zavřít
Lech Kaczyński

politik, polský prezident

Narození:
18. 6. 1949 , Varšava, Polsko
Úmrtí:
10. 4. 2010  ve věku 60 let,  Smolensk, Rusko  †
Znamení:
blíženci  
Výška:
přidej výšku
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

17 se líbí, 5 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Lech Aleksander Kaczyński byl polský politik a prezident. Mezi lety 2002 a 2005 byl primátorem Varšavy. Jeho bratr Jarosław Kaczyński je předsedou strany Právo a spravedlnost (Prawo i Sprawiedliwość) a bývalým premiérem Polska. Lech Kaczyński se narodil ve Varšavě, jeho otec Rajmund Kaczyński byl inženýr, příslušník Zemské armády a účastník Varšavského povstání, matka Jadwiga Kaczyńska je polská filoložka. V dětství společně se svým bratrem Jarosławem, jednovaječným dvojčetem, učinkovali v dětském filmu O dwóch takich, co ukradli księżyc. Vystudoval práva na Varšavské univerzitě, od roku 1971 byl asistentem na katedře pracovního práva Gdaňské univerzity, doktorát získal v roce 1980, habilitoval o deset let později a následně přednášel jako profesor práva na Gdaňské univerzitě a varšavské univerzitě kardinála Stefana Wyszyńského. V roce 1971 se odstěhoval do Gdaňska, kde se stal v roce 1977 prostřednictvím svého bratra spolupracovníkem Výboru na obranu dělníků (KOR). Od roku 1978 pracoval v nezávislých odborech Wolne Związki Zawodowe Wybrzeża, které se později staly základem pro Nezávislé odborové hnutí Solidarita. V roce 1981 se stal delegátem Solidarity a členem její programové komise. Po zavedení vojenského stavu byl v prosinci 1981 zadržen policií a vězněn až do října 1982. V druhé polovině 80. let byl blízkým spolupracovníkem Lecha Wałęsy a od roku 1988 se účastnil rozhovorů mezi vládními představiteli a Solidaritou, v roce 1989 byl účastníkem jednání mezi polskou vládou, opozicí a církví u tzv. kulatého stolu. V letech 1989 až 1991 byl senátorem a poté 1991 až 1993 poslanecem Sejmu. V roce 1991 byl bezpečnostním poradcem prezidenta Lecha Wałęsy, po konfliktu s Wałęsou a šefem jeho kanceláře ale odešel. Od roku 1992 do 1995 byl předsedou Nejvyššího kontrolního úřadu. V roce 1995 kandidoval na prezidenta, ale odstoupil ještě před prvním kolem voleb. Vyhlásil ochotu podporovat koholiv, kdo by měl šanci porazil Lecha Wałęsu. V roce 2000 se stal ministrem spravedlnosti ve vládě Jerzyho Buzka. Ve stejném roce spoluzaložil politickou stranu Právo a spravedlnost (PiS), do roku 2003 byl jejím předsedou, později čestným předsedou. V roce 2002 byl zvolen v přímých volbách primátorem Varšavy. Na funkci rezignoval v roce 2005 den před tím, než převzal úřad prezidenta. Během jeho působení v čele města bylo během oslav 60. výročí Varšavského povstání otevřeno museum povstání, město zřídilo také oddělení služeb občanům. Jako primátor v letech 2004 a 2005 zakázal Průvody rovnosti, manifestace pořádáné LGBT organizacemi, oficiálně proto, že organizátoři nedali městu podklady potřebné k povolení manifestace. Kontroverzní zákaz byl kritizován, byla zpochybňována jeho shoda s polskou ústavou a byl obviňován z homofobie. V roce 2007 Evropský soud pro lidská práva rozhodl o tom, že orgány města svým rozhodnutím porušily evropskou konvenci práv člověka. V roce 2005 kandidoval za stranu PiS v prezidentských volbách. V prvním kole přímé volby skončil druhý za Donaldem Tuskem ze strany Občanská platforma. Zvítězil 23. října 2005 ve druhém kole voleb se ziskem 54,04% hlasů poté, co získal podporu rádia Maryja a politických stran Samoobrana a Polská lidová strana. Prezidentem se stal 23. prosince 2005. Lech Kaczyński zahynul se svou manželkou a dalšími čelnými politiky a vojáky 10. dubna 2010 při letecké nehodě ve Smolensku, když letěl do Katyně v Rusku uctít památku Poláků zavražděných během Katyňského masakru. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Lech Aleksander Kaczyński byl polský politik a prezident. Mezi lety 2002 a 2005 byl primátorem Varšavy. Jeho bratr Jarosław Kaczyński je předsedou strany Právo a spravedlnost (Prawo i Sprawiedliwość) a bývalým premiérem Polska.

Lech Kaczyński se narodil ve Varšavě, jeho otec Rajmund Kaczyński byl inženýr, příslušník Zemské armády a účastník Varšavského povstání, matka Jadwiga Kaczyńska je polská filoložka. V dětství společně se svým bratrem Jarosławem, jednovaječným dvojčetem, učinkovali v dětském filmu O dwóch takich, co ukradli księżyc. Vystudoval práva na Varšavské univerzitě, od roku 1971 byl asistentem na katedře pracovního práva Gdaňské univerzity, doktorát získal v roce 1980, habilitoval o deset let později a následně přednášel jako profesor práva na Gdaňské univerzitě a varšavské univerzitě kardinála Stefana Wyszyńského.

V roce 1971 se odstěhoval do Gdaňska, kde se stal v roce 1977 prostřednictvím svého bratra spolupracovníkem Výboru na obranu dělníků (KOR). Od roku 1978 pracoval v nezávislých odborech Wolne Związki Zawodowe Wybrzeża, které se později staly základem pro Nezávislé odborové hnutí Solidarita. V roce 1981 se stal delegátem Solidarity a členem její programové komise. Po zavedení vojenského stavu byl v prosinci 1981 zadržen policií a vězněn až do října 1982. V druhé polovině 80. let byl blízkým spolupracovníkem Lecha Wałęsy a od roku 1988 se účastnil rozhovorů mezi vládními představiteli a Solidaritou, v roce 1989 byl účastníkem jednání mezi polskou vládou, opozicí a církví u tzv. kulatého stolu. V letech 1989 až 1991 byl senátorem a poté 1991 až 1993 poslanecem Sejmu. V roce 1991 byl bezpečnostním poradcem prezidenta Lecha Wałęsy, po konfliktu s Wałęsou a šefem jeho kanceláře ale odešel. Od roku 1992 do 1995 byl předsedou Nejvyššího kontrolního úřadu. V roce 1995 kandidoval na prezidenta, ale odstoupil ještě před prvním kolem voleb. Vyhlásil ochotu podporovat koholiv, kdo by měl šanci porazil Lecha Wałęsu. V roce 2000 se stal ministrem spravedlnosti ve vládě Jerzyho Buzka. Ve stejném roce spoluzaložil politickou stranu Právo a spravedlnost (PiS), do roku 2003 byl jejím předsedou, později čestným předsedou.

V roce 2002 byl zvolen v přímých volbách primátorem Varšavy. Na funkci rezignoval v roce 2005 den před tím, než převzal úřad prezidenta. Během jeho působení v čele města bylo během oslav 60. výročí Varšavského povstání otevřeno museum povstání, město zřídilo také oddělení služeb občanům. Jako primátor v letech 2004 a 2005 zakázal Průvody rovnosti, manifestace pořádáné LGBT organizacemi, oficiálně proto, že organizátoři nedali městu podklady potřebné k povolení manifestace. Kontroverzní zákaz byl kritizován, byla zpochybňována jeho shoda s polskou ústavou a byl obviňován z homofobie. V roce 2007 Evropský soud pro lidská práva rozhodl o tom, že orgány města svým rozhodnutím porušily evropskou konvenci práv člověka.

V roce 2005 kandidoval za stranu PiS v prezidentských volbách. V prvním kole přímé volby skončil druhý za Donaldem Tuskem ze strany Občanská platforma. Zvítězil 23. října 2005 ve druhém kole voleb se ziskem 54,04% hlasů poté, co získal podporu rádia Maryja a politických stran Samoobrana a Polská lidová strana. Prezidentem se stal 23. prosince 2005. Lech Kaczyński zahynul se svou manželkou a dalšími čelnými politiky a vojáky 10. dubna 2010 při letecké nehodě ve Smolensku, když letěl do Katyně v Rusku uctít památku Poláků zavražděných během Katyňského masakru.

Lech Kaczyński v Magazínu Osobnosti

  • Rána po tragédii ve Smolensku se Polákům stále nezahojila

    Rána po tragédii ve Smolensku se Polákům stále nezahojila

    10. 4. 2015 10:00 Přesně před pěti lety havaroval u ruského Smolenska polský vládní letoun, na jehož palubě zahynulo všech 96 pasažérů včetně prezidenta Lecha Kaczyńského a celého nejvyššího vedení polské armády. Třetina Poláků je dodnes přesvědčená, že to byl atentát. … více

  • K přistání na smolenském letišti navzdory mlze nutili piloty nadřízení

    K přistání na smolenském letišti navzdory mlze nutili piloty nadřízení

    7. 4. 2015 18:04 Za pád polského vládního letadla u ruského Smolenska nesou část viny činitelé z prezidentova doprovodu. Snažili se piloty donutit k přistání i přes mlhu na letišti, vyplývá ze záznamů z černé skříňky zaznamenávající dění v kabině.… více

  • Polsko si připomíná třetí výročí leteckého neštěstí u Smolenska

    Polsko si připomíná třetí výročí leteckého neštěstí u Smolenska

    10. 4. 2013 13:02 Polsko si dnes sérii pietních shromáždění a bohoslužeb připomíná třetí výročí leteckého neštěstí u Smolenska na západě Ruska, při kterém zahynul tehdejší prezident Lech Kaczyński spolu s téměř stovkou předních vládních, církevních a armádních představitelů. Havárie a její vyšetřování dodnes Polsko hluboce rozděluje, což podle agentur dokládají i "konkurenční" vzpomínková setkání organizovaná vládou a opozicí. … více

  • Letadlo, ve kterém zemřel prezident Kaczyński, nese stopy výbuchu, tvrdí polská komise

    Blesk, 9. 8. 2017 Polsko pokračuje ve vyšetřování letecké tragédie, která se odehrála před sedmi lety u ruského Smolenska. Tehdy havaroval polský vládní speciál, na jehož palubě zahynul prezident Lech Kaczyński a dalších 95 lidí. Speciální komise jmenovaná polskou vládou přišla s tvrzením, že levé křídlo letounu nese stopy po výbuchu. Teorii podle vyšetřovatelů podporuje zjištění, že křídlo bylo poškozeno již před kontaktem se stromem, ten byl klíčovým okamžikem pádu podle předchozího vyšetřování. Člen předchozí komise tento závěr zpochybnil, podle něj nejsou pro novou teorii důkazy. … více

  • Tusk jde v Polsku k soudu. Máte se čeho bát a ani ta bruselská funkce vás nezachrání, hrozí mu Kaczyński

    Parlamentnílisty.cz, 3. 8. 2017 O Polsku se poslední dobou píše v Evropské unii stále častěji. Nejen kvůli tomu, že Polsko odmítá přijímat uprchlíky na základě kvót nebo kvůli kontroverzní reformě justice, kterou prosazuje polská vládní strana Právo a spravedlnost. Teď se Polsko dostává do médií ještě kvůli letecké tragédii u ruského Smolenska, při které zemřel bývalý prezident Lech Kaczyński a s ním dalších více než 90 lidí na palubě. … více

  • Šetření smolenské tragédie: „Má se čeho bát,“ vzkázal bratr mrtvého prezidenta Tuskovi

    Blesk, 3. 8. 2017 Bývalý polský premiér, předseda Evropské rady Donald Tusk začal dnes dopoledne vypovídat jako svědek na prokuratuře ve Varšavě ohledně letecké katastrofy u Smolenska, kde v dubnu 2010 zahynul tehdejší prezident Lech Kaczyński a 95 dalších lidí. „Má se čeho bát,“ prohlásil na Tuskovu adresu bratr mrtvého prezidenta, předseda vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński. … více

Hledáte také jako: Lech Kaczynski, Lech Kaczynsky, Lech Kačinsky, Lech Kaczinsky
Rychlá navigace:novinky |diskuse