![]() |
politik
- Narození:
- 13. 8. 1926 , Mayara, Kuba
- Úmrtí:
- 26. 11. 2016 ve věku 90 let †
- Znamení:
- lev
- Výška:
- 193 cm
- Hodnotit:
Fidel Alejandro Castro Ruz se narodil 13. srpna 1926 na farmě v Mayari. Jeho otec, původem přistěhovalec ze španělské Galicie byl vlastníkem velkého množství půdy. Mládí strávil v katolických školách, především jezuitská Colegio de Belen, kterou navštěvoval mezi patnáctým a devatenáctým rokem, byla na své žáky hodně tvrdá. Z ní pak zamířil na Havanskou univerzitu, kde pět let studoval práva. V roce 1948 se Castro oženil s Mirtou Diaz-Balartovou, dcerou jednoho z nejbohatších mužů Kuby. Mohl v klidu žít z amerických dolarů, které v té době do země plynuly, především z turismu. V roce 1952 se chtěl pokusit získat křeslo v kubánském parlamentu, ale puč generála Fulgencia Batisty svrhl prezidenta Carlose Prio Sorracase a volby byly zrušeny. Castro se rozhodl jít k soudu a obvinil generála z porušení ústavy. Když soud jeho žalobu zamítl, rozhodl se vzít spravedlnost do vlastních rukou a spolu s dalšími 165 muži zaútočil 26. července 1953 na kasárna v Mocadě. Útok však skončil fiaskem. Více než polovina mužů byla zabita, Fidel a jeho bratr Raúl byli odsouzeni k 15 letům vězení. V roce 1955 byl omilostněn všeobecnou amnestií, ještě předtím se však rozvedl se svoji manželkou. Castro se uchýlil do Mexika, kde zorganizoval Revoluční hnutí 26. července. Do jeho čela se spolu s ním postavil Argentinec Ernesto „Che“ Guevara. Spolu s 82 muži se Castro vrátil v prosinci 1956 na Kubu, ale první ozbrojený střet jich přežilo pouze 12. Tato malá skupinka se ukryla v pohoří Sierra Maestra, odkud vedla guerillovou válku. Počet mužů se rozšířil až na 800 a sbírali jedno vítězství za druhým. Na Nový rok 1959 Batista uprchl ze země a Castrovy jednotky vstoupily do Havany. Spojené státy uznaly novou vládu o týden později. V únoru se Castro stal předsedou vlády a záhy začal znárodňovat majetek Spojených států na Kubě. V roce 1960 uzavřel smlouvu na dodávky ropy se Sovětským svazem a Spojené státy, jejichž majetek v zemi byl tou dobou již minimální, přerušily s Kubou krátce poté diplomatické styky. Zároveň však Američané přemýšleli, jak se Castra zbavit. Na 17. dubna 1961 tak CIA naplánovala vylodění v Zátoce sviní, které mělo vést k pádu režimu. 1300 kubánských uprchlíků bylo dovezeno zpět na Kubu, aby bojovalo proti Castrovi. Předpokladem bylo, že se k akci připojí i kubánské obyvatelstvo. Akce však skončila neúspěchem a diplomatickou ostudou pro Spojené státy. V následujícím roce pak došlo ke známé „kubánské raketové krizi“, kdy se Sověti rozhodli rozmístit na Kubě rakety dlouhého doletu. Chruščov nakonec souhlasil s tím, že Sovětský svaz rakety stáhne, ale americko-kubánské vztahy zůstaly od tohoto okamžiku nadlouho vyhrocené. Castro se angažoval v marxistickém revolučním boji po celé planetě, příkladem můžou být Angola či Nikaragua. Ve vlastní zemi je jeho postavení i po čtyřiceti letech stále silné, s opozicí si počíná velmi nevybíravě. Ekonomická krize, která na Kubě nastala po pádu Sovětského svazu, však vedla k tomu, že země přece jen musela trochu napravit své vztahy se Spojenými státy. Castro se v poslední době netěší příliš dobrému zdraví, při jednom ze svých proslulých několikahodinových proslovů fyzicky nevydržel a minulý rok musel být hospitalizován. Těžko však předpokládat, že by se vlády na Kubě vzdal, pokud ji bude schopen alespoň částečně vykonávat. Autor: Martin Hrabálek …zobrazit celý životopis
Životopis
Fidel Alejandro Castro Ruz se narodil 13. srpna 1926 na farmě v Mayari. Jeho otec, původem přistěhovalec ze španělské Galicie byl vlastníkem velkého množství půdy. Mládí strávil v katolických školách, především jezuitská Colegio de Belen, kterou navštěvoval mezi patnáctým a devatenáctým rokem, byla na své žáky hodně tvrdá. Z ní pak zamířil na Havanskou univerzitu, kde pět let studoval práva.
V roce 1948 se Castro oženil s Mirtou Diaz-Balartovou, dcerou jednoho z nejbohatších mužů Kuby. Mohl v klidu žít z amerických dolarů, které v té době do země plynuly, především z turismu. V roce 1952 se chtěl pokusit získat křeslo v kubánském parlamentu, ale puč generála Fulgencia Batisty svrhl prezidenta Carlose Prio Sorracase a volby byly zrušeny.
Castro se rozhodl jít k soudu a obvinil generála z porušení ústavy. Když soud jeho žalobu zamítl, rozhodl se vzít spravedlnost do vlastních rukou a spolu s dalšími 165 muži zaútočil 26. července 1953 na kasárna v Mocadě. Útok však skončil fiaskem. Více než polovina mužů byla zabita, Fidel a jeho bratr Raúl byli odsouzeni k 15 letům vězení. V roce 1955 byl omilostněn všeobecnou amnestií, ještě předtím se však rozvedl se svoji manželkou.
Castro se uchýlil do Mexika, kde zorganizoval Revoluční hnutí 26. července. Do jeho čela se spolu s ním postavil Argentinec Ernesto „Che“ Guevara. Spolu s 82 muži se Castro vrátil v prosinci 1956 na Kubu, ale první ozbrojený střet jich přežilo pouze 12. Tato malá skupinka se ukryla v pohoří Sierra Maestra, odkud vedla guerillovou válku. Počet mužů se rozšířil až na 800 a sbírali jedno vítězství za druhým.
Na Nový rok 1959 Batista uprchl ze země a Castrovy jednotky vstoupily do Havany. Spojené státy uznaly novou vládu o týden později. V únoru se Castro stal předsedou vlády a záhy začal znárodňovat majetek Spojených států na Kubě. V roce 1960 uzavřel smlouvu na dodávky ropy se Sovětským svazem a Spojené státy, jejichž majetek v zemi byl tou dobou již minimální, přerušily s Kubou krátce poté diplomatické styky.
Zároveň však Američané přemýšleli, jak se Castra zbavit. Na 17. dubna 1961 tak CIA naplánovala vylodění v Zátoce sviní, které mělo vést k pádu režimu. 1300 kubánských uprchlíků bylo dovezeno zpět na Kubu, aby bojovalo proti Castrovi. Předpokladem bylo, že se k akci připojí i kubánské obyvatelstvo. Akce však skončila neúspěchem a diplomatickou ostudou pro Spojené státy.
V následujícím roce pak došlo ke známé „kubánské raketové krizi“, kdy se Sověti rozhodli rozmístit na Kubě rakety dlouhého doletu. Chruščov nakonec souhlasil s tím, že Sovětský svaz rakety stáhne, ale americko-kubánské vztahy zůstaly od tohoto okamžiku nadlouho vyhrocené.
Castro se angažoval v marxistickém revolučním boji po celé planetě, příkladem můžou být Angola či Nikaragua. Ve vlastní zemi je jeho postavení i po čtyřiceti letech stále silné, s opozicí si počíná velmi nevybíravě. Ekonomická krize, která na Kubě nastala po pádu Sovětského svazu, však vedla k tomu, že země přece jen musela trochu napravit své vztahy se Spojenými státy.
Castro se v poslední době netěší příliš dobrému zdraví, při jednom ze svých proslulých několikahodinových proslovů fyzicky nevydržel a minulý rok musel být hospitalizován. Těžko však předpokládat, že by se vlády na Kubě vzdal, pokud ji bude schopen alespoň částečně vykonávat.
Autor: Martin Hrabálek
Fidel Castro v našich článcích
-
Má Německo nárok na ostrov v Karibiku?
10. 9. 2020 20:15 V sedmdesátých letech mělo Německo (respektive pouze jeho východní, komunistická část) to štěstí, že se stalo hrdým majitelem zámořského území v Karibiku. Jak k němu přišlo a jak to s ostrovem vypadá dnes?… více
-
Problémem KSČM je nezavršená destalinizace, zdůrazňuje Dolejš
26. 1. 2020 20:08 Nechci je mistrovat, už jsem šedivý, ale myslím si, že běžný mladý člověk neřeší, jestli byl lepší Stalin, Kim Ir-sen nebo Mao Ce-tung, říká v rozhovoru pro Tiscali.cz o některých mladých komunistech poslanec za KSČM a bývalý místopředseda strany Jiří Dolejš. Hovoří také o Číně a respektu k jejím ekonomickým výsledkům a rozdílu mezi levičákem a levicovým člověkem.… více
-
Fidel Castro přirovnal představitele NATO k nacistům
2. 9. 2014 13:43 Co článek z pera vysloužilého vůdce kubánské revoluce Fidela Castra, to perla. V textu, který vyšel na portálu Cubadebate, přirovnal členy Severoatlantické aliance k nacistům. Politika Spojených států a Evropské unie podle něj v nejbližší době docela zkrachuje, dolar a euro se dostanou pod nadvládu čínského jüanu a ruského rublu. … více
-
Amerikou se šíří silný projev: Volím Trumpa, volím svobodu. Bažina Washington. Otrávená komunistická tableta
Parlamentnílisty.cz, 18. 9. 2020 Američané si pouštějí projev imigranta z Kuby, který již léta žije v Miami. Promluvil na sjezdu Republikánské strany, kde podpořil prezidenta Trumpa. „Prezident Trump bojuje proti silám anarchistů a komunistů. Vím, že v tom bude pokračovat. Co jeho oponent a zbytek bažiny ve Washingtonu DC? Nemám pochybnosti, že ti by předhodili tuto zemi těm nebezpečným silám,“ pověděl. Varoval před nebezpečím socialismu a komunismu. „Spolkli komunistickou otrávenou tabletu,“ promluvil o těch, kteří zemřeli kvůli slibům Fidela Castra. … více
-
Tady vidíš, na koho letí přepychové baby, smál se ocicmaný Fidel Castro. Neuvěřitelné vzpomínky Josefa Skály na světové státníky
Parlamentnílisty.cz, 13. 8. 2020 Kudy se do politiky vrátí charisma? Kam sahá Macron Charlesi de Gaullovi? Bezdětná „Bundesmutti“ Willy Brandtovi? Boris Johnson Winstonu Churchillovi? Jen v osobách a obsazení to není. Elity, vládnoucí většině zdrojů planety, degenerují, srovnává někdejší místopředseda KSČM a pamětník Josef Skála. … více
-
Nejmilejší pochoutky děsivých diktátorů: Šéfkuchaři promluvili o nočním rybolovu i kanibalismu
Blesk, 31. 5. 2020 Příběh kuchařů, kteří vařili pro skutečné ďábly, se rozhodl vyprávět polský spisovatel Witold Szablowski. Zatímco většina spisovatelů a vědců se spíš zajímá o činy největších světových diktátorů a snaží se přijít na jejich příčinu, Witold se zaměřil na jejich chuťové buňky. Ve své knize, která dostala příznačný název How to Feed a Dictator (Jak nakrmit diktátora), odkrývá, na čem si diktátoři jako Saddám Husajn, Pol Pot a Fidel Castro nejraději pochutnávali! … více
Poslední komentáře – Fidel Castro
| vstup do diskuze (celkem 0 příspěvků)