zavřít
Vratislav II.

český kníže a král

Narození:
přidej datum narození,přidej místo narození
Úmrtí:
14. 1. 1092  †
Znamení:
-
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

36 se líbí, 16 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Vratislav II. († 14. ledna 1092) byl panovník českých zemí z rodu Přemyslovců. Vládl jako český kníže od 28. ledna 1061 do dubna 1085 a jako král pak do 14. ledna 1092. Vratislav byl syn knížete Břetislava I., bratr Spytihněva II., Konráda Brněnského, Oty (Olomouckého) a Jaromíra. Zahraniční politika Vratislav II. byl především významným spojencem císaře Jindřicha IV. při konfliktech s Poláky, Míšní a Rudolfem Švábským, podnikal také vpády do Rakous. Podporoval císaře v boji o investituru. Přinesl svému panství územní zisky – Lužici, Budyšínsko a Zhořelecko. V dubnu 1085 se konal dvorský sjezd v Mohuči, který se významně zapsal do českých dějin. Vratislav II. obdržel od císaře Jindřicha IV. za své věrné služby královskou korunu (nedědičnou), byl zbaven povinných poplatků a povinnován účastí českých vládců s družinou na korunovačních cestách německých panovníků do Říma. V následujícím roce se na Pražském hradě konala první královská korunovace. Vnitropolitický vývoj Po nástupu na knížecí stolec obnovil moravské úděly, které vrátil bratrům Konrádovi a Otovi. Nejmladší Jaromír byl předurčen pro duchovní dráhu, předpokládalo se, že se stane pražským biskupem, což znamenalo velmi prestižní a vlivný post. Mezi knížetem a Jaromírem vzniklo nepřátelství. Aby Vratislav II. omezil vliv pražského biskupství, rozdělil roku 1063 českou diecézi na dvě části – v Olomouci bylo zřízeno biskupství pro Moravu, podléhající arcibiskupství v Mohuči. Následujícího roku také povolal zpět do Sázavského kláštera vyhnané mnichy, ovšem obnovení slovanské liturgie papež nepovolil. Po smrti pražského biskupa Šebíře se konflikt vyostřil a dokonce hrozilo, že přeroste v ozbrojený konflikt. Jaromírovu kandidaturu totiž podpořila obě moravská údělná knížata. Vratislav odpověděl tím, že založil vyšehradskou kapitulu, která byla podřízena přímo Římu. Nepřátelství mezi Vratislavem a Jaromírem pokračovalo a postupně do něj vstoupili další dva činitelé – Říše a Řím. Jaromír se snažil v knížectví o obnovení jediné diecéze. Spory dočasně utichly roku 1077, když se Jaromír stal kancléřem císaře Jindřicha IV. Roku 1085 císař také nařídil, aby pražské biskupství zahrnovalo i Moravu. Koncem 80. let 11. století Vratislav rozhodl o obnovení olomouckého biskupství. Jaromír odjel protestovat do Říma, ovšem cestou zemřel (1090). Poslední léta Vratislavovy vlády přinesla konflikty v přemyslovském rodě. Po smrti Oty Olomouckého (1087) svěřil král olomoucký úděl svému synovi Boleslavovi. Práva Otových potomků bránil Konrád Brněnský. Vratislav vpadl na Moravu (1091), při obléhání Brna však došlo ke vzpouře v královském vojsku, kterou vedl Vratislavův syn Břetislav. Komplikovaná situace přiměla krále, aby podle stařešinského řádu určil za svého nástupce Konráda Brněnského. Oba bratři se smířili. Vzbouřený Břetislav raději prchl do Uher. V polovině ledna 1092 se král Vratislav I. zranil při lovu a zemřel. Byl pohřben ve vyšehradském kostele. Jeho třicetiletá vláda byla ve znamení růstu prestiže a moci českého státu, což se však zanedlouho změnilo. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Vratislav II. († 14. ledna 1092) byl panovník českých zemí z rodu Přemyslovců. Vládl jako český kníže od 28. ledna 1061 do dubna 1085 a jako král pak do 14. ledna 1092. Vratislav byl syn knížete Břetislava I., bratr Spytihněva II., Konráda Brněnského, Oty (Olomouckého) a Jaromíra.

Zahraniční politika
Vratislav II. byl především významným spojencem císaře Jindřicha IV. při konfliktech s Poláky, Míšní a Rudolfem Švábským, podnikal také vpády do Rakous. Podporoval císaře v boji o investituru. Přinesl svému panství územní zisky – Lužici, Budyšínsko a Zhořelecko.

V dubnu 1085 se konal dvorský sjezd v Mohuči, který se významně zapsal do českých dějin. Vratislav II. obdržel od císaře Jindřicha IV. za své věrné služby královskou korunu (nedědičnou), byl zbaven povinných poplatků a povinnován účastí českých vládců s družinou na korunovačních cestách německých panovníků do Říma. V následujícím roce se na Pražském hradě konala první královská korunovace.

Vnitropolitický vývoj
Po nástupu na knížecí stolec obnovil moravské úděly, které vrátil bratrům Konrádovi a Otovi. Nejmladší Jaromír byl předurčen pro duchovní dráhu, předpokládalo se, že se stane pražským biskupem, což znamenalo velmi prestižní a vlivný post. Mezi knížetem a Jaromírem vzniklo nepřátelství. Aby Vratislav II. omezil vliv pražského biskupství, rozdělil roku 1063 českou diecézi na dvě části – v Olomouci bylo zřízeno biskupství pro Moravu, podléhající arcibiskupství v Mohuči. Následujícího roku také povolal zpět do Sázavského kláštera vyhnané mnichy, ovšem obnovení slovanské liturgie papež nepovolil.

Po smrti pražského biskupa Šebíře se konflikt vyostřil a dokonce hrozilo, že přeroste v ozbrojený konflikt. Jaromírovu kandidaturu totiž podpořila obě moravská údělná knížata. Vratislav odpověděl tím, že založil vyšehradskou kapitulu, která byla podřízena přímo Římu. Nepřátelství mezi Vratislavem a Jaromírem pokračovalo a postupně do něj vstoupili další dva činitelé – Říše a Řím. Jaromír se snažil v knížectví o obnovení jediné diecéze. Spory dočasně utichly roku 1077, když se Jaromír stal kancléřem císaře Jindřicha IV. Roku 1085 císař také nařídil, aby pražské biskupství zahrnovalo i Moravu. Koncem 80. let 11. století Vratislav rozhodl o obnovení olomouckého biskupství. Jaromír odjel protestovat do Říma, ovšem cestou zemřel (1090).

Poslední léta Vratislavovy vlády přinesla konflikty v přemyslovském rodě. Po smrti Oty Olomouckého (1087) svěřil král olomoucký úděl svému synovi Boleslavovi. Práva Otových potomků bránil Konrád Brněnský. Vratislav vpadl na Moravu (1091), při obléhání Brna však došlo ke vzpouře v královském vojsku, kterou vedl Vratislavův syn Břetislav. Komplikovaná situace přiměla krále, aby podle stařešinského řádu určil za svého nástupce Konráda Brněnského. Oba bratři se smířili. Vzbouřený Břetislav raději prchl do Uher.

V polovině ledna 1092 se král Vratislav I. zranil při lovu a zemřel. Byl pohřben ve vyšehradském kostele. Jeho třicetiletá vláda byla ve znamení růstu prestiže a moci českého státu, což se však zanedlouho změnilo.

  • Crusader Kings II - recenze

    Tiscali, 29. 2. 2012 Ve školách jste se učili, že prvním českým králem byl Vratislav II. a stalo se tak v roce 1085. Jméno souhlasí, ale datum ne. Vratislavovi to trvalo o tři roky déle. Ale na rozdíl od toho historického ten můj, který žil jen v prostoru digitálního světa Crusader Kings II, zvládl královský titul udržet i pro své potomky a dal vzniknout Českému království i dějinám, o jakých... … více