zavřít
Magnentius

římský císař

Narození:
303 , Ambiani
Úmrtí:
352  ve věku 49 let,  Lugdun / Lyon/  †
Znamení:
-
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

0 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Magnentius / Flavius Magnus/, římský císař, se narodil v roce 303 v Ambiani britskému otci a franské matce. Jeho manželkou byla Justina, která se později provdala za Valentiniana I. Za vlády Konstantina Velikého sloužil Magnentius v oddílu barbarů, stal se štábním důstojníkem, velitelem polní armády. Osmnáctého ledna 350 uspořádal ministr financí císaře Constanta I. , Marcellinus, narozeninovou oslavu pro své syny. Magnentius se zde objevil v purpurovém rouchu a byl pozdraven jako Augustu. Císařská armáda přešla na jeho stranu a Constans I. byl na útěku do Hispánie zabit. Syn Entropie, sestry Konstantina Velikého, Nepotianus, odmítl uznat Magnentiovu vládu a sám se prohlásil císařem. Po osmadvaceti dnech byl ale spolu se svou matkou a dalšími členy rodiny , zabit. Celý západ včetně Afriky pak Magnentia uznal. Jeho mince mu vzdávají čest jako „Osvoboditeli svobody“. Uzurpátor Vetranio, který byl zpočátku přívržencem Magnentia, přešel na Dunaji na stranu Constantia II., který podnítil Germány na Rýně, aby Magnentia znepokojovali opakovanými nájezdy. Ten se domníval, že mu hrozí Constantiův útok, a jmenoval Flavia Magna Decennia, svého příbuzného Caesarem. V roce 351 došlo mezi oběma soky k nepřátelské akci. Magnentius sebral v Galii silné vojsko a tím získal početní převahu nad Constantiem II., který utrpěl těžkou porážku na hranici Itálie a Norika a musel ustoupit. Magnentius jeho nabídku ke kompromisu odmítl, opustil svůj hlavní stan v Aquilei a vydal se do podunajských provincií. Donutil Constantia k boji. Došlo k nejkrvavější bitvě století a vojenské síle císařství způsobila nenapravitelné škody. Magnentius se vrátil do Aquileie a snažil se vybudovat novou armádu. V roce 352 nebyl schopen zadržet vpád Constantia II.do Itálie a musel ustoupit do Galie. Tam utrpěl těžkou porážku a ztratil vládu nad rýnskou hranicí. Stáhl se o Lugduna / Lyon/ , a když viděl, že jeho postavení je beznadějné, spáchal sebevraždu. Zanechal celé císařství Constantiovi. Magnentius ztratil popularitu u vyšších vrstev zavedením tvrdého daňového systému. Určitě mu ale nechyběly vojenské , organizační a diplomatické schopnosti. Byl pohan a přál tedy pohanům. Politická nutnost ho ale přiměla, aby své preference nechal stranou, protože potřeboval, aby se ortodoxní katolická skupina postavila za jeho boj proti ariánům, který podporoval Constantius. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Magnentius / Flavius Magnus/, římský císař, se narodil v roce 303 v Ambiani britskému otci a franské matce. Jeho manželkou byla Justina, která se později provdala za Valentiniana I.

Za vlády Konstantina Velikého sloužil Magnentius v oddílu barbarů, stal se štábním důstojníkem, velitelem polní armády.

Osmnáctého ledna 350 uspořádal ministr financí císaře Constanta I. , Marcellinus, narozeninovou oslavu pro své syny. Magnentius se zde objevil v purpurovém rouchu a byl pozdraven jako Augustu. Císařská armáda přešla na jeho stranu a Constans I. byl na útěku do Hispánie zabit.

Syn Entropie, sestry Konstantina Velikého, Nepotianus, odmítl uznat Magnentiovu vládu a sám se prohlásil císařem. Po osmadvaceti dnech byl ale spolu se svou matkou a dalšími členy rodiny , zabit.

Celý západ včetně Afriky pak Magnentia uznal. Jeho mince mu vzdávají čest jako „Osvoboditeli svobody“. Uzurpátor Vetranio, který byl zpočátku přívržencem Magnentia, přešel na Dunaji na stranu

Chybí tu něco?…?

Doplnit