Theodora, byzantská císařovna se narodila kolem roku 500 jako dcera krotitele medvědů Akai.
Mládí prožila mezi zápasy šelem a závody vozatajů. Protože pocházela s chudých poměrů, mohla z ní být i přes její krásu nanejvýš herečka, což tenkrát znamenalo zároveň prostitutka.
Kdy se seznámila s následníkem trůnu Římské říše Justiniánem, nevíme. Byla to však láska na první pohled.

Nejvíc zpráv o Theodoře pochází od muže, který ji nenáviděl: od dějepisce Prokopa.
Theodora se slavnostně vdala proti všem pravidlům za Justinina v roce 524. Svatba proběhla v chrámu Boží moudrosti / Aya Sofia/.

Theodora si užívala přepychu a vyzrála v dokonalou hostitelku. Velmi rychle si osvojila umění vysoké politiky.

Po smrti starého císaře se manželé stali v roce 527 panovníky světové říše otřásané krizemi. Theodora při lidovém povstání projevila odvahu a velkodušnost a zachránila tak vladařský trůn. Přebrala na sebe víc moci, častěji cestovala zemí, pečovala o výstavbu sídelního města, zlepšila úděl žen zákonem, podle kterého mají synové a dcery stejná dědická práva. Theodora také vydala výnos proti kuplířství. V náboženských sporech podporovala učení monofysitů / směr, který uznává pouze jednu božskou – lidskou přirozenost Krista a který dodnes přežívá v koptské církvi.

I když byla Theodora obratnou diplomatkou, nepodařilo se jí přesvědčit Řím, aby byl zvolen papež podle jejího výběru.

Justinián zbožňoval Theodoru po celý život. Po její smrti 28.6.548, vypukly nové nepokoje a její sen o obnovení Římské říše se nenaplnil.