Fidel Alejandro Castro Ruz se narodil 13. srpna 1926 na farmě v Mayari. Jeho otec, původem přistěhovalec ze španělské Galicie byl vlastníkem velkého množství půdy. Mládí strávil v katolických školách, především jezuitská Colegio de Belen, kterou navštěvoval mezi patnáctým a devatenáctým rokem, byla na své žáky hodně tvrdá. Z ní pak zamířil na Havanskou univerzitu, kde pět let studoval práva.

V roce 1948 se Castro oženil s Mirtou Diaz-Balartovou, dcerou jednoho z nejbohatších mužů Kuby. Mohl v klidu žít z amerických dolarů, které v té době do země plynuly, především z turismu. V roce 1952 se chtěl pokusit získat křeslo v kubánském parlamentu, ale puč generála Fulgencia Batisty svrhl prezidenta Carlose Prio Sorracase a volby byly zrušeny.

Castro se rozhodl jít k soudu a obvinil generála z porušení ústavy. Když soud jeho žalobu zamítl, rozhodl se vzít spravedlnost do vlastních rukou a spolu s dalšími 165 muži zaútočil 26. července 1953 na kasárna v Mocadě. Útok však skončil fiaskem. Více než polovina mužů byla zabita, Fidel a jeho bratr Raúl byli odsouzeni k 15 letům vězení. V roce 1955 byl omilostněn všeobecnou amnestií, ještě předtím se však rozvedl se svoji manželkou.

Castro se uchýlil do Mexika, kde zorganizoval Revoluční hnutí 26. července. Do jeho čela se spolu s ním postavil Argentinec Ernesto „Che“ Guevara. Spolu s 82 muži se Castro vrátil v prosinci 1956 na Kubu, ale první ozbrojený střet jich přežilo pouze 12. Tato malá skupinka se ukryla v pohoří Sierra Maestra, odkud vedla guerillovou válku. Počet mužů se rozšířil až na 800 a sbírali jedno vítězství za druhým.

Na Nový rok 1959 Batista uprchl ze země a Castrovy jednotky vstoupily do Havany. Spojené státy uznaly novou vládu o týden později. V únoru se Castro stal předsedou vlády a záhy začal znárodňovat majetek Spojených států na Kubě. V roce 1960 uzavřel smlouvu na dodávky ropy se Sovětským svazem a Spojené státy, jejichž majetek v zemi byl tou dobou již minimální, přerušily s Kubou krátce poté diplomatické styky.

Zároveň však Američané přemýšleli, jak se Castra zbavit. Na 17. dubna 1961 tak CIA naplánovala vylodění v Zátoce sviní, které mělo vést k pádu režimu. 1300 kubánských uprchlíků bylo dovezeno zpět na Kubu, aby bojovalo proti Castrovi. Předpokladem bylo, že se k akci připojí i kubánské obyvatelstvo. Akce však skončila neúspěchem a diplomatickou ostudou pro Spojené státy.

V následujícím roce pak došlo ke známé „kubánské raketové krizi“, kdy se Sověti rozhodli rozmístit na Kubě rakety dlouhého doletu. Chruščov nakonec souhlasil s tím, že Sovětský svaz rakety stáhne, ale americko-kubánské vztahy zůstaly od tohoto okamžiku nadlouho vyhrocené.

Castro se angažoval v marxistickém revolučním boji po celé planetě, příkladem můžou být Angola či Nikaragua. Ve vlastní zemi je jeho postavení i po čtyřiceti letech stále silné, s opozicí si počíná velmi nevybíravě. Ekonomická krize, která na Kubě nastala po pádu Sovětského svazu, však vedla k tomu, že země přece jen musela trochu napravit své vztahy se Spojenými státy.

Castro se v poslední době netěší příliš dobrému zdraví, při jednom ze svých proslulých několikahodinových proslovů fyzicky nevydržel a minulý rok musel být hospitalizován. Těžko však předpokládat, že by se vlády na Kubě vzdal, pokud ji bude schopen alespoň částečně vykonávat.

Autor: Martin Hrabálek