zavřít
Ludvík Svoboda

7. československý prezident

Narození:
25. 11. 1895 , Hroznatín
Úmrtí:
20. 9. 1979  ve věku 83 let,  Praha  †
Znamení:
střelec  
Výška:
přidej výšku
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

233 se líbí, 41 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Ludvík Svoboda (25. listopadu 1895 Hroznatín – 20. září 1979) byl československý generál a prezident, nositel titulů hrdina ČSSR a SSSR. Za první světové války člen Československých legií v Rusku. Od roku 1922 důstojník československé armády. Roku 1939 uprchl do Polska, kde organizoval československou jednotku. Po jeho porážce byl zajat Rudou armádou, internován a odsouzen k smrti jako špión (rozsudek však vzápětí na to byl zrušen – patrně z důvodu toho, že Svoboda již tehdy pracoval jako špión pro NKVD). Po přepadení SSSR Německem (1941) vstoupil do nově ustavovaných bojových jednotek Čechoslováků bojujících po boku Rudé armády, kde rychle stoupal v hodnostech. V roce 1945 se stal divizním generálem a ministrem obrany ČSR jakožto nestraník (ačkoliv už v té době byl s velkou pravděpodobností tajným členem KSČ). Právě jeho naprostá loajalita ke KSČ, jíž si demokratické strany nebyly vědomy (jinak by jej nikdy do této funkce neschválily), byla jedním z klíčových prvků v únorovém převratu. Svoboda tehdy sdělil prezidentu Benešovi, že armáda za žádných okolností „nepůjde proti lidu“, čímž se zpronevěřil svým povinnostem ministra obrany, ale zato splnil úkol komunistického trójského koně ve vládě a ozbrojených silách. Na počátku 50. let byl odstraněn z politiky a krátkou dobu vězněn. V rámci Pražského jara byl 30. března 1968 zvolen prezidentem za příliš zkompromitovaného A. Novotného. Za srpnové okupace na jedné straně odmítl jmenovat dělnickorolnickou vládu Biľaka a Indry, na druhé straně se v následujících letech podílel na tzv. normalizaci. 29. května 1975 byl pro zdravotní problémy zbaven prezidentské funkce. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Ludvík Svoboda (25. listopadu 1895 Hroznatín – 20. září 1979) byl československý generál a prezident, nositel titulů hrdina ČSSR a SSSR.

Za první světové války člen Československých legií v Rusku. Od roku 1922 důstojník československé armády. Roku 1939 uprchl do Polska, kde organizoval československou jednotku. Po jeho porážce byl zajat Rudou armádou, internován a odsouzen k smrti jako špión (rozsudek však vzápětí na to byl zrušen – patrně z důvodu toho, že Svoboda již tehdy pracoval jako špión pro NKVD).

Po přepadení SSSR Německem (1941) vstoupil do nově ustavovaných bojových jednotek Čechoslováků bojujících po boku Rudé armády, kde rychle stoupal v hodnostech. V roce 1945 se stal divizním generálem a ministrem obrany ČSR jakožto nestraník (ačkoliv už v té době byl s velkou pravděpodobností tajným členem KSČ).

Právě jeho naprostá loajalita ke KSČ, jíž si demokratické strany nebyly vědomy (jinak by jej nikdy do této funkce neschválily), byla jedním z klíčových prvků v únorovém převratu. Svoboda tehdy sdělil prezidentu Benešovi, že armáda za žádných okolností „nepůjde proti lidu“, čímž se zpronevěřil svým povinnostem ministra obrany, ale zato splnil úkol komunistického trójského koně ve vládě a ozbrojených silách. Na počátku 50. let byl odstraněn z politiky a krátkou dobu vězněn.

V rámci Pražského jara byl 30. března 1968 zvolen prezidentem za příliš zkompromitovaného A. Novotného. Za srpnové okupace na jedné straně odmítl jmenovat dělnickorolnickou vládu Biľaka a Indry, na druhé straně se v následujících letech podílel na tzv. normalizaci. 29. května 1975 byl pro zdravotní problémy zbaven prezidentské funkce.

Ludvík Svoboda v Magazínu Osobnosti

  • Zeman mlčí ve chvíli, kdy by měl správný prezident promluvit

    Zeman mlčí ve chvíli, kdy by měl správný prezident promluvit

    21. 8. 2018 09:00 Okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy je, jak se zdá, pro prezidenta Miloše Zemana velmi citlivé téma, o němž nerad mluví. Proto se i letos 21. srpna nedočkáme od hlavy státu žádného projevu k 50. výročí "osvobození". Je to vhodná chvíle, aby prezident mlčel? … více

  • Sommerová získala v Číně cenu za nejlepší dokument za Věru 68

    Sommerová získala v Číně cenu za nejlepší dokument za Věru 68

    22. 6. 2013 10:00 Režisérka Olga Sommerová získala na mezinárodním festivalu MIDA v Šanghaji cenu Nejlepší dokumentární film za snímek o gymnastce Věře Čáslavské nazvaný Věra 68. Film vznikl v koprodukci společnosti Evolution films a České televize.… více

  • Zemřel Čestmír Císař, jedna z osobností pražského jara 1968

    Zemřel Čestmír Císař, jedna z osobností pražského jara 1968

    25. 3. 2013 19:34 Jeden z hlavních představitelů reformního směru KSČ z 60. let Čestmír Císař zemřel v neděli po dlouhé těžké nemoci ve věku 93 let. Dnes to potvrdil Císařův zeť Václav Hlavatý. Mezi umělci a intelektuály se v 60. letech nesmazatelně zapsal jako politik "nového kurzu", řekl dnes odborník z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Milan Bárta. … více

  • Po vpádu tanků přišel Moskevský protokol. Historik vysvětlil pro Blesk: Proč nezatkli Svobodu?

    Blesk, 23. 8. 2018 Pod pohrůžkou samopalů usedali do letadla, které je dopravilo k „velkému bratrovi“. Šestici československých politiků nečekalo v Moskvě vřelé přijetí, ale internace. A také perné chvíle u jednacího stolu. Dnes je tomu 50 let, kdy začala rokování, která pohřbila pražské jaro roku 1968. Sověti totiž vsadili vše na jednu kartu a rozhodli se od vlády a čelních představitelů země dostat souhlas s vpádem vojsk pěti zemí Varšavské smlouvy. Čtyřdenní jednání, které vedl prezident Ludvík Svoboda, skončila podpisem Moskevského protokolu. Nakonec všichni, až na jednoho, ohnuli páteř a podepsali. Historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů Blesku popsal, jak probíhala jednání v Moskvě a proč si nikdo nedovolil zatknout prezidenta Svobodu. … více

  • 23. srpna 1968: Národ vstoupil do stávky. Z Prahy se stalo bezejmenné město

    Blesk, 23. 8. 2018 V pátek 23. srpna pokračovala v Československu třetím dnem sovětská okupace. Prezident Ludvík Svoboda odcestoval vyjednávat do Moskvy, zatímco v Praze se kromě neustálé přítomnosti vojáků a těžké techniky odehrály dvě důležité věci: v pravé poledne vstoupili lidé do generální stávky, později pak došlo k hromadnému zamalovávání a odstraňování informačních tabulí a cedulí v ulicích. Z Prahy se tak stalo bezejmenné město. … více

  • Ruský server: Pražské jaro mělo zlikvidovat ČSSR podle scénáře USA

    Parlamentnílisty.cz, 20. 8. 2018 Mezi reakcemi ruských médií na 50. výročí invaze Varšavské smlouvy do Československa dnes převládá střízlivý popis a hodnocení události, která ale v dnešním Rusku nepatří k prioritám veřejného zájmu. Některá konzervativně orientovaná média se nicméně přidržují sovětského výkladu o „bratrské pomoci“. Objevují se i tvrzení, že s intervencí souhlasily osobnosti pražského jara, konkrétně Alexander Dubček nebo Ludvík Svoboda. … více