Saddám Husajn

politik, bývalý prezident

Narození:
28. 4. 1937 , Tikrít, Irák
Úmrtí:
30. 12. 2006  ve věku 69 let,  Tikrít, Irák  †
Znamení:
býk  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

24 se líbí, 11 se nelíbí

Saddám Husajn se narodil 28. dubna 1937 v rodině chudých rolníků v iráckém Tirkitu. Jeho otec zemřel krátce po narození syna a tak malý Saddám neměl lehké dětství, protože rodina třela bídu s nouzí. Přesto se mu však podařilo získat v Tirkitu základní vzdělání, se kterým v osmnácti letech vyrazil do Bagdádu. V hlavním městě mu učarovala strana Baas se svými revolučními cíli, a proto do ní zakrátko vstoupil. Ctižádostivý Saddám rychle šplhal po stranickém žebříčku a v roce 1959 mu byl svěřen úkol odstranit Abdula Karíma Kásima, tehdejšího iráckého premiéra. Pokus o atentát ale selhal a Husajn se ocitl ve vězení s vidinou trestu smrti. Štěstí ale stálo při něm a podařilo se mu uprchnout z vězení. Saddám zamířil do Egypta, kde se v Káhiře věnoval studiu práva. Studia ale nedokončil, protože již v únoru 1963 byl zpět v Iráku. Strana Baas získávala stále větší podporu a Saddám se postavil do jejího čela. V říjnu 1964 byl ale zatčen pro rebelii proti režimu, ale pro třech letech se mu znovu podařilo uprchnout. Právě včas, protože v létě roku 1968 již stál spolu s al-Bakrem, vůdcem strany Baas, v čele puče proti prezidentu Arifovi, který byl donucen utéct ze země. Saddám se stal druhým mužem Revoluční rady, která vznikla. K puči však byla potřeba armáda, alespoň její část. A noví vůdcové se museli být odměněni vysokými místy ve státní správě. Plukovník an-Nayif za svou pomoc získal dokonce premiérské křeslo. Ne však nadlouho. Brzy byl Saddámem zatčen a odklizen na místo velvyslance v Maroku, kde byl neškodný. Na postu premiéra ho nahradil právě on. V roce 1968 stihl ještě Husajn dokončit svá studia práva. Husajn se jako premiér snažil zlepšit především ekonomické podmínky Iráku. Proto v roce 1973 došlo ke znárodnění ropných společností na území Iráku. Získané peníze byly užity na stavbu nemocnic, univerzit a zlepšení životních podmínek Iráčanů. V průběhu sedmdesátých let Saddám posiloval svoje pozice (v roce 1976 byl například jmenován generálem), a tak když červenci 1979 al-Bakr abdikoval, bylo zřejmé, kdo převezme prezidentský post a místo předsedy Revoluční rady. Husajn okamžitě začal s posilováním tajné policie, která měla řešit problémy na domácí půdě. Na půdě mezinárodní napadl v roce 1980 sousední Írán, kde se v roce 1979 dostal k moci Ajatoláh Chomejní. Válka však Iráku nepřinesla očekávaný užitek, a když po dlouhých osmi letech skončila, země byla vysoce zadlužená. I to byl jeden z důvodů, proč Irák v září 1990 napadl sousední Kuvajt, zemi bohatou na ropu. Saddám celou akci prezentoval jako historické sjednocení dvou zemí, které byly od sebe odděleny koloniálními mocnostmi. Spojené státy a jejich spojenci však byly jiného názoru a během šesti týdnů na počátku roku 1991 smetly irácký odpor. Země doplatila na válku v Perském zálivu ještě hůře, než na válku předchozí. Země se ocitla v izolaci a z ropy, svého v podstatě jediného zdroje, mohla získávat jen velmi omezené finanční prostředky. OSN vyhlásila pro Irák akci „Oil for Food“ (Ropa za jídlo), který měl za ropu vyvezenou z Iráku poskytovat obyvatelům základní životní potřeby. Husajn plán nejprve odmítl, ale na konci devadesátých let mu nezbylo než ho přijmout, protože situace v zemi byla zoufalá. Saddám byl ženatý, jeho žena Sajida (má ještě tři další manželky) mu porodila pět dětí. Dva synové, Udaj a Kusaj zastávali vysoké posty v irácké administrativě. Po americké invazi roku 2003 byli oba jeho synové zastřeleni. Zatímco Sadám byl zatčen a 30. prosince 2006 popraven oběšením. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Saddám Husajn se narodil 28. dubna 1937 v rodině chudých rolníků v iráckém Tirkitu. Jeho otec zemřel krátce po narození syna a tak malý Saddám neměl lehké dětství, protože rodina třela bídu s nouzí. Přesto se mu však podařilo získat v Tirkitu základní vzdělání, se kterým v osmnácti letech vyrazil do Bagdádu. V hlavním městě mu učarovala strana Baas se svými revolučními cíli, a proto do ní zakrátko vstoupil.

Ctižádostivý Saddám rychle šplhal po stranickém žebříčku a v roce 1959 mu byl svěřen úkol odstranit Abdula Karíma Kásima, tehdejšího iráckého premiéra. Pokus o atentát ale selhal a Husajn se ocitl ve vězení s vidinou trestu smrti. Štěstí ale stálo při něm a podařilo se mu uprchnout z vězení. Saddám zamířil do Egypta, kde se v Káhiře věnoval studiu práva.

Studia ale nedokončil, protože již v únoru 1963 byl zpět v Iráku. Strana Baas získávala stále větší podporu a Saddám se postavil do jejího čela. V říjnu 1964 byl ale zatčen pro rebelii proti režimu, ale pro třech letech se mu znovu podařilo uprchnout. Právě včas, protože v létě roku 1968 již stál spolu s al-Bakrem, vůdcem strany Baas, v čele puče proti prezidentu Arifovi, který byl donucen utéct ze země. Saddám se stal druhým mužem Revoluční rady, která vznikla.

K puči však byla potřeba armáda, alespoň její část. A noví vůdcové se museli být odměněni vysokými místy ve státní správě. Plukovník an-Nayif za svou pomoc získal dokonce premiérské křeslo. Ne však nadlouho. Brzy byl Saddámem zatčen a odklizen na místo velvyslance v Maroku, kde byl neškodný. Na postu premiéra ho nahradil právě on. V roce 1968 stihl ještě Husajn dokončit svá studia práva.

Husajn se jako premiér snažil zlepšit především ekonomické podmínky Iráku. Proto v roce 1973 došlo ke znárodnění ropných společností na území Iráku. Získané peníze byly užity na stavbu nemocnic, univerzit a zlepšení životních podmínek Iráčanů.

V průběhu sedmdesátých let Saddám posiloval svoje pozice (v roce 1976 byl například jmenován generálem), a tak když červenci 1979 al-Bakr abdikoval, bylo zřejmé, kdo převezme prezidentský post a místo předsedy Revoluční rady.

Husajn okamžitě začal s posilováním tajné policie, která měla řešit problémy na domácí půdě. Na půdě mezinárodní napadl v roce 1980 sousední Írán, kde se v roce 1979 dostal k moci Ajatoláh Chomejní. Válka však Iráku nepřinesla očekávaný užitek, a když po dlouhých osmi letech skončila, země byla vysoce zadlužená.

I to byl jeden z důvodů, proč Irák v září 1990 napadl sousední Kuvajt, zemi bohatou na ropu. Saddám celou akci prezentoval jako historické sjednocení dvou zemí, které byly od sebe odděleny koloniálními mocnostmi. Spojené státy a jejich spojenci však byly jiného názoru a během šesti týdnů na počátku roku 1991 smetly irácký odpor. Země doplatila na válku v Perském zálivu ještě hůře, než na válku předchozí.

Země se ocitla v izolaci a z ropy, svého v podstatě jediného zdroje, mohla získávat jen velmi omezené finanční prostředky. OSN vyhlásila pro Irák akci „Oil for Food“ (Ropa za jídlo), který měl za ropu vyvezenou z Iráku poskytovat obyvatelům základní životní potřeby. Husajn plán nejprve odmítl, ale na konci devadesátých let mu nezbylo než ho přijmout, protože situace v zemi byla zoufalá.

Saddám byl ženatý, jeho žena Sajida (má ještě tři další manželky) mu porodila pět dětí. Dva synové, Udaj a Kusaj zastávali vysoké posty v irácké administrativě.

Po americké invazi roku 2003 byli oba jeho synové zastřeleni. Zatímco Sadám byl zatčen a 30. prosince 2006 popraven oběšením.

Saddám Husajn v Magazínu Osobnosti

  • Horší než válka. Nejnebezpečnější přehrada na světě ohrožuje miliony lidí

    Horší než válka. Nejnebezpečnější přehrada na světě ohrožuje miliony lidí

    11. 5. 2016 10:06 Nejnebezpečnější přehrada na světě denně spolyká barely betonu, protože hrozí, že se její hráz kdykoli protrhne a způsobí katastrofu nepopsatelných rozměrů.… více

  • Blair připustil, že invaze do Iráku má podíl na vzestupu IS

    Blair připustil, že invaze do Iráku má podíl na vzestupu IS

    25. 10. 2015 13:41 Bývalý britský premiér se v rozhovoru pro stanici CNN omluvil za chyby, které Velká Británie udělala v souvislosti s válkou v Iráku. Uvedl, že si politici neuvědomovali, co způsobí svržení Saddáma Husajna, ale tohoto kroku nelituje. Zároveň připustil, že invaze do Iráku napomohla k vzestupu hnutí Islámský stát.… více

  • Britský deník zveřejnil fotku Kerryho v rozhovoru s Asadem

    Britský deník zveřejnil fotku Kerryho v rozhovoru s Asadem

    3. 9. 2013 14:04 Server britského listu Daily Mail dnes zveřejnil fotografii šéfa americké diplomacie Johna Kerryho, jak družně sedí u stolu se syrským prezidentem Bašárem Asadem. Snímek pořízený agenturou AFP v Damašku je z roku 2009, kdy ještě byl Kerry jen senátorem. Nyní Kerry porovnává Asada s Hitlerem a bývalým iráckým diktátorem Saddámem Husajnem.… více

  • Západ to nezvládl. Svržení Saddáma vedlo k Islámskému státu, říká český expert

    Blesk, 10. 7. 2016 Třeskutá zpráva kritizující někdejšího premiéra Tonyho Blaira za zapojení se do invaze v Iráku potvrdila dle arabisty Bronislava Ostřanského to, o čem se mluvilo dlouho. A sice že válka v Iráku byla spuštěna, aniž by bylo prokázáno, že Saddám Husajn vlastní zbraně hromadného ničení. Porážka diktátora byla jedna věc, Západ ale neměl plán, co dál, upozorňuje český odborník v rozhovoru pro Blesk.cz. Osudové chyby pak vedly ke vzniku obávaného Islámského státu. Podepsaly se i pod migrační krizi. … více

  • Donald Trump znovu šokoval své spolustraníky. Došlo na Husajna a teroristy

    Parlamentnílisty.cz, 7. 7. 2016 Kandidát na amerického prezidenta Donald Trump složil poklonu Saddámu Husajnovi za zabíjení teroristů. Tuto informaci, z níž trnou mnozí jeho republikánští spolustraníci, přinesl server iDnes.cz. … více

  • Za Saddáma se v Iráku žilo velmi dobře, prozradila kurdská křesťanka. A poslala vzkaz odpůrcům uprchlíků

    Parlamentnílisty.cz, 19. 3. 2016 Kurdka z Iráku Šílan Othman Kurdi konvertovala ke křesťanství a s rodinou musela opustit svou vlast. Teď se na Vysočině učí česky a ve svých jednatřiceti letech poznává, jak se žije bez pronásledování a války v srdci Evropy. Čtenáři se také mohou dozvědět, že za Saddáma Husajna se v Iráku žilo dobře. Po jeho svržení se vše zhoršilo. V rozhovoru pro sobotní MF Dnes mimo jiné prozradila, proč upřednostnila Ježíše Krista před prorokem Mohamedem. … více