zavřít
Leo I. Veliký

římský císař

Narození:
401 , Thrákie
Úmrtí:
18. 1. 473  ve věku 72 let,  Thrákie  †
Znamení:
-
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

0 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Leo I. Veliký / Flavius/, východořímský císař, se narodil v roce 401. Pocházel z kmene Bessů v Thrákii. Když Marcianus zemřel, byl za kandidáta na následníka trůnu považován jeho vysoce postavený zeť Anthemius / později císař na západě/. Ten se ale netěšil přízni Alana Aspara, vrchního velitele vojska ve štábu. Asparova volba padla na jeho podřízeného Leona. Senát nemohl Asparova chráněnce odmítnout, a tak se stal Leo patriarchou Konstantinopole. Aspar zůstal vrchním velitelem vojska v císařském štábu a jeho syn Ardaburius mladší, zastával podobný úřad na východní hranici. Aspar si zachoval ve státě nejvlivnější postavení po dobu asi sedmi let. Leo stále odkládal slibované povýšení dalšího z vojevůdců synů, Patricia, na Caesara, a nedal mu za manželku, tak, jak se očekávalo, jednu ze svých dcer, Helii Ariadnu nebo Leontin. Aby neutralizoval převažující vliv Asparových germánských jednotek, naverboval Leo velký počet isaurských horalů z jihovýchodní Malé Asie a z nich v roce 461 vytvořil novou císařskou stráž. Ruku své dcery Aelie Ariadny dal isaurskému náčelníkovi Tarasicodissovy / budoucímu císaři Leonovi. Leo by ženatý se ctižádostivou a energickou Aelií Verinou, jejíž bratr Basiliscus získal velení ohromného válečného loďstva. Tato flotila vyplula v roce 468 proti Vandalům ve společné operaci se západním císařstvím, kde Leo nedávno dosadil na trůn Anthemia. Naprostý nezdar tohoto útoku ublížil západu a ukázalo se, že Germáni jsou nepřemožitelní. Vina ze ztroskotání celé akce byla připsána vlastizrádnému chování Aspara. Ten se chopil příležitosti v době , kdy Zeno, který se v roce 469 stal vrchním velitelem ve štábu místo Aspara – bojoval proti Hunům v Thrákii a podařilo se mu zajistit pro svého syna Patricia hodnost Caesara. V roce 470 mu zařídil sňatek s poslední dosud svobodnou císařovou dcerou, Leontin. Veřejnost ale začala protestovat proti povýšení kacíře, protože Patricius, stejně jako jeho otec, byl arián. Aspar ve snaze tyto projevy nepřátelství odvrátit a vyzrát na Zenonovu kliku, se pokusil přetáhnout isaurské vojáky v Konstantinopoli na svou stranu. Zero se to dověděl a urychleně se vrátil do města Kalcedon, odkud mohl události ovlivnit. Aspar a mladší Ardaburius uprchli do kostela sv. Eufémie, kde byli dopadeni a zabiti a to nejspíš na Zenonův popud. Patricius vyvázl ze zraněním. Na protest proti tomu, Asparův přívrženec, vyšší důstojník Ostrus, který byl vrchním velitelem ve štábu na východě, vtrhl s vojáky do paláce. Isurská garda ho odrazila a on uprchl do Thrákie. Theoderich Strabo,vůdce ostrogótských federálních vojsk na Balkáně vyrazil do Thrákie zničit města Philippopolis a Arcadiopolis. Svými jednotkami byl prohlášen za krále. Leo musel jeho královský titul i majetek uznat a poskytl mu finanční příspěvek pod podmínkou, že bude bojovat na straně císařství proti všem jeho nepřátelům. Leo ho povýšil do funkce vrchního velitele. V říjnu 473 Leo prohlásil Augustem svého vnuka téhož jména jako Leona II. Krátce na to onemocněl úplavicí a 18. ledna téhož roku zemřel. Leo I. byl horlivým křesťanem a vyvolal obrovské nadšení, když přivezl domnělý závoj Panny Marie z Galileje do chrámu Bohorodičky v Blachernae. Leo zavedl tvrdé zákony proti přežívajícím pohanským praktikám i proti křesťanským herezím.Pád Aspara, kterému Leo vděčil za trůn, způsobilo ariánské vyznání tohoto germánského generála, císaři vynesl označení „řezník“. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Leo I. Veliký / Flavius/, východořímský císař, se narodil v roce 401. Pocházel z kmene Bessů v Thrákii.

Když Marcianus zemřel, byl za kandidáta na následníka trůnu považován jeho vysoce postavený zeť Anthemius / později císař na západě/. Ten se ale netěšil přízni Alana Aspara, vrchního velitele vojska ve štábu. Asparova volba padla na jeho podřízeného Leona. Senát nemohl Asparova chráněnce odmítnout, a tak se stal Leo patriarchou Konstantinopole.

Aspar zůstal vrchním velitelem vojska v císařském štábu a jeho syn Ardaburius mladší, zastával podobný úřad na východní hranici. Aspar si zachoval ve státě nejvlivnější postavení po dobu asi sedmi let.

Leo stále odkládal slibované povýšení dalšího z vojevůdců synů, Patricia, na Caesara, a nedal mu za manželku, tak, jak se očekávalo, jednu ze svých dcer, Helii Ariadnu nebo Leontin. Aby neutralizoval převažující vliv Asparových germánských jednotek, naverboval Leo velký počet isaurských horalů z jihovýchodní Malé Asie a z nich v roce 461 vytvořil novou císařskou stráž. Ruku své dcery Aelie Ariadny dal isaurskému náčelníkovi Tarasicodissovy / budoucímu císaři Leonovi.

Leo by ženatý se ctižádostivou a energickou Aelií Verinou, jejíž bratr Basiliscus získal velení ohromného válečného loďstva. Tato flotila vyplula v roce 468 proti Vandalům ve společné operaci se západním císařstvím, kde Leo nedávno dosadil na trůn Anthemia. Naprostý nezdar tohoto útoku ublížil západu a ukázalo se, že Germáni jsou nepřemožitelní.

Vina ze ztroskotání celé akce byla připsána vlastizrádnému chování Aspara. Ten se chopil příležitosti v době , kdy Zeno, který se v roce 469 stal vrchním velitelem ve štábu místo Aspara – bojoval proti Hunům v Thrákii a podařilo se mu zajistit pro svého syna Patricia hodnost Caesara. V roce 470 mu zařídil sňatek s poslední dosud svobodnou císařovou dcerou, Leontin. Veřejnost ale začala protestovat proti povýšení kacíře, protože Patricius, stejně jako jeho otec, byl arián.

Aspar ve snaze tyto projevy nepřátelství odvrátit a vyzrát na Zenonovu kliku, se pokusil přetáhnout isaurské vojáky v Konstantinopoli na svou stranu. Zero se to dověděl a urychleně se vrátil do města Kalcedon, odkud mohl události ovlivnit. Aspar a mladší Ardaburius uprchli do kostela sv. Eufémie, kde byli dopadeni a zabiti a to nejspíš na Zenonův popud. Patricius vyvázl ze zraněním.

Na protest proti tomu, Asparův přívrženec, vyšší důstojník Ostrus, který byl vrchním velitelem ve štábu na východě, vtrhl s vojáky do paláce. Isurská garda ho odrazila a on uprchl do Thrákie. Theoderich Strabo,vůdce ostrogótských federálních vojsk na Balkáně vyrazil do Thrákie zničit města Philippopolis a Arcadiopolis. Svými jednotkami byl prohlášen za krále. Leo musel jeho královský titul i majetek uznat a poskytl mu finanční příspěvek pod podmínkou, že bude bojovat na straně císařství proti všem jeho nepřátelům. Leo ho povýšil do funkce vrchního velitele.

V říjnu 473 Leo prohlásil Augustem svého vnuka téhož jména jako Leona II. Krátce na to onemocněl úplavicí a 18. ledna téhož roku zemřel.

Leo I. byl horlivým křesťanem a vyvolal obrovské nadšení, když přivezl domnělý závoj Panny Marie z Galileje do chrámu Bohorodičky v Blachernae.

Leo zavedl tvrdé zákony proti přežívajícím pohanským praktikám i proti křesťanským herezím.Pád Aspara, kterému Leo vděčil za trůn, způsobilo ariánské vyznání tohoto germánského generála, císaři vynesl označení „řezník“.