro se angažoval v marxistickém revolučním boji po celé planetě, příkladem můžou být Angola či Nikaragua. Ve vlastní zemi je jeho postavení i po čtyřiceti letech stále silné, s opozicí si počíná velmi nevybíravě. Ekonomická krize, která na Kubě nastala po pádu Sovětského svazu, však vedla k tomu, že země přece jen musela trochu napravit své vztahy se Spojenými státy. Castro se v poslední době netěší příliš dobrému zdraví, při jednom ze svých proslulých několikahodinových proslovů fyzicky nevydržel a minulý rok musel být hospitalizován. Těžko však předpokládat, že by se vlády na Kubě vzdal, pokud ji bude schopen alespoň částečně vykonávat. Autor: Martin Hrabálek …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Fidel Alejandro Castro Ruz se narodil 13. srpna 1926 na farmě v Mayari. Jeho otec, původem přistěhovalec ze španělské Galicie byl vlastníkem velkého množství půdy. Mládí strávil v katolických školách, především jezuitská Colegio de Belen, kterou navštěvoval mezi patnáctým a devatenáctým rokem, byla na své žáky hodně tvrdá. Z ní pak zamířil na Havanskou univerzitu, kde pět let studoval práva.

V roce 1948 se Castro oženil s Mirtou Diaz-Balartovou, dcerou jednoho z nejbohatších mužů Kuby. Mohl v klidu žít z amerických dolarů, které v té době do země plynuly, především z turismu. V roce 1952 se chtěl pokusit získat křeslo v kubánském parlamentu, ale puč generála Fulgencia Batisty svrhl prezidenta Carlose Prio Sorracase a volby byly zrušeny.

Castro se rozhodl jít k soudu a obvinil generála z porušení ústavy. Když soud jeho žalobu zamítl, rozhodl se vzít spravedlnost do vlastních rukou a spolu s dalšími 165 muži zaútočil 26. července 1953 na kasárna v Mocadě. Útok však skončil fiaskem. Více než polovina mužů byla zabita, Fidel a jeho bratr Raúl byli odsouzeni k 15 letům vězení. V roce 1955 byl omilostněn všeobecnou amnestií, ještě předtím se však rozvedl se svoji manželkou.

Castro se uchýlil do Mexika, kde zorganizoval Revoluční hnutí 26. července. Do jeho čela se spolu s ním postavil Argentinec Ernesto „Che“ Guevara. Spolu s 82 muži se Castro vrátil v prosinci 1956 na Kubu, ale první ozbrojený střet jich přežilo pouze 12. Tato malá skupinka se ukryla v pohoří Sierra Maestra, odkud vedla guerillovou válku. Počet mužů se rozšířil až na 800 a sbírali jedno vítězství za druhým.

Na Nový rok 1959 Batista uprchl ze země a Castrovy jednotky vstoupily do Havany. Spojené státy uznaly novou vládu o týden později. V únoru se Castro stal předsedou vlády a záhy začal znárodňovat majetek Spojených států na Kubě. V roce 1960 uzavřel smlouvu na dodávky ropy se Sovětským svazem a Spojené státy, jejichž majetek v zemi byl tou dobou již minimální, přerušily s Kubou krátce poté diplomatické styky.

Zároveň však Američané přemýšleli, jak se Castra zbavit. Na 17. dubna 1961 tak CIA naplánovala vylodění v Zátoce sviní, které mělo vést k pádu režimu. 1300 kubánských uprchlíků bylo dovezeno zpět na Kubu, aby bojovalo proti Castrovi. Předpokladem bylo, že se k akci připojí i kubánské obyvatelstvo. Akce však skončila neúspěchem a diplomatickou ostudou pro Spojené státy.

V následujícím roce pak došlo ke známé „kubánské raketové krizi“, kdy se Sověti rozhodli rozmístit na Kubě rakety dlouhého doletu. Chruščov nakonec souhlasil s tím, že Sovětský svaz rakety stáhne, ale americko-kubánské vztahy zůstaly od tohoto okamžiku nadlouho vyhrocené.

Castro se angažoval v marxistickém revolučním boji po celé planetě, příkladem můžou být Angola či Nikaragua. Ve vlastní zemi je jeho postavení i po čtyřiceti letech stále silné, s opozicí si počíná velmi nevybíravě. Ekonomická krize, která na Kubě nastala po pádu Sovětského svazu, však vedla k tomu, že země přece jen musela trochu napravit své vztahy se Spojenými státy.

Castro se v poslední době netěší příliš dobrému zdraví, při jednom ze svých proslulých několikahodinových proslovů fyzicky nevydržel a minulý rok musel být hospitalizován. Těžko však předpokládat, že by se vlády na Kubě vzdal, pokud ji bude schopen alespoň částečně vykonávat.

Autor: Martin Hrabálek

Fidel Castro v našich článcích

  • Problémem KSČM je nezavršená destalinizace, zdůrazňuje Dolejš

    Problémem KSČM je nezavršená destalinizace, zdůrazňuje Dolejš

    26. 1. 2020 20:08 Nechci je mistrovat, už jsem šedivý, ale myslím si, že běžný mladý člověk neřeší, jestli byl lepší Stalin, Kim Ir-sen nebo Mao Ce-tung, říká v rozhovoru pro Tiscali.cz o některých mladých komunistech poslanec za KSČM a bývalý místopředseda strany Jiří Dolejš. Hovoří také o Číně a respektu k jejím ekonomickým výsledkům a rozdílu mezi levičákem a levicovým člověkem.… více

  • Fidel Castro přirovnal představitele NATO k nacistům

    Fidel Castro přirovnal představitele NATO k nacistům

    2. 9. 2014 13:43 Co článek z pera vysloužilého vůdce kubánské revoluce Fidela Castra, to perla. V textu, který vyšel na portálu Cubadebate, přirovnal členy Severoatlantické aliance k nacistům. Politika Spojených států a Evropské unie podle něj v nejbližší době docela zkrachuje, dolar a euro se dostanou pod nadvládu čínského jüanu a ruského rublu. … více

  • Síly na světové mapě se mění, upozorňuje 'moudrý stařec' Castro

    Síly na světové mapě se mění, upozorňuje 'moudrý stařec' Castro

    6. 8. 2014 12:45 Vůdce kubánské revoluce Fidel Castro, který se po odchodu z politiky přeorientoval na roli moudrého starce, sem tam něco napíše do místního tisku. V novém článku zveřejněném ve stranickém listu Granma upozorňuje na to, že na politické mapě světa "vznikly nové a neodvratné síly". … více

  • Revoluce na komunistické Kubě? Země má poprvé od Fidela Casta premiéra

    Blesk, 22. 12. 2019 Kubánský parlament v sobotu schválil dosavadního ministra cestovního ruchu Manuela Marrera prvním kubánským premiérem po více než čtyřiceti letech. Informovala o tom agentura Europa Press. Naposledy byl premiérem do roku 1976 Fidel Castro, pak byla funkce zrušena. Nyní ji opět zřídila nová ústava, která je v platnosti od letošního dubna. … více

  • Nejstarší oslice světa oslavila šedesátiny. V srdci je stále mladá, tvrdí chovatelé

    Novinky, 25. 10. 2019 V roce 1959 zvítězil Fidel Castro v Kubánské revoluci, premiéru měl velkofilm Ben Hur a také se narodila oslice Bubbles. Ta žije dodnes. … více

  • Fakt to chcete vědět? Jak přesně mučila CIA vězně? Vše v nové knize

    Parlamentnílisty.cz, 18. 1. 2019 Americká tajná služba je podepsána pod desítky zpackaných operací. Během nich nevyšly jejich plány, zhatila se příprava. Opakovaně se například pokoušela zavraždit Fidela Castra, ale nikdy to nevyšlo. Stejně tak v mnoha případech naletěla takzvaně špičkovým informátorům. V neposlední řadě po 11. září vytvořila tajné věznice, kde mučila podezřelé. Jak? Na to přesně odpovídá Černá kniha CIA, kterou měly ParlamentníListy.cz možnost listovat. … více

Vztahy – Fidel Castro