Sulejman I., panovník Osmanské říše, se narodil 6. listopadu 1494 v Trabzonu ( dnešní Turecko). Západoevropská literatura ho nazývá Sulejmanem I. Překrásným nebo Nádherným, turecká literatura Sulejmanem Zákonodárcem.

Sulejman byl jako sedmiletý poslán do Istanbulu, kde studoval přírodní vědy, historii, literaturu a vojenské taktiky. V době svého působení ve funkci správce několika osmanských provincií v Malé Asii a Krymu, získal první politické zkušenosti.

Po smrti jeho otce Selima I. převzal Sulejman vládu v zemi. V roce 1521 dobyl Bělehrad a v roce 1522 ostrov Rhodos. 29. srpna 1521 porazil v bitvě u Moháče českého a uherského krále Ludvíka Jagellonského. Turci obsadili část Uherska a v roce 1529 oblehli Vídeň. Tu se jim ale dobýt nepodařilo.

V roce 1541 porazil Sulejman habsburská vojska a vyhlásil tzv. budínský pašalík. V dalších letech získal Sulejman kontrolu nad velkým územím v Maroku a na Středním východě. Osmanská říše také ovládla, i když jen přechodně, převážnou číst Středozemního moře.

V roce 1562 získal Sulejman Sedmihradsko. Maltu se mu v roce 1565 dobýt nepodařilo.

Sulejman I. dal právu v zemi systém. Miloval filozofii a poezii. V roce 1566 zemřel v boji o Szigetvár. Díky jeho vládě se stala Osmanská říše světovou velmocí. Po jeho smrti došlo k dalšímu rozšíření panství, ale od druhé poloviny 17. století přišel postupný úpadek.