zavřít
Sámo

vůdce kmenového svazu slovanů

Narození:
přidej datum narození,přidej místo narození
Úmrtí:
Přidej datum úmrtí  †
Znamení:
-
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

97 se líbí, 15 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Sámo (? – 658, nebo 659) byl franský kupec, vůdce kmenového svazu Slovanů existujícího v 7. století a označovaného jako „Sámova říše“. O jeho životě a osobnosti je jen velmi málo dokladů. Jediné stručné zmínky obsahuje kronika tzv. Fredegara, kde je označován za pohana, ačkoliv Frankové v té době už přijali křesťanství. Sámova říše Část Slovanů žijících na našem území, především na jižní Moravě, byla po řadu let vystavena loupeživým nájezdům a násilnostem Avarů, jejichž říše se rozkládala v dnešním Maďarsku. Sámo přišel se svým silně ozbrojeným doprovodem kolem roku 620 (uvádí se 623, nebo 624), právě v době kdy vypukla slovanská vzpoura proti Avarům. Důvodem jeho příchodu byla pravděpodobně snaha ochránit vlastní obchodní zájmy ohrožené válečným konfliktem. Sámova skupina se přidala na stranu Slovanů a společně pobili mnoho nepřátel. Sámo ve vítězném boji údajně prokázal takovou statečnost a velitelskou dovednost, že byl zvolen za „krále“. Kronikářem Fredegardem použité slovo „král“ mělo však spíše význam „náčelník náčelníků“, šlo o funkci vůdce uskupení slovanských kmenů - kmenového svazu. Záznamy franského kronikáře Fredegarda, jsou nejstarší písemnou zprávou, kterou o Slovanech v českých zemích máme. Další vývoj popsal těmito slovy: „Tak se stalo, že Sámo založil první slovanskou říši. Oženil se pak s dvanácti slovanskými ženami, měl s nimi dvacet dva syny a patnáct dcer a šťastně vládl 35 let. Všechny další boje, jež za jeho vedení sváděli Slované s Avary, byly vítězné.“ Později se Sámovi Slované dostali do konfliktu s franskou říší. Její vládce Dagobert I. chtěl rozšířit svou vládu dále na východ a napadl slovanská území pod záminkou pomsty za násilí údajně spáchané na franských kupcích. Byl poražen v bitvě u slovanského hradiště Wogastisburgu (631). Přesné místo, kde se pevnost nacházela není známo a dodnes se po něm pátrá. Přesně se neví ani to, kam až Sámova moc sahala. Pravděpodobně přesahovala hranice dnešních Čech a Moravy, její centrum údajně mohlo být někde v dolním Pomoraví. Sámo zemřel pravděpodobně roku 659. O dalším vývoji jeho říše, která nebyla skutečným státním útvarem s pevnou organizací, není nic známo. Předpokládá se, že slovanské kmeny se od sebe opět oddělily a vyvíjely se samostatně. Hlavním cílem kmenového svazu bylo sjednotit Slovany k obraně proti Avarům a Frankům a usnadnit jejich kořistnické výpravy proti sousedům. Jakmile avarské a také franské nebezpečí pominulo, svaz se rozpadl. Údajní Sámovi potomci O osudu Sámových potomků se objevilo mnoho zcela nepodložených spekulací. Mezi ně patří např. údajná příbuznost s rodem Mojmírovců vládnoucím Velkomoravské říši. Vyskytly se i dohady o tom, že Sámo a bájný praotec Přemyslovců, Přemysl Oráč jsou tatáž osoba, případně, že mýtický Krok, otec kněžny Libuše, byl Sámovým synem. Ve skutečnosti však o ničem takovém nejsou žádné důkazy. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Sámo (? – 658, nebo 659) byl franský kupec, vůdce kmenového svazu Slovanů existujícího v 7. století a označovaného jako „Sámova říše“. O jeho životě a osobnosti je jen velmi málo dokladů. Jediné stručné zmínky obsahuje kronika tzv. Fredegara, kde je označován za pohana, ačkoliv Frankové v té době už přijali křesťanství.

Sámova říše
Část Slovanů žijících na našem území, především na jižní Moravě, byla po řadu let vystavena loupeživým nájezdům a násilnostem Avarů, jejichž říše se rozkládala v dnešním Maďarsku. Sámo přišel se svým silně ozbrojeným doprovodem kolem roku 620 (uvádí se 623, nebo 624), právě v době kdy vypukla slovanská vzpoura proti Avarům. Důvodem jeho příchodu byla pravděpodobně snaha ochránit vlastní obchodní zájmy ohrožené válečným konfliktem. Sámova skupina se přidala na stranu Slovanů a společně pobili mnoho nepřátel. Sámo ve vítězném boji údajně prokázal takovou statečnost a velitelskou dovednost, že byl zvolen za „krále“. Kronikářem Fredegardem použité slovo „král“ mělo však spíše význam „náčelník náčelníků“, šlo o funkci vůdce uskupení slovanských kmenů - kmenového svazu.

Záznamy franského kronikáře Fredegarda, jsou nejstarší písemnou zprávou, kterou o Slovanech v českých zemích máme. Další vývoj popsal těmito slovy: „Tak se stalo, že Sámo založil první slovanskou říši. Oženil se pak s dvanácti slovanskými ženami, měl s nimi dvacet dva syny a patnáct dcer a šťastně vládl 35 let. Všechny další boje, jež za jeho vedení sváděli Slované s Avary, byly vítězné.“

Později se Sámovi Slované dostali do konfliktu s franskou říší. Její vládce Dagobert I. chtěl rozšířit svou vládu dále na východ a napadl slovanská území pod záminkou pomsty za násilí údajně spáchané na franských kupcích. Byl poražen v bitvě u slovanského hradiště Wogastisburgu (631). Přesné místo, kde se pevnost nacházela není známo a dodnes se po něm pátrá. Přesně se neví ani to, kam až Sámova moc sahala. Pravděpodobně přesahovala hranice dnešních Čech a Moravy, její centrum údajně mohlo být někde v dolním Pomoraví.

Sámo zemřel pravděpodobně roku 659. O dalším vývoji jeho říše, která nebyla skutečným státním útvarem s pevnou organizací, není nic známo. Předpokládá se, že slovanské kmeny se od sebe opět oddělily a vyvíjely se samostatně. Hlavním cílem kmenového svazu bylo sjednotit Slovany k obraně proti Avarům a Frankům a usnadnit jejich kořistnické výpravy proti sousedům. Jakmile avarské a také franské nebezpečí pominulo, svaz se rozpadl.

Údajní Sámovi potomci
O osudu Sámových potomků se objevilo mnoho zcela nepodložených spekulací. Mezi ně patří např. údajná příbuznost s rodem Mojmírovců vládnoucím Velkomoravské říši. Vyskytly se i dohady o tom, že Sámo a bájný praotec Přemyslovců, Přemysl Oráč jsou tatáž osoba, případně, že mýtický Krok, otec kněžny Libuše, byl Sámovým synem. Ve skutečnosti však o ničem takovém nejsou žádné důkazy.