Václav I.

český král

Narození:
1205 ,přidej místo narození
Úmrtí:
23. 9. 1253  ve věku 48 let  †
Znamení:
-
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

70 se líbí, 27 se nelíbí

Václav I. (1205 – 23. září 1253), zvaný též Jednooký, byl český král z rodu Přemyslovců. Byl druhým synem Přemysla Otakara I. a Konstancie Uherské. Jeho sestrou byla Anežka Přemyslovna, později Svatá Anežka Česká, bratrem markrabě moravský Přemysl. Králem byl zvolen v roce 1216 a korunován v roce 1228, ještě za vlády svého otce jako „mladší král“. Samostatně, i když pod silným vlivem své matky a sestry, začal vládnout po otcově smrti v roce 1230. Jedinou ženou Václava I. byla dcera římského krále Filipa Švábského Kunhuta Štaufská, se kterou byl zasnouben už v dětském věku. Měl pět dětí: Vladislava, Přemysla Otakara II (pozdějšího krále), Boženu (Beatrix), Anežku a ještě jednu dceru, jejíž jméno se nedochovalo. Václav I. si liboval v zábavách, hlavně v lovech zvěře a při jednom z nich přišel o oko. V jeho době do Čech přichází gotický životní styl, rytířská kultura, turnaje, šíří se obliba dvorské poezie a zpěvů. Jeho vláda je spojována s upevněním české státnosti, zvětšením českého vlivu v Evropě, vzestupem české šlechty, výstavbou a rozvojem měst, obchodu a řemesel. V letech 1233 a 1237 se Václav I. dostává do konfliktu se svým mladším bratrem Přemyslem, markrabětem moravským, který sídlil v Olomouci. Příčinou sporu bylo předání Břeclavska Oldřichu Korutanskému, synovi nejstarší Václavovy sestry Jitky. Václav s početným vojskem přitáhl na Moravu a Přemysl uprchl do Uher ke králi Bélovi IV. Jeho přičiněním se bratři smířili a Přemyslova vláda na Moravě byla omezena jen na Olomoucko a Opavsko. V roce 1236 se z pověření císaře Fridricha II., ale i kvůli vlastním rozporům, střetl s rakouským vévodou Fridrichem Babenberským, řečeným Bojovný. Dobyl Dolní Rakousy i Vídeň a uzavřel s Bedřichem mír. Bedřich zaslíbil svou neteř a dědičku Babenberského panství kněžnu Gertrudu Václavovu nejstaršímu synovi, který si ji po průtazích způsobených dalšími spory s Bedřichem v roce 1246 vzal. Tak došlo k rozšíření českého státu o rakouské země v Podunají. Po roce 1247, kdy Vladislav náhle zemřel, však Václav I. k značné nelibosti české šlechty o vliv v Rakousku postupně přichází a i jinak zanedbává vládu. Šlechtici proti Václavovi povstanou v čele s královým druhým synem Přemyslem, ale povstání je potlačeno, viníci tvrdě potrestáni a Přemysl uvězněn. V roce 1249 otec donutil syna ke smíru a v následujícím roce se Přemysl, budoucí král, oženil s o mnoho starší vdovou po králi Jindřichu VII. Markétou Babenberskou, čímž se stal rakouským vévodou a Přemyslovci opět ovládli rakouské země. Václav I. se značnou měrou zasloužil o odražení mongolského (tatarského) vpádu do střední Evropy. V několika bitvách je porazil a v roce 1241 se svým vojskem u Dunaje zabránil tatarským vojskům vedeným chánem Bátú v postupu k Vídni, čímž velmi vzrostla jeho prestiž. Zanedlouho potom chán zemřel a mongolská vojska odešla zpět na východ. Václav I. zemřel ve 48 letech a je pochován v Anežském klášteře v Praze na Františku. Královská města (pravděpodobně) založená během vlády Václava I. Čechy Staré Město pražské, asi 1235–1245 Stříbro, asi 1240 Loket, 1240–1253 Žatec, snad už 1249, určitě 30. listopadu 1265, kdy privilegium Přemysla Otakara II. Cheb, před 1250 Morava Jihlava, 1233 Brno, 1238, 1240 – nejstarší doklad rychtáře Přerov, 1252 …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Václav I. (1205 – 23. září 1253), zvaný též Jednooký, byl český král z rodu Přemyslovců.

Byl druhým synem Přemysla Otakara I. a Konstancie Uherské. Jeho sestrou byla Anežka Přemyslovna, později Svatá Anežka Česká, bratrem markrabě moravský Přemysl. Králem byl zvolen v roce 1216 a korunován v roce 1228, ještě za vlády svého otce jako „mladší král“. Samostatně, i když pod silným vlivem své matky a sestry, začal vládnout po otcově smrti v roce 1230. Jedinou ženou Václava I. byla dcera římského krále Filipa Švábského Kunhuta Štaufská, se kterou byl zasnouben už v dětském věku. Měl pět dětí: Vladislava, Přemysla Otakara II (pozdějšího krále), Boženu (Beatrix), Anežku a ještě jednu dceru, jejíž jméno se nedochovalo.

Václav I. si liboval v zábavách, hlavně v lovech zvěře a při jednom z nich přišel o oko. V jeho době do Čech přichází gotický životní styl, rytířská kultura, turnaje, šíří se obliba dvorské poezie a zpěvů. Jeho vláda je spojována s upevněním české státnosti, zvětšením českého vlivu v Evropě, vzestupem české šlechty, výstavbou a rozvojem měst, obchodu a řemesel.

V letech 1233 a 1237 se Václav I. dostává do konfliktu se svým mladším bratrem Přemyslem, markrabětem moravským, který sídlil v Olomouci. Příčinou sporu bylo předání Břeclavska Oldřichu Korutanskému, synovi nejstarší Václavovy sestry Jitky. Václav s početným vojskem přitáhl na Moravu a Přemysl uprchl do Uher ke králi Bélovi IV. Jeho přičiněním se bratři smířili a Přemyslova vláda na Moravě byla omezena jen na Olomoucko a Opavsko.

V roce 1236 se z pověření císaře Fridricha II., ale i kvůli vlastním rozporům, střetl s rakouským vévodou Fridrichem Babenberským, řečeným Bojovný. Dobyl Dolní Rakousy i Vídeň a uzavřel s Bedřichem mír. Bedřich zaslíbil svou neteř a dědičku Babenberského panství kněžnu Gertrudu Václavovu nejstaršímu synovi, který si ji po průtazích způsobených dalšími spory s Bedřichem v roce 1246 vzal. Tak došlo k rozšíření českého státu o rakouské země v Podunají. Po roce 1247, kdy Vladislav náhle zemřel, však Václav I. k značné nelibosti české šlechty o vliv v Rakousku postupně přichází a i jinak zanedbává vládu. Šlechtici proti Václavovi povstanou v čele s královým druhým synem Přemyslem, ale povstání je potlačeno, viníci tvrdě potrestáni a Přemysl uvězněn. V roce 1249 otec donutil syna ke smíru a v následujícím roce se Přemysl, budoucí král, oženil s o mnoho starší vdovou po králi Jindřichu VII. Markétou Babenberskou, čímž se stal rakouským vévodou a Přemyslovci opět ovládli rakouské země.

Václav I. se značnou měrou zasloužil o odražení mongolského (tatarského) vpádu do střední Evropy. V několika bitvách je porazil a v roce 1241 se svým vojskem u Dunaje zabránil tatarským vojskům vedeným chánem Bátú v postupu k Vídni, čímž velmi vzrostla jeho prestiž. Zanedlouho potom chán zemřel a mongolská vojska odešla zpět na východ.

Václav I. zemřel ve 48 letech a je pochován v Anežském klášteře v Praze na Františku.

Královská města (pravděpodobně) založená během vlády Václava I.

Čechy
Staré Město pražské, asi 1235–1245
Stříbro, asi 1240
Loket, 1240–1253
Žatec, snad už 1249, určitě 30. listopadu 1265, kdy privilegium Přemysla Otakara II.
Cheb, před 1250

Morava
Jihlava, 1233
Brno, 1238, 1240 – nejstarší doklad rychtáře
Přerov, 1252

Václav I. v Magazínu Osobnosti

  • Zeman nepojede na svatováclavskou pouť, radši oslaví vlastní narozeniny

    Zeman nepojede na svatováclavskou pouť, radši oslaví vlastní narozeniny

    26. 9. 2013 12:52 Prezident Miloš Zeman nebude pokračovat v tradici, kterou v posledních letech nastolil jeho předchůdce Václav Klaus; v sobotu se totiž nezúčastní svatováclavské pouti ve Staré Boleslavi. Na dotaz to dnes uvedla mluvčí hlavy státu Hana Burianová. Podle ní Zeman na pouť nepojede vzhledem ke svému dlouhodobě dopředu plánovanému soukromému programu. Zemanovi bude v sobotu 69 let, narozeniny oslaví v rodinném kruhu s manželkou a dcerou.… více