Konstancie Uherská

královna

Narození:
1181, přidej místo narození
Úmrtí:
6. 12.1240 ve věku 59 let,  Předklášteří
Znamení:
-
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

2 se líbí, 0 se nelíbí

Konstancie Uherská byla česká královna a druhá manželka Přemysla Otakara. Původ Konstancie pocházela z uherského královského rodu Arpádovců, jejími rodiči byli významný uherský král Béla III. a Anežka de Chatillon. Byla sestrou dvou uherských králů, Emmericha a Ondřeje II. Její sestra Markéta se roku 1185 stala byzantskou císařovnou a její teta Alžběta Uherská byla manželkou českého knížete Bedřicha. Snad roku 1189 byla Konstancie zasnoubena se synem Fridricha I. Barbarossy, rovněž Fridrichem, který ale zahynul během III. křížové výpravy. Adléta a Konstancie Koncem roku 1197 se Přemyslu Otakarovi I. podařilo znovu nastoupit na český trůn, avšak manželku Adlétu s dětmi již za sebou do Čech nepustil. Neznáme pohnutky tohoto činu, ale nepochopitelné je zvláště zavržení již dospělého syna Vratislava. Přemyslovi bylo té době již minimálně čtyřicet let a svým činem riskoval, že přijde o dědice. V roce 1199 se ambiciózní Přemysl, jehož plánům lépe vyhovovalo manželství s uherskou princeznou než s dcerou „pouhého“ míšeňského markraběte, oženil s Konstancií Uherskou. Přesné datum není známo, ale počátkem roku 1199 se v Uhersku zdržovali čeští vyslanci, kteří zřejmě měli domluvit sňatek. Král byl o asi dvacet nebo pětadvacet let starší než uherská princezna. Z Přemyslova podnětu prohlásil pražský biskup Daniel II. manželství s Adlétou za neplatné. Důvodem mělo být jejich rodové příbuzenství, které z pochopitelných důvodů předchozích dvacet let nikomu nevadilo. Nový Přemyslův sňatek nechtěla uznat Adlétina rodina (Wettinové), papežská kurie a samozřejmě ani sama Adléta. Ta se svých práv odmítala vzdát a odvolala se jak přímo k papeži, tak také k oběma tehdy soupeřícím německým stranám, Štaufům a Welfům. Právoplatná manželka Králi přinesl sňatek s Konstancií spojenectví uherských králů, švagrů Emmericha a později Ondřeje (byli po celou dobu své vlády Přemyslovi spojenci), ale i mnoho problémů, takže se krátce před rokem 1205 dokonce dočasně vrátil ke stárnoucí Adlétě. V té době už Konstancie porodila Přemyslovi prvorozeného syna Vratislava (1200 - 1201?), který ovšem zemřel, a možná už tři z jejich dcer. Konstancie musela opustit i se svými dcerami královský dvůr, dále však žila v Praze, kde také porodila králi syna Václava. Přemysl tak snad jednal na nátlak Wettinů, se kterými byl na straně Filipa Švábského v boji o říšský trůn. Jediným výsledkem tohoto Adlétina úspěchu se však stal sňatek nejstarší dcery Adléty a Přemysla, Markéty, s dánským králem Valdemarem II. Ještě roku 1205 byla Adléta spolu se zbývajícími dcerami nucena Čechy definitivně opustit. Konstancie se synem se vrátila na Pražský hrad - její pobyt u dvora je doložen v polovině roku 1205. Král Václava uznal za svého dědice, přestože měl z prvního manželství ještě prvorozeného syna Vratislava (stejné jméno jako jeho prvorozec z druhého manželství). Královna dala do roku 1211, kdy se narodila poslední dcera Anežka, život jistě osmi, snad i devíti dětem. Královna vdova Po manželově smrti v roce 1230 se Konstancie věnovala zakladatelské činnosti. Přála si založit v Praze ženský cisterciácký klášter, a proto zakoupila od řádu německých rytířů kostel a další majetek v německé osadě Poříčí. Později však tento kostel s přilehlým dvorcem věnovala špitálu sv. Františka. Pro cisterciačky Konstancie založila nejpozději roku 1233 klášter Porta Coeli (Brána nebes) v Předklášteří u Tišnova na Moravě. Poprvé je jediný moravský ženský cisterciácký klášter zmiňován roku 1233. Byl ale založen pravděpodobně o tři roky dříve. Na svého královského syna Václava I. měla společně se svou nejmladší dcerou Anežkou zřejmě větší vliv než manželka Kunhuta Štaufská. Královna vdova se snažila být prostředníkem při bratrských neshodách Václava a ctižádostivého Přemysla. Přemysl byl v roce 1239 pohřben v Porta Coeli, které matce společně s bratrem pomáhal založit. Sama Konstancie v tomto klášteře o rok později, v roce 1240, zemřela a byla pochována. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Konstancie Uherská byla česká královna a druhá manželka Přemysla Otakara.

Původ
Konstancie pocházela z uherského královského rodu Arpádovců, jejími rodiči byli významný uherský král Béla III. a Anežka de Chatillon. Byla sestrou dvou uherských králů, Emmericha a Ondřeje II. Její sestra Markéta se roku 1185 stala byzantskou císařovnou a její teta Alžběta Uherská byla manželkou českého knížete Bedřicha.

Snad roku 1189 byla Konstancie zasnoubena se synem Fridricha I. Barbarossy, rovněž Fridrichem, který ale zahynul během III. křížové výpravy.

Adléta a Konstancie
Koncem roku 1197 se Přemyslu Otakarovi I. podařilo znovu nastoupit na český trůn, avšak manželku Adlétu s dětmi již za sebou do Čech nepustil. Neznáme pohnutky tohoto činu, ale nepochopitelné je zvláště zavržení již dospělého syna Vratislava. Přemyslovi bylo té době již minimálně čtyřicet let a svým činem riskoval, že přijde o dědice.

V roce 1199 se ambiciózní Přemysl, jehož plánům lépe vyhovovalo manželství s uherskou princeznou než s dcerou „pouhého“ míšeňského markraběte, oženil s Konstancií Uherskou. Přesné datum není známo, ale počátkem roku 1199 se v Uhersku zdržovali čeští vyslanci, kteří zřejmě měli domluvit sňatek. Král byl o asi dvacet nebo pětadvacet let starší než uherská princezna.

Z Přemyslova podnětu prohlásil pražský biskup Daniel II. manželství s Adlétou za neplatné. Důvodem mělo být jejich rodové příbuzenství, které z pochopitelných důvodů předchozích dvacet let nikomu nevadilo. Nový Přemyslův sňatek nechtěla uznat Adlétina rodina (Wettinové), papežská kurie a samozřejmě ani sama Adléta. Ta se svých práv odmítala vzdát a odvolala se jak přímo k papeži, tak také k oběma tehdy soupeřícím německým stranám, Štaufům a Welfům.

Právoplatná manželka
Králi přinesl sňatek s Konstancií spojenectví uherských králů, švagrů Emmericha a později Ondřeje (byli po celou dobu své vlády Přemyslovi spojenci), ale i mnoho problémů, takže se krátce před rokem 1205 dokonce dočasně vrátil ke stárnoucí Adlétě. V té době už Konstancie porodila Přemyslovi prvorozeného syna Vratislava (1200 - 1201?), který ovšem zemřel, a možná už tři z jejich dcer. Konstancie musela opustit i se svými dcerami královský dvůr, dále však žila v Praze, kde také porodila králi syna Václava.

Přemysl tak snad jednal na nátlak Wettinů, se kterými byl na straně Filipa Švábského v boji o říšský trůn. Jediným výsledkem tohoto Adlétina úspěchu se však stal sňatek nejstarší dcery Adléty a Přemysla, Markéty, s dánským králem Valdemarem II.

Ještě roku 1205 byla Adléta spolu se zbývajícími dcerami nucena Čechy definitivně opustit. Konstancie se synem se vrátila na Pražský hrad - její pobyt u dvora je doložen v polovině roku 1205. Král Václava uznal za svého dědice, přestože měl z prvního manželství ještě prvorozeného syna Vratislava (stejné jméno jako jeho prvorozec z druhého manželství). Královna dala do roku 1211, kdy se narodila poslední dcera Anežka, život jistě osmi, snad i devíti dětem.

Královna vdova
Po manželově smrti v roce 1230 se Konstancie věnovala zakladatelské činnosti. Přála si založit v Praze ženský cisterciácký klášter, a proto zakoupila od řádu německých rytířů kostel a další majetek v německé osadě Poříčí. Později však tento kostel s přilehlým dvorcem věnovala špitálu sv. Františka.

Pro cisterciačky Konstancie založila nejpozději roku 1233 klášter Porta Coeli (Brána nebes) v Předklášteří u Tišnova na Moravě. Poprvé je jediný moravský ženský cisterciácký klášter zmiňován roku 1233. Byl ale založen pravděpodobně o tři roky dříve.

Na svého královského syna Václava I. měla společně se svou nejmladší dcerou Anežkou zřejmě větší vliv než manželka Kunhuta Štaufská. Královna vdova se snažila být prostředníkem při bratrských neshodách Václava a ctižádostivého Přemysla. Přemysl byl v roce 1239 pohřben v Porta Coeli, které matce společně s bratrem pomáhal založit. Sama Konstancie v tomto klášteře o rok později, v roce 1240, zemřela a byla pochována.

Hledáte také jako: Konstancie Uherskáová
Rychlá navigace: fanklub | novinky | diskuse