zavřít
Rudolf ll.

český a uherský král, římskoněmecký císař

Narození:
18. 7. 1552 , Vídeň
Úmrtí:
20. 1. 1612  ve věku 59 let  †
Znamení:
rak  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

54 se líbí, 8 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Český a uherský král, římskoněmecký císař Rudolf ll. se narodil ve Vídni 18.7.1552, jako syn Marie Habsburské a Maxmiliána II. Habsburského. Mezi jeho rodiči byl velký rozdíl. Matka, vychovaná jako ortodoxní katolička, nesouhlasila s Maxmiliánovou názorovou svobodou a náboženskou lhostejností. Na podzim 1563 byl Rudolf spolu se svým bratrem Arnoštem vyslán do Madridu na výchovu. Zde se oběma princům dostalo výborného vzdělání. Rudolfovi vadila upjatost madridského dvora, přehnaná zbožnost a všudypřítomné nadřazování panovníka. V roce 1564 nastoupil Maxmilián na trůn a snažil se dostat své syny zpět do Vídně, ale bezúspěšně. Až v roce 1571 se bratrům podařilo vrátit se do vlasti. V září 1572 byl Rudolf korunován svatoštěpánskou korunou v Prešpurku a rok na to v Praze jednal s českými stavy. Češi měli obavy ze španělského vlivu na panovníka a z jeho náboženské tolerance. Maxmilián musel slíbit, že ho Rudolf bude zastupovat v době jeho nepřítomnosti a že se naučí českému jazyku.22.9.1575 byl Rudolf zvolen českým králem a 1.11.1575 i králem římským. Rok na to, po nečekané císařově smrti, nastoupil Rudolf na jeho místo. Podle Maxmiliánova přání měl všechnu vladařskou moc Rudolf a jeho pět sourozenců dostávalo pravidelné roční důchody.Nebylo to však šťastné řešení, protože bylo jasné, že se Rudolfovi bratři začnou domáhat podílu na moci. Ve vztahu mezi Rudolfem a jeho matkou docházelo ke konfliktům, ona proto odcestovala do Španělska. Nesouhlasila se synovým přístupem k náboženství. Konec roku 1580 přinesl Rudolfovi těžké onemocnění. I když se jeho zdraví zlepšovalo a choroba ustupovala, na jeho psychice zůstaly jizvy.Stranil se veřejnosti, nechtěl cestovat a od roku 1583 se usadil v Praze, odkud vycestoval jen málokdy. Od roku 1579 se projednávala vhodnost jeho sňatku s dcerou Filipa ll., sestřenicí Izabelou. Císař stále váhal, nemohl se rozhodnout . Proto madridský dvůr zasnoubení zrušil a Izabelu si vzal Rudolfův bratr Albrecht. Rudolf to těžce nesl a to bylo příčinou propuknutí jeho psychické poruchy. Střídaly se u něj zlost a apatie, podezříval členy rodiny, ze snahy získat královskou korunu. Když už se zdálo, že jeho duševní choroba neustoupí, objevil se Jan Pistorius, který Rudolfa odvedl od všeho, co jej psychicky zatěžovalo. Panovník si našel nové zájmy a jeho nemoc ustoupila. Veřejnost ho ale stále pokládala za nemocného člověka, trpícího depresemi. V srpnu 1593 vypukla válka s Turky a tím nastaly císaři nové problémy a to finance a vojsko. Válka trvala dlouho, protože síly obou vojsk byly poměrně vyrovnané. Papežovy vyslanci sjednali mír, ale ten pro onemocnění císaře nebyl potvrzen. V Uhrách došlo k povstání. Vojsko pod vedením Štěpána Bočkaje obsadily Slovensko / tehdy Horní Uhry/. Habsburský dvůr byl nucen sjednat příměří, protože turecká vojska opět zaútočila/ 1605/. 23.9.1606 došlo k podepsání Vídeňské smlouvy. Sedmihradsko i část Uher získal Bočka. Uhry mohly svobodně žít a císař uzavřel s Turky mír. U císaře v roce 1606 opět propukla psychická choroba. Jeho bratr Matyáš se snažil získat trůn. Koncem roku spolu s uherskými stavy povstal proti císaři. Uvnitř monarchie došlo k boji. České stavy se k Matyášovi nepřipojily, proto musel s Rudolfem dohodnout jeho částečné odstoupení. Libeňským mírem získal Matyáš uherskou korunu, rakouské državy a Moravu.Čeští protestanti předložili panovníkovi své požadavky, které byly ale daleko obsáhlejší co týká svobody, než Matyáš slíbil ve svých zemích. Situace se vyhrotila a Rudolf ze strachu před bratrem vydal 9.7.1609 Rudolfův majestát, který stanovil náboženskou svobodu v Čechách. Chtěl se ale za každou cenu pomstít. V únoru 1611 došlo k vpádu pasovských žoldnéřů do země a po jejich porážce byl Rudolf nucen opustit trůn. /23.5.1611/. Koncem roku onemocněl a v lednu 1612 zemřel. Zásluhy Rudolfa ll: Za vlády Rudolfa ll. došlo k rozvoji kultury. On a vysoká šlechta podporovali umělce a učence. Rudolf zval do Prahy slavné hvězdáře / Jan Kepler, Tycho de Brahe/, alchymisty i umělce. Byl vášnivým sběratelem knih, uměleckých děl a vzácných předmětů. V období jeho vlády došlo k výstavbě renesančních zámků a paláců, které si nechávala stavět šlechta. Dvorská renesanční architektura dosáhla svého vrcholu stavbou letohrádku královny Anny na Pražském hradě. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Český a uherský král, římskoněmecký císař Rudolf ll. se narodil ve Vídni 18.7.1552, jako syn Marie Habsburské a Maxmiliána II. Habsburského.

Mezi jeho rodiči byl velký rozdíl. Matka, vychovaná jako ortodoxní katolička, nesouhlasila s Maxmiliánovou názorovou svobodou a náboženskou lhostejností.

Na podzim 1563 byl Rudolf spolu se svým bratrem Arnoštem vyslán do Madridu na výchovu. Zde se oběma princům dostalo výborného vzdělání. Rudolfovi vadila upjatost madridského dvora, přehnaná zbožnost a všudypřítomné nadřazování panovníka.

V roce 1564 nastoupil Maxmilián na trůn a snažil se dostat své syny zpět do Vídně, ale bezúspěšně. Až v roce 1571 se bratrům podařilo vrátit se do vlasti.

V září 1572 byl Rudolf korunován svatoštěpánskou korunou v Prešpurku a rok na to v Praze jednal s českými stavy. Češi měli obavy ze španělského vlivu na panovníka a z jeho náboženské tolerance. Maxmilián musel slíbit, že ho Rudolf bude zastupovat v době jeho nepřítomnosti a že se naučí českému jazyku.22.9.1575 byl Rudolf zvolen českým králem a 1.11.1575 i králem římským. Rok na to, po nečekané císařově smrti, nastoupil Rudolf na jeho místo. Podle Maxmiliánova přání měl všechnu vladařskou moc Rudolf a jeho pět sourozenců dostávalo pravidelné roční důchody.Nebylo to však šťastné řešení, protože bylo jasné, že se Rudolfovi bratři začnou domáhat podílu na moci.

Ve vztahu mezi Rudolfem a jeho matkou docházelo ke konfliktům, ona proto odcestovala do Španělska. Nesouhlasila se synovým přístupem k náboženství.

Konec roku 1580 přinesl Rudolfovi těžké onemocnění. I když se jeho zdraví zlepšovalo a choroba ustupovala, na jeho psychice zůstaly jizvy.Stranil se veřejnosti, nechtěl cestovat a od roku 1583 se usadil v Praze, odkud vycestoval jen málokdy.

Od roku 1579 se projednávala vhodnost jeho sňatku s dcerou Filipa ll., sestřenicí Izabelou. Císař stále váhal, nemohl se rozhodnout . Proto madridský dvůr zasnoubení zrušil a Izabelu si vzal Rudolfův bratr Albrecht. Rudolf to těžce nesl a to bylo příčinou propuknutí jeho psychické poruchy. Střídaly se u něj zlost a apatie, podezříval členy rodiny, ze snahy získat královskou korunu.

Když už se zdálo, že jeho duševní choroba neustoupí, objevil se Jan Pistorius, který Rudolfa odvedl od všeho, co jej psychicky zatěžovalo. Panovník si našel nové zájmy a jeho nemoc ustoupila. Veřejnost ho ale stále pokládala za nemocného člověka, trpícího depresemi.

V srpnu 1593 vypukla válka s Turky a tím nastaly císaři nové problémy a to finance a vojsko. Válka trvala dlouho, protože síly obou vojsk byly poměrně vyrovnané. Papežovy vyslanci sjednali mír, ale ten pro onemocnění císaře nebyl potvrzen.

V Uhrách došlo k povstání. Vojsko pod vedením Štěpána Bočkaje obsadily Slovensko / tehdy Horní Uhry/. Habsburský dvůr byl nucen sjednat příměří, protože turecká vojska opět zaútočila/ 1605/.

23.9.1606 došlo k podepsání Vídeňské smlouvy. Sedmihradsko i část Uher získal Bočka. Uhry mohly svobodně žít a císař uzavřel s Turky mír.

U císaře v roce 1606 opět propukla psychická choroba. Jeho bratr Matyáš se snažil získat trůn. Koncem roku spolu s uherskými stavy povstal proti císaři. Uvnitř monarchie došlo k boji. České stavy se k Matyášovi nepřipojily, proto musel s Rudolfem dohodnout jeho částečné odstoupení. Libeňským mírem získal Matyáš uherskou korunu, rakouské državy a Moravu.Čeští protestanti předložili panovníkovi své požadavky, které byly ale daleko obsáhlejší co týká svobody, než Matyáš slíbil ve svých zemích.

Situace se vyhrotila a Rudolf ze strachu před bratrem vydal 9.7.1609 Rudolfův majestát, který stanovil náboženskou svobodu v Čechách. Chtěl se ale za každou cenu pomstít.

V únoru 1611 došlo k vpádu pasovských žoldnéřů do země a po jejich porážce byl Rudolf nucen opustit trůn. /23.5.1611/. Koncem roku onemocněl a v lednu 1612 zemřel.

Zásluhy Rudolfa ll:
Za vlády Rudolfa ll. došlo k rozvoji kultury. On a vysoká šlechta podporovali umělce a učence. Rudolf zval do Prahy slavné hvězdáře / Jan Kepler, Tycho de Brahe/, alchymisty i umělce. Byl vášnivým sběratelem knih, uměleckých děl a vzácných předmětů. V období jeho vlády došlo k výstavbě renesančních zámků a paláců, které si nechávala stavět šlechta. Dvorská renesanční architektura dosáhla svého vrcholu stavbou letohrádku královny Anny na Pražském hradě.