zavřít
Saddám Husajn

politik, bývalý prezident

Narození:
28. 4. 1937 , Tikrít, Irák
Úmrtí:
30. 12. 2006  ve věku 69 let,  Tikrít, Irák,  důvod: popraven oběšením
Znamení:
býk  
Výška:
přidej výšku
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

36 se líbí, 24 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Saddám Husajn se narodil 28. dubna 1937 v rodině chudých rolníků v iráckém Tirkitu. Jeho otec zemřel krátce po narození syna a tak malý Saddám neměl lehké dětství, protože rodina třela bídu s nouzí. Přesto se mu však podařilo získat v Tirkitu základní vzdělání, se kterým v osmnácti letech vyrazil do Bagdádu. V hlavním městě mu učarovala strana Baas se svými revolučními cíli, a proto do ní zakrátko vstoupil. Ctižádostivý Saddám rychle šplhal po stranickém žebříčku a v roce 1959 mu byl svěřen úkol odstranit Abdula Karíma Kásima, tehdejšího iráckého premiéra. Pokus o atentát ale selhal a Husajn se ocitl ve vězení s vidinou trestu smrti. Štěstí ale stálo při něm a podařilo se mu uprchnout z vězení. Saddám zamířil do Egypta, kde se v Káhiře věnoval studiu práva. Studia ale nedokončil, protože již v únoru 1963 byl zpět v Iráku. Strana Baas získávala stále větší podporu a Saddám se postavil do jejího čela. V říjnu 1964 byl ale zatčen pro rebelii proti režimu, ale pro třech letech se mu znovu podařilo uprchnout. Právě včas, protože v létě roku 1968 již stál spolu s al-Bakrem, vůdcem strany Baas, v čele puče proti prezidentu Arifovi, který byl donucen utéct ze země. Saddám se stal druhým mužem Revoluční rady, která vznikla. K puči však byla potřeba armáda, alespoň její část. A noví vůdcové se museli být odměněni vysokými místy ve státní správě. Plukovník an-Nayif za svou pomoc získal dokonce premiérské křeslo. Ne však nadlouho. Brzy byl Saddámem zatčen a odklizen na místo velvyslance v Maroku, kde byl neškodný. Na postu premiéra ho nahradil právě on. V roce 1968 stihl ještě Husajn dokončit svá studia práva. Husajn se jako premiér snažil zlepšit především ekonomické podmínky Iráku. Proto v roce 1973 došlo ke znárodnění ropných společností na území Iráku. Získané peníze byly užity na stavbu nemocnic, univerzit a zlepšení životních podmínek Iráčanů. V průběhu sedmdesátých let Saddám posiloval svoje pozice (v roce 1976 byl například jmenován generálem), a tak když červenci 1979 al-Bakr abdikoval, bylo zřejmé, kdo převezme prezidentský post a místo předsedy Revoluční rady. Husajn okamžitě začal s posilováním tajné policie, která měla řešit problémy na domácí půdě. Na půdě mezinárodní napadl v roce 1980 sousední Írán, kde se v roce 1979 dostal k moci Ajatoláh Chomejní. Válka však Iráku nepřinesla očekávaný užitek, a když po dlouhých osmi letech skončila, země byla vysoce zadlužená. I to byl jeden z důvodů, proč Irák v září 1990 napadl sousední Kuvajt, zemi bohatou na ropu. Saddám celou akci prezentoval jako historické sjednocení dvou zemí, které byly od sebe odděleny koloniálními mocnostmi. Spojené státy a jejich spojenci však byly jiného názoru a během šesti týdnů na počátku roku 1991 smetly irácký odpor. Země doplatila na válku v Perském zálivu ještě hůře, než na válku předchozí. Země se ocitla v izolaci a z ropy, svého v podstatě jediného zdroje, mohla získávat jen velmi omezené finanční prostředky. OSN vyhlásila pro Irák akci „Oil for Food“ (Ropa za jídlo), který měl za ropu vyvezenou z Iráku poskytovat obyvatelům základní životní potřeby. Husajn plán nejprve odmítl, ale na konci devadesátých let mu nezbylo než ho přijmout, protože situace v zemi byla zoufalá. Saddám byl ženatý, jeho žena Sajida (má ještě tři další manželky) mu porodila pět dětí. Dva synové, Udaj a Kusaj zastávali vysoké posty v irácké administrativě.Po americké invazi roku 2003 byli oba jeho synové zastřeleni. Zatímco Sadám byl zatčen a 30. prosince 2006 popraven oběšením. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Saddám Husajn se narodil 28. dubna 1937 v rodině chudých rolníků v iráckém Tirkitu. Jeho otec zemřel krátce po narození syna a tak malý Saddám neměl lehké dětství, protože rodina třela bídu s nouzí. Přesto se mu však podařilo získat v Tirkitu základní vzdělání, se kterým v osmnácti letech vyrazil do Bagdádu. V hlavním městě mu učarovala strana Baas se svými revolučními cíli, a proto do ní zakrátko vstoupil.

Ctižádostivý Saddám rychle šplhal po stranickém žebříčku a v roce 1959 mu byl svěřen úkol odstranit Abdula Karíma Kásima, tehdejšího iráckého premiéra. Pokus o atentát ale selhal a Husajn se ocitl ve vězení s vidinou trestu smrti. Štěstí ale stálo při něm a podařilo se mu uprchnout z vězení. Saddám zamířil do Egypta, kde se v Káhiře věnoval studiu práva.

Studia ale nedokončil, protože již v únoru 1963 byl zpět v Iráku. Strana Baas získávala stále větší podporu a Saddám se postavil do jejího čela. V říjnu 1964 byl ale zatčen pro rebelii proti režimu, ale pro třech letech se mu znovu podařilo uprchnout. Právě včas, protože v létě roku 1968 již stál spolu s al-Bakrem, vůdcem strany Baas, v čele puče proti prezidentu Arifovi, který byl donucen utéct ze země. Saddám se stal druhým mužem Revoluční rady, která vznikla.

K puči však byla potřeba armáda, alespoň její část. A noví vůdcové se museli být odměněni vysokými místy ve státní správě. Plukovník an-Nayif za svou pomoc získal dokonce premiérské křeslo. Ne však nadlouho. Brzy byl Saddámem zatčen a odklizen na místo velvyslance v Maroku, kde byl neškodný. Na postu premiéra ho nahradil právě on. V roce 1968 stihl ještě Husajn dokončit svá studia práva.

Husajn se jako premiér snažil zlepšit především ekonomické podmínky Iráku. Proto v roce 1973 došlo ke znárodnění ropných společností na území Iráku. Získané peníze byly užity na stavbu nemocnic, univerzit a zlepšení životních podmínek Iráčanů.

V průběhu sedmdesátých let Saddám posiloval svoje pozice (v roce 1976 byl například jmenován generálem), a tak když červenci 1979 al-Bakr abdikoval, bylo zřejmé, kdo převezme prezidentský post a místo předsedy Revoluční rady.

Husajn okamžitě začal s posilováním tajné policie, která měla řešit problémy na domácí půdě. Na půdě mezinárodní napadl v roce 1980 sousední Írán, kde se v roce 1979 dostal k moci Ajatoláh Chomejní. Válka však Iráku nepřinesla očekávaný užitek, a když po dlouhých osmi letech skončila, země byla vysoce zadlužená.

I to byl jeden z důvodů, proč Irák v září 1990 napadl sousední Kuvajt, zemi bohatou na ropu. Saddám celou akci prezentoval jako historické sjednocení dvou zemí, které byly od sebe odděleny koloniálními mocnostmi. Spojené státy a jejich spojenci však byly jiného názoru a během šesti týdnů na počátku roku 1991 smetly irácký odpor. Země doplatila na válku v Perském zálivu ještě hůře, než na válku předchozí.

Země se ocitla v izolaci a z ropy, svého v podstatě jediného zdroje, mohla získávat jen velmi omezené finanční prostředky. OSN vyhlásila pro Irák akci „Oil for Food“ (Ropa za jídlo), který měl za ropu vyvezenou z Iráku poskytovat obyvatelům základní životní potřeby. Husajn plán nejprve odmítl, ale na konci devadesátých let mu nezbylo než ho přijmout, protože situace v zemi byla zoufalá.

Saddám byl ženatý, jeho žena Sajida (má ještě tři další manželky) mu porodila pět dětí. Dva synové, Udaj a Kusaj zastávali vysoké posty v irácké administrativě.

Po americké invazi roku 2003 byli oba jeho synové zastřeleni. Zatímco Sadám byl zatčen a 30. prosince 2006 popraven oběšením.

Saddám Husajn v Magazínu Osobnosti

  • Jak se v muslimské zemi ženám kandiduje ve volbách

    Jak se v muslimské zemi ženám kandiduje ve volbách

    12. 5. 2018 20:12 V padesátých letech patřil Irák k nejpokrokovějším arabským zemím, ženy zde dokonce zasedaly ve vládě. Po Saddámu Husajnovi a náboženské teroru Islámského státu mají návrat k policie více než těžký. Situaci jim neulehčují ani kvóty. Útoky na kandidátky jsou tak agresivní, že část jich boj o parlament raději vzdává.… více

  • Novičok sem, novičok tam, Putinovi dárek dám

    Novičok sem, novičok tam, Putinovi dárek dám

    9. 5. 2018 09:35 Miloš Zeman je patrně nejcennější figurou na šachovnici ruské zahraniční politiky ve střední Evropě. Kremlu poskytuje cenné služby, Česku naopak služby medvědí.… více

  • Když umění šokuje aneb Umělcovo ho*no a sex potetovaných vepřů

    Když umění šokuje aneb Umělcovo ho*no a sex potetovaných vepřů

    5. 11. 2017 14:13 Někteří umělci šokují téměř všemi svými výtvory, jiní se rozhodnou popostrčit kariéru a zviditelnit své jméno pomocí jednoho kontroverzního uměleckého díla. A tak jim ani příliš nevadí, že ho galerie odmítnou vystavit. Hlavně, že se o něm ví. Americký básník, historik a umělecký kritik Kelly Grovier sestavil přehled cíleně šokujících děl. A nechybí v něm ani výtvor Davida Černého.… více

  • Luxusní loď obávaného diktátora nikdo nechce: Ze Saddámovy jachty bude hotel!

    Blesk, 24. 5. 2018 Postel s hedvábnými závěsy, koupelna vykládaná zlatem, 17 pokojů pro hosty a vlastní holičství. Luxusní 82metrová jachta, která kdysi říkala »pane« obávanému iráckému diktátorovi Saddámovi Husajnovi (†69), zeje prázdnotou. Vláda ji chtěla prodat za stovky milionů, nikdo se o ni ale nepřihlásil. Nejspíš z ní tak bude hotel... … více

  • Jak se v muslimské zemi ženám kandiduje ve volbách

    Tiscali, 12. 5. 2018 V padesátých letech patřil Irák k nejpokrokovějším arabským zemím, ženy zde dokonce zasedaly ve vládě. Po Saddámu Husajnovi a náboženské teroru Islámského státu mají návrat k policie více než těžký. Situaci jim neulehčují ani kvóty. Útoky na kandidátky jsou tak agresivní, že část jich boj o parlament raději vzdává. … více

  • Člen ČSSD ohromuje: Hlavní slovo v otravě Skripala měly USA. Ne, nepřepsal jsem se. A Sýrie? K žádnému chemickému útoku nedošlo

    Parlamentnílisty.cz, 24. 4. 2018 ROZHOVOR „Osobně se domnívám, že k žádnému chemickému útoku nedošlo, jsem přesvědčen, že celá věc byla zinscenována Západem, protože západní mocnosti totálně ztrácejí v Sýrii vliv, naopak sílí vliv Ruska či Íránu, proto tahle ‚hra na vojáčky‘,“ konstatuje v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz bloger a člen ČSSD Adam Mikulášek. „Pokud jde o invazi do Iráku v roce 2003, tak právě ona vytvořila podmínky k následnému vzniku tzv. Daeše, tedy Islámského státu. Za vlády Saddáma Husajna, ať byl, jaký chtěl, by se tohle nestalo. Nejvíc zarážející na tom je, že i potom, co se ukázala záminka k invazi do Iráku jako vylhaná, se dál bombarduje bez důkazů, jako by si západní mocipáni nedohlédli na špičku nosu. A ještě ostudnější je postoj některých našich ministrů v této věci,“ dodává. … více