Jindřich VIII. Tudor (28. června 1491 – 28. ledna 1547), syn Jindřicha VII. Tudora, byl v letech 1509–1547 anglickým králem a zakladatelem anglikánství.

Původně potíral Lutherovu reformaci. Za tento skutek mu v roce 1521 papež udělil titul Defensor fidei, tj. obránce víry.

Později Jindřich VIII. usiloval o rozvod s Kateřinou Aragonskou, což katolická víra neumožňuje. Proto žádal papeže o výjimku, který ji však zamítl. Ve vzdoru proti papeži, aby dosáhl svého rozvodu a nového sňatku, v roce 1533 vyhlásil nezávislost anglické církve na Římu a sám se ustanovil hlavou anglikánské církve.

Rozpustil kláštery, zkonfiskoval majetek katolické církve a tvrdě potlačil duchovenstvo setrvávající v loajalitě k papeži. Z duchovních se stali státní úředníci, anglikánští biskupové zasedli v parlamentu. Svou moc opíral o tzv. "middle classes" – střední vrstvy, to znamená podnikavé měšťanstvo a střední a drobnou šlechtu, která mu zachovala loajalitu.

Jindřich VIII. byl šetkrát ženatý. První manželství se španělskou infantkou Kateřinou Aragonskou bylo rozvedeno poté, co mu královna již nedokázala porodit syna. Z tohoto svazku pocházela jediná dcera, pozdější anglická královna Marie Tudorovna, zv. Krvavá. Ostatní děti se narodily buď předčasně nebo mrtvé. Druhou choť, anglickou šlechtičnu Annu Boleynovou, která mu porodila další dceru, budoucí královnu Alžbětu, nechal Jindřich popravit pro cizoložství. Třeté manželka Jana Seymourová pocházela rovněž z anglické šlechty. Zemřela po porodu jediného Jindřichova syna Eduarda, který se stal jako Eduard VI. královým následníkem. Další manželství zůstala bezdětná. Se čtvrtou manželkou, nepohlednou Němkou Annou Klevskou, se král brzy rozvedl. Pátou choť, anglickou šlechtičku Kateřinu Howardovou, nechal rovněž popravit. Teprve šestá, poslední manželka, anglická šlechtična Kateřina Paarová, krále přežila.