zavřít
Fidel Castro

politik

Narození:
13. 8. 1926 , Mayara, Kuba
Úmrtí:
26. 11. 2016  ve věku 90 let  †
Znamení:
lev  
Výška:
193 cm
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

118 se líbí, 55 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Fidel Alejandro Castro Ruz se narodil 13. srpna 1926 na farmě v Mayari. Jeho otec, původem přistěhovalec ze španělské Galicie byl vlastníkem velkého množství půdy. Mládí strávil v katolických školách, především jezuitská Colegio de Belen, kterou navštěvoval mezi patnáctým a devatenáctým rokem, byla na své žáky hodně tvrdá. Z ní pak zamířil na Havanskou univerzitu, kde pět let studoval práva. V roce 1948 se Castro oženil s Mirtou Diaz-Balartovou, dcerou jednoho z nejbohatších mužů Kuby. Mohl v klidu žít z amerických dolarů, které v té době do země plynuly, především z turismu. V roce 1952 se chtěl pokusit získat křeslo v kubánském parlamentu, ale puč generála Fulgencia Batisty svrhl prezidenta Carlose Prio Sorracase a volby byly zrušeny. Castro se rozhodl jít k soudu a obvinil generála z porušení ústavy. Když soud jeho žalobu zamítl, rozhodl se vzít spravedlnost do vlastních rukou a spolu s dalšími 165 muži zaútočil 26. července 1953 na kasárna v Mocadě. Útok však skončil fiaskem. Více než polovina mužů byla zabita, Fidel a jeho bratr Raúl byli odsouzeni k 15 letům vězení. V roce 1955 byl omilostněn všeobecnou amnestií, ještě předtím se však rozvedl se svoji manželkou. Castro se uchýlil do Mexika, kde zorganizoval Revoluční hnutí 26. července. Do jeho čela se spolu s ním postavil Argentinec Ernesto „Che“ Guevara. Spolu s 82 muži se Castro vrátil v prosinci 1956 na Kubu, ale první ozbrojený střet jich přežilo pouze 12. Tato malá skupinka se ukryla v pohoří Sierra Maestra, odkud vedla guerillovou válku. Počet mužů se rozšířil až na 800 a sbírali jedno vítězství za druhým. Na Nový rok 1959 Batista uprchl ze země a Castrovy jednotky vstoupily do Havany. Spojené státy uznaly novou vládu o týden později. V únoru se Castro stal předsedou vlády a záhy začal znárodňovat majetek Spojených států na Kubě. V roce 1960 uzavřel smlouvu na dodávky ropy se Sovětským svazem a Spojené státy, jejichž majetek v zemi byl tou dobou již minimální, přerušily s Kubou krátce poté diplomatické styky. Zároveň však Američané přemýšleli, jak se Castra zbavit. Na 17. dubna 1961 tak CIA naplánovala vylodění v Zátoce sviní, které mělo vést k pádu režimu. 1300 kubánských uprchlíků bylo dovezeno zpět na Kubu, aby bojovalo proti Castrovi. Předpokladem bylo, že se k akci připojí i kubánské obyvatelstvo. Akce však skončila neúspěchem a diplomatickou ostudou pro Spojené státy. V následujícím roce pak došlo ke známé „kubánské raketové krizi“, kdy se Sověti rozhodli rozmístit na Kubě rakety dlouhého doletu. Chruščov nakonec souhlasil s tím, že Sovětský svaz rakety stáhne, ale americko-kubánské vztahy zůstaly od tohoto okamžiku nadlouho vyhrocené. Castro se angažoval v marxistickém revolučním boji po celé planetě, příkladem můžou být Angola či Nikaragua. Ve vlastní zemi je jeho postavení i po čtyřiceti letech stále silné, s opozicí si počíná velmi nevybíravě. Ekonomická krize, která na Kubě nastala po pádu Sovětského svazu, však vedla k tomu, že země přece jen musela trochu napravit své vztahy se Spojenými státy. Castro se v poslední době netěší příliš dobrému zdraví, při jednom ze svých proslulých několikahodinových proslovů fyzicky nevydržel a minulý rok musel být hospitalizován. Těžko však předpokládat, že by se vlády na Kubě vzdal, pokud ji bude schopen alespoň částečně vykonávat. Autor: Martin Hrabálek …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Fidel Alejandro Castro Ruz se narodil 13. srpna 1926 na farmě v Mayari. Jeho otec, původem přistěhovalec ze španělské Galicie byl vlastníkem velkého množství půdy. Mládí strávil v katolických školách, především jezuitská Colegio de Belen, kterou navštěvoval mezi patnáctým a devatenáctým rokem, byla na své žáky hodně tvrdá. Z ní pak zamířil na Havanskou univerzitu, kde pět let studoval práva.

V roce 1948 se Castro oženil s Mirtou Diaz-Balartovou, dcerou jednoho z nejbohatších mužů Kuby. Mohl v klidu žít z amerických dolarů, které v té době do země plynuly, především z turismu. V roce 1952 se chtěl pokusit získat křeslo v kubánském parlamentu, ale puč generála Fulgencia Batisty svrhl prezidenta Carlose Prio Sorracase a volby byly zrušeny.

Castro se rozhodl jít k soudu a obvinil generála z porušení ústavy. Když soud jeho žalobu zamítl, rozhodl se vzít spravedlnost do vlastních rukou a spolu s dalšími 165 muži zaútočil 26. července 1953 na kasárna v Mocadě. Útok však skončil fiaskem. Více než polovina mužů byla zabita, Fidel a jeho bratr Raúl byli odsouzeni k 15 letům vězení. V roce 1955 byl omilostněn všeobecnou amnestií, ještě předtím se však rozvedl se svoji manželkou.

Castro se uchýlil do Mexika, kde zorganizoval Revoluční hnutí 26. července. Do jeho čela se spolu s ním postavil Argentinec Ernesto „Che“ Guevara. Spolu s 82 muži se Castro vrátil v prosinci 1956 na Kubu, ale první ozbrojený střet jich přežilo pouze 12. Tato malá skupinka se ukryla v pohoří Sierra Maestra, odkud vedla guerillovou válku. Počet mužů se rozšířil až na 800 a sbírali jedno vítězství za druhým.

Na Nový rok 1959 Batista uprchl ze země a Castrovy jednotky vstoupily do Havany. Spojené státy uznaly novou vládu o týden později. V únoru se Castro stal předsedou vlády a záhy začal znárodňovat majetek Spojených států na Kubě. V roce 1960 uzavřel smlouvu na dodávky ropy se Sovětským svazem a Spojené státy, jejichž majetek v zemi byl tou dobou již minimální, přerušily s Kubou krátce poté diplomatické styky.

Zároveň však Američané přemýšleli, jak se Castra zbavit. Na 17. dubna 1961 tak CIA naplánovala vylodění v Zátoce sviní, které mělo vést k pádu režimu. 1300 kubánských uprchlíků bylo dovezeno zpět na Kubu, aby bojovalo proti Castrovi. Předpokladem bylo, že se k akci připojí i kubánské obyvatelstvo. Akce však skončila neúspěchem a diplomatickou ostudou pro Spojené státy.

V následujícím roce pak došlo ke známé „kubánské raketové krizi“, kdy se Sověti rozhodli rozmístit na Kubě rakety dlouhého doletu. Chruščov nakonec souhlasil s tím, že Sovětský svaz rakety stáhne, ale americko-kubánské vztahy zůstaly od tohoto okamžiku nadlouho vyhrocené.

Castro se angažoval v marxistickém revolučním boji po celé planetě, příkladem můžou být Angola či Nikaragua. Ve vlastní zemi je jeho postavení i po čtyřiceti letech stále silné, s opozicí si počíná velmi nevybíravě. Ekonomická krize, která na Kubě nastala po pádu Sovětského svazu, však vedla k tomu, že země přece jen musela trochu napravit své vztahy se Spojenými státy.

Castro se v poslední době netěší příliš dobrému zdraví, při jednom ze svých proslulých několikahodinových proslovů fyzicky nevydržel a minulý rok musel být hospitalizován. Těžko však předpokládat, že by se vlády na Kubě vzdal, pokud ji bude schopen alespoň částečně vykonávat.

Autor: Martin Hrabálek

Fidel Castro v Magazínu Osobnosti

  • Pošpiněný odkaz Václava Havla (†75)?! Teď je na tahu Havlová!

    Blesk, 13. 9. 2017 Karel Gott (78) a nacistický vůdce Adolf Hitler (†56) hned vedle sebe? Exprezident Václav Havel (†75) v jedné řadě s Fidelem Castrem (†90)? Tak takto nezvyklé kombinace můžete vidět na reklamě nabízející originální hrníčky! Mistr již kvůli tomu povolal do akce právníky, ale ochrání někdo také Havlovu památku? … více

  • Fidel Castro dostal poslední pomazání, tvrdí jeho exmilenka

    Blesk, 5. 4. 2017 Dlouholetý kubánský komunistický diktátor Fidel Castro dostal před svojí loňskou prosincovou smrtí od katolické církve poslední pomazání. Denně jej navštěvoval kněz. S odvoláním na Castrovu italskou exmilenku a neteř kardinála Annu Marii Tragliovou to napsala rakouská katolická agentura Kathpress. … více

  • Oldřich Rambousek: Dejte už s tím Havlem nepodařeným a zločinnou Chartou 77 pokoj

    Parlamentnílisty.cz, 9. 1. 2017 Přijde mi už poněkud trapné jak je po léta neustále adorován Václav Havel a chátra zvaná Charta 77. Uplynulá léta, ale i nestabilní současnost jasně dokládají, že se občané bývalého Československa stali obětí podvodu a špinavé propagandy. Možná by nebylo vůbec od věci vzít si příklad z Kuby a Fidela Castra. Sám Fidel Castro zakázal, aby se na jeho počest stavěly památníky, či se po něm pojmenovávaly ulice a náměstí. Nepřál si kult osobnosti a také dobře věděl, že dobrý státník, politik a člověk spjatý s osudem národa, spjatý s každým človíčkem své země, bude li dobrý, tak zůstane v srdcích svého lidu a to bez pomníků nebo laviček nesoucích jeho jméno. Fidel dobře odhadl, že teprve čas dokáže správnost jeho cesty a právě čas bude tvůrcem jeho nesmrtelné osobnosti. To bohužel Havel a jeho pohrobci nepochopili. … více