zavřít
Ptolemaios I. Sotér

král, generál

Narození:
367 , Makedonie
Úmrtí:
283  ve věku 84 let,  Egypt, Alexandrie  †
Znamení:
-
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

1 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Ptolemaios I. Soter (vl.jm Ptolemaios Lagos) byl prvním faraonem poslední 31.dynastie (305-30 př.n.l). V období jež je nazýváno jako Řecko-římská doba. PTOLEMAIOS A MAKEDONIE: Narodil se roku 367 př.n.l v Makedonii ve vznešené rodině jako syn Arsinoé, která byla pokrevně spřízněna s Filipem II. a šlechtice Laga. Byl velmi blízkým přítelem Alexandra Velikého. Stal se dokonce jedním ze sedmi strážců, kteří měli na starost ochranu krále. Zřejmě patřil i ke skupině šlechticů, které vzdělával sám Aristoteles. Po smrti Filipa II. se účastnil bitvě u Chaironéie (338 př.n.l ) a vydal se s Alexandrem a jeho druhy na tažení do Perské říše. Kromě úspěchů na válečném poli se mu podařilo zajmout v r. 330 př.n.l zajmout Bessa, vraha Dareia III., který byl poražen u Gaugamél o rok dřív. OBDOBÍ DIADOCHIÍ: Alexandr Veliký v r. 323 př.n.l zemřel a jeho říše se rozdělila na mnoho částí, z nichž nejvýznamější byl Egypt v čele s Ptolemaiem, Mezopotámie a Sýrie v čele s Perdikkem (Později Seleukem) a Makedonie v čele s Kassandrem. Původně se jednalo o regentskou vládu Perdikka nad satrapiemi přidělenými bývalím vojevůdcům, ale ukázalo se, že regentská vláda je neudržitelná. Ptolemaios si prve podrobil Kyrenajku bez souhlasu regenta v Babylonu a zašel ještě dál. Pohřební průvod s ostatky Alexandra Velikého, které směřovali do Aig v Makedonii, starodávného pohřebiště Makedonských králů přinutil stočit na jih a nasměrovat do egyptského Mennoferu (Memphisu). Perdikkas to nemínil tolerovat, zaútočil na Egypt, ale byl poražen u břehů Nilu a brzy na to zavražděn. Následující roky se nesli ve znamení válek a upevňování moci.Ptolemaios bojoval zejmna v Judeji, Sýrii a roku 313 př.n.l ovládl Kypr. V této době sílí postavení Antigona Jednookého a jeho syna Demétria Poliorkéta. Ptolemaios se přidává spolu se Seleukem do protiantigonovské aliance. Společně porážejí Demétria Poliorkéta v bitvě u Gazy, ale brzy byly nuceni v Sýrii uzavřít s Antigonem mír. Nedlouho poté byl zavražděn následník Alexandra Velikého a Ptolemaios se stává nezávislým vladařem oficiálně. Po porušení míru a bojích s Antigonem, kdy dobyl pobřežní oblasti Lýkii,Kárii v Malé Asii a Řecká města Korint, Megaru a Sykion za cenu ztráty Kypru se nechává jako ostatní diadochové ve svých zemích korunovat na vládce Egypta. Přijímá tradiční tituly faraona i kulturu, čímž se liší od ostatních. Za vlády Ptolemaiovců se prolíná Egyptská a Řecká kultura a i když většina Ptolemaiovců uměla jen jazyk Koiné, nechávali se zobrazovat jak v Egyptském, tak v Řeckém stylu. Toto prolínání se nese celou dynastii. PTOLEMAIOS JAKO FARAON: Hned po nástupu do úřadu posílá značnou pomoc Rhodu, kde dokonce později vznikne kult vyznavačů Ptolemaia. V Roce 302.př.n.l se obnovuje aliance proti Antigonovcům.Ptolemaios se nezúčastnil bitvy u Ipsu, která byla rozhodujícím střetem. Antigonos Jednooký se svým synem Demétriem stáli proti Seleukovi, Kassandrovi a Lysimachovi z Thrákie, která zkončila smrtí Antigona a porážkou Demétria. Místo toho vtrhl do Sýrie, kterou dobyl, ale jeho nároky nebyly uznány ostatními členy aliance. Boj o Sýrii trval se střídavými úspěchy a neúspěchy až do konce dynastie. Ptolemaios později vzdal boje mezi diadochy a nepletl se mezi ně. Ztratil vliv v Řecku, ale získal zpět Kypr a vzpouřenou Kyrenajku. Nezapomněl ani na své hlavní město Alexandrii, za jeho vlády se pravděpodobně začal stavět maják na ostrově Faros, jeden ze sedmi divů světa, kromě majáku dal postavit Múseion-slavné muzeum a Alexandrijskou knihovnu, jednu z největších vůbec. V roce 285.př.n.l se Ptolemaios vzdal trůnu ve prospěch svého syna, budoucího Ptolemaia II Filadelfa a v roce 283.př.n.l zemřel přirozenou smrtí. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Ptolemaios I. Soter (vl.jm Ptolemaios Lagos) byl prvním faraonem poslední 31.dynastie (305-30 př.n.l). V období jež je nazýváno jako Řecko-římská doba.

PTOLEMAIOS A MAKEDONIE:
Narodil se roku 367 př.n.l v Makedonii ve vznešené rodině jako syn Arsinoé, která byla pokrevně spřízněna s Filipem II. a šlechtice Laga.
Byl velmi blízkým přítelem Alexandra Velikého. Stal se dokonce jedním ze sedmi strážců, kteří měli na starost ochranu krále. Zřejmě patřil i ke skupině šlechticů, které vzdělával sám Aristoteles.
Po smrti Filipa II. se účastnil bitvě u Chaironéie (338 př.n.l ) a vydal se s Alexandrem a jeho druhy na tažení do Perské říše. Kromě úspěchů na válečném poli se mu podařilo zajmout v r. 330 př.n.l zajmout Bessa, vraha Dareia III., který byl poražen u Gaugamél o rok dřív.

OBDOBÍ DIADOCHIÍ:
Alexandr Veliký v r. 323 př.n.l zemřel a jeho říše se rozdělila na mnoho částí, z nichž nejvýznamější byl Egypt v čele s Ptolemaiem, Mezopotámie a Sýrie v čele s Perdikkem (Později Seleukem) a Makedonie v čele s Kassandrem.
Původně se jednalo o regentskou vládu Perdikka nad satrapiemi přidělenými bývalím vojevůdcům, ale ukázalo se, že regentská vláda je neudržitelná. Ptolemaios si prve podrobil Kyrenajku bez souhlasu regenta v Babylonu a zašel ještě dál. Pohřební průvod s ostatky Alexandra Velikého, které směřovali do Aig v Makedonii, starodávného pohřebiště Makedonských králů přinutil stočit na jih a nasměrovat do egyptského Mennoferu (Memphisu). Perdikkas to nemínil tolerovat, zaútočil na Egypt, ale byl poražen u břehů Nilu a brzy na to zavražděn.

Následující roky se nesli ve znamení válek a upevňování moci.Ptolemaios bojoval zejmna v Judeji, Sýrii a roku 313 př.n.l ovládl Kypr. V této době sílí postavení Antigona Jednookého a jeho syna Demétria Poliorkéta. Ptolemaios se přidává spolu se Seleukem do protiantigonovské aliance. Společně porážejí Demétria Poliorkéta v bitvě u Gazy, ale brzy byly nuceni v Sýrii uzavřít s Antigonem mír. Nedlouho poté byl zavražděn následník Alexandra Velikého a Ptolemaios se stává nezávislým vladařem oficiálně. Po porušení míru a bojích s Antigonem, kdy dobyl pobřežní oblasti Lýkii,Kárii v Malé Asii a Řecká města Korint, Megaru a Sykion za cenu ztráty Kypru se nechává jako ostatní diadochové ve svých zemích korunovat na vládce Egypta. Přijímá tradiční tituly faraona i kulturu, čímž se liší od ostatních. Za vlády Ptolemaiovců se prolíná Egyptská a Řecká kultura a i když většina Ptolemaiovců uměla jen jazyk Koiné, nechávali se zobrazovat jak v Egyptském, tak v Řeckém stylu. Toto prolínání se nese celou dynastii.

PTOLEMAIOS JAKO FARAON:
Hned po nástupu do úřadu posílá značnou pomoc Rhodu, kde dokonce později vznikne kult vyznavačů Ptolemaia. V Roce 302.př.n.l se obnovuje aliance proti Antigonovcům.Ptolemaios se nezúčastnil bitvy u Ipsu, která byla rozhodujícím střetem. Antigonos Jednooký se svým synem Demétriem stáli proti Seleukovi, Kassandrovi a Lysimachovi z Thrákie, která zkončila smrtí Antigona a porážkou Demétria. Místo toho vtrhl do Sýrie, kterou dobyl, ale jeho nároky nebyly uznány ostatními členy aliance. Boj o Sýrii trval se střídavými úspěchy a neúspěchy až do konce dynastie.

Ptolemaios později vzdal boje mezi diadochy a nepletl se mezi ně. Ztratil vliv v Řecku, ale získal zpět Kypr a vzpouřenou Kyrenajku. Nezapomněl ani na své hlavní město Alexandrii, za jeho vlády se pravděpodobně začal stavět maják na ostrově Faros, jeden ze sedmi divů světa, kromě majáku dal postavit Múseion-slavné muzeum a Alexandrijskou knihovnu, jednu z největších vůbec. V roce 285.př.n.l se Ptolemaios vzdal trůnu ve prospěch svého syna, budoucího Ptolemaia II Filadelfa a v roce 283.př.n.l zemřel přirozenou smrtí.

Hledáte také jako: Ptolemaios I. Sótér
Rychlá navigace:novinky |diskuse