zavřít
Ludvík Svoboda

7. československý prezident

Narození:
25. 11. 1895 , Hroznatín
Úmrtí:
20. 9. 1979  ve věku 83 let,  Praha  †
Znamení:
střelec  
Výška:
přidej výšku
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

222 se líbí, 39 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Ludvík Svoboda (25. listopadu 1895 Hroznatín – 20. září 1979) byl československý generál a prezident, nositel titulů hrdina ČSSR a SSSR. Za první světové války člen Československých legií v Rusku. Od roku 1922 důstojník československé armády. Roku 1939 uprchl do Polska, kde organizoval československou jednotku. Po jeho porážce byl zajat Rudou armádou, internován a odsouzen k smrti jako špión (rozsudek však vzápětí na to byl zrušen – patrně z důvodu toho, že Svoboda již tehdy pracoval jako špión pro NKVD). Po přepadení SSSR Německem (1941) vstoupil do nově ustavovaných bojových jednotek Čechoslováků bojujících po boku Rudé armády, kde rychle stoupal v hodnostech. V roce 1945 se stal divizním generálem a ministrem obrany ČSR jakožto nestraník (ačkoliv už v té době byl s velkou pravděpodobností tajným členem KSČ). Právě jeho naprostá loajalita ke KSČ, jíž si demokratické strany nebyly vědomy (jinak by jej nikdy do této funkce neschválily), byla jedním z klíčových prvků v únorovém převratu. Svoboda tehdy sdělil prezidentu Benešovi, že armáda za žádných okolností „nepůjde proti lidu“, čímž se zpronevěřil svým povinnostem ministra obrany, ale zato splnil úkol komunistického trójského koně ve vládě a ozbrojených silách. Na počátku 50. let byl odstraněn z politiky a krátkou dobu vězněn. V rámci Pražského jara byl 30. března 1968 zvolen prezidentem za příliš zkompromitovaného A. Novotného. Za srpnové okupace na jedné straně odmítl jmenovat dělnickorolnickou vládu Biľaka a Indry, na druhé straně se v následujících letech podílel na tzv. normalizaci. 29. května 1975 byl pro zdravotní problémy zbaven prezidentské funkce. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Ludvík Svoboda (25. listopadu 1895 Hroznatín – 20. září 1979) byl československý generál a prezident, nositel titulů hrdina ČSSR a SSSR.

Za první světové války člen Československých legií v Rusku. Od roku 1922 důstojník československé armády. Roku 1939 uprchl do Polska, kde organizoval československou jednotku. Po jeho porážce byl zajat Rudou armádou, internován a odsouzen k smrti jako špión (rozsudek však vzápětí na to byl zrušen – patrně z důvodu toho, že Svoboda již tehdy pracoval jako špión pro NKVD).

Po přepadení SSSR Německem (1941) vstoupil do nově ustavovaných bojových jednotek Čechoslováků bojujících po boku Rudé armády, kde rychle stoupal v hodnostech. V roce 1945 se stal divizním generálem a ministrem obrany ČSR jakožto nestraník (ačkoliv už v té době byl s velkou pravděpodobností tajným členem KSČ).

Právě jeho naprostá loajalita ke KSČ, jíž si demokratické strany nebyly vědomy (jinak by jej nikdy do této funkce neschválily), byla jedním z klíčových prvků v únorovém převratu. Svoboda tehdy sdělil prezidentu Benešovi, že armáda za žádných okolností „nepůjde proti lidu“, čímž se zpronevěřil svým povinnostem ministra obrany, ale zato splnil úkol komunistického trójského koně ve vládě a ozbrojených silách. Na počátku 50. let byl odstraněn z politiky a krátkou dobu vězněn.

V rámci Pražského jara byl 30. března 1968 zvolen prezidentem za příliš zkompromitovaného A. Novotného. Za srpnové okupace na jedné straně odmítl jmenovat dělnickorolnickou vládu Biľaka a Indry, na druhé straně se v následujících letech podílel na tzv. normalizaci. 29. května 1975 byl pro zdravotní problémy zbaven prezidentské funkce.

Ludvík Svoboda v Magazínu Osobnosti

  • Sommerová získala v Číně cenu za nejlepší dokument za Věru 68

    Sommerová získala v Číně cenu za nejlepší dokument za Věru 68

    22. 6. 2013 10:00 Režisérka Olga Sommerová získala na mezinárodním festivalu MIDA v Šanghaji cenu Nejlepší dokumentární film za snímek o gymnastce Věře Čáslavské nazvaný Věra 68. Film vznikl v koprodukci společnosti Evolution films a České televize.… více

  • Zemřel Čestmír Císař, jedna z osobností pražského jara 1968

    Zemřel Čestmír Císař, jedna z osobností pražského jara 1968

    25. 3. 2013 19:34 Jeden z hlavních představitelů reformního směru KSČ z 60. let Čestmír Císař zemřel v neděli po dlouhé těžké nemoci ve věku 93 let. Dnes to potvrdil Císařův zeť Václav Hlavatý. Mezi umělci a intelektuály se v 60. letech nesmazatelně zapsal jako politik "nového kurzu", řekl dnes odborník z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Milan Bárta. … více

  • Sídlo komunistů, kam přišel Bond. Na ministerstvu dopravy je i byt Husáka

    Blesk, 15. 7. 2017 Nechvalně proslulým symbolem komunistické moci se stala budova na pravém břehu Vltavy na nábřeží Ludvíka Svobody v Praze. Někdejší sídlo ÚV KSČ se po revoluci vrátilo ke svému původnímu poslání, sídlu ministerstva železnic, dnes ministerstva dopravy a Českých drah. Tajemníci komunistické strany v budově i přebývali, například Gustáv Husák. V novodobé historii tu filmaři natáčeli scény do bondovky Casino Royale nebo snímku Hannibal: Zrození. Podívejte se do budovy, kam se po desetiletí běžný občan nemohl dostat. … více

  • Sesazení prezidenta pro zdravotní nezpůsobilost, alkoholik, estráda. Pohleďte na oficiální Twitter Hermanova ministerstva

    Parlamentnílisty.cz, 29. 5. 2017 Do jihomoravských Ivančic, kde právě vystupuje prezident Miloš Zeman, se prý dnes obracejí milovníci estrády a skvěle ztvárněných alkoholiků. Tak to píše oficiální twitterový účet ministerstva kultury vedeného lidovcem Danielem Hermanem. A aby toho nebylo málo, připomněl hlavě státu další výročí – právě před 42 lety byl pro zdravotní nezpůsobilost odvolán prezident republiky Ludvík Svoboda. … více

  • Praha hoří! Výstava v Novomlýnské vodárenské věži: Lidé do ní mohou úplně poprvé

    Blesk, 28. 4. 2017 Další významný historický okamžik zažívá Novomlýnská vodárenská věž u nábřeží Ludvíka Svobody. Poté, co dlouho pozoruhodná památka léta chátrala, nechalo ji Muzeum hlavního města Prahy z evropských peněz opravit a navíc do ní úplně poprvé pustilo lidi. Ti si po cestě na její vrchol navíc mohou prohlédnout výstavu o pražských požárech v dobách minulých a historii pražských hasičů. … více