Václav Klaus

politik, exprezident

Věk:
74
Narození:
19. 6. 1941 , Praha, Československo
Znamení:
blíženci   |  aktuální horoskop
Výška:
178 cm
Další údaje:
zobrazit barvu vlasů, postavu, národnost, rasu,
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
šedivá/bílá
Postava:
normální
Národnost:
česká
Rasa:
běloch
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

1220 se líbí, 1444 se nelíbí

Václav Klaus je přední český politik. Původně bankovní úředník a prognostik; po listopadu 1989 ministr financí ČSFR, v letech 1992–1997 premiér ČR, později předseda Poslanecké sněmovny, od roku 2003 druhý prezident České republiky. DO ROKU 1989 V letech 1958–1963 studoval Václav Klaus zahraniční obchod na Vysoké škole ekonomické v Praze. Při studiu se seznámil se svou pozdější manželkou Livií. Po úspěšném absolvování studia dostal tzv. umístěnku do podniku zahraničního obchodu a nastoupil na základní vojenskou službu – jako ligový basketbalista ovšem do Dukly Praha, takže běžnou vojenskou službou projít nemusel. V té době se také přihlásil do konkursu na místo v Ekonomickém ústavu ČSAV a místo získal. V ústavu se setkal se zahraniční literaturou a absolvoval i dvě studijní stáže, v Itálii (1966) a v USA (1969). V roce 1968 získal titul kandidát ekonomických věd. V roce 1970 byl, podle své autobiografie, nucen opustit vědeckou kariéru, odešel pracovat do československé státní banky, kde setkal např. s Janem Stráským. Po roce práce na okresní pobočce v Praze 1 se dostal do odboru ekonomicko-matematických výpočtů při ústředí SBČS. V roce 1987 se vrátil k akademické činnosti v Prognostickém ústavu ČSAV (založeném o dva roky dříve). Několik dní po 17. listopadu 1989 se dostal do kontaktu s Václavem Havlem, děním v Občanském fóru (OF) a tedy do politiky. RODINNÝ A OSOBNÍ ŽIVOT Václav Klaus je ženatý, s manželkou Livií má 2 syny, Václava a Jana. V mládí hrál basketbal, dodnes lyžuje a hraje tenis. POLITICKÁ KARIÉRA Občanské fórum Klaus byl v Občanském fóru jednou z prvních osobností z jiného okruhu než disidentského a uměleckého. Již velmi záhy se Klaus dostává do názorových střetů s vedoucí osobností OF, Václavem Havlem, které budou provázet celou jeho další politickou kariéru (např. v otázce směřování OF do podoby politické strany). V prosinci 1989 se stal československým ministrem financí, nominován OF do vlády Mariána Čalfy. ODS V lednu 1991 získal Klaus pro svou představu fungování strany i změn ve vládě ještě silnější podporu delegátů dalšího sjezdu, ale pokračující neshody vedly k zániku OF v dubnu roku 1991, respektive k rozštěpení na Občanskou demokratickou stranu (ODS) a Občanské hnutí (OH). Klaus byl jedním ze spoluzakladatelů ODS, zamýšlené a budované jako strana s jasnou strukturou a pravicovým politickým programem. Naopak OH bylo spíše levicově-liberální a i název vyjadřoval odpor k negativně vnímané stranickosti. (Po rozpadu OF založili jeho členové i další strany, např. ODA). Místopředseda vlády, premiér V říjnu roku 1991 byl jmenován místopředsedou vlády ČSFR. ODS pod jeho vedením a s programem reforem „Svoboda a prosperita“ zvítězila ve volbách v červnu 1992 a Václav Klaus stal se předsedou vlády České republiky, tehdy ještě v rámci československé federace. Rozdělení ČSFR, privatizace Spolu s předsedou slovenské vlády Vladimírem Mečiarem se významně podílel na dojednání rozdělení Československa, ke kterému došlo k 1. lednu 1993. V letech 1993 až 1997 byl Klaus premiérem vlády už samostatné České republiky. Pod jeho vedením, zpočátku jako ministra financí, později jako premiéra, proběhla transformace socialistického plánovaného hospodářství k tržní ekonomice. Významnou částí tohoto procesu byla privatizace, největší část státního majetku byla privatizována „kupónovou metodou“ (Klaus je proto někdy označován jako „otec kuponové privatizace“). Menšinová vláda V roce 1996 ODS opět vyhrála volby, ale úspěch ČSSD pod vedením Miloše Zemana umožnil Klausovi sestavit pouze menšinovou vládu, v koalici s KDU-ČSL a ODA, tolerovanou ČSSD. Druhá Klausova vláda musela na jaře 1997 kvůli zhoršující se ekonomické situaci přijmout řadu drastických rozpočtových škrtů, označovaných jako „úsporné balíčky“. Skandály a demise ODS pak čelila skandálu s nejasným financováním (např. dary od podnikatelů, účastnících se privatizace, poukázané přes nastrčené nebo smyšlené osoby) a spekulace se objevily i kolem Klausovy osoby. Především šlo o tzv. „švýcarské konto“, sloužící k nelegálnímu financování ODS, o kterém měl Klaus vědět, a zpráva o údajné Klausově vile ve Švýcarsku, uveřejněná televizí Nova. Zpráva o vile se ukázala jako nepravdivá, podezření o financování ODS se potvrdila jenom z části, když jí bylo prokázáno krytí skutečných sponzorů falešnými (stav v roce 2005) Stručný popis situace: Sponzorský skandál ODS. Po rezignaci ministrů za KDU-ČSL podal Václav Klaus v listopadu 1997 demisi z funkce předsedy vlády. Václav Havel pověřil Josefa Tošovského sestavením úřednické vlády, což bylo částečně vnímáno jako Havlovo vítězství a porážka Klause. Klaus obvinění z účasti na korupci odmítl a na mimořádném kongresu své strany v Poděbradech získal důvěru většiny delegátů pro pokračování ve funkci předsedy strany. Vnitrostranická opozice proti Klausovi vytvořila odštěpeneckou platformu, která další měsíc vstoupila do vznikající Unie svobody (US). Události kolem pádu vlády a rozštěpení ODS vedly k vytvoření mnoha proti-Klausovských nepřátelství, propadu popularity ODS u voličů a určitému odlivu členů. Opoziční smlouva V následujících předčasných volbách (1998) získala ODS pod Klausovým vedením a po kampani, založené do značné míry na varování před nástupem levice k vládě, necelých 28 %. Vládu sestavil předseda vítězné ČSSD Miloš Zeman, ovšem za podpory opoziční ODS, dohodnuté v tzv. „opoziční smlouvě“. V rámci rozdělení funkcí v této smlouvě se Václav Klaus stal naopak předsedou poslanecké sněmovny. Pragmatické řešení rozdělení moci a kontrast s předcházející výrazně protilevicovou kampaní se staly předmětem ostré kritiky médií a vedlo k nespokojenosti významné části veřejnosti, vyjádřené například iniciativou „Děkujeme, odejděte!“ (listopad 1999) kterou podepsalo 200 000 občanů a která přivedla na náměstí desetisícové demonstrace, požadující odchod Klause i Zemana (prosinec 1999). Prezident V dalších volbách v roce 2002 opět zvítězila ČSSD a došlo k posílení levice, což bylo vnímáno jako neúspěch ODS i Klause. Vedení ODS dalo následně své funkce k dispozici, a Klaus se později rozhodl na předsedu ODS znova nekandidovat, a oznámil úmysl kandidovat na prezidenta. Ve funkci předsedy ODS ho nahradil Mirek Topolánek, Václav Klaus se stal čestným předsedou ODS. Klausova prezidentská kandidatura, vrchol jeho politické kariéry a snažení, byla nakonec úspěšná, 28. února 2003 byl ve třetím kole potřetí opakované volby 142 hlasy z 281 zvolen prezidentem České republiky. Klaus se ve společném hlasování Senátu a Poslanecké sněmovny prosadil nejen díky podpoře ODS, ale i kvůli rozporům v tehdejší vládní koalici, vnitřnímu boji v ČSSD a podpoře části KSČM (viz též Citáty – volba Klause prezidentem a hlasy komunistů). Do funkce byl inaugurován 7. března 2003. AKADEMICKÁ DRÁHA, POLITICKÁ OCENĚNÍ V roce 1968 získal titul CSc. (kandidát věd). V roce 1991 se habilitoval na FSV UK jako docent ekonomie. V roce 1995 byl jmenován profesorem pro obor financí na Vysoké škole ekonomické, v současné době (2005) na národohospodářské fakultě této vysoké školy i přednáší. Během politické kariéry byl Klaus oceněn řadou čestných akademických titulů v Česku i v zahraničí. KNIHY Politická literatura, ekonomie - 1991: A Road to Market Economy - 1991: Ekonomická teorie a ekonomická reforma - 1992: Dismantling Socialism: A Road to Market Economy II. - 1994: Česká cesta' Eseje, rozhovory - 1997: NADORAZ – Rozhovor s Janou Klusákovou - 1998: Tak pravil Václav Klaus - 1999: Země, kde se již dva roky nevládne - 2001: NAROVINU – Kniha hovorů Petra Hájka s Václavem Klausem - 2004: Rok první – Projevy, články, eseje - 2005: Rok druhý – Projevy, články, eseje Václav Klaus je literárně velice činný, celkem vydal 34 různých titulů. Největšího čtenářského ohlasu dosáhly knihy NADORAZ, NAROVINU a Země, kde se již dva roky nevládne. Poslední dva uvedené tituly mají prodejnost poměrně malou, což příliš nekoresponduje s obecnou oblibou Klause jakožto osobnosti. Knihy o Václavu Klausovi Asi nejznámnějším titulem je kniha Báječná léta s Klausem od Michala Viewegha, vydaná v únoru 2002. Sám autor se netajil, že načasování jejího vydání před parlamentní volby v červnu 2002 je záměrné a jeho cílem je snížit šance Občanské demokratické strany na výhru ve volbách. Kniha je plná klasického Vieweghova humoru a protkaná citáty z Klausovy knihy Narovinu. Kniha byla některými lidmi přijata se smíšenými až negativními pocity. Příkladem může být článek Bajaja Viewegh táhne na draka Klause. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Václav Klaus je přední český politik. Původně bankovní úředník a prognostik; po listopadu 1989 ministr financí ČSFR, v letech 1992–1997 premiér ČR, později předseda Poslanecké sněmovny, od roku 2003 druhý prezident České republiky.

DO ROKU 1989
V letech 1958–1963 studoval Václav Klaus zahraniční obchod na Vysoké škole ekonomické v Praze. Při studiu se seznámil se svou pozdější manželkou Livií. Po úspěšném absolvování studia dostal tzv. umístěnku do podniku zahraničního obchodu a nastoupil na základní vojenskou službu – jako ligový basketbalista ovšem do Dukly Praha, takže běžnou vojenskou službou projít nemusel. V té době se také přihlásil do konkursu na místo v Ekonomickém ústavu ČSAV a místo získal. V ústavu se setkal se zahraniční literaturou a absolvoval i dvě studijní stáže, v Itálii (1966) a v USA (1969). V roce 1968 získal titul kandidát ekonomických věd.

V roce 1970 byl, podle své autobiografie, nucen opustit vědeckou kariéru, odešel pracovat do československé státní banky, kde setkal např. s Janem Stráským. Po roce práce na okresní pobočce v Praze 1 se dostal do odboru ekonomicko-matematických výpočtů při ústředí SBČS. V roce 1987 se vrátil k akademické činnosti v Prognostickém ústavu ČSAV (založeném o dva roky dříve). Několik dní po 17. listopadu 1989 se dostal do kontaktu s Václavem Havlem, děním v Občanském fóru (OF) a tedy do politiky.

RODINNÝ A OSOBNÍ ŽIVOT
Václav Klaus je ženatý, s manželkou Livií má 2 syny, Václava a Jana. V mládí hrál basketbal, dodnes lyžuje a hraje tenis.

POLITICKÁ KARIÉRA
Občanské fórum
Klaus byl v Občanském fóru jednou z prvních osobností z jiného okruhu než disidentského a uměleckého. Již velmi záhy se Klaus dostává do názorových střetů s vedoucí osobností OF, Václavem Havlem, které budou provázet celou jeho další politickou kariéru (např. v otázce směřování OF do podoby politické strany). V prosinci 1989 se stal československým ministrem financí, nominován OF do vlády Mariána Čalfy.

ODS
V lednu 1991 získal Klaus pro svou představu fungování strany i změn ve vládě ještě silnější podporu delegátů dalšího sjezdu, ale pokračující neshody vedly k zániku OF v dubnu roku 1991, respektive k rozštěpení na Občanskou demokratickou stranu (ODS) a Občanské hnutí (OH). Klaus byl jedním ze spoluzakladatelů ODS, zamýšlené a budované jako strana s jasnou strukturou a pravicovým politickým programem. Naopak OH bylo spíše levicově-liberální a i název vyjadřoval odpor k negativně vnímané stranickosti. (Po rozpadu OF založili jeho členové i další strany, např. ODA).

Místopředseda vlády, premiér
V říjnu roku 1991 byl jmenován místopředsedou vlády ČSFR. ODS pod jeho vedením a s programem reforem „Svoboda a prosperita“ zvítězila ve volbách v červnu 1992 a Václav Klaus stal se předsedou vlády České republiky, tehdy ještě v rámci československé federace.

Rozdělení ČSFR, privatizace
Spolu s předsedou slovenské vlády Vladimírem Mečiarem se významně podílel na dojednání rozdělení Československa, ke kterému došlo k 1. lednu 1993. V letech 1993 až 1997 byl Klaus premiérem vlády už samostatné České republiky.

Pod jeho vedením, zpočátku jako ministra financí, později jako premiéra, proběhla transformace socialistického plánovaného hospodářství k tržní ekonomice. Významnou částí tohoto procesu byla privatizace, největší část státního majetku byla privatizována „kupónovou metodou“ (Klaus je proto někdy označován jako „otec kuponové privatizace“).

Menšinová vláda
V roce 1996 ODS opět vyhrála volby, ale úspěch ČSSD pod vedením Miloše Zemana umožnil Klausovi sestavit pouze menšinovou vládu, v koalici s KDU-ČSL a ODA, tolerovanou ČSSD. Druhá Klausova vláda musela na jaře 1997 kvůli zhoršující se ekonomické situaci přijmout řadu drastických rozpočtových škrtů, označovaných jako „úsporné balíčky“.

Skandály a demise
ODS pak čelila skandálu s nejasným financováním (např. dary od podnikatelů, účastnících se privatizace, poukázané přes nastrčené nebo smyšlené osoby) a spekulace se objevily i kolem Klausovy osoby. Především šlo o tzv. „švýcarské konto“, sloužící k nelegálnímu financování ODS, o kterém měl Klaus vědět, a zpráva o údajné Klausově vile ve Švýcarsku, uveřejněná televizí Nova. Zpráva o vile se ukázala jako nepravdivá, podezření o financování ODS se potvrdila jenom z části, když jí bylo prokázáno krytí skutečných sponzorů falešnými (stav v roce 2005) Stručný popis situace: Sponzorský skandál ODS. Po rezignaci ministrů za KDU-ČSL podal Václav Klaus v listopadu 1997 demisi z funkce předsedy vlády.

Václav Havel pověřil Josefa Tošovského sestavením úřednické vlády, což bylo částečně vnímáno jako Havlovo vítězství a porážka Klause.

Klaus obvinění z účasti na korupci odmítl a na mimořádném kongresu své strany v Poděbradech získal důvěru většiny delegátů pro pokračování ve funkci předsedy strany. Vnitrostranická opozice proti Klausovi vytvořila odštěpeneckou platformu, která další měsíc vstoupila do vznikající Unie svobody (US). Události kolem pádu vlády a rozštěpení ODS vedly k vytvoření mnoha proti-Klausovských nepřátelství, propadu popularity ODS u voličů a určitému odlivu členů.

Opoziční smlouva
V následujících předčasných volbách (1998) získala ODS pod Klausovým vedením a po kampani, založené do značné míry na varování před nástupem levice k vládě, necelých 28 %. Vládu sestavil předseda vítězné ČSSD Miloš Zeman, ovšem za podpory opoziční ODS, dohodnuté v tzv. „opoziční smlouvě“. V rámci rozdělení funkcí v této smlouvě se Václav Klaus stal naopak předsedou poslanecké sněmovny. Pragmatické řešení rozdělení moci a kontrast s předcházející výrazně protilevicovou kampaní se staly předmětem ostré kritiky médií a vedlo k nespokojenosti významné části veřejnosti, vyjádřené například iniciativou „Děkujeme, odejděte!“ (listopad 1999) kterou podepsalo 200 000 občanů a která přivedla na náměstí desetisícové demonstrace, požadující odchod Klause i Zemana (prosinec 1999).

Prezident
V dalších volbách v roce 2002 opět zvítězila ČSSD a došlo k posílení levice, což bylo vnímáno jako neúspěch ODS i Klause. Vedení ODS dalo následně své funkce k dispozici, a Klaus se později rozhodl na předsedu ODS znova nekandidovat, a oznámil úmysl kandidovat na prezidenta. Ve funkci předsedy ODS ho nahradil Mirek Topolánek, Václav Klaus se stal čestným předsedou ODS.

Klausova prezidentská kandidatura, vrchol jeho politické kariéry a snažení, byla nakonec úspěšná, 28. února 2003 byl ve třetím kole potřetí opakované volby 142 hlasy z 281 zvolen prezidentem České republiky. Klaus se ve společném hlasování Senátu a Poslanecké sněmovny prosadil nejen díky podpoře ODS, ale i kvůli rozporům v tehdejší vládní koalici, vnitřnímu boji v ČSSD a podpoře části KSČM (viz též Citáty – volba Klause prezidentem a hlasy komunistů). Do funkce byl inaugurován 7. března 2003.

AKADEMICKÁ DRÁHA, POLITICKÁ OCENĚNÍ
V roce 1968 získal titul CSc. (kandidát věd).
V roce 1991 se habilitoval na FSV UK jako docent ekonomie.
V roce 1995 byl jmenován profesorem pro obor financí na Vysoké škole ekonomické, v současné době (2005) na národohospodářské fakultě této vysoké školy i přednáší.

Během politické kariéry byl Klaus oceněn řadou čestných akademických titulů v Česku i v zahraničí.

KNIHY
Politická literatura, ekonomie
- 1991: A Road to Market Economy
- 1991: Ekonomická teorie a ekonomická reforma
- 1992: Dismantling Socialism: A Road to Market Economy II.
- 1994: Česká cesta'

Eseje, rozhovory
- 1997: NADORAZ – Rozhovor s Janou Klusákovou
- 1998: Tak pravil Václav Klaus
- 1999: Země, kde se již dva roky nevládne
- 2001: NAROVINU – Kniha hovorů Petra Hájka s Václavem Klausem
- 2004: Rok první – Projevy, články, eseje
- 2005: Rok druhý – Projevy, články, eseje

Václav Klaus je literárně velice činný, celkem vydal 34 různých titulů. Největšího čtenářského ohlasu dosáhly knihy NADORAZ, NAROVINU a Země, kde se již dva roky nevládne. Poslední dva uvedené tituly mají prodejnost poměrně malou, což příliš nekoresponduje s obecnou oblibou Klause jakožto osobnosti.

Knihy o Václavu Klausovi
Asi nejznámnějším titulem je kniha Báječná léta s Klausem od Michala Viewegha, vydaná v únoru 2002. Sám autor se netajil, že načasování jejího vydání před parlamentní volby v červnu 2002 je záměrné a jeho cílem je snížit šance Občanské demokratické strany na výhru ve volbách. Kniha je plná klasického Vieweghova humoru a protkaná citáty z Klausovy knihy Narovinu. Kniha byla některými lidmi přijata se smíšenými až negativními pocity. Příkladem může být článek Bajaja Viewegh táhne na draka Klause.

Václav Klaus v Magazínu Osobnosti

  • Spory ustaly. Hrad uzavřel s katolickou církví majetkové vyrovnání

    Spory ustaly. Hrad uzavřel s katolickou církví majetkové vyrovnání

    4. 3. 2016 17:14 Otázka církevních restitucí na Pražském hraje je po letech sporů konečně uzavření. Zástupci Hradu a katolické církve podepsali majetkové vyrovnání. Církev získala pětinu původně požadovaných domů, mimo jiné budovu Nového proboštství, jednoho z novogotických Mockerových domů, a klášter svatého Jiří. Dalších nároků na hradní nemovitosti se vdala.… více

  • Sobotka vrací úder: Zemanova slova zapadají do kontextu White Media a fašistů

    Sobotka vrací úder: Zemanova slova zapadají do kontextu White Media a fašistů

    31. 1. 2016 13:59 Prohlášení prezidenta Miloše Zemana o odstranění premiéra s pomocí kalašnikova zapadá do kontextu útoku webu White Media a fašistů, prohlásil premiér Bohuslav Sobotka v rozhovoru pro týdeník Respekt. Hlava státu podle něj nesmyslně rozděluje společnost a jak stárne, posouvá se od levicových ke konzervativním názorům.… více

  • Zeman jako obecní blázen. Stal se obětí 'Google bomby'

    Zeman jako obecní blázen. Stal se obětí 'Google bomby'

    4. 1. 2016 10:25 Podle internetového vyhledávače Google to vypadá, že prezident Miloš Zeman je obecní blázen. Může za to takzvaná Google bomba, tedy chyba algoritmu vyhledávače. Na problém upozornil server Pooh.cz.… více

Události – Václav Klaus

| celý kalendář
  • 75. narozeniny

Mohli by vás také zajímat…