Ladislav IV. Kumán, uherský král, se narodil v roce 1962, jako syn Štěpána V. a Alžběty Kumánské. Vládl v letech 1272 -1290.

Až do doby jeho plnoletosti za něj vládla jeho matka. Za její vlády vzrostla moc magnátů, kteří nezřídka mezi sebou vedli soukromé války : do jejich bojových familií vstupovali podřízení zemané.
V roce 1273 došlo k další válce s Čechy: Přemysl Otakar II. na tažení do Uher dobyl Prešpurk, Trnavu a porazil Uhry , ale po zvolení Rudolfa Habsburského císařem uzavřel mír a odešel.

Ladislav uzavřel spojenectví s Rudolfem Habsburským a zúčastnil se bitvy na Moravském poli – smrt Přemysla Otakara byla oslavována v Uhrách jako zbavení se českého jha.

V roce 1280 za Ladislavovi vlády země téměř propadla anarchii: Kumáni v roce 1279 dosáhli privilegovaného postavení a po povstání se spojili s Tatary, kteří pak v roce 1285 pronikli do Uher.

Ladislav, který byl synem kumánské matky, se choval jako Kumán, oblékal se tak a žil s Kumánkou Eduou. Pro své pohanské sklony se dostal do sporu s ostřihomským arcibiskupem.

Jeho sestra Alžběta, abatyše kláštera dominikánek na Markétině ostrově se za své návštěvy Srbska tajně vdala za tamního krále Štěpána Uroše II. Milušina. Sňatek byl ale anulován, protože Uroš už byl ženatý. Ladislav IV. ji pak provdal za Záviše z Falkenštejna. Po jeho smrti pak odešla ke své sestře do Neapole.

Ladislav lV. chtěl obnovit pořádek v zemi, dostal se ale do střetu se svými Kumány a během spiknutí náčelníků byl zavražděn.