Tomáš Garrigue Masaryk

1. československý prezident

Narození:
7. 3. 1850 , Hodonín, Rakouské císařství
Úmrtí:
14. 9. 1937  ve věku 87 let,  Lány, Československo  †
Znamení:
ryby  
Výška:
168 cm
Další údaje:
zobrazit národnost ...
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
česká
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

1313 se líbí, 224 se nelíbí

Tomáš Garrigue Masaryk, uváděno také Tomáš Garrique Masaryk (7. března 1850, Hodonín – 14. září 1937, Lány) byl první československý prezident, český vědec, filozof, pedagog, politik a žurnalista. Život Masaryk se narodil v chudé rodině. Po absolvování čejkovické školy a reálky v Hustopečích chvíli praktikoval v hodonínské škole a posléze se učil zámečníkem ve Vídni. Obou činností zanechal a nastoupil jako podučitel hustopečské reálky a začal se připravovat k studiu na gymnasiu. Jeho nepříliš majetní rodiče (otec pracoval jako čeledín a posléze dráb, matka jako kuchařka v panských službách) ho nemohli na studiích vydržovat. Proto se od 15 let živil sám jako domácí učitel dětí bohatých rodičů. Po maturitě ve Vídni začal studovat filozofickou fakultu. Během studia se seznámil s Franzem Brentanem a rodinou Rudolfa Schlesingra, jehož syna vyučoval. Na prázdninové cestě s mladým Schlessingrem, už po absolutoriu, se seznámil s Charlottou Garrigue, dcerou newyorského podnikatele. 10. srpna 1877 byli zasnoubeni. Získání docentury z filozofie pozdrželo sňatek do 15. března 1878. Po celou dobu studia byl Masaryk literárně činný, napsal mnoho studií a odborných statí. V letech 1879 až 1880 se stal otcem Alice a Herberta. Po rozdělení University Karlo-Ferdinandovy na českou a německou část přijel Masaryk do Prahy, aby zde přednášel. V českém prostředí si vytvořil mnoho odpůrců svým kontroversním přístupem ke studentům a vykládanému tématu a názory na katolickou církev. Masaryk z protestantských pozic kritizoval některé vlastnosti katolické církve. Viděl nutnost náboženství pro moderní společnost, ale požadoval po katolictví radikální reformu. Masaryk přijel do Prahy jako uznávaný filosof a získal si mnoho přátel mezi svými studenty a později i v okruhu lidí kolem revue Athenaeum, kterou sám založil. Spor o pravost rukopisu Královédvorského a Zelenohorského se stal celonárodní aférou. Masaryk se postavil za jejich nepravost a pro velkou část nacionalistů byl vlastizrádcem. Masaryk začal pracovat na poli politiky. Zde našel spolupracovníky v Josefu Kaizlovi a Karlu Kramářovi a formuloval nový politický směr, který prosazoval „přesné vědecké poznávání věcí proti romantické fantastice“ – realismus. Revue „Čas“ se stala tribunou realistů, v níž předávali své názory a postoje poměrně úzkému okruhu veřejnosti. Koncem roku 1890 byli přijati do mladočeské strany, na jaře 1891 získali mandáty do Říšské rady (celorakouského parlamentu) a v prosinci 1891 byl Masaryk zvolen do zemského sněmu. Později svou další politickou kariéru přerušil. Jednou z příčin byla skutečnost, že se mu rodina rozrostla o další dvě děti – Jana a Olgu. I nadále byl literárně činný. Napsal mnoho studií i vědeckých statí, inicioval vznik Ottova slovníku naučného a také psal články do odborných časopisů, jako byly „Naše doba“, nebo do novin „Čas“, na jejichž vzniku se aktivně podílel. Masaryk na Češích odsuzoval omezený rozhled a okruh zájmů. Příčil se mu český nacionalismus, který vycházel jen ze slepé nenávisti ke všemu německému a nedobře nesl rozrůstající se antisemitismus. Jeho aktivita v roce 1899, kdy se zasazoval o obnovení procesu s židem Hilsnerem, který byl odsouzen za rituální vraždu mladé Češky, to ostatně dokázala. Masaryk byl hluboce věřící člověk, přesto uvítal vznik Volné myšlenky, kterou vnímal především jako antiklerikální hnutí. Za první světové války Masaryk zaujal stanovisko nezávislosti českého národa a jeho vystoupení ze svazku Rakouska-Uherska. Ve své knize „Nová Evropa: Stanovisko slovanské“ ospravedlňuje boj proti monarchii, nutnost lepšího státoprávního uspořádání ve východní Evropě a dokonce předjímá i některé aspekty budoucí spolupráce mezi státy Evropy, eventuelně i ve formě federace demokratických států. K dosažení politické samostatnosti bylo nezbytné zviditelnit český národ a přesvědčit státníky velmocí o potřebnosti a užitečnosti samostatného českého státu. Nejprve odešel do Ženevy. Později spolu s Benešem odjeli do Francie, kde se k nim připojil Milan Rastislav Štefánik. V září 1915 odjel Masaryk do Londýna a situaci ve Francii svěřil Benešovi. Po únorové revoluci přesídlil do Ruska, kde dal podnět k sestavení samostatných legií z českých a slovenských přeběhlíků a zajatců. Když do války vstoupily USA, vydal se přes Dálný Východ do Spojených států, aby zde působil na presidenta Wilsona, který do té doby po válce hodlal zachovat rakouskou monarchii, byť národně svobodnou. V Americe zorganizoval velkou přesvědčovací kampaň mezi americkými Čechy a Slováky na podporu samostatného státu. Československo bylo uznáno za samostatný stát a Masaryk byl 14. listopadu 1918 zvolen prvním presidentem. 24. května 1934 jím byl zvolen počtvrté a naposledy i přes špatný zdravotní stav. 14. prosince 1935 abdikoval ze zdravotních důvodů a zůstal na zámku v Lánech. Když „Tatíček Masaryk“ zemřel, pro jeho obdivovatele zemřel symbol morální velikosti a velké autority. Jeho heslo bylo: „Nebát se a nekrást“. Masaryk byl označen za „presidenta Osvoboditele“ a ještě za jeho života byl přijat zákon „Masaryk se zasloužil o stát“, známý též jako Lex Masaryk. Masarykova osoba bývá spojována s pouze s obdobím první republiky, ačkoli značnou část svého díla vykonal již před ní. Dílo Česká otázka. Snahy a tužby národního obrození. Praha 1895; 2. ed.: Praha 1908 Naše nynější krise. Praha 1895 Jan Hus. Naše obrození a naše reformace. Praha 1896; 2. ed.: Praha 1908 Životopisná data Studia 1872 maturita a zápis na filosofickou fakultu ve Vídni na obor filologie 1876 konec universitních studií Politická činnost nový politický směr realismus 1891–1893 poslanec říšské rady s mandátem za mladočechy 1899 Polanská aféra – Hilsneriáda - po odsouzení L. Hilsnera za údajnou židovskou rituální vraždu české dívky prosadil revizi procesu 1900 vytváří českou stranu lidovou (od 1905 Česká strana pokroková) 1907-1914 poslanec říšské rady s mandátem za mladočechy 1916 jednání v Anglii o budoucím Československu 1917 jednání v Rusku 1918 jednání v USA 1918, 1920, 1927 a 1934 president ČSR 14. prosince 1935 pro nemoc abdikoval Pedagogická činnost 1876 doktorská teze 1878 "Privatdozent" v Vídni 1881 habilitace 1882 Extraordinárus filozofie České univerzity v Praze 1897 profesorem Karlovy university Publikační činnost Politika 1895 Česká otázka 1895 Naše nynější krise 1895 Jan Hus 1896 Karel Havlíček 1896 Moderní člověk a náboženství 1896 Otázka sociální 1918 Nová Evropa kniha pamětí Světová revoluce Věda 1883 redaktor vědeckého časopisu Athenaeum 1881 habilitace zabývající se problémem sebevraždy …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Tomáš Garrigue Masaryk, uváděno také Tomáš Garrique Masaryk (7. března 1850, Hodonín – 14. září 1937, Lány) byl první československý prezident, český vědec, filozof, pedagog, politik a žurnalista.

Život
Masaryk se narodil v chudé rodině. Po absolvování čejkovické školy a reálky v Hustopečích chvíli praktikoval v hodonínské škole a posléze se učil zámečníkem ve Vídni. Obou činností zanechal a nastoupil jako podučitel hustopečské reálky a začal se připravovat k studiu na gymnasiu. Jeho nepříliš majetní rodiče (otec pracoval jako čeledín a posléze dráb, matka jako kuchařka v panských službách) ho nemohli na studiích vydržovat. Proto se od 15 let živil sám jako domácí učitel dětí bohatých rodičů. Po maturitě ve Vídni začal studovat filozofickou fakultu.

Během studia se seznámil s Franzem Brentanem a rodinou Rudolfa Schlesingra, jehož syna vyučoval. Na prázdninové cestě s mladým Schlessingrem, už po absolutoriu, se seznámil s Charlottou Garrigue, dcerou newyorského podnikatele. 10. srpna 1877 byli zasnoubeni. Získání docentury z filozofie pozdrželo sňatek do 15. března 1878. Po celou dobu studia byl Masaryk literárně činný, napsal mnoho studií a odborných statí. V letech 1879 až 1880 se stal otcem Alice a Herberta.

Po rozdělení University Karlo-Ferdinandovy na českou a německou část přijel Masaryk do Prahy, aby zde přednášel. V českém prostředí si vytvořil mnoho odpůrců svým kontroversním přístupem ke studentům a vykládanému tématu a názory na katolickou církev. Masaryk z protestantských pozic kritizoval některé vlastnosti katolické církve. Viděl nutnost náboženství pro moderní společnost, ale požadoval po katolictví radikální reformu. Masaryk přijel do Prahy jako uznávaný filosof a získal si mnoho přátel mezi svými studenty a později i v okruhu lidí kolem revue Athenaeum, kterou sám založil.

Spor o pravost rukopisu Královédvorského a Zelenohorského se stal celonárodní aférou. Masaryk se postavil za jejich nepravost a pro velkou část nacionalistů byl vlastizrádcem. Masaryk začal pracovat na poli politiky. Zde našel spolupracovníky v Josefu Kaizlovi a Karlu Kramářovi a formuloval nový politický směr, který prosazoval „přesné vědecké poznávání věcí proti romantické fantastice“ – realismus. Revue „Čas“ se stala tribunou realistů, v níž předávali své názory a postoje poměrně úzkému okruhu veřejnosti. Koncem roku 1890 byli přijati do mladočeské strany, na jaře 1891 získali mandáty do Říšské rady (celorakouského parlamentu) a v prosinci 1891 byl Masaryk zvolen do zemského sněmu. Později svou další politickou kariéru přerušil. Jednou z příčin byla skutečnost, že se mu rodina rozrostla o další dvě děti – Jana a Olgu.

I nadále byl literárně činný. Napsal mnoho studií i vědeckých statí, inicioval vznik Ottova slovníku naučného a také psal články do odborných časopisů, jako byly „Naše doba“, nebo do novin „Čas“, na jejichž vzniku se aktivně podílel.

Masaryk na Češích odsuzoval omezený rozhled a okruh zájmů. Příčil se mu český nacionalismus, který vycházel jen ze slepé nenávisti ke všemu německému a nedobře nesl rozrůstající se antisemitismus. Jeho aktivita v roce 1899, kdy se zasazoval o obnovení procesu s židem Hilsnerem, který byl odsouzen za rituální vraždu mladé Češky, to ostatně dokázala.

Masaryk byl hluboce věřící člověk, přesto uvítal vznik Volné myšlenky, kterou vnímal především jako antiklerikální hnutí.

Za první světové války Masaryk zaujal stanovisko nezávislosti českého národa a jeho vystoupení ze svazku Rakouska-Uherska. Ve své knize „Nová Evropa: Stanovisko slovanské“ ospravedlňuje boj proti monarchii, nutnost lepšího státoprávního uspořádání ve východní Evropě a dokonce předjímá i některé aspekty budoucí spolupráce mezi státy Evropy, eventuelně i ve formě federace demokratických států.

K dosažení politické samostatnosti bylo nezbytné zviditelnit český národ a přesvědčit státníky velmocí o potřebnosti a užitečnosti samostatného českého státu. Nejprve odešel do Ženevy. Později spolu s Benešem odjeli do Francie, kde se k nim připojil Milan Rastislav Štefánik. V září 1915 odjel Masaryk do Londýna a situaci ve Francii svěřil Benešovi. Po únorové revoluci přesídlil do Ruska, kde dal podnět k sestavení samostatných legií z českých a slovenských přeběhlíků a zajatců. Když do války vstoupily USA, vydal se přes Dálný Východ do Spojených států, aby zde působil na presidenta Wilsona, který do té doby po válce hodlal zachovat rakouskou monarchii, byť národně svobodnou. V Americe zorganizoval velkou přesvědčovací kampaň mezi americkými Čechy a Slováky na podporu samostatného státu.

Československo bylo uznáno za samostatný stát a Masaryk byl 14. listopadu 1918 zvolen prvním presidentem. 24. května 1934 jím byl zvolen počtvrté a naposledy i přes špatný zdravotní stav. 14. prosince 1935 abdikoval ze zdravotních důvodů a zůstal na zámku v Lánech. Když „Tatíček Masaryk“ zemřel, pro jeho obdivovatele zemřel symbol morální velikosti a velké autority. Jeho heslo bylo: „Nebát se a nekrást“.

Masaryk byl označen za „presidenta Osvoboditele“ a ještě za jeho života byl přijat zákon „Masaryk se zasloužil o stát“, známý též jako Lex Masaryk. Masarykova osoba bývá spojována s pouze s obdobím první republiky, ačkoli značnou část svého díla vykonal již před ní.

Dílo
Česká otázka. Snahy a tužby národního obrození. Praha 1895; 2. ed.: Praha 1908
Naše nynější krise. Praha 1895
Jan Hus. Naše obrození a naše reformace. Praha 1896; 2. ed.: Praha 1908

Životopisná data
Studia
1872 maturita a zápis na filosofickou fakultu ve Vídni na obor filologie
1876 konec universitních studií

Politická činnost
nový politický směr realismus
1891–1893 poslanec říšské rady s mandátem za mladočechy
1899 Polanská aféra – Hilsneriáda - po odsouzení L. Hilsnera za údajnou židovskou rituální vraždu české dívky prosadil revizi procesu
1900 vytváří českou stranu lidovou (od 1905 Česká strana pokroková)
1907-1914 poslanec říšské rady s mandátem za mladočechy
1916 jednání v Anglii o budoucím Československu
1917 jednání v Rusku
1918 jednání v USA
1918, 1920, 1927 a 1934 president ČSR
14. prosince 1935 pro nemoc abdikoval

Pedagogická činnost
1876 doktorská teze
1878 "Privatdozent" v Vídni
1881 habilitace
1882 Extraordinárus filozofie České univerzity v Praze
1897 profesorem Karlovy university

Publikační činnost
Politika
1895 Česká otázka
1895 Naše nynější krise
1895 Jan Hus
1896 Karel Havlíček
1896 Moderní člověk a náboženství
1896 Otázka sociální
1918 Nová Evropa
kniha pamětí Světová revoluce

Věda
1883 redaktor vědeckého časopisu Athenaeum
1881 habilitace zabývající se problémem sebevraždy

Tomáš Garrigue Masaryk v Magazínu Osobnosti

  • Na Hrad patří král. Místo amorálních veksláckých poskoků

    Na Hrad patří král. Místo amorálních veksláckých poskoků

    26. 8. 2015 21:15 Skoro století nepříliš úspěšných pokusů docílit v Česku funkční demokracie by snad mohlo stačit. Pojďme se na 100. narozeniny republiky vrátit k monarchii. Vyhovuje nám, přiznejme si to konečně. … více

  • Od smrti Jana Husa uplynulo 600 let, sousoší na Staroměstském náměstí ho připomíná už století

    Od smrti Jana Husa uplynulo 600 let, sousoší na Staroměstském náměstí ho připomíná už století

    6. 7. 2015 09:47 Před 600 lety byl v Kostnici upálen český kněz a učitel Jan Hus. Muž, který chtěl napravovat církev, se stal pro Čechy symbolem zásadovosti a svobody svědomí. I proto mělo postavení jeho pomníku na Staroměstském náměstí vzhledem k národnímu obrození velký symbolický význam. Obřímu sousoší Ladislava Šalamouna se ale 6. července 1915 vzhledem k probíhající válce dostalo jen skromného odhalení. … více

  • Zeman nechá na Hradě vyvěsit husitský prapor

    Zeman nechá na Hradě vyvěsit husitský prapor

    31. 5. 2015 14:38 Nad pražským Hradem od 5. června zavlaje husitský prapor. V neděli to oznámil mluvčí Hradu Jiří Ovčáček s tím, že český prezident tak chce zahájit oslavy 600 let od upálení mistra Jana Husa. Zeman se patrně snaží napodobit prezidenta T. G. Masaryka, který prapor s kalichem vyvěsil také a díky tomu vznikl mnohaletý spor s Vatikánem. … více

  • Sobotku skoro neznám a jsem nestraník, říká muž ze Slavkova, který má šéfovat Strakovce

    Parlamentnílisty.cz, 27. 1. 2014 V tuto chvíli Úřad vlády ČR ještě vede někdejší místopředseda SPOZ Radek Augustin. Už je však jasné, kdo ho nahradí. Na nabídku premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) kývl tajemník slavkovské radnice Pavel Dvořák. Informoval o tom server iDnes.cz. Dvořák svůj post zastával 14 let, lidé ho ale znají také jako varhaníka v evangelickém kostele, kde byl do církve přijat Tomáš Garrigue Masaryk v roce 1880. … více

  • Vánoční poselství prezidenta Zemana: Přestanu kouřit, slíbil národu

    Tn.cz, 26. 12. 2013 Prezident Miloš Zeman ve vánočním poselství uvedl, že víceméně splnil pět slibů, které dal občanům České republiky v prezidentské kampani a krátce po ni. V dnešním projevu bilancoval své dosavadní působení na Hradě. Zeman poděkoval končící vládě premiéra Jiřího Rusnoka a občanům popřál zdraví a život naplněný užitečnými skutky. … více

  • Prezident Miloš Zeman dnes pronese vánoční poselství

    Tiscali, 26. 12. 2013 Prezident Miloš Zeman dnes pronese k občanům České republiky své první vánoční poselství ze zámku v Lánech. Hodlá jím nahradit novoroční projevy hlavy státu. Chce navázat na tradici první republiky, kdy měl vánoční proslovy prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Zemanovi předchůdci Václav Havel a Václav Klaus promlouvali k občanům 1. ledna.  … více

Hledáte také jako: T. G. Masaryk, T.G. Masaryk
Rychlá navigace:novinky |diskuse