zavřít
Alexandr Veliký

král

Narození:
20. 7. 356 , Pella, Makedonie
Úmrtí:
13. 6. 323  ve věku 32 let,  Babylón  †
Znamení:
rak  
Výška:
přidej výšku
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

232 se líbí, 1109 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Alexandr Veliký (známý též jako Alexandr Makedonský, užívá se také řeckého tvaru jména Alexandros). Narozen patrně 20. 7. 356 př. n. l. v Makedonii, zemřel 10. 6. 323 př. n. l. v Babylóně. Makedonský král a jeden z nejslavnějších vojevůdců vůbec. Život Syn makedonského krále Filipa II. a Olympiady byl v mládí vychovávan i řeckým filozofem Aristotelem. Roku 336 př. n. l., po smrti svého otce, se ve svých dvaceti letech stává makedonským králem. Bezprostředně poté si vynutil poslušnost kmenů žijících při hranicích Makedonie (mezi jinými Thráků a Illyrů). Následně zahájil politickou a vojenskou ofenzivu vůči svým jižním sousedům - řeckým městským státům. Potlačil řecké povstání a pro výstrahu nechal vyplenit Théby, jedno z řeckých měst. Zatímco jeho otec ve svých plánech zamýšlel napadnout a porazit sousední perskou říši, v té době již ve své moci upadající, mladý Alexandr dokázal tento plán zrealizovat. V duchu idei tažení Řeků proti východním barbarům v roce 334 př. n. l. napadl se svou nepočetnou, nicméně dobře vycvičenou armádou (40 000 pěších vojáků, 5 000 jezdců a 140 lodí) perskou říši. Při vstupu na asijský kontinent porazil perské vojsko u Gráníku roku 334 př. n. l., což mu umožnilo zmocnit se celého maloasijského pobřeží (i s tamními řeckými obcemi). Se svým největším protivníkem, perským králem Dareiem III., se úspěšně střetnul v roce 333 př. n. l. u Issu v Kilikii, poté ovládl fénická města ve východním Středomoří (odpor mu kladlo jen město Tyros - skvěle opevněný ostrovní přístav - poslední útočiště perské flotily). Jako osvoboditel vtáhl roku 332 př. n. l. do Egypta, kde se nechal od Ammónova velekněze prohlásit za syna božího. Od této chvíle vyžadoval Alexandr pro svou osobu takové božské uctívání (proskynésis), jaké se do té doby dostávalo jen orientálním vládcům. V letech 332 až 331 založil egyptskou Alexandrii, později následovanou prý až 70 stejnojmennými městy v Asii. Následně Alexandr zaměřil svou pozornost na úplné zničení Persie. S Dareiem III. se znovu střetnul v bitvě u Gaugamél v Asýrii, což mu umožnilo ovládnout celou střední část perské říše. Zmocnil se i obrovského pokladu následným dobytím Babylónu a Sús, zničil Persepoli, sídelní město perských králů. Brzy nato byl Dareios III. zavražděn v Baktrii na východě Perské říše, Alexandros se tak prohlásil perským velkokrálem a Baktrii ovládl. Veden snahou o dobytí celé Asie (podle legendy Alexandrovi právě toto slibovala věštba, kterou měl naplnit rozetnutím slavného gordického uzlu) se svým řeckým vojskem pokračoval vpádem do Indie v roce 327 př. n. l., nicméně v Pandžábu již jeho vojáci odmítli pokračovat v boji. Alexandr se poté odebral do Babylónu, který prohlásil svým hlavním městem. Roku 323 př. n. l. zde podlehl infekční nemoci. Alexandr Veliký nestihl před svou smrtí dostatečně konsolidovat vnitřní situaci své ohromné říše (a to i přes své úsilí o uzavíraní sňatků mezi elitními řeckými vojáky a vysoce urozenými asijskými dívkami), říše se tedy následně rozpadla na celky spravované Alexandrovými diadochy. Počátek helénismu Nesporný Alexandrův přínos však mělo zahájení helénizace asijského světa a tím daný významný impuls pro řeckou kulturu a kulturní svět jako takový. Rozšířením řeckých zvyků a hodnot do velké části tehdy známého světa vstoupila antická řecká kultura do nové fáze svých dějin. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Alexandr Veliký (známý též jako Alexandr Makedonský, užívá se také řeckého tvaru jména Alexandros). Narozen patrně 20. 7. 356 př. n. l. v Makedonii, zemřel 10. 6. 323 př. n. l. v Babylóně. Makedonský král a jeden z nejslavnějších vojevůdců vůbec.

Život
Syn makedonského krále Filipa II. a Olympiady byl v mládí vychovávan i řeckým filozofem Aristotelem. Roku 336 př. n. l., po smrti svého otce, se ve svých dvaceti letech stává makedonským králem. Bezprostředně poté si vynutil poslušnost kmenů žijících při hranicích Makedonie (mezi jinými Thráků a Illyrů). Následně zahájil politickou a vojenskou ofenzivu vůči svým jižním sousedům - řeckým městským státům. Potlačil řecké povstání a pro výstrahu nechal vyplenit Théby, jedno z řeckých měst.

Zatímco jeho otec ve svých plánech zamýšlel napadnout a porazit sousední perskou říši, v té době již ve své moci upadající, mladý Alexandr dokázal tento plán zrealizovat. V duchu idei tažení Řeků proti východním barbarům v roce 334 př. n. l. napadl se svou nepočetnou, nicméně dobře vycvičenou armádou (40 000 pěších vojáků, 5 000 jezdců a 140 lodí) perskou říši. Při vstupu na asijský kontinent porazil perské vojsko u Gráníku roku 334 př. n. l., což mu umožnilo zmocnit se celého maloasijského pobřeží (i s tamními řeckými obcemi). Se svým největším protivníkem, perským králem Dareiem III., se úspěšně střetnul v roce 333 př. n. l. u Issu v Kilikii, poté ovládl fénická města ve východním Středomoří (odpor mu kladlo jen město Tyros - skvěle opevněný ostrovní přístav - poslední útočiště perské flotily). Jako osvoboditel vtáhl roku 332 př. n. l. do Egypta, kde se nechal od Ammónova velekněze prohlásit za syna božího. Od této chvíle vyžadoval Alexandr pro svou osobu takové božské uctívání (proskynésis), jaké se do té doby dostávalo jen orientálním vládcům. V letech 332 až 331 založil egyptskou Alexandrii, později následovanou prý až 70 stejnojmennými městy v Asii.

Následně Alexandr zaměřil svou pozornost na úplné zničení Persie. S Dareiem III. se znovu střetnul v bitvě u Gaugamél v Asýrii, což mu umožnilo ovládnout celou střední část perské říše. Zmocnil se i obrovského pokladu následným dobytím Babylónu a Sús, zničil Persepoli, sídelní město perských králů. Brzy nato byl Dareios III. zavražděn v Baktrii na východě Perské říše, Alexandros se tak prohlásil perským velkokrálem a Baktrii ovládl. Veden snahou o dobytí celé Asie (podle legendy Alexandrovi právě toto slibovala věštba, kterou měl naplnit rozetnutím slavného gordického uzlu) se svým řeckým vojskem pokračoval vpádem do Indie v roce 327 př. n. l., nicméně v Pandžábu již jeho vojáci odmítli pokračovat v boji. Alexandr se poté odebral do Babylónu, který prohlásil svým hlavním městem. Roku 323 př. n. l. zde podlehl infekční nemoci.

Alexandr Veliký nestihl před svou smrtí dostatečně konsolidovat vnitřní situaci své ohromné říše (a to i přes své úsilí o uzavíraní sňatků mezi elitními řeckými vojáky a vysoce urozenými asijskými dívkami), říše se tedy následně rozpadla na celky spravované Alexandrovými diadochy.

Počátek helénismu
Nesporný Alexandrův přínos však mělo zahájení helénizace asijského světa a tím daný významný impuls pro řeckou kulturu a kulturní svět jako takový. Rozšířením řeckých zvyků a hodnot do velké části tehdy známého světa vstoupila antická řecká kultura do nové fáze svých dějin.

  • Egyptský sarkofág s fekáliemi ukrýval důkaz o starověkých operacích

    Tiscali, 3. 9. 2018 Snad až tělo Alexandra Velikého vyhlíželi největší snílci na počátku července uvnitř nově odhaleného egyptského sarkofágu. Namísto toho po otevření archeologové zjistili, že na ně čekají tři neoznačené kostry a lavina exkrementů, které do hrobky natekly zřejmě z nedalekého odpadního potrubí. Zdálo se, že to, co někteří vyhlíželi jako archeologický objev desetiletí, nakonec skončilo typicky ironickou tečkou. Detailnější analýza obsahu sarkofágu však přeci jenom našla zajímavější materiály, než jenom splašky. … více

  • Z Afghánistánu musíme odejít. Ale... Andor Šándor soudcuje Klause ml. i jeho oponenty a má silné informace

    Parlamentnílisty.cz, 14. 8. 2018 ROZHOVOR „Pokud paštunská matka – a Tálibán jsou Paštunové – už odmalička svému synovi říká, že se nesmí nikdy vzdát, že nesmí nikdy zradit, nesmí být zbabělec a raději umře hrdinně v boji – tak čeho chcete s takovými lidmi dosáhnout. Musíme si uvědomit, s kým bojujeme, a uznat, že tam Alexandr Veliký neuspěl, stejně tak Sověti. Teď jde o to, jak odejít tak, abychom nemohli říci, že jsme prohráli. Představa, že v Afghánistánu budeme dalších dvacet let, je obtížně přijatelná,“ říká v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz generál v záloze, bezpečnostní analytik a bývalý šéf Vojenské zpravodajské služby Andor Šándor s tím, že je třeba zajistit, aby se země nestala semeništěm exteritoriálních teroristických organizací. … více

  • Ztracené město Alexandra Velikého odkrývá svá tajemství

    Odhaleno.cz, 29. 9. 2017 Britští vědci začali minulý rok na podzim archeologické průzkumy u jezera Dukan v Iráckém Kurdistánu. Starověké opevnění Qalatga Darband začalo odhalovat antické sochy a starořecké mince. A podle všeho se jedná o ztracené město vystavěné Alexandrem Velikým, který v něm pobýval při svých taženích na východ. … více

Hledáte také jako: Alexander Veliký
Rychlá navigace:novinky |diskuse