Dagmar vl. jm. Markéta byla dcerou Adléty z rodu Wettinů a Přemysla Otokara l.
Jméno Markéta bylo v rodě Přemyslovců dost obvyklé. Dagmar se Markétě přezdívalo diky její kráse. Nevíme, zda bylo toto jméno odvozeno od slova Darmo“ – denní panna, nebo Dagmor – ranní záře.

Markéta už od svého mládí byla svědkem střídavého štěstí svého ctižádostivého otce, který se z bezvýznamného postavení mladšího knížete panujícího českého rodu, probíjel spletí křížících se zájmů vedoucích k vítězství.

Mladší Přemyslův bratr se po smrti Břetislava Jindřicha, jediného vážného soupeře, zřekl vlády ve prospěch Přemysla. V roce 1197 se tedy Přemysl ujal vlády. Na Pražský hrad ho provázela žena a děti.

V témže roce zemřel císař Jindřich Vl.. Následovalo dvojvládí. Štaufská strana uznala za krále Filipa Švábského, mladšího bratra zemřelého císaře. Pro stranu Delfskou byl králem Ota, vévoda brunšvický. Přemysl si tímto stavem v říši mohl upevnit svoje postavení. Přiklonil se k Filipu Švábenskému a ten mu udělil královskou korunu. Ještě téhož roku byl Přemysl korunován. Jeho žena Adlera neměla sdílet jeho vzestup a její syn Vratislav, přirozený dědic trůnu, se nikdy nestal Přemyslovým nástupcem. Česká koruna měla patřit jeho příštímu bratrovi Václavovi, který byl synem Konstancie Uherské, druhé Přemyslovy manželky.

Přemysl pomýšlel na rozvod s Adlétou Míšenskou. Záminkou nejspíš bylo příbuzenství mezi manželi.

Rozvod s Adlétou znamenal nepřátelství Wettinů. Přemysl ji poznal v době, kdy byl bez moci a bez vojska. Sňatek s ní pro něho znamenal zisk. Také jeho další sňatek s dcerou uherského krále, mu vynesl okamžití výhody.

Adléta Míšenská byla uražena nečekaným obratem a odmítala se dostavit k jednání o neplatnosti jejího manželství s Přemyslem. Manželství bylo i tak rozděleno a ona byla nucena odcestovat do Míšně i s dětmi. Markéta opět matku doprovázela.

Mezi Markétinými rodiči vznikaly spory. To na ni i na její sourozence těžce doléhalo. Papež popřel jejich legitimní původ. Také Přemysl, kterému nová manželka Konstancie dala nové potomky, popřel své závazky z prvního manželství.

V říjnu 1204 uzavřel Přemysl mír s Filipem Švábenským. Podmínkou míru bylo Přemyslovo smíření s Wettiny. Pod nátlakem by nucen uznat své manželství s Adlétou a ta se mohla vrátit do Prahy, kde jí Konstancie, které zemřel syn Vratislav, musela ustoupit.

V roce 1205 Byla Markéta provdána za Waldemara ll. Dánského.Tento sňatek byl uzavřen opět z politických důvodů. Přemyslovi se hodilo výhodné spojení s panujícím rodem dánským.

Waldemarovi bylo v té době pětatřicet let a Dánsku vládl teprve od roku 1202. Dvě století řídil Dánsko rod Estridsanů, ke kterému patřil.

Waldemar byl schopný král. Díky svému vojenskému nadání, rozšířil dánské panství o slovanské území na sever od Labe. Jeho choť Markéta / tehdy už Dagmar/ s ním užívala slávu.

Konstancie porodila Přemyslovi očekávaného dědice a Adlera byla znovu vypovězena ze země. Zemřela v roce 1211 v klášteře v Gerenrode.

Královna Dagmar byla velmi oblíbená u měšťanů a sedláků. Od svého muže měla údajně žádat jako svatební dar, tři přání: propustit z vězení strýce biskupa Waldemara, prominutí daně sedlákům a osvobození vězňů. Král se jí tuto prosbu snažil rozmluvit, biskupovi nevěřil. Nakonec jí vyhověl. Biskup se dostal na svobodu,ale nevděčný slibuje králi pomstu.

V roce 1209 se Dagmar narodil syn Waldemar. Byl korunován ještě za otcova života. Zemřel však o deset let dříve, než jeho otec.

24.5.1213 Dagmar umírá. Posílá ještě rychle pro krále. Ten ji už ale nezastihne živou. Z jejího mrtvého těla byl vysvobozen syn.

Dagmařin život nebyl příliš šťastný. Provázela ji nejistota domova, rodinný rozvrat i trpký matčin osud. Byla dcerou bezohledného Přemysla, který neznal mravní překážky provádění svých plánů. Ona sama vždy jednala srdcem, bez politických zájmů. Zákonem pro ni byla láska k bližnímu. Královna Dagmar byla Dány milována.