Olybrius, západořímský císař , patřil k aristokratickému rodu Aniciů. Pocházel z rodiny Sexta Proba, vlivného vysokého úředníka císaře Valentiniana I.

Olybrius se oženil s dcerou Valentiniana III. Placidií mladší, kterou Vandal Geiserich odvezl spolu s její matkou a sestrou v roce 455 z Říma.

Olybrius uprchl do Konstantinopole – v roce 464 tam zastával úřad konzula. Udržel si podporu Geisericha, jehož syn si vzal za manželku Placidiinu sestru.

Když západní císař Libius Severu zemřel, Geiserich požadoval, aby byl Olybrius jmenován jeho nástupcem. Zastání od Vandala ale vyvolalo silný odpor a západní trůn místo něho získal v roce 467 Řek Anthemius.

Po pěti letech dobré vztahy mezi Anthemem a jeho vojenským velitelem Ricimerem skončily a Olybrius měl znovu šanci získat císařský trůn. Východní císař Leo I. poslal Olybria do Itálie, aby se pokusil spory mezi oběma muži urovnat. Když ale přijel, byl sám prohlášen císařem. Leo tento postup nepodpořil, patřil k těm, co nechtěli na trůn kandidáta, kterého prosadil Vandal.

Ricimer uspořádal Olybriovi ve svém táboře na řece Anio u Říma triumfální uvítání a v dubnu roku 472 ho provolal císařem.

Za tři měsíce přišel Anthemius o město a o život. Olymbrius mohl vládnout bez překážek. Leo se s jeho jmenováním nesmířil.

Ricimer, který tak dlouho zaujímal na scéně západního císařství dominantní postavení, začal zvracet krev a zemřel. Na jeho místo vrchního velitele vojsk nastoupil Gundobad, syn jeho sestry a burgundského krále Gundiocha.

Olybrius po pěti měsících od jmenování Gundobada, začal vodnatět a zemřel.

Jednou z mála památek na Olybria je zlatá mince ražená v Římě. Z manželství s Placidií měl Olybrius dceru Julianu Anicii, která se provdala za důstojníka Aerobuna / v roce 512 byl prohlášen na jediný den císařem/.