zavřít
Spytihněv II.

český kníže

Narození:
1031 ,přidej místo narození
Úmrtí:
28. 1. 1061  ve věku 30 let  †
Znamení:
-
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

3 se líbí, 1 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Spytihněv II. (* 1031, † 28. ledna 1061) byl český kníže (1055 – 1061) z dynastie Přemyslovců. Byl nejstarší syn Břetislava I. a Jitky Nordgavské, bratr Vratislava II., Konráda a Oty, kteří vládli v moravských údělech, a Jaromíra, který se později stal biskupem. Roku 1055 přijal od císaře Jindřicha III. Čechy v léno. Vzápětí zbavil své bratry údělných držav a podřídil Moravu přímé vládě. Ze Sázavského kláštera vypudil slovanské mnichy; roku 1057 založil litoměřickou kapitulu. Roku 1059 vrátil Vratislavovi olomoucký úděl, aby otupil spojenectví mezi Svatou římskou říší a Uhrami poté, co se Vratislav oženil s Adletou Uherskou. Snaha o propůjčení královského titulu Spytihněvovi nevyšla, za poplatek získal pouze právo nosit biskupskou mitru. Za jeho vlády došlo k přestavbě rotundy sv. Víta na Pražském hradě na románskou baziliku. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Spytihněv II. (* 1031, † 28. ledna 1061) byl český kníže (1055 – 1061) z dynastie Přemyslovců.

Byl nejstarší syn Břetislava I. a Jitky Nordgavské, bratr Vratislava II., Konráda a Oty, kteří vládli v moravských údělech, a Jaromíra, který se později stal biskupem. Roku 1055 přijal od císaře Jindřicha III. Čechy v léno. Vzápětí zbavil své bratry údělných držav a podřídil Moravu přímé vládě. Ze Sázavského kláštera vypudil slovanské mnichy; roku 1057 založil litoměřickou kapitulu. Roku 1059 vrátil Vratislavovi olomoucký úděl, aby otupil spojenectví mezi Svatou římskou říší a Uhrami poté, co se Vratislav oženil s Adletou Uherskou. Snaha o propůjčení královského titulu Spytihněvovi nevyšla, za poplatek získal pouze právo nosit biskupskou mitru. Za jeho vlády došlo k přestavbě rotundy sv. Víta na Pražském hradě na románskou baziliku.