Markéta I., dánská královna, dcera Valdemara I. a Hedvigy, vládla v letech 1375 -1412.

Od roku 1363 byla manželkou norského krále Haakona VI. Magnussona z rodu Folkungů.

Zpočátku vládla Markéta jako regentka za svého nezletilého syna Olafa Haakonssona a po jeho předčasné smrti samostatně.

Tato panovnice si vedla velmi dobře. V roce 1389 porazila švédského krále Albrechta Meklenburského, v roce 1395 dobyla Stockholm a stala se královnou i ve Švédsku.

V témže roce byla vytvořena tzv. kalkatská unie, ve kterou se spojila všechna tři skandinávská království Dánsko, Norsko a Švédsko. Byla přitom respektována vnitřní autonomie každé z těchto zemí. Tato unie vydržela přes sto let do roku 1523.

Švédský král Albrecht se vzdal nároku na trůn ale i tak setrvala švédská šlechta v opozici.

Markéta I. zemřela v roce 1412. Za svého nástupce si vybrala Erika VII.
Pomořanského, který byl vnukem její sestry Ingeborg a synem Vratislava Pomořanského a Marie Meklenburské.