zavřít
Svatá Ludmila

česká kněžna

Narození:
860 ,přidej místo narození
Úmrtí:
15. 9. 921  ve věku 61 let,  hrad Tetín, Česko  †
Znamení:
-
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

120 se líbí, 33 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Svatá Ludmila byla manželkou prvního Přemyslovce, knížete Bořivoje I., a chronologicky první českou svatou. Význam Svaté Ludmily daleko přesahuje to, co o ní skutečně víme. Díky rodovým vazbám ji můžeme označit nejen za pramáti českých panovníků, ale i většiny českých královen. Během jejího života byly položeny základy ke kristianizaci Čech a také základy moci Přemyslovců. Život babičky svatého Václava byl popsán v řadě legend, které se snaží popsat českou historii v 9. a 10. století. Sňatek s Bořivojem I. O původu Ludmily existují dvě tvrzení, u kterých je těžké rozhodnout, které spíše odpovídá skutečnosti. Podle Kristiánovy legendy byla dcerou Slavibora, pšovského knížete, což bylo staré označení Mělníka. Podle staroslovanské legendy pocházela ze srbské země. V raném mládí byla vychována jako pohanka, jež přinášela oběti slovanským bohům. Přemyslovci zřejmě v této době nebyli jediný důležitým rodem v Čechách. Snad díky díky podpoře velkomoravských knížat, ale především postupným budováním mocenského postavení si ovšem získali pozici nejvýznamnější. Přemyslovci totiž ovládali středočeský prostor, který byl klíčový. Jediná dvě jistěji doložená mocenská centra známe jen z prostoru jižních a severozápadních Čech. Zdá se ale, že postupná eliminace knížecích rodů v Čechách zdaleka neprobíhala pouze s pomocí násilí. Roli jistě sehrávala sňatková politika, jejímž příkladem je sňatek Ludmily a Bořivoje. Do manželství Ludmila vstoupila asi jako čtrnáctiletá kolem roku 874. Roku 875 se narodil nejstarší syn knížecího páru Spytihněv. Celkem Ludmila porodila během čtrnácti let manželství šest dětí (tři syny a tři dcery). Známá jsou pouze jména dvou synů (Spytihněva 875–915 a Vratislava cca 888–921, z nichž oba dosedli na knížecí stolec. Kněžna Během Ludmilina života se staly převratné události, které měly podstatný vliv na vznik české státnosti. Jednou z těch klíčových bylo přijetí křesťanství. Její manžel Bořivoj I. přijal křest na Moravě přímo z rukou legendárního slovanského věrozvěsta, arcibiskupa Metoděje. Podle legend pokřtil Metoděj o něco později rovněž Ludmilu v Čechách. Přijetí křesťanství umožnilo Přemyslovcům získat politickou převahu a nadvládu nad ostatními kmenovými knížaty v Čechách. Předpokládá se, že po smrti svého manžela Bořivoje I Ludmila neodešla do ústraní, jak bylo zvykem údělu vdov, ale účastnila ve veřejného dění a zasloužila se o přechod vlády na své syny, kteří byli v době úmrtí svého otce ještě nedospělí. Čechy spadaly krátký čas pod přímou vládu velkomoravského Svatopluka. Nástup Spytihněva I. na knížecí stolec se časově přibližně překrýval se skonem nejslavnějšího panovníka Velké Moravy někdy v roce 894. Poté se rodící český stát odpoutal od Velké Moravy a začal se orientovat na východofranskou říši, především na Bavorsko. V roce 915 kníže Spytihněv zemřel a jeho nástupce se stal mladší bratr Vratislav I. Ještě za života svého syna Vratislava vychovávala své vnuky Václava a Boleslava. Po smrti Vratislava v roce 921 pravděpodobně kmenové shromáždění rozhodlo o rozdělení moci mezi Ludmilu a její snachu Drahomíru. Do Ludmiliny péče byla nadále svěřena výchova budoucího knížete, Drahomíra jej naopak měla do doby jeho nástupu zastupovat. Spor s Drahomírou ze Stodor Konflikt mezi oběma ženami snad souvisel s vývojem mezinárodní situace, kdy se moc přesouvala z bavorského vévodství na Sasko. V roce 921 bavorský vévoda Arnulf uznal východofranský královský titul Jindřicha I. Ptáčníka a tím také prakticky uznal přesun moci do Saska. Čechy, které do této doby stály na straně Bavorska a se znepokojením sledovaly agresivní politiku vůči Srbům na severozápadě, se musely rozhodnout, jakou politiku nadále sledovat. Zdá se, že Drahomíra ze Stodor se spíše zasazovala pro spolupráci se Saskem i přes riziko omezení relativně nezávislého postavení Čech, Ludmila snad věřila spíše v další orientaci na Bavorsko, byť oslabené. Politický konflikt byl podle legendy završen vraždou Ludmily dne 15. září 921 na hradišti Tetín. Historikové uvádějí, že Ludmila byla uškrcena Tunnou a Gommonem, patrně Varjagy (tj. ruský název severských Vikingů), družiníky kněžny Drahomíry. Použili ke svému činu šálu, která se později stala symbolem svaté Ludmily. Roku 925 nechal mladý kníže Václav přenést její ostatky z Tetína do Prahy, do kostela sv. Jiří poblíž knížecího sídla. V 11. století byla svatořečena. Ludmila v dílech - Detail pomníku svatého Václava v Praze na Václavském náměstí - J. V. Myslbek - busta svaté Ludmily - součást Svatovítského pokladu - Svatá Ludmila - Veraikon svatovítský - tumba v bazilice svatého Jiří na Pražském hradě - Svatý Václav a svatá Ludmila při mši - olejomalba Františka Tkadlíka - Svatá Ludmila - středověký obraz - Deska z Dubečka - Svatá Ludmila, pomocnice chudých - obraz Josefa Hellicha - Svatá Ludmila - oratorní dílo - Antonín Dvořák - Utrpení Ludmily Mučednice - Fuit in Provincia Bohemorum - Legenda Christiani. Vita et passio sancti Wenceslai et sancte Ludmile ave eius. – Kristiánova egenda. - Passio s. Venceszlai incipiens verbis Crescente fide christiana. Jaroslav Ludvíkovský: Nově zjištěný rukopis legendy Crescente fide a jeho význam pro datování Kristiána. Listy filologické 81, 1958, S. 58-63. - Avulsa igitur – Gumpoldi Mantuani episcopi Passio Vencezlai martyris. J. Emler, Fontes rerum Bohemicarum I., Praha 1873, S. 146-166. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Svatá Ludmila byla manželkou prvního Přemyslovce, knížete Bořivoje I., a chronologicky první českou svatou.

Význam Svaté Ludmily daleko přesahuje to, co o ní skutečně víme. Díky rodovým vazbám ji můžeme označit nejen za pramáti českých panovníků, ale i většiny českých královen. Během jejího života byly položeny základy ke kristianizaci Čech a také základy moci Přemyslovců. Život babičky svatého Václava byl popsán v řadě legend, které se snaží popsat českou historii v 9. a 10. století.

Sňatek s Bořivojem I.
O původu Ludmily existují dvě tvrzení, u kterých je těžké rozhodnout, které spíše odpovídá skutečnosti. Podle Kristiánovy legendy byla dcerou Slavibora, pšovského knížete, což bylo staré označení Mělníka. Podle staroslovanské legendy pocházela ze srbské země. V raném mládí byla vychována jako pohanka, jež přinášela oběti slovanským bohům.

Přemyslovci zřejmě v této době nebyli jediný důležitým rodem v Čechách. Snad díky díky podpoře velkomoravských knížat, ale především postupným budováním mocenského postavení si ovšem získali pozici nejvýznamnější. Přemyslovci totiž ovládali středočeský prostor, který byl klíčový. Jediná dvě jistěji doložená mocenská centra známe jen z prostoru jižních a severozápadních Čech.

Zdá se ale, že postupná eliminace knížecích rodů v Čechách zdaleka neprobíhala pouze s pomocí násilí. Roli jistě sehrávala sňatková politika, jejímž příkladem je sňatek Ludmily a Bořivoje. Do manželství Ludmila vstoupila asi jako čtrnáctiletá kolem roku 874.

Roku 875 se narodil nejstarší syn knížecího páru Spytihněv. Celkem Ludmila porodila během čtrnácti let manželství šest dětí (tři syny a tři dcery). Známá jsou pouze jména dvou synů (Spytihněva 875–915 a Vratislava cca 888–921, z nichž oba dosedli na knížecí stolec.

Kněžna
Během Ludmilina života se staly převratné události, které měly podstatný vliv na vznik české státnosti. Jednou z těch klíčových bylo přijetí křesťanství. Její manžel Bořivoj I. přijal křest na Moravě přímo z rukou legendárního slovanského věrozvěsta, arcibiskupa Metoděje. Podle legend pokřtil Metoděj o něco později rovněž Ludmilu v Čechách. Přijetí křesťanství umožnilo Přemyslovcům získat politickou převahu a nadvládu nad ostatními kmenovými knížaty v Čechách.

Předpokládá se, že po smrti svého manžela Bořivoje I Ludmila neodešla do ústraní, jak bylo zvykem údělu vdov, ale účastnila ve veřejného dění a zasloužila se o přechod vlády na své syny, kteří byli v době úmrtí svého otce ještě nedospělí. Čechy spadaly krátký čas pod přímou vládu velkomoravského Svatopluka.

Nástup Spytihněva I. na knížecí stolec se časově přibližně překrýval se skonem nejslavnějšího panovníka Velké Moravy někdy v roce 894. Poté se rodící český stát odpoutal od Velké Moravy a začal se orientovat na východofranskou říši, především na Bavorsko.

V roce 915 kníže Spytihněv zemřel a jeho nástupce se stal mladší bratr Vratislav I. Ještě za života svého syna Vratislava vychovávala své vnuky Václava a Boleslava. Po smrti Vratislava v roce 921 pravděpodobně kmenové shromáždění rozhodlo o rozdělení moci mezi Ludmilu a její snachu Drahomíru. Do Ludmiliny péče byla nadále svěřena výchova budoucího knížete, Drahomíra jej naopak měla do doby jeho nástupu zastupovat.

Spor s Drahomírou ze Stodor
Konflikt mezi oběma ženami snad souvisel s vývojem mezinárodní situace, kdy se moc přesouvala z bavorského vévodství na Sasko. V roce 921 bavorský vévoda Arnulf uznal východofranský královský titul Jindřicha I. Ptáčníka a tím také prakticky uznal přesun moci do Saska. Čechy, které do této doby stály na straně Bavorska a se znepokojením sledovaly agresivní politiku vůči Srbům na severozápadě, se musely rozhodnout, jakou politiku nadále sledovat.

Zdá se, že Drahomíra ze Stodor se spíše zasazovala pro spolupráci se Saskem i přes riziko omezení relativně nezávislého postavení Čech, Ludmila snad věřila spíše v další orientaci na Bavorsko, byť oslabené. Politický konflikt byl podle legendy završen vraždou Ludmily dne 15. září 921 na hradišti Tetín. Historikové uvádějí, že Ludmila byla uškrcena Tunnou a Gommonem, patrně Varjagy (tj. ruský název severských Vikingů), družiníky kněžny Drahomíry. Použili ke svému činu šálu, která se později stala symbolem svaté Ludmily.

Roku 925 nechal mladý kníže Václav přenést její ostatky z Tetína do Prahy, do kostela sv. Jiří poblíž knížecího sídla.

V 11. století byla svatořečena.

Ludmila v dílech
- Detail pomníku svatého Václava v Praze na Václavském náměstí - J. V. Myslbek
- busta svaté Ludmily - součást Svatovítského pokladu
- Svatá Ludmila - Veraikon svatovítský
- tumba v bazilice svatého Jiří na Pražském hradě
- Svatý Václav a svatá Ludmila při mši - olejomalba Františka Tkadlíka
- Svatá Ludmila - středověký obraz - Deska z Dubečka
- Svatá Ludmila, pomocnice chudých - obraz Josefa Hellicha
- Svatá Ludmila - oratorní dílo - Antonín Dvořák
- Utrpení Ludmily Mučednice - Fuit in Provincia Bohemorum
- Legenda Christiani. Vita et passio sancti Wenceslai et sancte Ludmile ave eius. – Kristiánova egenda.
- Passio s. Venceszlai incipiens verbis Crescente fide christiana. Jaroslav Ludvíkovský: Nově zjištěný rukopis legendy Crescente fide a jeho význam pro datování Kristiána. Listy filologické 81, 1958, S. 58-63.
- Avulsa igitur – Gumpoldi Mantuani episcopi Passio Vencezlai martyris. J. Emler, Fontes rerum Bohemicarum I., Praha 1873, S. 146-166.

Hledáte také jako: Svatá Ludmilaová, Sv. Ludmila, Sv Ludmila
Rychlá navigace:novinky |diskuse