zavřít
Gustáv Husák

8. československý prezident

Narození:
10. 1. 1913 , Dúbravka, Bratislava
Úmrtí:
18. 11. 1991  ve věku 78 let,  Bratislava  †
Znamení:
kozoroh  
Výška:
přidej výšku
Další údaje:
zobrazit národnost ...
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
slovenská
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

233 se líbí, 170 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Gustáv Husák (10. ledna 1913 Dúbravka, (dnes část Bratislavy) – 18. listopadu 1991 Bratislava) byl československý komunistický politik a prezident. Ve dvacátých letech byl Husák pilným studentem bratislavského gymnázia. V roce 1929, jako šestnáctiletý, vstoupil Husák do Komunistického svazu mládeže a v roce 1933, jako student bratislavské právnické fakulty, do Komunistické strany Československa. Za druhé světové války byl Husák zarytým odpůrcem Tisova klerofašistického Slovenského štátu, byl členem hnutí odporu, aktivně se účastnil Slovenského národního povstání. Byl místopředsedou povstalecké Slovenské národní rady, pověřencem vnitra a místopředsedou Komunistické strany Slovenska. Z této doby je zachován i Husákův dopis, v němž doporučuje, aby Slovensko bylo zařazeno do svazku národů Sovětského svazu. Později ale již Husák zastává stanovisko, že Slovensko je nedílnou součástí Československa a že má mít v tomto svazku značnou autonomii. Po druhé světové válce, v prvních parlamentních volbách v květnu roku 1946, vítězí na Slovensku Demokratická strana (narozdíl od Českých zemí kde vítězí komunisté). Přesto (po podpisu tzv. třetí pražské dohody) všechna rozhodnutí Slovenské národní rady podléhají schválení československé vlády. Husák sám se stává předsedou Sboru pověřenců. Na podzim roku 1947 pak Gustáv Husák vyhnal z pozice své funkce nátlakovými akcemi nekomunistické pověřence z jejich úřadů, řídil potom jak slovenskou SNB (policie), tak StB (tajná policie). Po komunistickém převratu v roce 1948 byl Husák zpočátku politicky úspěšný, ale roku 1950 byl s V. Clementisem, L. Novomeským a mnoha dalšími obviněn z buržoazního nacionalismu. V únoru roku 1951 byl zatčen a v dubnu 1954 je pak ve vykonstruovaném procesu s tzv. buržoazními nacionalisty odsouzen na doživotí. Byl jedním z mála, kteří při procesu nedoznali žádnou vinu, což mu pravděpodobně zachránilo život. V roce 1960 byl po rozsáhlé amnestii prezidenta A. Novotného Husák propuštěn a v roce 1963 plně rehabilitován. V průběhu šedesátých byl zpočátku Husák jednou z hlavních osobností reformního proudu v KSČ, v období tzv. pražského jara vystupoval jako věrný stoupenec Dubčeka. V dubnu roku 1968 se stal místopředsedou československé vlády, v níž pak byl jedním z předních iniciátorů ústavního zákona o federativním uspořádání republiky. Na moskevských jednáních v srpnu roku 1968 Husák „změnil kurs“ a stal se Brežněvovým spojencem. V roce 1969 se Husák dostal do čela KSČ – do května roku 1971 byl jejím prvním tajemníkem, poté až do roku 1987 jejím generálním tajemníkem. V roce 1975, po odstranění prezidenta L. Svobody z funkce, se stal na příštích čtrnáct let prezidentem Československa. Po listopadových událostech roku 1989 Husák jmenoval 10. prosince Čalfovu „vládu národního porozumění“ a vzápětí abdikoval z funkce prezidenta republiky. V listopadových dnech byl jedním z politiků, kteří odmítli situaci řešit násilím a přispěl tak ke klidnému průběhu převratu. Dne 18. listopadu 1991 pak Gustáv Husák, jako soukromá polozapomenutá osoba, zemřel. Jako mnoho dalších komunistických funkcionářů nebyl ani on nikdy postaven před řádný soud, který by soudil jeho činy v době po roce 1968. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Gustáv Husák (10. ledna 1913 Dúbravka, (dnes část Bratislavy) – 18. listopadu 1991 Bratislava) byl československý komunistický politik a prezident.

Ve dvacátých letech byl Husák pilným studentem bratislavského gymnázia. V roce 1929, jako šestnáctiletý, vstoupil Husák do Komunistického svazu mládeže a v roce 1933, jako student bratislavské právnické fakulty, do Komunistické strany Československa.

Za druhé světové války byl Husák zarytým odpůrcem Tisova klerofašistického Slovenského štátu, byl členem hnutí odporu, aktivně se účastnil Slovenského národního povstání. Byl místopředsedou povstalecké Slovenské národní rady, pověřencem vnitra a místopředsedou Komunistické strany Slovenska. Z této doby je zachován i Husákův dopis, v němž doporučuje, aby Slovensko bylo zařazeno do svazku národů Sovětského svazu. Později ale již Husák zastává stanovisko, že Slovensko je nedílnou součástí Československa a že má mít v tomto svazku značnou autonomii.

Po druhé světové válce, v prvních parlamentních volbách v květnu roku 1946, vítězí na Slovensku Demokratická strana (narozdíl od Českých zemí kde vítězí komunisté). Přesto (po podpisu tzv. třetí pražské dohody) všechna rozhodnutí Slovenské národní rady podléhají schválení československé vlády. Husák sám se stává předsedou Sboru pověřenců.

Na podzim roku 1947 pak Gustáv Husák vyhnal z pozice své funkce nátlakovými akcemi nekomunistické pověřence z jejich úřadů, řídil potom jak slovenskou SNB (policie), tak StB (tajná policie).

Po komunistickém převratu v roce 1948 byl Husák zpočátku politicky úspěšný, ale roku 1950 byl s V. Clementisem, L. Novomeským a mnoha dalšími obviněn z buržoazního nacionalismu. V únoru roku 1951 byl zatčen a v dubnu 1954 je pak ve vykonstruovaném procesu s tzv. buržoazními nacionalisty odsouzen na doživotí. Byl jedním z mála, kteří při procesu nedoznali žádnou vinu, což mu pravděpodobně zachránilo život.

V roce 1960 byl po rozsáhlé amnestii prezidenta A. Novotného Husák propuštěn a v roce 1963 plně rehabilitován. V průběhu šedesátých byl zpočátku Husák jednou z hlavních osobností reformního proudu v KSČ, v období tzv. pražského jara vystupoval jako věrný stoupenec Dubčeka. V dubnu roku 1968 se stal místopředsedou československé vlády, v níž pak byl jedním z předních iniciátorů ústavního zákona o federativním uspořádání republiky.

Na moskevských jednáních v srpnu roku 1968 Husák „změnil kurs“ a stal se Brežněvovým spojencem. V roce 1969 se Husák dostal do čela KSČ – do května roku 1971 byl jejím prvním tajemníkem, poté až do roku 1987 jejím generálním tajemníkem. V roce 1975, po odstranění prezidenta L. Svobody z funkce, se stal na příštích čtrnáct let prezidentem Československa.

Po listopadových událostech roku 1989 Husák jmenoval 10. prosince Čalfovu „vládu národního porozumění“ a vzápětí abdikoval z funkce prezidenta republiky. V listopadových dnech byl jedním z politiků, kteří odmítli situaci řešit násilím a přispěl tak ke klidnému průběhu převratu.

Dne 18. listopadu 1991 pak Gustáv Husák, jako soukromá polozapomenutá osoba, zemřel. Jako mnoho dalších komunistických funkcionářů nebyl ani on nikdy postaven před řádný soud, který by soudil jeho činy v době po roce 1968.

Gustáv Husák v Magazínu Osobnosti

  • Sídlo komunistů, kam přišel Bond. Na ministerstvu dopravy je i byt Husáka

    Blesk, 15. 7. 2017 Nechvalně proslulým symbolem komunistické moci se stala budova na pravém břehu Vltavy na nábřeží Ludvíka Svobody v Praze. Někdejší sídlo ÚV KSČ se po revoluci vrátilo ke svému původnímu poslání, sídlu ministerstva železnic, dnes ministerstva dopravy a Českých drah. Tajemníci komunistické strany v budově i přebývali, například Gustáv Husák. V novodobé historii tu filmaři natáčeli scény do bondovky Casino Royale nebo snímku Hannibal: Zrození. Podívejte se do budovy, kam se po desetiletí běžný občan nemohl dostat. … více

  • Velká zpověď Karla Gotta (77): Pravda o mojí minulosti!

    Aha, 29. 6. 2017 Nerad mluví o minulosti! Tentokrát to ale Karlu Gottovi (77) problém nedělalo. Zpěvák v otevřeném rozhovoru promluvil mimo jiné o tom, jak ho zachránil poslední komunistický prezident Československa Gustáv Husák (†78). … více

  • Jarmila Šuláková dostane od Zemana vyznamenání: Měl jsem ji hrozně rád!

    Blesk, 30. 5. 2017 Největší radost měla, když jí prezident Gustáv Husák (†78) udělil titul národní umělkyně. Teď je Jarmila Šuláková (†87), od jejíž smrti příští sobotu uplynou už čtyři měsíce, navržena na vyznamenání od Miloše Zemana (72)! … více