Mithridatés VI. Pontský, král Pontu, se narodil v roce 132 př.n.l.

Pontos ležel na jižním pobřeží Černého moře, tam, kde se dnes nachází severovýchodní Turecko. V té době byl Pontos největší a nejdůležitější zemí Malé Asie.

Mithridatés se snažil svou už tak rozlehlou říši ještě rozšířit. V roce 110 př.n.l. získal Bosporské království, které se rozkládalo na severním břehu Černého moře a na Kypru. Jeho zájem o Malou Asii se střetl se zájmy Římanů.

Mithridatés chtěl vytvořit mocnou helénistickou říši. To se mu podařilo hlavně díky stabilní politické situaci dalších maloasijských království – Kappadokie, Paflagonie, Galaxie a Bithýnie.

Římané bojovali s germánskými kmeny Kombrů a Teutonů a po úspěšném boji vypukla v Itálii válka se spojenci a poté občanská válka mezi optimáty a populáry.

Spojencem Mithridata se stal jeho zeť, arménský král Tigranes. V roce 88. př.n.l. začala první ze tří válek s Mithridatem. Došlo k útoku na Bithýnii, Kappadokii a na provincii Asia. Mithridatés dal povraždit všechny Římany a Italiky. Zemřelo tak 80 000 lidí.

Mithridatés byl uznáván jako osvoboditel, jeho vliv se dostal až do Řecka. V roce 83 př.n.l. začala druhá válka s Mithridatem římskou invazí do Pontu. Mithridatés v ní zvítězil nad místodržitelem Asie Luciusem Licinusem Murenem. V roce 81 př.n.l. uzavřeli oba příměří. Mitridatés si díky mírové smlouvě s Římany vybudoval mocenské postavení v Malé Asii. Vpadl do Bithýnie a zahájil třetí válku s Římem.

Vedení třetí války na straně Říma bylo svěřeno Puckovi Murenovi. Ten si nejprve vedl velmi dobře. V roce 68 př.n.l. se ale situace obrátila – jeho legie se vzbouřily a zamezily mu tak postup na východ. Mithridatés toho využil a chopil se iniciativy. Lucius byl zbaven velení a jeho nástupce byl velmi pasivní. Mithridatés tak mohl znovu získat vládu nad Pontem, odkud ho dříve Lucius dal vyhnat.

Římané hledali schopného vojevůdce, který by Mithridata konečně porazil. Vybrali Gnaeuse Pompeiuse. Jemu se podařilo srazit Mithridata na kolena a vyhnat ho z Pontu. Postavil se proti němu i jeho syn Farmakés a tak potupen spáchal v roce 63 př.n.l. sebevraždu.

Pontos,Kilíkie a Sýrie se staly římskými provinciemi a Arménie, Judea, Kolchida, Kappadokie a říše Galatů se staly závislými klientskými královstvími.