zavřít
Alexandr Veliký

král

Narození:
20. 7. 356 , Pella, Makedonie
Úmrtí:
13. 6. 323  ve věku 32 let,  Babylón  †
Znamení:
rak  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

189 se líbí, 1099 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Alexandr Veliký (známý též jako Alexandr Makedonský, užívá se také řeckého tvaru jména Alexandros). Narozen patrně 20. 7. 356 př. n. l. v Makedonii, zemřel 10. 6. 323 př. n. l. v Babylóně. Makedonský král a jeden z nejslavnějších vojevůdců vůbec. Život Syn makedonského krále Filipa II. a Olympiady byl v mládí vychovávan i řeckým filozofem Aristotelem. Roku 336 př. n. l., po smrti svého otce, se ve svých dvaceti letech stává makedonským králem. Bezprostředně poté si vynutil poslušnost kmenů žijících při hranicích Makedonie (mezi jinými Thráků a Illyrů). Následně zahájil politickou a vojenskou ofenzivu vůči svým jižním sousedům - řeckým městským státům. Potlačil řecké povstání a pro výstrahu nechal vyplenit Théby, jedno z řeckých měst. Zatímco jeho otec ve svých plánech zamýšlel napadnout a porazit sousední perskou říši, v té době již ve své moci upadající, mladý Alexandr dokázal tento plán zrealizovat. V duchu idei tažení Řeků proti východním barbarům v roce 334 př. n. l. napadl se svou nepočetnou, nicméně dobře vycvičenou armádou (40 000 pěších vojáků, 5 000 jezdců a 140 lodí) perskou říši. Při vstupu na asijský kontinent porazil perské vojsko u Gráníku roku 334 př. n. l., což mu umožnilo zmocnit se celého maloasijského pobřeží (i s tamními řeckými obcemi). Se svým největším protivníkem, perským králem Dareiem III., se úspěšně střetnul v roce 333 př. n. l. u Issu v Kilikii, poté ovládl fénická města ve východním Středomoří (odpor mu kladlo jen město Tyros - skvěle opevněný ostrovní přístav - poslední útočiště perské flotily). Jako osvoboditel vtáhl roku 332 př. n. l. do Egypta, kde se nechal od Ammónova velekněze prohlásit za syna božího. Od této chvíle vyžadoval Alexandr pro svou osobu takové božské uctívání (proskynésis), jaké se do té doby dostávalo jen orientálním vládcům. V letech 332 až 331 založil egyptskou Alexandrii, později následovanou prý až 70 stejnojmennými městy v Asii. Následně Alexandr zaměřil svou pozornost na úplné zničení Persie. S Dareiem III. se znovu střetnul v bitvě u Gaugamél v Asýrii, což mu umožnilo ovládnout celou střední část perské říše. Zmocnil se i obrovského pokladu následným dobytím Babylónu a Sús, zničil Persepoli, sídelní město perských králů. Brzy nato byl Dareios III. zavražděn v Baktrii na východě Perské říše, Alexandros se tak prohlásil perským velkokrálem a Baktrii ovládl. Veden snahou o dobytí celé Asie (podle legendy Alexandrovi právě toto slibovala věštba, kterou měl naplnit rozetnutím slavného gordického uzlu) se svým řeckým vojskem pokračoval vpádem do Indie v roce 327 př. n. l., nicméně v Pandžábu již jeho vojáci odmítli pokračovat v boji. Alexandr se poté odebral do Babylónu, který prohlásil svým hlavním městem. Roku 323 př. n. l. zde podlehl infekční nemoci. Alexandr Veliký nestihl před svou smrtí dostatečně konsolidovat vnitřní situaci své ohromné říše (a to i přes své úsilí o uzavíraní sňatků mezi elitními řeckými vojáky a vysoce urozenými asijskými dívkami), říše se tedy následně rozpadla na celky spravované Alexandrovými diadochy. Počátek helénismu Nesporný Alexandrův přínos však mělo zahájení helénizace asijského světa a tím daný významný impuls pro řeckou kulturu a kulturní svět jako takový. Rozšířením řeckých zvyků a hodnot do velké části tehdy známého světa vstoupila antická řecká kultura do nové fáze svých dějin. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Alexandr Veliký (známý též jako Alexandr Makedonský, užívá se také řeckého tvaru jména Alexandros). Narozen patrně 20. 7. 356 př. n. l. v Makedonii, zemřel 10. 6. 323 př. n. l. v Babylóně. Makedonský král a jeden z nejslavnějších vojevůdců vůbec.

Život
Syn makedonského krále Filipa II. a Olympiady byl v mládí vychovávan i řeckým filozofem Aristotelem. Roku 336 př. n. l., po smrti svého otce, se ve svých dvaceti letech stává makedonským králem. Bezprostředně poté si vynutil poslušnost kmenů žijících při hranicích Makedonie (mezi jinými Thráků a Illyrů). Následně zahájil politickou a vojenskou ofenzivu vůči svým jižním sousedům - řeckým městským státům. Potlačil řecké povstání a pro výstrahu nechal vyplenit Théby, jedno z řeckých měst.

Zatímco jeho otec ve svých plánech zamýšlel napadnout a porazit sousední perskou říši, v té době již ve své moci upadající, mladý Alexandr dokázal tento plán zrealizovat. V duchu idei tažení Řeků proti východním barbarům v roce 334 př. n. l. napadl se svou nepočetnou, nicméně dobře vycvičenou armádou (40 000 pěších vojáků, 5 000 jezdců a 140 lodí) perskou říši. Při vstupu na asijský kontinent porazil perské vojsko u Gráníku roku 334 př. n. l., což mu umožnilo zmocnit se celého maloasijského pobřeží (i s tamními řeckými obcemi). Se svým největším protivníkem, perským králem Dareiem III., se úspěšně střetnul v roce 333 př. n. l. u Issu v Kilikii, poté ovládl fénická města ve východním Středomoří (odpor mu kladlo jen město Tyros - skvěle opevněný ostrovní přístav - poslední útočiště perské flotily). Jako osvoboditel vtáhl roku 332 př. n. l. do Egypta, kde se nechal od Ammónova velekněze prohlásit za syna božího. Od této chvíle vyžadoval Alexandr pro svou osobu takové božské uctívání (proskynésis), jaké se do té doby dostávalo jen orientálním vládcům. V letech 332 až 331 založil egyptskou Alexandrii, později následovanou prý až 70 stejnojmennými městy v Asii.

Následně Alexandr zaměřil svou pozornost na úplné zničení Persie. S Dareiem III. se znovu střetnul v bitvě u Gaugamél v Asýrii, což mu umožnilo ovládnout celou střední část perské říše. Zmocnil se i obrovského pokladu následným dobytím Babylónu a Sús, zničil Persepoli, sídelní město perských králů. Brzy nato byl Dareios III. zavražděn v Baktrii na východě Perské říše, Alexandros se tak prohlásil perským velkokrálem a Baktrii ovládl. Veden snahou o dobytí celé Asie (podle legendy Alexandrovi právě toto slibovala věštba, kterou měl naplnit rozetnutím slavného gordického uzlu) se svým řeckým vojskem pokračoval vpádem do Indie v roce 327 př. n. l., nicméně v Pandžábu již jeho vojáci odmítli pokračovat v boji. Alexandr se poté odebral do Babylónu, který prohlásil svým hlavním městem. Roku 323 př. n. l. zde podlehl infekční nemoci.

Alexandr Veliký nestihl před svou smrtí dostatečně konsolidovat vnitřní situaci své ohromné říše (a to i přes své úsilí o uzavíraní sňatků mezi elitními řeckými vojáky a vysoce urozenými asijskými dívkami), říše se tedy následně rozpadla na celky spravované Alexandrovými diadochy.

Počátek helénismu
Nesporný Alexandrův přínos však mělo zahájení helénizace asijského světa a tím daný významný impuls pro řeckou kulturu a kulturní svět jako takový. Rozšířením řeckých zvyků a hodnot do velké části tehdy známého světa vstoupila antická řecká kultura do nové fáze svých dějin.

  • Přišli Rumuni a točili tam porno! Tak Američan Dahlgren vysvětloval vraždu 4 lidí. Uvedl, že byl Batmanem i Alexandrem Velikým

    Extra.cz, 1. 6. 2016 Američan Kevin Dahlgren trpí poruchou osobnosti, má pocit, že je výjimečný, a netají se ani homosexuálními traumaty, která prožil v dětství. Policie je přesvědčená, že brutálním způsobem zavraždil čtyři lidi. Co o něm říkají soudní znalci? … více

  • Starověký hrob v Řecku: Pohřbili tu Alexandra Velikého?

    Blesk, 19. 11. 2014 Měsíce vědci hádali, kdo leží v hrobce v Amfipoli na severu Řecka. Teď archeologové vyzvedli ostatky a možná identita nebožtíka všechny překvapila: Může se jednat o samotného Alexandra Velikého! … více

  • 11 slavných, kteří přiznali: Viděli jsme UFO!

    Blesk, 2. 7. 2014 Tajemné létající objekty na obloze zvané UFO spatřilo mnoho slavných lidí napříč historií. Od prezidentů přes kosmonauty až po zpěváky a herce. Psal o nich už řecký dobyvatel Alexandr Veliký. Dříve než Ameriku je objevil Kryštof Kolumbus. Mnoho malířů je zachytilo na pozadí svých pláten. Herec Rusell Crowe si je natočil a sdílel na sociální síti. Pro některé celebrity je UFO zcela normální úkaz, s nímž se setkávali v mládí buď po požití omamných látek, nebo díky tomu, že sami ufoni tak trochu jsou. … více

Hledáte také jako: Alexander Veliký
Rychlá navigace:novinky |diskuse