zavřít
Antonín Zápotocký

prezident

Narození:
19. 12. 1884 , Zákolany
Úmrtí:
13. 11. 1957  ve věku 72 let,  Praha  †
Znamení:
střelec  
Výška:
přidej výšku
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

66 se líbí, 69 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Antonín Zápotocký (*19. prosince 1884 Zákolany, +13. listopadu 1957 Praha) byl druhým československým komunistickým prezidentem po Klementu Gottwaldovi. Antonín Zápotocký byl synem Ladislava Zápotockého, známého českého dělnického novináře a funkcionáře. Vyučil se kameníkem a od roku 1914 působil v sociálnědemokratické straně na Kladensku, kde se stal redaktorem tamního sociálně-demokratického tisku. Po vzniku samostatného Československa se Zápotocký stává jedním ze zakladatelů levicové frakce v sociální demokracii a organizátorem dělnických rad. Roku 1920 se Zápotocký zúčastnil 2. kongresu Komunistické internacionály, v prosinci téhož roku se zařadil mezi hlavní organizátory generální stávky na Kladensku a spoluúčastnil se pokusu o levicový puč. Za tuto svoji činnost byl pak devět měsíců vězněn. Ve dvacátých letech patřil Zápotocký ke Šmeralově skupině ve vedení Komunistické strany Československa, v letech 1922–1925 byl generálním tajemníkem strany. Ve vedení se pak udržel i po V. sjezdu KSČ v únoru roku 1929, kdy jeho zvolení, navzdory kritikám z řad Gottwaldových stoupenců, prosadil delegát Kominterny. Ve třicátých letech byl činný v odborovém hnutí (Rudé odbory). Organizoval známou Mosteckou stávku v roce 1932. Ve druhé polovině třicátých let pak usiloval o sjednocení československých odborů na protifašistické platformě. Od roku 1928 působil ve výkonném výboru Rudé odborové internacionály. V letech 1939 až 1945 byl vězněn v koncentračním táboře Bocov. Po návratu z koncentračního tábora se Zápotocký stal v roce 1945 předsedou Ústřední rady odborů, členem předsednictva ÚV KSČ a poslancem Národního shromáždění. 18. 6.–18. 7. 1946 předsedal Ústavodárnému národnímu shromáždění. 15.6.1948 byl jmenován předsedou vlády ČSR. 21. března 1953 byl Národním shromážděním zvolen prezidentem republiky. Antonín Zápotocký se jako prezident snaží změnit poměry, které v padesátých letech v Československu panují, jsou známy jeho projevy, např. při otevírání Klíčavské přehrady, kdy mluví proti násilné kolektivizaci venkova – říká, že kdo ze zemědělců chce vystoupit ze sjednocených zemědělských družstev, může atd. Jeho snahy ale naráží na odpor stranického aparátu v čele s prvním tajemníkem strany A. Novotným, Zápotocký proto záhy na své snažení rezignuje. Je též velice zajímavé sledovat roli Zápotockého při přípravě vykonstruovaných procesů se Slánským a spol. – Zápotocký se se Slánským nesnáší již od roku 1929, kdy vrcholí v Komunistické straně Československa proces bolševizace a kdy právě Slánský tvrdě prosazuje Zápotockého vyloučení ze strany... Role Zápotockého v čele státu bývá často idealizovaná – bývá označován za tátu dělníků, za člověka z lidu, ale není to tak docela pravda, události po měnové reformě v roce 1953 ukazují, že Zápotocký dokáže být právě vůči dělníkům, kteří dají najevo nesouhlas s komunistickou vládou, velmi tvrdý a nesmlouvavý. 13. listopadu pak Antonín Zápotocký umírá na infarkt – na jeho místo nastoupí Antonín Novotný. Antonín Zápotocký byl také spisovatelem. Napsal knihy Vstanou noví bojovníci, která pojednává o životě jeho otce v Zákolanech- tato kniha byla také zfilmována pod stejným názvem, dále knihu Rozbřesk, Rudá záře nad Kladnem - také zfilmována pod tímto názvem a pro děti knihu Barunka, jenž byla původně součástí knihy Rozbřesk a je o dětství jeho maminky Barbory ve vesničce maloveska u Klatov. Z Rozbřesku pochází i inscenace Terezka o jeho babičce a matce jeho maminky. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Antonín Zápotocký (*19. prosince 1884 Zákolany, +13. listopadu 1957 Praha) byl druhým československým komunistickým prezidentem po Klementu Gottwaldovi. Antonín Zápotocký byl synem Ladislava Zápotockého, známého českého dělnického novináře a funkcionáře.

Vyučil se kameníkem a od roku 1914 působil v sociálnědemokratické straně na Kladensku, kde se stal redaktorem tamního sociálně-demokratického tisku.

Po vzniku samostatného Československa se Zápotocký stává jedním ze zakladatelů levicové frakce v sociální demokracii a organizátorem dělnických rad. Roku 1920 se Zápotocký zúčastnil 2. kongresu Komunistické internacionály, v prosinci téhož roku se zařadil mezi hlavní organizátory generální stávky na Kladensku a spoluúčastnil se pokusu o levicový puč. Za tuto svoji činnost byl pak devět měsíců vězněn.

Ve dvacátých letech patřil Zápotocký ke Šmeralově skupině ve vedení Komunistické strany Československa, v letech 1922–1925 byl generálním tajemníkem strany. Ve vedení se pak udržel i po V. sjezdu KSČ v únoru roku 1929, kdy jeho zvolení, navzdory kritikám z řad Gottwaldových stoupenců, prosadil delegát Kominterny.

Ve třicátých letech byl činný v odborovém hnutí (Rudé odbory). Organizoval známou Mosteckou stávku v roce 1932. Ve druhé polovině třicátých let pak usiloval o sjednocení československých odborů na protifašistické platformě. Od roku 1928 působil ve výkonném výboru Rudé odborové internacionály. V letech 1939 až 1945 byl vězněn v koncentračním táboře Bocov.

Po návratu z koncentračního tábora se Zápotocký stal v roce 1945 předsedou Ústřední rady odborů, členem předsednictva ÚV KSČ a poslancem Národního shromáždění. 18. 6.–18. 7. 1946 předsedal Ústavodárnému národnímu shromáždění. 15.6.1948 byl jmenován předsedou vlády ČSR. 21. března 1953 byl Národním shromážděním zvolen prezidentem republiky.

Antonín Zápotocký se jako prezident snaží změnit poměry, které v padesátých letech v Československu panují, jsou známy jeho projevy, např. při otevírání Klíčavské přehrady, kdy mluví proti násilné kolektivizaci venkova – říká, že kdo ze zemědělců chce vystoupit ze sjednocených zemědělských družstev, může atd. Jeho snahy ale naráží na odpor stranického aparátu v čele s prvním tajemníkem strany A. Novotným, Zápotocký proto záhy na své snažení rezignuje.

Je též velice zajímavé sledovat roli Zápotockého při přípravě vykonstruovaných procesů se Slánským a spol. – Zápotocký se se Slánským nesnáší již od roku 1929, kdy vrcholí v Komunistické straně Československa proces bolševizace a kdy právě Slánský tvrdě prosazuje Zápotockého vyloučení ze strany...

Role Zápotockého v čele státu bývá často idealizovaná – bývá označován za tátu dělníků, za člověka z lidu, ale není to tak docela pravda, události po měnové reformě v roce 1953 ukazují, že Zápotocký dokáže být právě vůči dělníkům, kteří dají najevo nesouhlas s komunistickou vládou, velmi tvrdý a nesmlouvavý.

13. listopadu pak Antonín Zápotocký umírá na infarkt – na jeho místo nastoupí Antonín Novotný.

Antonín Zápotocký byl také spisovatelem. Napsal knihy Vstanou noví bojovníci, která pojednává o životě jeho otce v Zákolanech- tato kniha byla také zfilmována pod stejným názvem, dále knihu Rozbřesk, Rudá záře nad Kladnem - také zfilmována pod tímto názvem a pro děti knihu Barunka, jenž byla původně součástí knihy Rozbřesk a je o dětství jeho maminky Barbory ve vesničce maloveska u Klatov. Z Rozbřesku pochází i inscenace Terezka o jeho babičce a matce jeho maminky.

Antonín Zápotocký v našich článcích

  • ANO má pro spoustu voličů levicový program, říká Jičínský

    ANO má pro spoustu voličů levicový program, říká Jičínský

    14. 10. 2019 12:10 V naší společnosti se ústava netěší dostatečné úctě a vážnosti z hlediska toho, jak ji vnímá občanská společnost a jak s ní zacházejí především parlamentní strany, poukazuje v rozhovoru pro Tiscali.cz ústavní právník a bývalý poslanec za sociální demokracii Zdeněk Jičínský. Zmiňuje také, že ohledně vývoje v ČSSD byl přílišným optimistou. (První část rozhovoru ZDE)… více

  • Jak se z Ježíška stal Děda Mráz. Pohádka, která u dětí propadla

    Jak se z Ježíška stal Děda Mráz. Pohádka, která u dětí propadla

    24. 12. 2018 13:26 Komunisté během čtyř desítek let vlády v Československu zlikvidovali kdekoho a kdeco. Na Vánocích ale ztroskotali. Víru v Ježíška, Mikuláše, anděly a čerty dětem vzít nedokázali.  … více

  • Velká komunistická loupež

    Velká komunistická loupež

    30. 5. 2018 13:49 Komunisté se vracejí do politických salonů, stávají se součástí vládních plánů. Je proto načase připomenout památné chvíle jejich vlád. Třeba reformu, při které před 65 lety okradli o úspory miliony lidí.… více

  • Účtování s komunisty na jihu. Sebrali čestné občanství Antonínu Zápotockému

    Parlamentnílisty.cz, 10. 5. 2021 Bývalý prezident socialistického Československa Antonín Zápotocký už není čestným občanem Českých Budějovic. Stejně tak zastupitelé odebrali čestné občanství i někdejšímu komunistickému politikovi Václavu Noskovi. Píše to server iDNES.cz. … více

  • Bývalého Nečasova poradce mrazí. Vzal si slavný projev Zápotockého a zamíchal do toho Zemana i tendr na Dukovany

    Parlamentnílisty.cz, 25. 12. 2020 Komentátor serveru Forum24.cz Jiří Sezemský, někdejší poradce premiéra Nečase, připodobnil štědrovečerní projev komunistického funkcionáře Antonína Zápotockého o náhradě Ježíška dědou Mrázem a období 50. let, kdy docházelo k politickým procesům, k současnému dění. Podle něj je nyní Zápotockého projev aktuální, jelikož jeho pasáže „až mrazivě připomínají kontext současné doby“ a „některé reminiscence zůstávají“. Jmenuje, že současná vláda premiéra Andreje Babiše je „držena nad vodou“ komunisty a „stoupencem zájmů Moskvy“ je podle komentátora dokonce i prezident Miloš Zeman. „Jistě by uvítali náhradu Ježíška dědou Mrázem i dnes,“ zní v komentáři. … více

  • První dáma, která si na nic nehrála: „Soudružka“ Zápotocká (†90) by oslavila 130 let

    Blesk, 7. 12. 2020 České a československé prezidenty zná kdekdo. Ale první dámy? Ty už přece jen bývají maličko upozaděny – což je i případ takové Marie Zápotocké (†90), která by letos oslavila 130. narozeniny. Neznamená to ovšem, že by její život byl méně zajímavější, než jejího muže – nejprve premiéra, a posléze prezidenta Československé republiky, Antonína Zápotockého (†72). … více