zavřít
Antonín Zápotocký

prezident

Narození:
19. 12. 1884 , Zákolany
Úmrtí:
13. 11. 1957  ve věku 72 let,  Praha  †
Znamení:
střelec  
Výška:
přidej výšku
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

49 se líbí, 66 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Antonín Zápotocký (*19. prosince 1884 Zákolany, +13. listopadu 1957 Praha) byl druhým československým komunistickým prezidentem po Klementu Gottwaldovi. Antonín Zápotocký byl synem Ladislava Zápotockého, známého českého dělnického novináře a funkcionáře. Vyučil se kameníkem a od roku 1914 působil v sociálnědemokratické straně na Kladensku, kde se stal redaktorem tamního sociálně-demokratického tisku. Po vzniku samostatného Československa se Zápotocký stává jedním ze zakladatelů levicové frakce v sociální demokracii a organizátorem dělnických rad. Roku 1920 se Zápotocký zúčastnil 2. kongresu Komunistické internacionály, v prosinci téhož roku se zařadil mezi hlavní organizátory generální stávky na Kladensku a spoluúčastnil se pokusu o levicový puč. Za tuto svoji činnost byl pak devět měsíců vězněn. Ve dvacátých letech patřil Zápotocký ke Šmeralově skupině ve vedení Komunistické strany Československa, v letech 1922–1925 byl generálním tajemníkem strany. Ve vedení se pak udržel i po V. sjezdu KSČ v únoru roku 1929, kdy jeho zvolení, navzdory kritikám z řad Gottwaldových stoupenců, prosadil delegát Kominterny. Ve třicátých letech byl činný v odborovém hnutí (Rudé odbory). Organizoval známou Mosteckou stávku v roce 1932. Ve druhé polovině třicátých let pak usiloval o sjednocení československých odborů na protifašistické platformě. Od roku 1928 působil ve výkonném výboru Rudé odborové internacionály. V letech 1939 až 1945 byl vězněn v koncentračním táboře Bocov. Po návratu z koncentračního tábora se Zápotocký stal v roce 1945 předsedou Ústřední rady odborů, členem předsednictva ÚV KSČ a poslancem Národního shromáždění. 18. 6.–18. 7. 1946 předsedal Ústavodárnému národnímu shromáždění. 15.6.1948 byl jmenován předsedou vlády ČSR. 21. března 1953 byl Národním shromážděním zvolen prezidentem republiky. Antonín Zápotocký se jako prezident snaží změnit poměry, které v padesátých letech v Československu panují, jsou známy jeho projevy, např. při otevírání Klíčavské přehrady, kdy mluví proti násilné kolektivizaci venkova – říká, že kdo ze zemědělců chce vystoupit ze sjednocených zemědělských družstev, může atd. Jeho snahy ale naráží na odpor stranického aparátu v čele s prvním tajemníkem strany A. Novotným, Zápotocký proto záhy na své snažení rezignuje. Je též velice zajímavé sledovat roli Zápotockého při přípravě vykonstruovaných procesů se Slánským a spol. – Zápotocký se se Slánským nesnáší již od roku 1929, kdy vrcholí v Komunistické straně Československa proces bolševizace a kdy právě Slánský tvrdě prosazuje Zápotockého vyloučení ze strany... Role Zápotockého v čele státu bývá často idealizovaná – bývá označován za tátu dělníků, za člověka z lidu, ale není to tak docela pravda, události po měnové reformě v roce 1953 ukazují, že Zápotocký dokáže být právě vůči dělníkům, kteří dají najevo nesouhlas s komunistickou vládou, velmi tvrdý a nesmlouvavý. 13. listopadu pak Antonín Zápotocký umírá na infarkt – na jeho místo nastoupí Antonín Novotný. Antonín Zápotocký byl také spisovatelem. Napsal knihy Vstanou noví bojovníci, která pojednává o životě jeho otce v Zákolanech- tato kniha byla také zfilmována pod stejným názvem, dále knihu Rozbřesk, Rudá záře nad Kladnem - také zfilmována pod tímto názvem a pro děti knihu Barunka, jenž byla původně součástí knihy Rozbřesk a je o dětství jeho maminky Barbory ve vesničce maloveska u Klatov. Z Rozbřesku pochází i inscenace Terezka o jeho babičce a matce jeho maminky. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Antonín Zápotocký (*19. prosince 1884 Zákolany, +13. listopadu 1957 Praha) byl druhým československým komunistickým prezidentem po Klementu Gottwaldovi. Antonín Zápotocký byl synem Ladislava Zápotockého, známého českého dělnického novináře a funkcionáře.

Vyučil se kameníkem a od roku 1914 působil v sociálnědemokratické straně na Kladensku, kde se stal redaktorem tamního sociálně-demokratického tisku.

Po vzniku samostatného Československa se Zápotocký stává jedním ze zakladatelů levicové frakce v sociální demokracii a organizátorem dělnických rad. Roku 1920 se Zápotocký zúčastnil 2. kongresu Komunistické internacionály, v prosinci téhož roku se zařadil mezi hlavní organizátory generální stávky na Kladensku a spoluúčastnil se pokusu o levicový puč. Za tuto svoji činnost byl pak devět měsíců vězněn.

Ve dvacátých letech patřil Zápotocký ke Šmeralově skupině ve vedení Komunistické strany Československa, v letech 1922–1925 byl generálním tajemníkem strany. Ve vedení se pak udržel i po V. sjezdu KSČ v únoru roku 1929, kdy jeho zvolení, navzdory kritikám z řad Gottwaldových stoupenců, prosadil delegát Kominterny.

Ve třicátých letech byl činný v odborovém hnutí (Rudé odbory). Organizoval známou Mosteckou stávku v roce 1932. Ve druhé polovině třicátých let pak usiloval o sjednocení československých odborů na protifašistické platformě. Od roku 1928 působil ve výkonném výboru Rudé odborové internacionály. V letech 1939 až 1945 byl vězněn v koncentračním táboře Bocov.

Po návratu z koncentračního tábora se Zápotocký stal v roce 1945 předsedou Ústřední rady odborů, členem předsednictva ÚV KSČ a poslancem Národního shromáždění. 18. 6.–18. 7. 1946 předsedal Ústavodárnému národnímu shromáždění. 15.6.1948 byl jmenován předsedou vlády ČSR. 21. března 1953 byl Národním shromážděním zvolen prezidentem republiky.

Antonín Zápotocký se jako prezident snaží změnit poměry, které v padesátých letech v Československu panují, jsou známy jeho projevy, např. při otevírání Klíčavské přehrady, kdy mluví proti násilné kolektivizaci venkova – říká, že kdo ze zemědělců chce vystoupit ze sjednocených zemědělských družstev, může atd. Jeho snahy ale naráží na odpor stranického aparátu v čele s prvním tajemníkem strany A. Novotným, Zápotocký proto záhy na své snažení rezignuje.

Je též velice zajímavé sledovat roli Zápotockého při přípravě vykonstruovaných procesů se Slánským a spol. – Zápotocký se se Slánským nesnáší již od roku 1929, kdy vrcholí v Komunistické straně Československa proces bolševizace a kdy právě Slánský tvrdě prosazuje Zápotockého vyloučení ze strany...

Role Zápotockého v čele státu bývá často idealizovaná – bývá označován za tátu dělníků, za člověka z lidu, ale není to tak docela pravda, události po měnové reformě v roce 1953 ukazují, že Zápotocký dokáže být právě vůči dělníkům, kteří dají najevo nesouhlas s komunistickou vládou, velmi tvrdý a nesmlouvavý.

13. listopadu pak Antonín Zápotocký umírá na infarkt – na jeho místo nastoupí Antonín Novotný.

Antonín Zápotocký byl také spisovatelem. Napsal knihy Vstanou noví bojovníci, která pojednává o životě jeho otce v Zákolanech- tato kniha byla také zfilmována pod stejným názvem, dále knihu Rozbřesk, Rudá záře nad Kladnem - také zfilmována pod tímto názvem a pro děti knihu Barunka, jenž byla původně součástí knihy Rozbřesk a je o dětství jeho maminky Barbory ve vesničce maloveska u Klatov. Z Rozbřesku pochází i inscenace Terezka o jeho babičce a matce jeho maminky.

Antonín Zápotocký v Magazínu Osobnosti

  • Geniálně podlá past StB aneb Kameny, které znamenaly smrt

    Geniálně podlá past StB aneb Kameny, které znamenaly smrt

    9. 3. 2018 19:42 Akce Kámen, jméno jedné z nejzákeřnějších provokačních akcí StB. Zničila životy nejen lidem, kteří v přísně utajené pasti uvízli, ale i mnoha jejich blízkým. Od jejího spuštění krátce po Únoru 1948 uplyne letos rovných sedmdesát let.… více

  • Znáte snad pitomější Vánoce než ty komunistické?

    Znáte snad pitomější Vánoce než ty komunistické?

    21. 12. 2017 15:02 Komunisté během čtyř desítek let vlády v Československu zlikvidovali kdekoho a kdeco. Na Vánocích ale ztroskotali. Víru v Ježíška, Mikuláše, anděly a čerty dětem vzít nedokázali.… více

  • Ironický pohled na českou povahu v divadelní adaptaci knihy Gottland

    Ironický pohled na českou povahu v divadelní adaptaci knihy Gottland

    31. 3. 2014 17:31 Když polský novinář Mariusz Szczygieł vydal roku 2007 knihu o Čechách a Češích, jistě netušil, jak ohromující bude mít jeho snažení úspěch. Kniha s názvem Gottland se u nás dočkala už desátého dotisku, což je v českých poměrech zcela nadstandardní. I přes to, že jsou v ní Češi vypodobňováni leckdy ironicky a ne příliš v lichotivém světle, je stále o téma češství pohledem novináře - člověka z venku obrovský zájem.… více

  • Komunista, který obral svůj národ: Před 65 lety byl zvolen prezidentem Antonín Zápotocký

    Extra.cz, 21. 3. 2018 Po smrti komunistického pohlavára Klementa Gottwalda byla republika bez hlavy státu pouhý týden. 21. března 1953 byl jeho nástupcem zvolen tehdejší předseda vlády Antonín Zápotocký, který byl také jediným kandidátem na tuto funkci. … více

  • Když naposledy zemřel prezident v úřadě: Před šedesáti lety nastoupil po Zápotockém Antonín Novotný

    Parlamentnílisty.cz, 18. 11. 2017 Otázka, kdo nahradí zemřelého československého prezidenta Antonína Zápotockého (zemřel 13. listopadu 1957) byla pro mnohé občany poměrně jednoduchá. Všeobecně se předpokládalo, že do čela státu bude zvolen předseda vlády Viliam Široký, jeden z hlavních strůjců bolševického teroru v Československu. Nakonec vše bylo jinak, 19. listopadu 1957 byl šestým československým prezidentem zvolen tehdejší šéf komunistů, tedy první tajemník ÚV KSČ, Antonín Novotný, připomněla ČTK. … více

  • Chcete mít doma sochu Stalina? Můžete se zúčastnit velmi zvláštní dražby

    Parlamentnílisty.cz, 17. 6. 2017 Nezvyklá dražba se dnes uskuteční v Bavorsku. Jejím předmětem budou totiž sochy Josifa Stalina, Klementa Gottwalda, Antonína Zápotockého a dalších bývalých komunistických předáků. Pořadatelé aukce, do níž se mohou přes internet zapojit lidé z celého světa, věří, že prodej soch umělců z někdejších komunistických režimů vynese stovky tisíc eur. … více