zavřít
Vladimir Putin

prezident ruské federace

Věk:
64
Narození:
7. 10. 1952 , Lenigrad (dnešní Petrohrad), Rusko
Znamení:
váhy   |  aktuální horoskop
Výška:
165 cm
Další údaje:
zobrazit váhu, barvu očí, barvu vlasů, postavu, národnost, rasu, náboženství,
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
modrá
Barva vlasů:
pleš
Postava:
atletická
Národnost:
ruská
Rasa:
běloch
Náboženství:
ateistické
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

1415 se líbí, 877 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Narodil se 7. října 1952 v Lenigradu (dnešní Petrohrad) v rodině továrních dělníků. Malý Vladimír byl vychováván jako jedináček. Měl sice dva starší bratry, ale oba zemřeli mladí – první krátce po porodu a druhý na záškrt během druhé světové války. Rodiče Vladimir Spiridonovič a Maria Ivanovna nechali svého Voloďu (nebo také Puťku, což byla jeho druhá přezdívka) ortodoxní církví pokřtít, i když to bylo v té době v Sovětském svazu ilegální. Když si vybíral vysokou školu, zvolil si Vladimir studium práva na leningradské univerzitě. Po skončení školy v roce 1975 nastoupil do KGB, kde působil především jako agent v Německé demokratické republice. V roce 1990 se vrátil do Ruska a nastoupil na petrohradskou univerzitu jako zástupce rektora. Putin zároveň také odstartoval svou politickou kariéru na radnici v Petrohradu, opíraje se přitom o podporu tehdejšího starosty Anatolije Sobčaka. Na radnici se stal šéfem odboru vnějších vztahů, čímž si získal kontakty v zahraničí. Když Sobčak v roce 1996 ztratil moc, odešel Putin do Moskvy. V Kremlu pokračovala jeho strmá kariéra. V roce 1998 se dostal do čela Federální bezpečnostní služby, nástupkyně KGB. Následně byl zvolen i do čela velmi důležité Bezpečnostní rady Ruské federace. Když Jelcin v srpnu roku 1999 donutil Sergeje Stěpašina k odchodu z premiérského křesla, nastoupil na jeho místo Putin. Ten se velmi rychle zorientoval a díky proklamaci tvrdého postupu proti Čečencům si získal velké sympatie ruského národa. A tak, když Jelcin v poslední den roku 1999 abdikoval, zanechal Putina jako horkého kandidáta na prezidentské křeslo. Putin očekávání splnil a ve volbách, konaných 26. března 2000 získal takřka 53% hlasů. Sedmého května pak proběhla inaugurace. Putin se v prezidentském úřadu osvědčil a ukázal se jako tvrdý politik, přitom však ochotný ke kompromisu. Díky tomu jsou dnes rusko-americké vztahy na dobré úrovni. Od 7. května 2012 zastává potřetí prezidentský post v Ruské federaci. Vladimir Putin si pečlivě střeží své soukromí, které zahrnuje především manželku Ljudmilu, dceru Káťu (Jekaterina) a o rok mladší Mášu (Maria). Celá rodina miluje zvířata a mají bílého pudla Tosku. Z dalších prezidentových zájmu nelze nezmínit sport. Putin je fanouškem bojových umění, především juda a samba (specifická ruská technika sebeobrany). V sambu se dokonce několikrát stal přeborníkem leningradské oblasti. Ruský prezident také plynně hovoří německy a anglicky. V roce 2007 se stal osobností roku podle časopisu Time. Autor: Martin Hrabálek …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Narodil se 7. října 1952 v Lenigradu (dnešní Petrohrad) v rodině továrních dělníků. Malý Vladimír byl vychováván jako jedináček. Měl sice dva starší bratry, ale oba zemřeli mladí – první krátce po porodu a druhý na záškrt během druhé světové války.

Rodiče Vladimir Spiridonovič a Maria Ivanovna nechali svého Voloďu (nebo také Puťku, což byla jeho druhá přezdívka) ortodoxní církví pokřtít, i když to bylo v té době v Sovětském svazu ilegální.

Když si vybíral vysokou školu, zvolil si Vladimir studium práva na leningradské univerzitě. Po skončení školy v roce 1975 nastoupil do KGB, kde působil především jako agent v Německé demokratické republice. V roce 1990 se vrátil do Ruska a nastoupil na petrohradskou univerzitu jako zástupce rektora.

Putin zároveň také odstartoval svou politickou kariéru na radnici v Petrohradu, opíraje se přitom o podporu tehdejšího starosty Anatolije Sobčaka. Na radnici se stal šéfem odboru vnějších vztahů, čímž si získal kontakty v zahraničí. Když Sobčak v roce 1996 ztratil moc, odešel Putin do Moskvy.

V Kremlu pokračovala jeho strmá kariéra. V roce 1998 se dostal do čela Federální bezpečnostní služby, nástupkyně KGB. Následně byl zvolen i do čela velmi důležité Bezpečnostní rady Ruské federace.

Když Jelcin v srpnu roku 1999 donutil Sergeje Stěpašina k odchodu z premiérského křesla, nastoupil na jeho místo Putin. Ten se velmi rychle zorientoval a díky proklamaci tvrdého postupu proti Čečencům si získal velké sympatie ruského národa. A tak, když Jelcin v poslední den roku 1999 abdikoval, zanechal Putina jako horkého kandidáta na prezidentské křeslo.

Putin očekávání splnil a ve volbách, konaných 26. března 2000 získal takřka 53% hlasů. Sedmého května pak proběhla inaugurace. Putin se v prezidentském úřadu osvědčil a ukázal se jako tvrdý politik, přitom však ochotný ke kompromisu. Díky tomu jsou dnes rusko-americké vztahy na dobré úrovni. Od 7. května 2012 zastává potřetí prezidentský post v Ruské federaci.

Vladimir Putin si pečlivě střeží své soukromí, které zahrnuje především manželku Ljudmilu, dceru Káťu (Jekaterina) a o rok mladší Mášu (Maria). Celá rodina miluje zvířata a mají bílého pudla Tosku.

Z dalších prezidentových zájmu nelze nezmínit sport. Putin je fanouškem bojových umění, především juda a samba (specifická ruská technika sebeobrany). V sambu se dokonce několikrát stal přeborníkem leningradské oblasti. Ruský prezident také plynně hovoří německy a anglicky. V roce 2007 se stal osobností roku podle časopisu Time.

Autor: Martin Hrabálek

Vladimir Putin v Magazínu Osobnosti

  • Rusko-turecké otepletí: Ankara a Moskva spolu zase budou obchodovat

    Rusko-turecké otepletí: Ankara a Moskva spolu zase budou obchodovat

    22. 5. 2017 17:07 Zástupci Ruska a Turecka v pondělí podepsali společné prohlášení o vzájemném zrušení obchodních omezení, Moskva nicméně hodlá nadále chránit svůj trh před dovozem rajčat z Turecka. Obchodní omezení Rusko přijalo předloni poté, co turecké stíhačky u hranic se Sýrií sestřelily ruský bombardér.… více

  • Trump řeší, kam složit na noc hlavu

    Trump řeší, kam složit na noc hlavu

    19. 5. 2017 17:47 Dlouho se spekulovalo o tom, kde bude Donald Trump přespávat během červencového summitu zemí G20. V Hamburku, kde se schůzka koná, to zjevně nepůjde, a tak americkému prezidentovi podle všeho nezbude nic jiného, než dojíždět na jednání z 250 kilometrů vzdáleného Berlína. Pořád se ale ještě neví jak...… více

  • Ukrajinci odstřihli ruské služby na internetu. Blokují i sociální sítě

    Ukrajinci odstřihli ruské služby na internetu. Blokují i sociální sítě

    16. 5. 2017 15:18 Ukrajina v úterý zablokovala na svém území přístup k řadě populárních internetových služeb, nabízených ruskými firmami. Stalo se tak v rámci nových sankcí proti Rusku, které Kyjev obviňuje z podpory separatistů v Donbasu na východě země. Kreml pohrozil, že si to nenechá líbit. … více

  • Mirko Raduševič: Jak došlo ke zhoršení americko-ruských vztahů

    Parlamentnílisty.cz, 24. 5. 2017 Kosovo bylo na začátku zhoršení americko-ruských vztahů. To lze dnes jednoznačně z historického pohledu konstatovat. Strobe Talbott, náměstek ministryně zahraničí Madeleine Albrightové, na tento zlom vzpomíná, když se náhle na jednání o Kosovu objevil jako náhradní vyjednavač Vladimir Putin. … více

  • Zaorálek: Zeman s „likvidací“ novinářů a Babišův skandál nám škodí v cizině

    Blesk, 23. 5. 2017 Lubomír Zaorálek (ČSSD) si rýpl do prezidenta Miloše Zemana i šéfa ANO Andreje Babiše (ANO). O výroku ohledně likvidace novinářů, který Zeman pronesl před ruským prezidentem Vladimirem Putinem, ministr zahraničí říká, že o něčem takovém se zkrátka nežertuje. A zvlášť ne v zemi, kde novináři skutečně umírají. Do Babiše se pustil kvůli svěřenskému fondu, který prý není dostatečnou zárukou. Obě aféry prý „poměrně dost těžce poškozují dobré jméno ČR“. … více

  • Julian Assange: Jde po nás CIA, Clintonová je zločinec, odmítám dostat na kolena Vladimira Putina

    Parlamentnílisty.cz, 22. 5. 2017 Minulý týden v pátek švédské úřady pozastavily vyšetřování zakladatele WikiLeaks Juliana Assange, který se měl údajně před lety dopustit znásilnění. V ten samý den vyšel s Assangem rozhovor v německém týdeníku Spiegel. … více