zavřít
Lucius Verus

římský císař

Narození:
Prosinec130 , Řím
Úmrtí:
169  ve věku 38 let,  Řím  †
Znamení:
-
Výška:
přidej výšku
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

1 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Lucius Verus, římský císař, se narodil v prosinci 130 jako Lucius Ceionius Commodus. Byl spoluvládcem Marca Aurelia. Byl mu udělen titul Augustu a tribunská pravomoc. Měl vlastně stejné pravomoce jako Aurelius, který měl ale ještě hodnost nejvyššího pontifika. Oba muži vládli společně a vytvořili nový precedens, který se v pozdějších stoletích uplatňoval v císařství velmi často. V roce 162 získal Verus vrchní velení ve velkém konfliktu na východě, který vyprovokoval parthský král Vologenes III.,když dosadil svého vlastního kandidáta Pacora na trůn sporného státu Arménie. Verus a jeho vojáci měli situaci napravit a to se mu povedlo. Verus se vrátil do Říma. V říjnu roku 166 slavili on i jeho spoluvládce velkolepý triumf a oba přijali titul „ Otec vlasti“. Lucius se oženil s Aureliovou dcerou Annin Aurelií Galerií Luciolou. Verova vojska zavlekla do Říma z východu závažnou epidemii, kterou se nakazila celá Seleukei. Nevíme, o jakou nemoc šlo, mohly to být neštovice, skvrnitý tyfus, nebo dýmějový mor. Tato pohroma se rozšířila s katastrofálními následky do malé Asie a do Řecka. Poté se dostala i na italský poloostrov a zasáhla Řím. Epidemie zanechala celé kraje úplně vylidněné a podstatně přispěla k budoucímu oslabení impéria. V době, kdy oba panovníci slavili svůj triumf, převalila se přes dunajskou hranici záplava barbarů. Aurelius v senátu prohlásil, že „ pro válku s Germány je zapotřebí obou císařů.“ Jejich odjezd na sever se ale pozdržel kvůli morové ráně a nedostatku potravy, takže mohli hlavní město opustit teprve na podzim roku 167. Když dorazili do Aquileie, nájezdníci se stáhli a požádali o příměří a Verus navrhl, aby se s Aureliem oba ihned vrátili do Říma. Aurelius měl ale pocit, že je ještě třeba demonstrovat sílu pochodem přes Alpy, a po něm oba císaři hodlali zůstat v Aquilei přes nadcházející zimu. Když však mezi vojáky znovu propukl mor, vydali se na jaře roku 169 do Říma, ale hned na začátku cesty v Altinu byl Verus stižen záchvatem mrtvice a zemřel. Jeho tělo převezli do Říma a pohřbili v Hadrianově mauzoleu. Verus byl prohlášen za boha římského státu. Lucius Verus byl vysoký, měl pěknou postavu, milý výraz ve tváři a vystouplé čelo. Nosil dlouhé vousy, na plavé vlasy si sypal zlatý prach. Mluvil váhavě. Ale přesto byl dobrý řečník a také trochu básník. Miloval lov, zápasy a jiné atletické sporty. Nejspíš se zachoval moudře, když nechal své zkušené generály, aby na východě jednali za něj, protože i když ho nelze označit za líného hlupáka, vyl patrně typem člověka příjemného, ale lehkomyslného. Aurelius ho plně uznával a zahrnoval poctami. Přesto Verus rozhodně nebyl tím pravým partnerem, jakého vyžadovalo řešení naléhavých a neradostných událostí tehdejší doby. První pokus o společnou vládu ta neskončil jednoznačným úspěchem. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Lucius Verus, římský císař, se narodil v prosinci 130 jako Lucius Ceionius Commodus. Byl spoluvládcem Marca Aurelia. Byl mu udělen titul Augustu a tribunská pravomoc. Měl vlastně stejné pravomoce jako Aurelius, který měl ale ještě hodnost nejvyššího pontifika. Oba muži vládli společně a vytvořili nový precedens, který se v pozdějších stoletích uplatňoval v císařství velmi často.

V roce 162 získal Verus vrchní velení ve velkém konfliktu na východě, který vyprovokoval parthský král Vologenes III.,když dosadil svého vlastního kandidáta Pacora na trůn sporného státu Arménie. Verus a jeho vojáci měli situaci napravit a to se mu povedlo.

Verus se vrátil do Říma. V říjnu roku 166 slavili on i jeho spoluvládce velkolepý triumf a oba přijali titul „ Otec vlasti“. Lucius se oženil s Aureliovou dcerou Annin Aurelií Galerií Luciolou.

Verova vojska zavlekla do Říma z východu závažnou epidemii, kterou se nakazila celá Seleukei. Nevíme, o jakou nemoc šlo, mohly to být neštovice, skvrnitý tyfus, nebo dýmějový mor. Tato pohroma se rozšířila s katastrofálními následky do malé Asie a do Řecka. Poté se dostala i na italský poloostrov a zasáhla Řím. Epidemie zanechala celé kraje úplně vylidněné a podstatně přispěla k budoucímu oslabení impéria.

V době, kdy oba panovníci slavili svůj triumf, převalila se přes dunajskou hranici záplava barbarů. Aurelius v senátu prohlásil, že „ pro válku s Germány je zapotřebí obou císařů.“ Jejich odjezd na sever se ale pozdržel kvůli morové ráně a nedostatku potravy, takže mohli hlavní město opustit teprve na podzim roku 167.

Když dorazili do Aquileie, nájezdníci se stáhli a požádali o příměří a Verus navrhl, aby se s Aureliem oba ihned vrátili do Říma. Aurelius měl ale pocit, že je ještě třeba demonstrovat sílu pochodem přes Alpy, a po něm oba císaři hodlali zůstat v Aquilei přes nadcházející zimu.

Když však mezi vojáky znovu propukl mor, vydali se na jaře roku 169 do Říma, ale hned na začátku cesty v Altinu byl Verus stižen záchvatem mrtvice a zemřel. Jeho tělo převezli do Říma a pohřbili v Hadrianově mauzoleu. Verus byl prohlášen za boha římského státu.

Lucius Verus byl vysoký, měl pěknou postavu, milý výraz ve tváři a vystouplé čelo. Nosil dlouhé vousy, na plavé vlasy si sypal zlatý prach. Mluvil váhavě. Ale přesto byl dobrý řečník a také trochu básník. Miloval lov, zápasy a jiné atletické sporty.

Nejspíš se zachoval moudře, když nechal své zkušené generály, aby na východě jednali za něj, protože i když ho nelze označit za líného hlupáka, vyl patrně typem člověka příjemného, ale lehkomyslného. Aurelius ho plně uznával a zahrnoval poctami. Přesto Verus rozhodně nebyl tím pravým partnerem, jakého vyžadovalo řešení naléhavých a neradostných událostí tehdejší doby. První pokus o společnou vládu ta neskončil jednoznačným úspěchem.