Maximilián II. Maria Emanuel Kajetán, vévoda a kurfiřt bavorský, známý jako Maxmilián II. Emanuel, Max Emanuel či Modrý kurfiřt (11. červenec 1662, Mnichov - 26. únor 1726, tamtéž) byl bavorský vládce z rodu Wittelsbachů, místodržící Španělského Nizozemí (1692-1706) a jeden z uznávaných vojevůdců své doby. Vystupoval jako spojenec Habsburků ve válkách s Osmanskou říší (statečnost při dobývání Bělehradu v roce 1688 mu vynesla přezdívku Modrý kurfiřt), ale jeho nezkrotné mocenské ambice jej po smrti syna a všeobecně uznávaného pretendenta španělského trůnu Josefa Ferdinanda Bavorského přivedly na stranu Francie, kterou podpořil ve válkách o dědictví španělské. Po bitvě u Höchstädtu (1704), v níž byla bavorsko-francouzská vojska poražena britsko-holandsko-habsburskou koalicí přišel o Bavorsko a tento stav byl potvrzen poté, co jej Marlborough rozdrtil v bitvě u Ramillies (1706), pročež Britové s Holanďany obsadili i Španělské Nizozemí. Faktickou vládu v Bavorsku získal zpět až v roce 1714. Jeho syn Karel Albrecht šel v otcových stopách, když se střetl s Habsburko-Lotrinským rodem o českou a říšskou korunu, jeho úspěch však byl v obou případech jen velmi krátkodobý.