zavřít
Saddám Husajn

politik, bývalý prezident

Narození:
28. 4. 1937 , Tikrít, Irák
Úmrtí:
30. 12. 2006  ve věku 69 let,  Tikrít, Irák,  důvod: popraven oběšením
Znamení:
býk  
Výška:
přidej výšku
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

34 se líbí, 24 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Saddám Husajn se narodil 28. dubna 1937 v rodině chudých rolníků v iráckém Tirkitu. Jeho otec zemřel krátce po narození syna a tak malý Saddám neměl lehké dětství, protože rodina třela bídu s nouzí. Přesto se mu však podařilo získat v Tirkitu základní vzdělání, se kterým v osmnácti letech vyrazil do Bagdádu. V hlavním městě mu učarovala strana Baas se svými revolučními cíli, a proto do ní zakrátko vstoupil. Ctižádostivý Saddám rychle šplhal po stranickém žebříčku a v roce 1959 mu byl svěřen úkol odstranit Abdula Karíma Kásima, tehdejšího iráckého premiéra. Pokus o atentát ale selhal a Husajn se ocitl ve vězení s vidinou trestu smrti. Štěstí ale stálo při něm a podařilo se mu uprchnout z vězení. Saddám zamířil do Egypta, kde se v Káhiře věnoval studiu práva. Studia ale nedokončil, protože již v únoru 1963 byl zpět v Iráku. Strana Baas získávala stále větší podporu a Saddám se postavil do jejího čela. V říjnu 1964 byl ale zatčen pro rebelii proti režimu, ale pro třech letech se mu znovu podařilo uprchnout. Právě včas, protože v létě roku 1968 již stál spolu s al-Bakrem, vůdcem strany Baas, v čele puče proti prezidentu Arifovi, který byl donucen utéct ze země. Saddám se stal druhým mužem Revoluční rady, která vznikla. K puči však byla potřeba armáda, alespoň její část. A noví vůdcové se museli být odměněni vysokými místy ve státní správě. Plukovník an-Nayif za svou pomoc získal dokonce premiérské křeslo. Ne však nadlouho. Brzy byl Saddámem zatčen a odklizen na místo velvyslance v Maroku, kde byl neškodný. Na postu premiéra ho nahradil právě on. V roce 1968 stihl ještě Husajn dokončit svá studia práva. Husajn se jako premiér snažil zlepšit především ekonomické podmínky Iráku. Proto v roce 1973 došlo ke znárodnění ropných společností na území Iráku. Získané peníze byly užity na stavbu nemocnic, univerzit a zlepšení životních podmínek Iráčanů. V průběhu sedmdesátých let Saddám posiloval svoje pozice (v roce 1976 byl například jmenován generálem), a tak když červenci 1979 al-Bakr abdikoval, bylo zřejmé, kdo převezme prezidentský post a místo předsedy Revoluční rady. Husajn okamžitě začal s posilováním tajné policie, která měla řešit problémy na domácí půdě. Na půdě mezinárodní napadl v roce 1980 sousední Írán, kde se v roce 1979 dostal k moci Ajatoláh Chomejní. Válka však Iráku nepřinesla očekávaný užitek, a když po dlouhých osmi letech skončila, země byla vysoce zadlužená. I to byl jeden z důvodů, proč Irák v září 1990 napadl sousední Kuvajt, zemi bohatou na ropu. Saddám celou akci prezentoval jako historické sjednocení dvou zemí, které byly od sebe odděleny koloniálními mocnostmi. Spojené státy a jejich spojenci však byly jiného názoru a během šesti týdnů na počátku roku 1991 smetly irácký odpor. Země doplatila na válku v Perském zálivu ještě hůře, než na válku předchozí. Země se ocitla v izolaci a z ropy, svého v podstatě jediného zdroje, mohla získávat jen velmi omezené finanční prostředky. OSN vyhlásila pro Irák akci „Oil for Food“ (Ropa za jídlo), který měl za ropu vyvezenou z Iráku poskytovat obyvatelům základní životní potřeby. Husajn plán nejprve odmítl, ale na konci devadesátých let mu nezbylo než ho přijmout, protože situace v zemi byla zoufalá. Saddám byl ženatý, jeho žena Sajida (má ještě tři další manželky) mu porodila pět dětí. Dva synové, Udaj a Kusaj zastávali vysoké posty v irácké administrativě.Po americké invazi roku 2003 byli oba jeho synové zastřeleni. Zatímco Sadám byl zatčen a 30. prosince 2006 popraven oběšením. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Saddám Husajn se narodil 28. dubna 1937 v rodině chudých rolníků v iráckém Tirkitu. Jeho otec zemřel krátce po narození syna a tak malý Saddám neměl lehké dětství, protože rodina třela bídu s nouzí. Přesto se mu však podařilo získat v Tirkitu základní vzdělání, se kterým v osmnácti letech vyrazil do Bagdádu. V hlavním městě mu učarovala strana Baas se svými revolučními cíli, a proto do ní zakrátko vstoupil.

Ctižádostivý Saddám rychle šplhal po stranickém žebříčku a v roce 1959 mu byl svěřen úkol odstranit Abdula Karíma Kásima, tehdejšího iráckého premiéra. Pokus o atentát ale selhal a Husajn se ocitl ve vězení s vidinou trestu smrti. Štěstí ale stálo při něm a podařilo se mu uprchnout z vězení. Saddám zamířil do Egypta, kde se v Káhiře věnoval studiu práva.

Studia ale nedokončil, protože již v únoru 1963 byl zpět v Iráku. Strana Baas získávala stále větší podporu a Saddám se postavil do jejího čela. V říjnu 1964 byl ale zatčen pro rebelii proti režimu, ale pro třech letech se mu znovu podařilo uprchnout. Právě včas, protože v létě roku 1968 již stál spolu s al-Bakrem, vůdcem strany Baas, v čele puče proti prezidentu Arifovi, který byl donucen utéct ze země. Saddám se stal druhým mužem Revoluční rady, která vznikla.

K puči však byla potřeba armáda, alespoň její část. A noví vůdcové se museli být odměněni vysokými místy ve státní správě. Plukovník an-Nayif za svou pomoc získal dokonce premiérské křeslo. Ne však nadlouho. Brzy byl Saddámem zatčen a odklizen na místo velvyslance v Maroku, kde byl neškodný. Na postu premiéra ho nahradil právě on. V roce 1968 stihl ještě Husajn dokončit svá studia práva.

Husajn se jako premiér snažil zlepšit především ekonomické podmínky Iráku. Proto v roce 1973 došlo ke znárodnění ropných společností na území Iráku. Získané peníze byly užity na stavbu nemocnic, univerzit a zlepšení životních podmínek Iráčanů.

V průběhu sedmdesátých let Saddám posiloval svoje pozice (v roce 1976 byl například jmenován generálem), a tak když červenci 1979 al-Bakr abdikoval, bylo zřejmé, kdo převezme prezidentský post a místo předsedy Revoluční rady.

Husajn okamžitě začal s posilováním tajné policie, která měla řešit problémy na domácí půdě. Na půdě mezinárodní napadl v roce 1980 sousední Írán, kde se v roce 1979 dostal k moci Ajatoláh Chomejní. Válka však Iráku nepřinesla očekávaný užitek, a když po dlouhých osmi letech skončila, země byla vysoce zadlužená.

I to byl jeden z důvodů, proč Irák v září 1990 napadl sousední Kuvajt, zemi bohatou na ropu. Saddám celou akci prezentoval jako historické sjednocení dvou zemí, které byly od sebe odděleny koloniálními mocnostmi. Spojené státy a jejich spojenci však byly jiného názoru a během šesti týdnů na počátku roku 1991 smetly irácký odpor. Země doplatila na válku v Perském zálivu ještě hůře, než na válku předchozí.

Země se ocitla v izolaci a z ropy, svého v podstatě jediného zdroje, mohla získávat jen velmi omezené finanční prostředky. OSN vyhlásila pro Irák akci „Oil for Food“ (Ropa za jídlo), který měl za ropu vyvezenou z Iráku poskytovat obyvatelům základní životní potřeby. Husajn plán nejprve odmítl, ale na konci devadesátých let mu nezbylo než ho přijmout, protože situace v zemi byla zoufalá.

Saddám byl ženatý, jeho žena Sajida (má ještě tři další manželky) mu porodila pět dětí. Dva synové, Udaj a Kusaj zastávali vysoké posty v irácké administrativě.

Po americké invazi roku 2003 byli oba jeho synové zastřeleni. Zatímco Sadám byl zatčen a 30. prosince 2006 popraven oběšením.

Saddám Husajn v Magazínu Osobnosti

  • Když umění šokuje aneb Umělcovo ho*no a sex potetovaných vepřů

    Když umění šokuje aneb Umělcovo ho*no a sex potetovaných vepřů

    5. 11. 2017 14:13 Někteří umělci šokují téměř všemi svými výtvory, jiní se rozhodnou popostrčit kariéru a zviditelnit své jméno pomocí jednoho kontroverzního uměleckého díla. A tak jim ani příliš nevadí, že ho galerie odmítnou vystavit. Hlavně, že se o něm ví. Americký básník, historik a umělecký kritik Kelly Grovier sestavil přehled cíleně šokujících děl. A nechybí v něm ani výtvor Davida Černého.… více

  • Horší než válka. Nejnebezpečnější přehrada na světě ohrožuje miliony lidí

    Horší než válka. Nejnebezpečnější přehrada na světě ohrožuje miliony lidí

    11. 5. 2016 10:06 Nejnebezpečnější přehrada na světě denně spolyká barely betonu, protože hrozí, že se její hráz kdykoli protrhne a způsobí katastrofu nepopsatelných rozměrů.… více

  • Blair připustil, že invaze do Iráku má podíl na vzestupu IS

    Blair připustil, že invaze do Iráku má podíl na vzestupu IS

    25. 10. 2015 13:41 Bývalý britský premiér se v rozhovoru pro stanici CNN omluvil za chyby, které Velká Británie udělala v souvislosti s válkou v Iráku. Uvedl, že si politici neuvědomovali, co způsobí svržení Saddáma Husajna, ale tohoto kroku nelituje. Zároveň připustil, že invaze do Iráku napomohla k vzestupu hnutí Islámský stát.… více

  • Planetární katastrofa. Severokorejci budou klidně žrát trávu! Nám zavádíte sankce, a teď od nás chcete pomoct? zlobí se Putin. A stalo se, co nikdo nečekal

    Parlamentnílisty.cz, 6. 9. 2017 Výplod mysli, která si plete Austrálii s Rakouskem. Tak nazval ruský prezident Vladimir Putin výzvy americké diplomacie k co nejtvrdším sankcím vůči Severní Koreji. V projevu proneseném na konferenci v Pekingu Putin Američany upozornil, že Severokorejci budou klidně „žrát trávu“, ale ze svých snah zajistit si bezpečnost režim neustoupí. Už proto, že například v Iráku viděl, jak Západ s politiky, které označí za zloduchy, nakládá. A je prý celkem pochopitelné, že se Kim Čong-un chce vyhnout osudu Saddáma Husajna. … více

  • Čeští vědci pomáhají zachraňovat památky v Iráku

    Tiscali, 30. 8. 2017 Irák se pomalu snaží obnovit své poničené historické památky a zachovat povědomí o těch, které jsou už nenávratně ztraceny, s čímž jim pomáhají i odborníci z Česka. Historické dědictví tu mizelo ve velkém už od pádu režimu diktátora Saddáma Husajna v roce 2003, později zkázu dokonal barbarský přístup Islámského státu. … více

  • Poláci zase chtějí po Němcích několik miliard z válečných reparací

    Tiscali, 5. 8. 2017 Když to doma nefunguje tak, jak by si vedení přálo, vždycky se najde někdo, kdo "za to může". Škála těch, na koho se hodila vina za cokoliv, byla v minulosti pestrá: Ať už to byli Židé, imperialisté, vrazi z Wall Streetu, komunisté, Saddám Husajn, mezinárodní terorismus, migranti, ruští hackeři nebo Brusel. Je však s podivem, že i 72 let po válce se stále najdou ti, kdo si jako fackovacího panáka vyberou Německo kvůli údajným miliardám nezaplacených reparací z druhé světové války. Teď tento trumf zase po čase znovu vytáhli z rukávu Poláci. … více