Vladimir Putin

prezident ruské federace

Věk:
63
Narození:
7. 10. 1952 , Lenigrad (dnešní Petrohrad), Rusko
Znamení:
váhy   |  aktuální horoskop
Výška:
165 cm
Další údaje:
zobrazit váhu, barvu očí, barvu vlasů, postavu, národnost, rasu, náboženství,
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
modrá
Barva vlasů:
pleš
Postava:
atletická
Národnost:
ruská
Rasa:
běloch
Náboženství:
ateistické
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

1356 se líbí, 872 se nelíbí

Narodil se 7. října 1952 v Lenigradu (dnešní Petrohrad) v rodině továrních dělníků. Malý Vladimír byl vychováván jako jedináček. Měl sice dva starší bratry, ale oba zemřeli mladí – první krátce po porodu a druhý na záškrt během druhé světové války. Rodiče Vladimir Spiridonovič a Maria Ivanovna nechali svého Voloďu (nebo také Puťku, což byla jeho druhá přezdívka) ortodoxní církví pokřtít, i když to bylo v té době v Sovětském svazu ilegální. Když si vybíral vysokou školu, zvolil si Vladimir studium práva na leningradské univerzitě. Po skončení školy v roce 1975 nastoupil do KGB, kde působil především jako agent v Německé demokratické republice. V roce 1990 se vrátil do Ruska a nastoupil na petrohradskou univerzitu jako zástupce rektora. Putin zároveň také odstartoval svou politickou kariéru na radnici v Petrohradu, opíraje se přitom o podporu tehdejšího starosty Anatolije Sobčaka. Na radnici se stal šéfem odboru vnějších vztahů, čímž si získal kontakty v zahraničí. Když Sobčak v roce 1996 ztratil moc, odešel Putin do Moskvy. V Kremlu pokračovala jeho strmá kariéra. V roce 1998 se dostal do čela Federální bezpečnostní služby, nástupkyně KGB. Následně byl zvolen i do čela velmi důležité Bezpečnostní rady Ruské federace. Když Jelcin v srpnu roku 1999 donutil Sergeje Stěpašina k odchodu z premiérského křesla, nastoupil na jeho místo Putin. Ten se velmi rychle zorientoval a díky proklamaci tvrdého postupu proti Čečencům si získal velké sympatie ruského národa. A tak, když Jelcin v poslední den roku 1999 abdikoval, zanechal Putina jako horkého kandidáta na prezidentské křeslo. Putin očekávání splnil a ve volbách, konaných 26. března 2000 získal takřka 53% hlasů. Sedmého května pak proběhla inaugurace. Putin se v prezidentském úřadu osvědčil a ukázal se jako tvrdý politik, přitom však ochotný ke kompromisu. Díky tomu jsou dnes rusko-americké vztahy na dobré úrovni. Od 7. května 2012 zastává potřetí prezidentský post v Ruské federaci. Vladimir Putin si pečlivě střeží své soukromí, které zahrnuje především manželku Ljudmilu, dceru Káťu (Jekaterina) a o rok mladší Mášu (Maria). Celá rodina miluje zvířata a mají bílého pudla Tosku. Z dalších prezidentových zájmu nelze nezmínit sport. Putin je fanouškem bojových umění, především juda a samba (specifická ruská technika sebeobrany). V sambu se dokonce několikrát stal přeborníkem leningradské oblasti. Ruský prezident také plynně hovoří německy a anglicky. V roce 2007 se stal osobností roku podle časopisu Time. Autor: Martin Hrabálek …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Narodil se 7. října 1952 v Lenigradu (dnešní Petrohrad) v rodině továrních dělníků. Malý Vladimír byl vychováván jako jedináček. Měl sice dva starší bratry, ale oba zemřeli mladí – první krátce po porodu a druhý na záškrt během druhé světové války.

Rodiče Vladimir Spiridonovič a Maria Ivanovna nechali svého Voloďu (nebo také Puťku, což byla jeho druhá přezdívka) ortodoxní církví pokřtít, i když to bylo v té době v Sovětském svazu ilegální.

Když si vybíral vysokou školu, zvolil si Vladimir studium práva na leningradské univerzitě. Po skončení školy v roce 1975 nastoupil do KGB, kde působil především jako agent v Německé demokratické republice. V roce 1990 se vrátil do Ruska a nastoupil na petrohradskou univerzitu jako zástupce rektora.

Putin zároveň také odstartoval svou politickou kariéru na radnici v Petrohradu, opíraje se přitom o podporu tehdejšího starosty Anatolije Sobčaka. Na radnici se stal šéfem odboru vnějších vztahů, čímž si získal kontakty v zahraničí. Když Sobčak v roce 1996 ztratil moc, odešel Putin do Moskvy.

V Kremlu pokračovala jeho strmá kariéra. V roce 1998 se dostal do čela Federální bezpečnostní služby, nástupkyně KGB. Následně byl zvolen i do čela velmi důležité Bezpečnostní rady Ruské federace.

Když Jelcin v srpnu roku 1999 donutil Sergeje Stěpašina k odchodu z premiérského křesla, nastoupil na jeho místo Putin. Ten se velmi rychle zorientoval a díky proklamaci tvrdého postupu proti Čečencům si získal velké sympatie ruského národa. A tak, když Jelcin v poslední den roku 1999 abdikoval, zanechal Putina jako horkého kandidáta na prezidentské křeslo.

Putin očekávání splnil a ve volbách, konaných 26. března 2000 získal takřka 53% hlasů. Sedmého května pak proběhla inaugurace. Putin se v prezidentském úřadu osvědčil a ukázal se jako tvrdý politik, přitom však ochotný ke kompromisu. Díky tomu jsou dnes rusko-americké vztahy na dobré úrovni. Od 7. května 2012 zastává potřetí prezidentský post v Ruské federaci.

Vladimir Putin si pečlivě střeží své soukromí, které zahrnuje především manželku Ljudmilu, dceru Káťu (Jekaterina) a o rok mladší Mášu (Maria). Celá rodina miluje zvířata a mají bílého pudla Tosku.

Z dalších prezidentových zájmu nelze nezmínit sport. Putin je fanouškem bojových umění, především juda a samba (specifická ruská technika sebeobrany). V sambu se dokonce několikrát stal přeborníkem leningradské oblasti. Ruský prezident také plynně hovoří německy a anglicky. V roce 2007 se stal osobností roku podle časopisu Time.

Autor: Martin Hrabálek

Vladimir Putin v Magazínu Osobnosti

  • Studená válka ve sportu s olympiádou nekončí, naopak. Doping ji bude dmýchat dál

    Studená válka ve sportu s olympiádou nekončí, naopak. Doping ji bude dmýchat dál

    23. 8. 2016 16:00 Sportovní svět se – bohužel – vrátil o 30 let zpět. Do doby, kdy „západní“ a „východní“ politické bloky bojkotovaly účast na olympiádě pořádané buď Sovětským svazem či USA. Hry v roce 1980 a 1984 byly znehodnocené neúčastí špičkových sportovců podobně jako ty právě skončené v Riu de Janeiro. I na nich častokrát vítězila politika a je otázkou, jak a kdy se povede nastolit smír. Zatím to spíš vypadá na začátek války.… více

  • Navalnyj požaduje po nejvyšším soudu zrušení trestu, chce být ruským prezidentem

    Navalnyj požaduje po nejvyšším soudu zrušení trestu, chce být ruským prezidentem

    22. 8. 2016 12:07 Hlavní ruský opoziční vůdce Alexej Navalnyj požaduje po nejvyšším soudu, aby byl jeho případ údajné zpronevěry znovu prošetřen. Na základě verdiktu štrasburského soudu žádá zrušení podmíněného trestu. To by mu umožnilo kandidovat v roce 2018 na ruského prezidenta.… více

  • Ukrajinská armáda je kvůli Krymu v pohotovosti, Porošenko chce mluvit s Putinem

    Ukrajinská armáda je kvůli Krymu v pohotovosti, Porošenko chce mluvit s Putinem

    11. 8. 2016 16:56 Ukrajinská armáda poblíž poloostrova Krym a ve východoukrajinské oblasti Donbas je ve zvýšené bojové pohotovosti. Nařídil jí to ukrajinský prezident Petro Porošenko v reakci na moskevské tvrzení, že se ukrajinské síly pokusily vpadnout na Krym. O situaci chce mluvit přímo se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Situací se bude zároveň zabývat Rada bezpečnosti OSN.… více

  • Putin patří do blázince. Start volební kampaně v Rusku je ve znamení skandálu

    Parlamentnílisty.cz, 24. 8. 2016 Start volební kampaně před ruskými parlamentními volbami má příchuť skandálu. K sesazení prezidenta Vladimira Putina totiž vyzval na obrazovce ruské státní televize opoziční politik Vjačeslav Malcev, kandidát Strany lidové svobody, známé pod zkratkou Parnas. Informoval o tom server Echo24. … více

  • Předvolební debata v Rusku: Putin válčí proti bratrskému lidu. Může to být blázen

    Parlamentnílisty.cz, 23. 8. 2016 Za pár týdnů se v Rusku uskuteční parlamentní volby. A předvolební kampaň nabírá obrátky. Média se dokonce shodují, že v Ruské federaci došlo ke skandálu. Jeden z kandidátů totiž naznačil, že ruský prezident Vladimir Putin může být blázen, kterého je třeba zbavit moci. Zprávu přinesla ČTK. … více

  • Fico míří za Putinem. Rád by Rusku zrušil sankce za Krym

    Blesk, 23. 8. 2016 Slovenský premiér Robert Fico navštíví ve čtvrtek Moskvu, kde bude jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Bez dalších podrobností to dnes oznámila Ficova mluvčí. Premiér, jehož země nyní předsedá Evropské unii, v minulosti opakovaně vybízel EU ke zrušení sankcí, které Unie uvalila na Rusko v odvetě za anexi Krymu a politiku vůči Ukrajině. Tyto sankce byly naposledy prodlouženy do konce ledna příštího roku. … více

Vztahy – Vladimir Putin

Mohli by vás také zajímat…