Antonín Zápotocký

prezident

Narození:
19. 12. 1884 , Zákolany
Úmrtí:
13. 11. 1957  ve věku 72 let,  Praha  †
Znamení:
střelec  
Výška:
přidej výšku
Další údaje:
zobrazit národnost ...
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
česká
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

40 se líbí, 63 se nelíbí

Antonín Zápotocký (*19. prosince 1884 Zákolany, +13. listopadu 1957 Praha) byl druhým československým komunistickým prezidentem po Klementu Gottwaldovi. Antonín Zápotocký byl synem Ladislava Zápotockého, známého českého dělnického novináře a funkcionáře. Vyučil se kameníkem a od roku 1914 působil v sociálnědemokratické straně na Kladensku, kde se stal redaktorem tamního sociálně-demokratického tisku. Po vzniku samostatného Československa se Zápotocký stává jedním ze zakladatelů levicové frakce v sociální demokracii a organizátorem dělnických rad. Roku 1920 se Zápotocký zúčastnil 2. kongresu Komunistické internacionály, v prosinci téhož roku se zařadil mezi hlavní organizátory generální stávky na Kladensku a spoluúčastnil se pokusu o levicový puč. Za tuto svoji činnost byl pak devět měsíců vězněn. Ve dvacátých letech patřil Zápotocký ke Šmeralově skupině ve vedení Komunistické strany Československa, v letech 1922–1925 byl generálním tajemníkem strany. Ve vedení se pak udržel i po V. sjezdu KSČ v únoru roku 1929, kdy jeho zvolení, navzdory kritikám z řad Gottwaldových stoupenců, prosadil delegát Kominterny. Ve třicátých letech byl činný v odborovém hnutí (Rudé odbory). Organizoval známou Mosteckou stávku v roce 1932. Ve druhé polovině třicátých let pak usiloval o sjednocení československých odborů na protifašistické platformě. Od roku 1928 působil ve výkonném výboru Rudé odborové internacionály. V letech 1939 až 1945 byl vězněn v koncentračním táboře Bocov. Po návratu z koncentračního tábora se Zápotocký stal v roce 1945 předsedou Ústřední rady odborů, členem předsednictva ÚV KSČ a poslancem Národního shromáždění. 18. 6.–18. 7. 1946 předsedal Ústavodárnému národnímu shromáždění. 15.6.1948 byl jmenován předsedou vlády ČSR. 21. března 1953 byl Národním shromážděním zvolen prezidentem republiky. Antonín Zápotocký se jako prezident snaží změnit poměry, které v padesátých letech v Československu panují, jsou známy jeho projevy, např. při otevírání Klíčavské přehrady, kdy mluví proti násilné kolektivizaci venkova – říká, že kdo ze zemědělců chce vystoupit ze sjednocených zemědělských družstev, může atd. Jeho snahy ale naráží na odpor stranického aparátu v čele s prvním tajemníkem strany A. Novotným, Zápotocký proto záhy na své snažení rezignuje. Je též velice zajímavé sledovat roli Zápotockého při přípravě vykonstruovaných procesů se Slánským a spol. – Zápotocký se se Slánským nesnáší již od roku 1929, kdy vrcholí v Komunistické straně Československa proces bolševizace a kdy právě Slánský tvrdě prosazuje Zápotockého vyloučení ze strany... Role Zápotockého v čele státu bývá často idealizovaná – bývá označován za tátu dělníků, za člověka z lidu, ale není to tak docela pravda, události po měnové reformě v roce 1953 ukazují, že Zápotocký dokáže být právě vůči dělníkům, kteří dají najevo nesouhlas s komunistickou vládou, velmi tvrdý a nesmlouvavý. 13. listopadu pak Antonín Zápotocký umírá na infarkt – na jeho místo nastoupí Antonín Novotný. Antonín Zápotocký byl také spisovatelem. Napsal knihy Vstanou noví bojovníci, která pojednává o životě jeho otce v Zákolanech- tato kniha byla také zfilmována pod stejným názvem, dále knihu Rozbřesk, Rudá záře nad Kladnem - také zfilmována pod tímto názvem a pro děti knihu Barunka, jenž byla původně součástí knihy Rozbřesk a je o dětství jeho maminky Barbory ve vesničce maloveska u Klatov. Z Rozbřesku pochází i inscenace Terezka o jeho babičce a matce jeho maminky. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Antonín Zápotocký (*19. prosince 1884 Zákolany, +13. listopadu 1957 Praha) byl druhým československým komunistickým prezidentem po Klementu Gottwaldovi. Antonín Zápotocký byl synem Ladislava Zápotockého, známého českého dělnického novináře a funkcionáře.

Vyučil se kameníkem a od roku 1914 působil v sociálnědemokratické straně na Kladensku, kde se stal redaktorem tamního sociálně-demokratického tisku.

Po vzniku samostatného Československa se Zápotocký stává jedním ze zakladatelů levicové frakce v sociální demokracii a organizátorem dělnických rad. Roku 1920 se Zápotocký zúčastnil 2. kongresu Komunistické internacionály, v prosinci téhož roku se zařadil mezi hlavní organizátory generální stávky na Kladensku a spoluúčastnil se pokusu o levicový puč. Za tuto svoji činnost byl pak devět měsíců vězněn.

Ve dvacátých letech patřil Zápotocký ke Šmeralově skupině ve vedení Komunistické strany Československa, v letech 1922–1925 byl generálním tajemníkem strany. Ve vedení se pak udržel i po V. sjezdu KSČ v únoru roku 1929, kdy jeho zvolení, navzdory kritikám z řad Gottwaldových stoupenců, prosadil delegát Kominterny.

Ve třicátých letech byl činný v odborovém hnutí (Rudé odbory). Organizoval známou Mosteckou stávku v roce 1932. Ve druhé polovině třicátých let pak usiloval o sjednocení československých odborů na protifašistické platformě. Od roku 1928 působil ve výkonném výboru Rudé odborové internacionály. V letech 1939 až 1945 byl vězněn v koncentračním táboře Bocov.

Po návratu z koncentračního tábora se Zápotocký stal v roce 1945 předsedou Ústřední rady odborů, členem předsednictva ÚV KSČ a poslancem Národního shromáždění. 18. 6.–18. 7. 1946 předsedal Ústavodárnému národnímu shromáždění. 15.6.1948 byl jmenován předsedou vlády ČSR. 21. března 1953 byl Národním shromážděním zvolen prezidentem republiky.

Antonín Zápotocký se jako prezident snaží změnit poměry, které v padesátých letech v Československu panují, jsou známy jeho projevy, např. při otevírání Klíčavské přehrady, kdy mluví proti násilné kolektivizaci venkova – říká, že kdo ze zemědělců chce vystoupit ze sjednocených zemědělských družstev, může atd. Jeho snahy ale naráží na odpor stranického aparátu v čele s prvním tajemníkem strany A. Novotným, Zápotocký proto záhy na své snažení rezignuje.

Je též velice zajímavé sledovat roli Zápotockého při přípravě vykonstruovaných procesů se Slánským a spol. – Zápotocký se se Slánským nesnáší již od roku 1929, kdy vrcholí v Komunistické straně Československa proces bolševizace a kdy právě Slánský tvrdě prosazuje Zápotockého vyloučení ze strany...

Role Zápotockého v čele státu bývá často idealizovaná – bývá označován za tátu dělníků, za člověka z lidu, ale není to tak docela pravda, události po měnové reformě v roce 1953 ukazují, že Zápotocký dokáže být právě vůči dělníkům, kteří dají najevo nesouhlas s komunistickou vládou, velmi tvrdý a nesmlouvavý.

13. listopadu pak Antonín Zápotocký umírá na infarkt – na jeho místo nastoupí Antonín Novotný.

Antonín Zápotocký byl také spisovatelem. Napsal knihy Vstanou noví bojovníci, která pojednává o životě jeho otce v Zákolanech- tato kniha byla také zfilmována pod stejným názvem, dále knihu Rozbřesk, Rudá záře nad Kladnem - také zfilmována pod tímto názvem a pro děti knihu Barunka, jenž byla původně součástí knihy Rozbřesk a je o dětství jeho maminky Barbory ve vesničce maloveska u Klatov. Z Rozbřesku pochází i inscenace Terezka o jeho babičce a matce jeho maminky.

Antonín Zápotocký v Magazínu Osobnosti

  • Ironický pohled na českou povahu v divadelní adaptaci knihy Gottland

    Ironický pohled na českou povahu v divadelní adaptaci knihy Gottland

    31. 3. 2014 17:31 Když polský novinář Mariusz Szczygieł vydal roku 2007 knihu o Čechách a Češích, jistě netušil, jak ohromující bude mít jeho snažení úspěch. Kniha s názvem Gottland se u nás dočkala už desátého dotisku, což je v českých poměrech zcela nadstandardní. I přes to, že jsou v ní Češi vypodobňováni leckdy ironicky a ne příliš v lichotivém světle, je stále o téma češství pohledem novináře - člověka z venku obrovský zájem.… více

  • ÚSTR: Pomník Antonína Zápotockého

    Parlamentnílisty.cz, 11. 11. 2015 Setkání a diskuse na téma, jaké místo má pomník Antonína Zápotockého ve veřejném prostoru obce Zákolany. … více

  • Před 60 lety byl zvolen prezidentem komunista Antonín Zápotocký

    Parlamentnílisty.cz, 20. 3. 2013 Pouhý týden po úmrtí prvního komunistického prezidenta Klementa Gottwalda 14. března 1953 byla republika bez hlavy státu. Už 21. března byl jeho nástupcem zvolen tehdejší předseda vlády Antonín Zápotocký. Ve volbě prezidenta, při které se volilo aklamací, byl jediným kandidátem a hlas mu dalo všech 271 přítomných poslanců. … více

  • Cikánský baron obviněný z vraždy: Na kolenou ho prý houpal prezident Novotný

    Blesk, 27. 2. 2013 František R. (48), který  je podezřelý z brutální vraždy bývalého vyhazovače diskotéky Sahara v Moravských Budějovicích Martina V. (†34), pochází z prominentní romské rodiny, která byla svého času velmi bohatá a vlivná. Jeho otce dokonce navštěvoval prezident Antonín Zápotocký. … více