zavřít
Vespasianus

římský císař

Narození:
9 , Rieti u Říma
Úmrtí:
29. 6. 1979  ve věku 70 let,  Aquae Cutiliae  †
Znamení:
-
Výška:
přidej výšku
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

4 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Vespasianus / Titus Flavius Vespasianus/, římský císař, se narodil v roce 9 v Rieti severně od Říma. Jeho otcem byl Flavius Sabinu výběrčí daní, příslušník jezdeckého stavu, jeho matkou byla Vespasia Polla a patřila k rodu stejného společenského postavení jako její manžel. Vespasianus zastával spolu se svým starším bratrem Sabinem úřad senátora. V roce 40 se stal prétorem a jako velitel legií se vyznamenal při Claudiově vpádu do Británie, vysloužil si tak odznaky triumfátora a dva kněžské úřady. V roce 51 byl zvolen konzulem a později v roce 63 se stal prokonzulem v Africe. Tam si získal všeobecného uznání protože nezneužíval svého postavení ke svému obohacení. V důsledku toho pak žil načas v chudobě a od úpadku ho zachránil jeho bratr za cenu uvalení hypotéky na svůj dům i půdu. Vespasianus upadl jako člen císařské družiny při cestě po Achaji do nemilosti, protože usnul, když císař zpíval. Přesto byl v roce 67 jmenován správcem Judeje s úkolem potlačit první židovskou vzpouru označovanou Židy jako první římská válka. V polovině roku 69 přiměl Vespasianus téměř celou zemi k poslušnosti s výjimkou Jeruzaléma a několika odlehlých pevností. Když Nero spáchal sebevraždu, zastavil Vespasianus přípěvy k útoku na Jeruzalém a uznal Galbovo následnictví.Probudily se v něm vyšší ambice. Galbova vražda ho přiměla, aby začal uvažovat o možnosti aktivní vzpoury. Othova sebevražda ho v tomto směru jen pobídla k přípravě plánů. Alexander ani Mucianus si nemohli činit nároky na trůn, protože Alexandr byl jezdeckého stavu, nebyl senátorem a byl cizincem, odpadlíkem židovské víry. Mucianus neměl vlastní syny a nemohl proto založit dynastii. Ale Vespasianus měl dva syny Tita a Domitiana a vojevůdci souhlasili, že kandidátem na úřad císaře se stane on. 1. července Alexandr přikázal egyptským legiím, aby složili přísahu věrnosti Vespasianovi a totéž později učinily armády v Judeji a Sýrii. Bylo plánováno, že Mucianus vyrazí s vojskem do Itálie a Vespasianus zůstane na východě, kde bude kontrolovat egyptské dodávky obilí, které byly pro Řím životně důležité. Ve vojku byl také Marcu Antonius Primus. Ten se rychle chopil iniciativy a přesunul se na západ na italský poloostrov a porazil Vitelliovy jednotky. Poté pochodoval na Řím, který kladl zoufalý odpor. Vespasianův bratr Sabinus byl rozzuřenými přívrženci Vitellia zavražděn. Vitellius sám byl zavražděn zanedlouho po něm. Mucianus obvinil Prima za to, že jednal bez rozkazů a obvinil ho z páchání krutostí. Primus jel na východ postěžovat si Vespasianovi, ten ho vyznamenal. Mucianus dal popravit Vitelliova syna a další nespokojence. Nedůvěřivě sledoval Vespasianova podnikavého syna Domitiana. Vespasianus dovolil svému druhému synovi Titovi, aby dobyl Jeruzalém. Vespasianovým velkým darem říši bylo ukončení občanských válek. Po splnění vojenských úkolů jednal Vespasianus se svými vojáky imponujícím způsobem, přísně i citlivě zároveň. Neprojevoval jim přílišnou štědrost. Přeskupil císařská vojska, aby zajistil, že leie, které podporovaly Vitellia, nezískají klíčová postavení. Vojenské tábory na Rýně a na Dunaji rozpustil, protože by mohly znamenat politické nebezpečí. Itálie měla stále ještě rozhodující pozici ve státní správě, ale i provincie povzbuzované uvážlivým udělováním občanství a tak zvaného latinského práva, se velmi rychle zmáhaly. Vespasianus jejich problémy znal a měl přehled o celé říši. Musel jednat velmi obezřetně ve finančních otázkách, protože zdědil císařství poničené občanskou válkou. Byl nucen shánět peníze, jak se dalo, ale nechtěl se v žádném případě uchýlit k tvrdému útlaku. Dával si velký pozor, aby nezatížil provincie nadměrnými výdaji spojenými s jeho postavením císaře. Považoval ale za nutné prudce zvýšit daňové sazby a pozorně zjišťoval daňové úniky. To neodpovídalo tradiční představě, jak by se měl vládce chovat a vznikaly tak anekdoty o jeho údajné lakotě. Je ale pravda, že muž, který postavil chrám Míru, začal budovat Koloseum a hradil náklady na první profesury řečtiny a latiny v Římě, nemohl být označován jako lakomec. Vespasianus byl silný, statný muž, se zvláštním napjatým výrazem v tváři. Své zdraví si udržoval jednodenním půstem každý měsíc. Měl dost obhroublý smysl pro humor a tím šel svým přátelům na nervy. Vespasianus onemocněl horečkou, uchýlil se do svého letního sídla v lázních Aquae Cutiliae blízko svého rodiště a zde 24.června 79 zemřel. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Vespasianus / Titus Flavius Vespasianus/, římský císař, se narodil v roce 9 v Rieti severně od Říma. Jeho otcem byl Flavius Sabinu výběrčí daní, příslušník jezdeckého stavu, jeho matkou byla Vespasia Polla a patřila k rodu stejného společenského postavení jako její manžel.

Vespasianus zastával spolu se svým starším bratrem Sabinem úřad senátora. V roce 40 se stal prétorem a jako velitel legií se vyznamenal při Claudiově vpádu do Británie, vysloužil si tak odznaky triumfátora a dva kněžské úřady.

V roce 51 byl zvolen konzulem a později v roce 63 se stal prokonzulem v Africe. Tam si získal všeobecného uznání protože nezneužíval svého postavení ke svému obohacení. V důsledku toho pak žil načas v chudobě a od úpadku ho zachránil jeho bratr za cenu uvalení hypotéky na svůj dům i půdu.

Vespasianus upadl jako člen císařské družiny při cestě po Achaji do nemilosti, protože usnul, když císař zpíval. Přesto byl v roce 67 jmenován správcem Judeje s úkolem potlačit první židovskou vzpouru označovanou Židy jako první římská válka.

V polovině roku 69 přiměl Vespasianus téměř celou zemi k poslušnosti s výjimkou Jeruzaléma a několika odlehlých pevností. Když Nero spáchal sebevraždu, zastavil Vespasianus přípěvy k útoku na Jeruzalém a uznal Galbovo následnictví.Probudily se v něm vyšší ambice. Galbova vražda ho přiměla, aby začal uvažovat o možnosti aktivní vzpoury. Othova sebevražda ho v tomto směru jen pobídla k přípravě plánů.

Alexander ani Mucianus si nemohli činit nároky na trůn, protože Alexandr byl jezdeckého stavu, nebyl senátorem a byl cizincem, odpadlíkem židovské víry. Mucianus neměl vlastní syny a nemohl proto založit dynastii. Ale Vespasianus měl dva syny Tita a Domitiana a vojevůdci souhlasili, že kandidátem na úřad císaře se stane on.

1. července Alexandr přikázal egyptským legiím, aby složili přísahu věrnosti Vespasianovi a totéž později učinily armády v Judeji a Sýrii. Bylo plánováno, že Mucianus vyrazí s vojskem do Itálie a Vespasianus zůstane na východě, kde bude kontrolovat egyptské dodávky obilí, které byly pro Řím životně důležité. Ve vojku byl také Marcu Antonius Primus. Ten se rychle chopil iniciativy a přesunul se na západ na italský poloostrov a porazil Vitelliovy jednotky. Poté pochodoval na Řím, který kladl zoufalý odpor. Vespasianův bratr Sabinus byl rozzuřenými přívrženci Vitellia zavražděn. Vitellius sám byl zavražděn zanedlouho po něm.

Mucianus obvinil Prima za to, že jednal bez rozkazů a obvinil ho z páchání krutostí. Primus jel na východ postěžovat si Vespasianovi, ten ho vyznamenal.

Mucianus dal popravit Vitelliova syna a další nespokojence. Nedůvěřivě sledoval Vespasianova podnikavého syna Domitiana. Vespasianus dovolil svému druhému synovi Titovi, aby dobyl Jeruzalém.

Vespasianovým velkým darem říši bylo ukončení občanských válek. Po splnění vojenských úkolů jednal Vespasianus se svými vojáky imponujícím způsobem, přísně i citlivě zároveň. Neprojevoval jim přílišnou štědrost. Přeskupil císařská vojska, aby zajistil, že leie, které podporovaly Vitellia, nezískají klíčová postavení. Vojenské tábory na Rýně a na Dunaji rozpustil, protože by mohly znamenat politické nebezpečí.

Itálie měla stále ještě rozhodující pozici ve státní správě, ale i provincie povzbuzované uvážlivým udělováním občanství a tak zvaného latinského práva, se velmi rychle zmáhaly. Vespasianus jejich problémy znal a měl přehled o celé říši.

Musel jednat velmi obezřetně ve finančních otázkách, protože zdědil císařství poničené občanskou válkou. Byl nucen shánět peníze, jak se dalo, ale nechtěl se v žádném případě uchýlit k tvrdému útlaku. Dával si velký pozor, aby nezatížil provincie nadměrnými výdaji spojenými s jeho postavením císaře. Považoval ale za nutné prudce zvýšit daňové sazby a pozorně zjišťoval daňové úniky. To neodpovídalo tradiční představě, jak by se měl vládce chovat a vznikaly tak anekdoty o jeho údajné lakotě. Je ale pravda, že muž, který postavil chrám Míru, začal budovat Koloseum a hradil náklady na první profesury řečtiny a latiny v Římě, nemohl být označován jako lakomec.

Vespasianus byl silný, statný muž, se zvláštním napjatým výrazem v tváři. Své zdraví si udržoval jednodenním půstem každý měsíc. Měl dost obhroublý smysl pro humor a tím šel svým přátelům na nervy.

Vespasianus onemocněl horečkou, uchýlil se do svého letního sídla v lázních Aquae Cutiliae blízko svého rodiště a zde 24.června 79 zemřel.