Ludvík Svoboda

7. československý prezident

Narození:
25. 11. 1895 , Hroznatín
Úmrtí:
20. 9. 1979  ve věku 83 let,  Praha  †
Znamení:
střelec  
Výška:
přidej výšku
Další údaje:
zobrazit národnost ...
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
česká
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

202 se líbí, 38 se nelíbí

Ludvík Svoboda (25. listopadu 1895 Hroznatín – 20. září 1979) byl československý generál a prezident, nositel titulů hrdina ČSSR a SSSR. Za první světové války člen Československých legií v Rusku. Od roku 1922 důstojník československé armády. Roku 1939 uprchl do Polska, kde organizoval československou jednotku. Po jeho porážce byl zajat Rudou armádou, internován a odsouzen k smrti jako špión (rozsudek však vzápětí na to byl zrušen – patrně z důvodu toho, že Svoboda již tehdy pracoval jako špión pro NKVD). Po přepadení SSSR Německem (1941) vstoupil do nově ustavovaných bojových jednotek Čechoslováků bojujících po boku Rudé armády, kde rychle stoupal v hodnostech. V roce 1945 se stal divizním generálem a ministrem obrany ČSR jakožto nestraník (ačkoliv už v té době byl s velkou pravděpodobností tajným členem KSČ). Právě jeho naprostá loajalita ke KSČ, jíž si demokratické strany nebyly vědomy (jinak by jej nikdy do této funkce neschválily), byla jedním z klíčových prvků v únorovém převratu. Svoboda tehdy sdělil prezidentu Benešovi, že armáda za žádných okolností „nepůjde proti lidu“, čímž se zpronevěřil svým povinnostem ministra obrany, ale zato splnil úkol komunistického trójského koně ve vládě a ozbrojených silách. Na počátku 50. let byl odstraněn z politiky a krátkou dobu vězněn. V rámci Pražského jara byl 30. března 1968 zvolen prezidentem za příliš zkompromitovaného A. Novotného. Za srpnové okupace na jedné straně odmítl jmenovat dělnickorolnickou vládu Biľaka a Indry, na druhé straně se v následujících letech podílel na tzv. normalizaci. 29. května 1975 byl pro zdravotní problémy zbaven prezidentské funkce. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Ludvík Svoboda (25. listopadu 1895 Hroznatín – 20. září 1979) byl československý generál a prezident, nositel titulů hrdina ČSSR a SSSR.

Za první světové války člen Československých legií v Rusku. Od roku 1922 důstojník československé armády. Roku 1939 uprchl do Polska, kde organizoval československou jednotku. Po jeho porážce byl zajat Rudou armádou, internován a odsouzen k smrti jako špión (rozsudek však vzápětí na to byl zrušen – patrně z důvodu toho, že Svoboda již tehdy pracoval jako špión pro NKVD).

Po přepadení SSSR Německem (1941) vstoupil do nově ustavovaných bojových jednotek Čechoslováků bojujících po boku Rudé armády, kde rychle stoupal v hodnostech. V roce 1945 se stal divizním generálem a ministrem obrany ČSR jakožto nestraník (ačkoliv už v té době byl s velkou pravděpodobností tajným členem KSČ).

Právě jeho naprostá loajalita ke KSČ, jíž si demokratické strany nebyly vědomy (jinak by jej nikdy do této funkce neschválily), byla jedním z klíčových prvků v únorovém převratu. Svoboda tehdy sdělil prezidentu Benešovi, že armáda za žádných okolností „nepůjde proti lidu“, čímž se zpronevěřil svým povinnostem ministra obrany, ale zato splnil úkol komunistického trójského koně ve vládě a ozbrojených silách. Na počátku 50. let byl odstraněn z politiky a krátkou dobu vězněn.

V rámci Pražského jara byl 30. března 1968 zvolen prezidentem za příliš zkompromitovaného A. Novotného. Za srpnové okupace na jedné straně odmítl jmenovat dělnickorolnickou vládu Biľaka a Indry, na druhé straně se v následujících letech podílel na tzv. normalizaci. 29. května 1975 byl pro zdravotní problémy zbaven prezidentské funkce.

Ludvík Svoboda v Magazínu Osobnosti

  • Sommerová získala v Číně cenu za nejlepší dokument za Věru 68

    Sommerová získala v Číně cenu za nejlepší dokument za Věru 68

    22. 6. 2013 10:00 Režisérka Olga Sommerová získala na mezinárodním festivalu MIDA v Šanghaji cenu Nejlepší dokumentární film za snímek o gymnastce Věře Čáslavské nazvaný Věra 68. Film vznikl v koprodukci společnosti Evolution films a České televize.… více

  • Zemřel Čestmír Císař, jedna z osobností pražského jara 1968

    Zemřel Čestmír Císař, jedna z osobností pražského jara 1968

    25. 3. 2013 19:34 Jeden z hlavních představitelů reformního směru KSČ z 60. let Čestmír Císař zemřel v neděli po dlouhé těžké nemoci ve věku 93 let. Dnes to potvrdil Císařův zeť Václav Hlavatý. Mezi umělci a intelektuály se v 60. letech nesmazatelně zapsal jako politik "nového kurzu", řekl dnes odborník z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Milan Bárta. … více

  • Zeman v Pelhřimově označil země, které se po Británii mohou „trhnout“ z EU. A místním lidem řekl něco nepěkného o Bakalovi

    Parlamentnílisty.cz, 29. 6. 2016 REPORTÁŽ Prezident Miloš Zeman dnes zahájil návštěvu Kraje Vysočina. Po setkání se zastupiteli a starosty kraje zamířil do společnosti Agrostroj v Pelhřimově, kde se setkal nejen s vedením, ale i se zaměstnanci. Hlava státu navštívila firmu po padesáti letech, kdy do společnosti zavítal prezident Ludvík Svoboda. … více

  • Utopil se v centru Prahy!

    Aha, 27. 6. 2016 Pět kamarádů se chtělo v sobotu v šestatřicetistupňovém vedru osvěžit ve Vltavě. Na náplavce u nábřeží Ludvíka Svobody v centru Prahy skočili do řeky. … více

  • Muž se utopil ve Vltavě: S partou si v horku chtěl zaplavat v řece

    Blesk, 25. 6. 2016 V sobotu po druhé hodině odpoledne museli ve Vltavě u nábřeží Ludvíka Svobody zasahovat složky integrovaného záchranného systému. Potápěči ve spolupráci s hasiči z vody vytáhli tělo muže, který se šel s dalšími pěti lidmi koupat. Muž se podle svědků zanořil pod loď a už nevyplaval. Pod hladinou byl údajně několik minut a zasahující lékař po tom, co se snažil muže oživit, konstatoval smrt utonutím. Celý případ prošetřuje policie. … více