Valdemar IV. Atterdag, dánský král, vládl v letech 1332 -1375.

Tomuto panovníkovi se po létech zmatků podařilo konsolidovat říši a vrátit ji do starých hranic. Odtud jeho přímení, které má naznačit „nový den“ pro Dánsko.
Někteří kronikáři ale Valdemara nazývali Zlým.

Atterdag pokračoval ve výbojích na Baltu, dobyl ostrov Funen a Gotland. Estónsko prodal Řádu německých rytířů v roce 1346.

Valdemarova expanze vedla ke střetu zájmů se Švédskem a hlavně se spolkem německých hanzovních měst, ti vedli s Valdemarem války, při kterých byla dvakrát dobyta Kodaň.

Valdemar byl donucen uprchnout. V roce 1372 byla sjednána mírová smlouva stralsundská.

S manželkou Hedvigou neměl Valdemar mužského potomka. Dcera Markéta I. byla manželkou norského krále Haakona VI. Magnussona z rodu Folkungů.

Dánský král Valdemar IV. zemřel v roce 1375.