Přemysl Otakar II.

český král a moravský markrabě

Narození:
1233 ,přidej místo narození
Úmrtí:
26. 8. 1278  ve věku 45 let  †
Znamení:
-
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

207 se líbí, 42 se nelíbí

Český král a moravský markrabě Přemysl ll. Otakar se narodil přibližně v roce 1233 jako druhorozený syn Václava l.a Kunhuty Štaufské. Pocházel z rodu Přemyslovců. Přemysl se měl stát duchovním, ale po smrti jeho staršího bratra Vladislava, po něm převzal markrabství moravské. Mezi Přemyslem a jeho otcem docházelo ke sporům. Otec se věnoval pouze oblíbenému lovu a na správu země neměl čas. Šlechta nebyla spokojena s jeho vládou, proto 13.7.1247 zvolila Přemysla za mladšího krále. Cílem šlechty nebylo zbavit Václava koruny, ale poskytnout mu spoluvládce. Od vlády Přemysla si šlechta slibovala obhajobu jejich zájmů. Zájmem Přemysla bylo získat Rakousy a Štýrsko. Václav zahájil boj proti synovi. Přemyslovi se nejdříve dařilo zahnat otce za hranice, ale nakonec jeho útoku podlehl. Po dlouhém vyjednávání Václav obsadil Prahu a Přemysl se podvolil jeho nadřazenosti.Také Rakousy se poddaly Václavovi. V roce 1251 byl Přemysl vyslán do Rakous, aby se zde ujal vlády. Oženil se s padesátiletou Markétou z rodu Babenberků i přesto, že mu bylo pouhých devatenáct let. Uhry a Bavorsko nepodporovaly úspěchy české strany. Pro Přemyslovo ohrožení uherských zájmů v jižním Štýrsku, vytvořil král Béla protičeskou koalici. V roce 1253 vypukl boj na českých hranicích. V té době zemřel Václav l. a Přemysl se stal jediným českým králem. Protože boje oslabovaly papežovu pozici v boji proti císařské rodině Štaufů, byl nucen sjednat mezi stranami mír. Na podzim 1254 vycestoval král na křížovou výpravu proti pohanským Prusům. Na jeho počest byl vystavěn hrad Královec. Přemysl se zde snažil upevnit českou k nátlaku na polská knížata. V roce 1255 zemřel císař a Přemysl se vrátil do Čech. Královo přání stát se římskoněmeckým císařem, byl neuskutečnitelný. Měl příliš velkou moc, a proto nemohl získat podporu říšských knížat. V roce 1259 pomohl Přemysl štýrským šlechticům v boji proti uherským vojskům. Ta musela opustit zemi. 26.2.1260 zvítězil Přemysl v boji u Kressenbrunnu a rok na to uzavřel s uherským králem Bélou mír. Byla to jeho taktika, rozváděl se s Markétou a aby nepřišel o získaná území, chtěl se oženit s Bélovou vnučkou Kunhutou. Říše krále Přemysla se po sňatku s Kunhutou rychle rozšiřovala. V roce 1262 mu bylo přiděleno salcburské a pasovské fojtství a v roce 1266 Chebsko. Přemysl chtěl na císařovo přání zvolit olomoucké biskupství za správu dobytých zemí. S tím však nesouhlasila církev, která nechtěla oddělit moravskou diecézi. Přesto se Přemyslovi vše dařilo. Od vévody Oldřicha získal Korutany a jeho panství se rozrostlo až k Jadranu. Přemysl věděl, že jeho mezinárodní postavení závisí na vnitřní síle státu. Zřídil v Praze zemský soud. Ohrožovali ho mocní feudálové z okrajových oblastí (zejména jihočeští Rožmberkové). Přemysl se proto snažil podpořit kolonizaci pohraničních území. Zakládal nová královská města / Kolín, Klatovy, České Budějovice, Domažlice, Louny, Kadaň/ a zabydloval je německými kupci a řemeslníky. Tím se zlepšila i finanční situace královské pokladny. Tím, že Přemysl získal od šlechty zpět otcovy statky, zaváděl západoevropská práva a domácí rušil a také omezil vliv šlechty, poštval si proti sobě nejmocnější české pány. Dokud si mohl dovolit obsazovat výnosné úřady českými pány, nebyla opozice tak znát, ale po nástupu Rudolfa Habsburského na římský trůn /1273/, byla Přemyslova vláda ohrožena. Sousední panovníci nepřáli Přemyslovi obrovský rozsah jeho říše a ani římský král, který sám neměl žádné vlastní území, Přemyslovi nepřál. Rudolf se snažil získat území patřící Přemyslovi, vyvolával protičeská povstání a nakonec rozpoutal proti Přemyslovi boj. Přemysl 26.11.1276 uzavřel mír a vzdal se vlády všech zemí, kromě Čech a Moravy. Rudolf ale i přes sjednaný mír, požadoval Přemyslovo odstoupení.Ten nechtěl kapitulovat a tak zvolil válku přesto, že neměl velkou šanci v ní zvítězit. V roce 1278 byla jeho vojska na Moravském poli poražena a on v boji zahynul. Zásluhy Přemysla ll. Otakara: Za vlády Přemysla ll. Otakara se Čechy dotvořily ve vrcholně feudální stát, kde měl rozhodující slovo král. Přemysl založil nová česká města a tím obohatil královskou pokladnu. Jeho moc pocházela z promyšleně budované hospodářské, politické i vojenské základny. Přezdívalo se mu proto král železný a zlatý. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Český král a moravský markrabě Přemysl ll. Otakar se narodil přibližně v roce 1233 jako druhorozený syn Václava l.a Kunhuty Štaufské. Pocházel z rodu Přemyslovců.

Přemysl se měl stát duchovním, ale po smrti jeho staršího bratra Vladislava, po něm převzal markrabství moravské.

Mezi Přemyslem a jeho otcem docházelo ke sporům. Otec se věnoval pouze oblíbenému lovu a na správu země neměl čas. Šlechta nebyla spokojena s jeho vládou, proto 13.7.1247 zvolila Přemysla za mladšího krále. Cílem šlechty nebylo zbavit Václava koruny, ale poskytnout mu spoluvládce. Od vlády Přemysla si šlechta slibovala obhajobu jejich zájmů.

Zájmem Přemysla bylo získat Rakousy a Štýrsko. Václav zahájil boj proti synovi. Přemyslovi se nejdříve dařilo zahnat otce za hranice, ale nakonec jeho útoku podlehl. Po dlouhém vyjednávání Václav obsadil Prahu a Přemysl se podvolil jeho nadřazenosti.Také Rakousy se poddaly Václavovi.

V roce 1251 byl Přemysl vyslán do Rakous, aby se zde ujal vlády. Oženil se s padesátiletou Markétou z rodu Babenberků i přesto, že mu bylo pouhých devatenáct let.
Uhry a Bavorsko nepodporovaly úspěchy české strany. Pro Přemyslovo ohrožení uherských zájmů v jižním Štýrsku, vytvořil král Béla protičeskou koalici.

V roce 1253 vypukl boj na českých hranicích. V té době zemřel Václav l. a Přemysl se stal jediným českým králem. Protože boje oslabovaly papežovu pozici v boji proti císařské rodině Štaufů, byl nucen sjednat mezi stranami mír.

Na podzim 1254 vycestoval král na křížovou výpravu proti pohanským Prusům. Na jeho počest byl vystavěn hrad Královec. Přemysl se zde snažil upevnit českou k nátlaku na polská knížata. V roce 1255 zemřel císař a Přemysl se vrátil do Čech. Královo přání stát se římskoněmeckým císařem, byl neuskutečnitelný. Měl příliš velkou moc, a proto nemohl získat podporu říšských knížat.
V roce 1259 pomohl Přemysl štýrským šlechticům v boji proti uherským vojskům. Ta musela opustit zemi. 26.2.1260 zvítězil Přemysl v boji u Kressenbrunnu a rok na to uzavřel s uherským králem Bélou mír. Byla to jeho taktika, rozváděl se s Markétou a aby nepřišel o získaná území, chtěl se oženit s Bélovou vnučkou Kunhutou.

Říše krále Přemysla se po sňatku s Kunhutou rychle rozšiřovala. V roce 1262 mu bylo přiděleno salcburské a pasovské fojtství a v roce 1266 Chebsko.

Přemysl chtěl na císařovo přání zvolit olomoucké biskupství za správu dobytých zemí. S tím však nesouhlasila církev, která nechtěla oddělit moravskou diecézi. Přesto se Přemyslovi vše dařilo. Od vévody Oldřicha získal Korutany a jeho panství se rozrostlo až k Jadranu.

Přemysl věděl, že jeho mezinárodní postavení závisí na vnitřní síle státu. Zřídil v Praze zemský soud. Ohrožovali ho mocní feudálové z okrajových oblastí (zejména jihočeští Rožmberkové). Přemysl se proto snažil podpořit kolonizaci pohraničních území. Zakládal nová královská města / Kolín, Klatovy, České Budějovice, Domažlice, Louny, Kadaň/ a zabydloval je německými kupci a řemeslníky. Tím se zlepšila i finanční situace královské pokladny.

Tím, že Přemysl získal od šlechty zpět otcovy statky, zaváděl západoevropská práva a domácí rušil a také omezil vliv šlechty, poštval si proti sobě nejmocnější české pány. Dokud si mohl dovolit obsazovat výnosné úřady českými pány, nebyla opozice tak znát, ale po nástupu Rudolfa Habsburského na římský trůn /1273/, byla Přemyslova vláda ohrožena.

Sousední panovníci nepřáli Přemyslovi obrovský rozsah jeho říše a ani římský král, který sám neměl žádné vlastní území, Přemyslovi nepřál. Rudolf se snažil získat území patřící Přemyslovi, vyvolával protičeská povstání a nakonec rozpoutal proti Přemyslovi boj. Přemysl 26.11.1276 uzavřel mír a vzdal se vlády všech zemí, kromě Čech a Moravy. Rudolf ale i přes sjednaný mír, požadoval Přemyslovo odstoupení.Ten nechtěl kapitulovat a tak zvolil válku přesto, že neměl velkou šanci v ní zvítězit. V roce 1278 byla jeho vojska na Moravském poli poražena a on v boji zahynul.

Zásluhy Přemysla ll. Otakara:
Za vlády Přemysla ll. Otakara se Čechy dotvořily ve vrcholně feudální stát, kde měl rozhodující slovo král. Přemysl založil nová česká města a tím obohatil královskou pokladnu. Jeho moc pocházela z promyšleně budované hospodářské, politické i vojenské základny. Přezdívalo se mu proto král železný a zlatý.

  • Bárta: Přemysl Otakar II. to neměl lehké. Nebál se ale postavit "kmotrům" středověku

    Parlamentnílisty.cz, 9. 9. 2012 V sobotu jsem spolu s dalšími osobnostmi veřejného života odhaloval sochu Přemysla Otakara II., jednoho z nejvetších králů české historie, za jehož moudrého panování země prosperovala. … více

  • České hrady a zámky: Výlet do Máchova kraje!

    Aha, 26. 5. 2012 Gotický hrad nechal ve 13. století postavit Přemysl Otakar II., který také založil stejnojmenné město v podhradí. Bezděz je opředen mnoha tajemstvími. Říká se, že zde mniši ukryli poklad. … více

  • České hrady a zámky: Dětství tu prožil Karel IV.!

    Aha, 5. 5. 2012 Jeden z nejvýznamnějších středověkých hradů v Česku se může pochlubit skutečně pestrou historií. Sídlil zde Přemysl Otakar II. a dětství zde strávil budoucí císař Karel IV. Hrad ale sloužil i jako vězení. Císař Rudolf II. zde nechal uvěznit svého dvorního alchymistu Edwarda Kelleyho. Chtěl po něm totiž návod na výrobu diamantů, kterého se však pochopitelně nedočkal… … více

Hledáte také jako: Přemysl Otakar, Přemysl Otakar 2
Rychlá navigace:fotogalerie |novinky |diskuse