zavřít
Saddám Husajn

politik, bývalý prezident

Narození:
28. 4. 1937 , Tikrít, Irák
Úmrtí:
30. 12. 2006  ve věku 69 let,  Tikrít, Irák  †
Znamení:
býk  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

25 se líbí, 12 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Saddám Husajn se narodil 28. dubna 1937 v rodině chudých rolníků v iráckém Tirkitu. Jeho otec zemřel krátce po narození syna a tak malý Saddám neměl lehké dětství, protože rodina třela bídu s nouzí. Přesto se mu však podařilo získat v Tirkitu základní vzdělání, se kterým v osmnácti letech vyrazil do Bagdádu. V hlavním městě mu učarovala strana Baas se svými revolučními cíli, a proto do ní zakrátko vstoupil. Ctižádostivý Saddám rychle šplhal po stranickém žebříčku a v roce 1959 mu byl svěřen úkol odstranit Abdula Karíma Kásima, tehdejšího iráckého premiéra. Pokus o atentát ale selhal a Husajn se ocitl ve vězení s vidinou trestu smrti. Štěstí ale stálo při něm a podařilo se mu uprchnout z vězení. Saddám zamířil do Egypta, kde se v Káhiře věnoval studiu práva. Studia ale nedokončil, protože již v únoru 1963 byl zpět v Iráku. Strana Baas získávala stále větší podporu a Saddám se postavil do jejího čela. V říjnu 1964 byl ale zatčen pro rebelii proti režimu, ale pro třech letech se mu znovu podařilo uprchnout. Právě včas, protože v létě roku 1968 již stál spolu s al-Bakrem, vůdcem strany Baas, v čele puče proti prezidentu Arifovi, který byl donucen utéct ze země. Saddám se stal druhým mužem Revoluční rady, která vznikla. K puči však byla potřeba armáda, alespoň její část. A noví vůdcové se museli být odměněni vysokými místy ve státní správě. Plukovník an-Nayif za svou pomoc získal dokonce premiérské křeslo. Ne však nadlouho. Brzy byl Saddámem zatčen a odklizen na místo velvyslance v Maroku, kde byl neškodný. Na postu premiéra ho nahradil právě on. V roce 1968 stihl ještě Husajn dokončit svá studia práva. Husajn se jako premiér snažil zlepšit především ekonomické podmínky Iráku. Proto v roce 1973 došlo ke znárodnění ropných společností na území Iráku. Získané peníze byly užity na stavbu nemocnic, univerzit a zlepšení životních podmínek Iráčanů. V průběhu sedmdesátých let Saddám posiloval svoje pozice (v roce 1976 byl například jmenován generálem), a tak když červenci 1979 al-Bakr abdikoval, bylo zřejmé, kdo převezme prezidentský post a místo předsedy Revoluční rady. Husajn okamžitě začal s posilováním tajné policie, která měla řešit problémy na domácí půdě. Na půdě mezinárodní napadl v roce 1980 sousední Írán, kde se v roce 1979 dostal k moci Ajatoláh Chomejní. Válka však Iráku nepřinesla očekávaný užitek, a když po dlouhých osmi letech skončila, země byla vysoce zadlužená. I to byl jeden z důvodů, proč Irák v září 1990 napadl sousední Kuvajt, zemi bohatou na ropu. Saddám celou akci prezentoval jako historické sjednocení dvou zemí, které byly od sebe odděleny koloniálními mocnostmi. Spojené státy a jejich spojenci však byly jiného názoru a během šesti týdnů na počátku roku 1991 smetly irácký odpor. Země doplatila na válku v Perském zálivu ještě hůře, než na válku předchozí. Země se ocitla v izolaci a z ropy, svého v podstatě jediného zdroje, mohla získávat jen velmi omezené finanční prostředky. OSN vyhlásila pro Irák akci „Oil for Food“ (Ropa za jídlo), který měl za ropu vyvezenou z Iráku poskytovat obyvatelům základní životní potřeby. Husajn plán nejprve odmítl, ale na konci devadesátých let mu nezbylo než ho přijmout, protože situace v zemi byla zoufalá. Saddám byl ženatý, jeho žena Sajida (má ještě tři další manželky) mu porodila pět dětí. Dva synové, Udaj a Kusaj zastávali vysoké posty v irácké administrativě. Po americké invazi roku 2003 byli oba jeho synové zastřeleni. Zatímco Sadám byl zatčen a 30. prosince 2006 popraven oběšením. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Saddám Husajn se narodil 28. dubna 1937 v rodině chudých rolníků v iráckém Tirkitu. Jeho otec zemřel krátce po narození syna a tak malý Saddám neměl lehké dětství, protože rodina třela bídu s nouzí. Přesto se mu však podařilo získat v Tirkitu základní vzdělání, se kterým v osmnácti letech vyrazil do Bagdádu. V hlavním městě mu učarovala strana Baas se svými revolučními cíli, a proto do ní zakrátko vstoupil.

Ctižádostivý Saddám rychle šplhal po stranickém žebříčku a v roce 1959 mu byl svěřen úkol odstranit Abdula Karíma Kásima, tehdejšího iráckého premiéra. Pokus o atentát ale selhal a Husajn se ocitl ve vězení s vidinou trestu smrti. Štěstí ale stálo při něm a podařilo se mu uprchnout z vězení. Saddám zamířil do Egypta, kde se v Káhiře věnoval studiu práva.

Studia ale nedokončil, protože již v únoru 1963 byl zpět v Iráku. Strana Baas získávala stále větší podporu a Saddám se postavil do jejího čela. V říjnu 1964 byl ale zatčen pro rebelii proti režimu, ale pro třech letech se mu znovu podařilo uprchnout. Právě včas, protože v létě roku 1968 již stál spolu s al-Bakrem, vůdcem strany Baas, v čele puče proti prezidentu Arifovi, který byl donucen utéct ze země. Saddám se stal druhým mužem Revoluční rady, která vznikla.

K puči však byla potřeba armáda, alespoň její část. A noví vůdcové se museli být odměněni vysokými místy ve státní správě. Plukovník an-Nayif za svou pomoc získal dokonce premiérské křeslo. Ne však nadlouho. Brzy byl Saddámem zatčen a odklizen na místo velvyslance v Maroku, kde byl neškodný. Na postu premiéra ho nahradil právě on. V roce 1968 stihl ještě Husajn dokončit svá studia práva.

Husajn se jako premiér snažil zlepšit především ekonomické podmínky Iráku. Proto v roce 1973 došlo ke znárodnění ropných společností na území Iráku. Získané peníze byly užity na stavbu nemocnic, univerzit a zlepšení životních podmínek Iráčanů.

V průběhu sedmdesátých let Saddám posiloval svoje pozice (v roce 1976 byl například jmenován generálem), a tak když červenci 1979 al-Bakr abdikoval, bylo zřejmé, kdo převezme prezidentský post a místo předsedy Revoluční rady.

Husajn okamžitě začal s posilováním tajné policie, která měla řešit problémy na domácí půdě. Na půdě mezinárodní napadl v roce 1980 sousední Írán, kde se v roce 1979 dostal k moci Ajatoláh Chomejní. Válka však Iráku nepřinesla očekávaný užitek, a když po dlouhých osmi letech skončila, země byla vysoce zadlužená.

I to byl jeden z důvodů, proč Irák v září 1990 napadl sousední Kuvajt, zemi bohatou na ropu. Saddám celou akci prezentoval jako historické sjednocení dvou zemí, které byly od sebe odděleny koloniálními mocnostmi. Spojené státy a jejich spojenci však byly jiného názoru a během šesti týdnů na počátku roku 1991 smetly irácký odpor. Země doplatila na válku v Perském zálivu ještě hůře, než na válku předchozí.

Země se ocitla v izolaci a z ropy, svého v podstatě jediného zdroje, mohla získávat jen velmi omezené finanční prostředky. OSN vyhlásila pro Irák akci „Oil for Food“ (Ropa za jídlo), který měl za ropu vyvezenou z Iráku poskytovat obyvatelům základní životní potřeby. Husajn plán nejprve odmítl, ale na konci devadesátých let mu nezbylo než ho přijmout, protože situace v zemi byla zoufalá.

Saddám byl ženatý, jeho žena Sajida (má ještě tři další manželky) mu porodila pět dětí. Dva synové, Udaj a Kusaj zastávali vysoké posty v irácké administrativě.

Po americké invazi roku 2003 byli oba jeho synové zastřeleni. Zatímco Sadám byl zatčen a 30. prosince 2006 popraven oběšením.

Saddám Husajn v Magazínu Osobnosti

  • Horší než válka. Nejnebezpečnější přehrada na světě ohrožuje miliony lidí

    Horší než válka. Nejnebezpečnější přehrada na světě ohrožuje miliony lidí

    11. 5. 2016 10:06 Nejnebezpečnější přehrada na světě denně spolyká barely betonu, protože hrozí, že se její hráz kdykoli protrhne a způsobí katastrofu nepopsatelných rozměrů.… více

  • Blair připustil, že invaze do Iráku má podíl na vzestupu IS

    Blair připustil, že invaze do Iráku má podíl na vzestupu IS

    25. 10. 2015 13:41 Bývalý britský premiér se v rozhovoru pro stanici CNN omluvil za chyby, které Velká Británie udělala v souvislosti s válkou v Iráku. Uvedl, že si politici neuvědomovali, co způsobí svržení Saddáma Husajna, ale tohoto kroku nelituje. Zároveň připustil, že invaze do Iráku napomohla k vzestupu hnutí Islámský stát.… více

  • Britský deník zveřejnil fotku Kerryho v rozhovoru s Asadem

    Britský deník zveřejnil fotku Kerryho v rozhovoru s Asadem

    3. 9. 2013 14:04 Server britského listu Daily Mail dnes zveřejnil fotografii šéfa americké diplomacie Johna Kerryho, jak družně sedí u stolu se syrským prezidentem Bašárem Asadem. Snímek pořízený agenturou AFP v Damašku je z roku 2009, kdy ještě byl Kerry jen senátorem. Nyní Kerry porovnává Asada s Hitlerem a bývalým iráckým diktátorem Saddámem Husajnem.… více

  • Dcera Saddáma Husajna po 10 letech promluvila. O popravě otce, Iráku i Trumpovi

    Blesk, 22. 12. 2016 Přesně 10 let uplyne 30. prosince od popravy bývalého iráckého vůdce Saddáma Husajna. „Nikdy jsem to neviděla a ani vidět nechci,“ říká o uniklé nahrávce z popravy Husajnova dcera Raghad pro stanici CNN. Ve vůbec prvním interview od otcovy smrti přiznává brutalitu bývalého režimu, odsuzuje americkou invazi do Iráku a vkládá naděje do Donalda Trumpa. … více

  • Agent CIA promluvil o chybách Američanů při dopadení Saddáma Husajna. Do detailu

    Blesk, 18. 12. 2016 S dopadením iráckého prezidenta a diktátora Saddáma Husajna to bylo možná jinak, než se USA snažily dosud světu namluvit. Zatímco bývalý šéf Spojených států George W. Bush tvrdil do kamer, že se Saddám skrýval ve sklepě nedaleko svého rodiště v Tikrítu, nakonec to byl prý jiný vousatý muž. Tvrdí to aspoň agent CIA John Nixon, který o svém setkání s diktátorem promluvil pro britský deník Daily Mail. Má za to, že Husajn udělal mnoho chyb, ale v mnoha věcech měl také pravdu. Amerika prý pochybila a chtěla Irák jen zničit. … více

  • P.C.Roberts: Válka Západu proti pravdě

    Parlamentnílisty.cz, 29. 11. 2016 Západní válka proti teroru byla vždy též válkou proti pravdě. Už po dobu 15 let, a to od 11. září 2001, ukazovala ta válka prstem na vymyšlené zbraně hromadného ničení, včetně zbraní chemických Saddáma Husajna, na jeho údajné napojení na al-Kajdu, na vymyšlené íránské nukleární zbraně, na nekonečné lži o Kaddáfím, na vymyšlenou ruskou invazi na Ukrajinu atd. atd. … více