Karel IV.

český a německý král, římský císař

Narození:
14. 5. 1316 , Praha
Úmrtí:
29. 11. 1378  ve věku 62 let,  Praha,  důvod: Pneumonie, která byla důsledkem fraktury krčku kosti stehenní.
Znamení:
býk  
Výška:
173 cm
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

2875 se líbí, 750 se nelíbí

Český a německý král, římský císař Karel IV. se narodil 14.5.1316 v Praze, jako nejstarší syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. Dostal jméno běžné u Přemyslovců – Václav. Pocházel z dynastie Lucemburků. Jako malý čelil Karel rozporům svých rodičů, které zapříčinily, že byl malý princ odloučen od matky a ukrýván na hradě Loket a poté na Křivoklátě. V roce 1323 ho otec předal na vychování francouzskému dvoru. Ve Francii na pařížské univerzitě studoval Karel svobodná umění a učil se vladaření.Uměl číst a psát, to nebylo v té době u panovníků běžné. Ovládal latinu, francouzštinu, italštinu a němčinu. Po francouzském králi Karlu IV Sličného, který byl jeho kmotrem, přijal jméno Karel. Ještě jako hodně mladý se Karel oženil se stejně mladou Blankou z Valois. Jejich sňatek byl předem domluven. Ve Francii a v Lucembursku strávil Karel sedm let. Poté spravoval severoitalské državy svého otce. Česká šlechta požadovala v roce 1333 po Janu Lucemburském, aby se Karel ujal vlády v zemi. Král jim vyhověl a synovi udělil titul moravského markraběte. Svého syna příliš v lásce neměl, bál se jeho silné konkurence. Po svém příchodu do Čech se Karel setkal se zuboženým královstvím. Pražský hrad se nedal obývat. Těšil se na setkání s matkou, kterou od dětství neviděl. Ta však zemřela před Karlovým návratem do Čech. Díky funkci správce byl Karel dobře připraven vládnout zemi. V červenci 1346 byl zvolen za německého krále a 26. listopadu v Bonnu korunován. V roce 1346 padl jeho otec v bitvě u Kresčan a on se ujal vlády. O rok později byl arcibiskupem Arnoštem z Pardubic korunován na krále. Jeho hlavu zdobila nová svatováclavská koruna, kterou nechal pro tento účel zhotovit. Při korunovační jízdě do Říma byl zde 5. dubna Karel korunován na římského císaře ve Svatopetrské bazilice. Karlovi se podařilo najít kompromis mezi panovnickou mocí a politickými nároky šlechty, posílil tím centralizovanou monarchii. V roce 1344 založil arcibiskupství pražské. Tím českou církev osvobodil od německého diktátu. Praha se za jeho vlády stala sídelním městem a centrem českého království. Přítel Karla IV. Arnošt z Pardubic se stal prvním pražským arcibiskupem. Řídil olomouckou a litomyšlskou diecézi. Rok 1348 byl, co se týče Karlovi aktivity, velice plodným. Vydal důležité listiny, založil mnoho institucí a dal postavit významné stavby. 7.4.1348 založil Pražské vysoké učení. Tím se Praha stala evropským centrem vzdělanosti. Tato univerzita byla první ve střední Evropě a předlohou se jí staly univerzity italské a francouzské. 8. března 1348 začal Karel IV. zakládat Nové Město pražské, jehož centrem se stalo dnešní Karlovo náměstí. Na Pražském hradě došlo jeho zásluhou k obnovení královského paláce a k dalším stavebním pracem na Svatovítské katedrále a kapli sv. Václava. Vedoucím staveb se stal po smrti Matyáše z Arrasu, slavný stavitel a sochař Petr Parléř. Karel nechal postavit novou královskou hrobku a do ní převézt ostatky českých králů a církevních hodnostářů. Starý Juditin most, která spojoval Staré a menší město pražské, nahradil kamenný, na jehož obou koncích jsou věže.Protože v době hladomoru nebyla pro lidi práce, nechal Karel IV. postavit tzv . hladovou zeď na Petříně a tím zajistil nové pracovní příležitosti. 10. června 1348 založil panovník hrad Karlštejn. V kapli sv. Kříže, která je součástí hradu, chtěl Karel uložit ostatky svatých a korunovační klenoty. V roce 1357 vzniklo díky Karlovi IV. děkanství, které existuje dodnes. Emauzský klášter na Novém Městě vznikl v roce 1348. Karel se snažil získat do osobního vlastnictví další území říše. V tom mu pomáhalo diplomatické jednání i sňatky z rozumu. V roce 1348 mu zemřela manželka Blanka z Alois, kterou velmi miloval. S ní měl dcery Markétu a Kateřinu. Jeho další žena Anna Falcká zemřela v roce 1353. Ta Karlovi zanechala jejich prvorozeného syna Václava, ten ale po roce života zemřel. Třetí Karlova žena Anna Svídnická zemřela také velmi mladá. S ní měl král syna Václava IV, který se měl stát Karlovým nástupcem. Ten se mu proto plně věnoval. Od mala se Václav účastnil otcových jednání a vladaření.Ale i přes veškerou péči se Karlovi nepodařilo vychovat syna k obrazu svému. V roce 1363 uzavřel Karel svůj poslední sňatek s o třicet let mladší Alžbětou Pomořanskou. Ta měla podle pověsti ohromnou sílu, lámala meče a ohýbala podkovy. Porodila Karlovi další dva syny, Zikmunda , Jana a dceru Markétu. I přes to, že Karel všechny své sňatky dobře naplánoval tak, aby vyhovovaly jeho mocenským a dynastickým zájmům, byly tyto vztahy harmonické. Karel si jimi pomohl k novým územím – Svídnicku a Javornicku, ke slezským knížectvím, k panství v Bavorsku, Míšeňsku a Falci. Karel se zajímal o historii, podporoval vznik kronik, které vyzdvihovaly jeho panovnické úspěchy. Pokládal kroniky za důležitý zdroj informací pro nové generace. Nejlépe napsanou kronikou té doby je Kronika Přibíka Pulkavy z Radenína a také životopis Karla IV, který popisuje panovníkův život od jeho mládí ve Francii a v Itálii a návratu do Čech, až po jeho zvolení za krále římského. Zejména z maleb na hradě Karlštejně známe podobu Karla IV. Měřil asi 173 cm, byl mírně nahrbený a hlavu držel k jedné straně. To bylo způsobeno jeho četnými zraněními. Měl výrazný nos, velké oči, vlasy dlouhé po ramena a krátké vousy. Jeho plnohodnotný život byl zmařen zlomeninou v krčku levé nohy. To ho upoutalo na lůžko. Jelikož se prakticky nemohl hýbat, dostal zápal plic a 29.11.1378 zemřel. Byl mu vystrojen honosný pohřeb. Při něm byl označen za „otce vlasti“ a tak je mu říkáno dodnes. Jeho ostatky byly uloženy do královské hrobky u chrámu Sv. Víta na Pražském hradě. Zásluhy Karla IV.: Ovlivnil osud české země i celé střední Evropy. Praha se díky němu stala politickým centrem a sídlem vzdělanosti.Upravil vztah českého státu k říši zlatou bulou /1356/, která mimo jiné stanovovala právo svobodné volby českého krále pro případ, že by panovnický rod vymřel. Karel také založil novou státní instituci- země České Koruny. Ta byla nadřazena českému králi i stavovské obci. Za svůj život dal Karel IV. vybudovat nový královský palác, založil Nové Město v Praze, zařídil pokračovací práce na chrámu Sv. Víta, nechal postavit Karlův most a hrad Karlštejn, založil řadu klášterů. Jeho zásluhou vznikla v Praze první univerzita ve střední Evropě / Karlova univerzita 1348/. Karel IV. dovedl svým vladařským uměním hospodářství českých zemí k prosperitě. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Český a německý král, římský císař Karel IV. se narodil 14.5.1316 v Praze, jako nejstarší syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. Dostal jméno běžné u Přemyslovců – Václav. Pocházel z dynastie Lucemburků.

Jako malý čelil Karel rozporům svých rodičů, které zapříčinily, že byl malý princ odloučen od matky a ukrýván na hradě Loket a poté na Křivoklátě.

V roce 1323 ho otec předal na vychování francouzskému dvoru. Ve Francii na pařížské univerzitě studoval Karel svobodná umění a učil se vladaření.Uměl číst a psát, to nebylo v té době u panovníků běžné. Ovládal latinu, francouzštinu, italštinu a němčinu. Po francouzském králi Karlu IV Sličného, který byl jeho kmotrem, přijal jméno Karel.

Ještě jako hodně mladý se Karel oženil se stejně mladou Blankou z Valois. Jejich sňatek byl předem domluven. Ve Francii a v Lucembursku strávil Karel sedm let. Poté spravoval severoitalské državy svého otce.

Česká šlechta požadovala v roce 1333 po Janu Lucemburském, aby se Karel ujal vlády v zemi. Král jim vyhověl a synovi udělil titul moravského markraběte. Svého syna příliš v lásce neměl, bál se jeho silné konkurence.

Po svém příchodu do Čech se Karel setkal se zuboženým královstvím. Pražský hrad se nedal obývat. Těšil se na setkání s matkou, kterou od dětství neviděl. Ta však zemřela před Karlovým návratem do Čech.

Díky funkci správce byl Karel dobře připraven vládnout zemi. V červenci 1346 byl zvolen za německého krále a 26. listopadu v Bonnu korunován. V roce 1346 padl jeho otec v bitvě u Kresčan a on se ujal vlády. O rok později byl arcibiskupem Arnoštem z Pardubic korunován na krále. Jeho hlavu zdobila nová svatováclavská koruna, kterou nechal pro tento účel zhotovit. Při korunovační jízdě do Říma byl zde 5. dubna Karel korunován na římského císaře ve Svatopetrské bazilice.

Karlovi se podařilo najít kompromis mezi panovnickou mocí a politickými nároky šlechty, posílil tím centralizovanou monarchii. V roce 1344 založil arcibiskupství pražské. Tím českou církev osvobodil od německého diktátu. Praha se za jeho vlády stala sídelním městem a centrem českého království. Přítel Karla IV. Arnošt z Pardubic se stal prvním pražským arcibiskupem. Řídil olomouckou a litomyšlskou diecézi.

Rok 1348 byl, co se týče Karlovi aktivity, velice plodným. Vydal důležité listiny, založil mnoho institucí a dal postavit významné stavby. 7.4.1348 založil Pražské vysoké učení. Tím se Praha stala evropským centrem vzdělanosti. Tato univerzita byla první ve střední Evropě a předlohou se jí staly univerzity italské a francouzské. 8. března 1348 začal Karel IV. zakládat Nové Město pražské, jehož centrem se stalo dnešní Karlovo náměstí. Na Pražském hradě došlo jeho zásluhou k obnovení královského paláce a k dalším stavebním pracem na Svatovítské katedrále a kapli sv. Václava. Vedoucím staveb se stal po smrti Matyáše z Arrasu, slavný stavitel a sochař Petr Parléř. Karel nechal postavit novou královskou hrobku a do ní převézt ostatky českých králů a církevních hodnostářů. Starý Juditin most, která spojoval Staré a menší město pražské, nahradil kamenný, na jehož obou koncích jsou věže.Protože v době hladomoru nebyla pro lidi práce, nechal Karel IV. postavit tzv . hladovou zeď na Petříně a tím zajistil nové pracovní příležitosti.

10. června 1348 založil panovník hrad Karlštejn. V kapli sv. Kříže, která je součástí hradu, chtěl Karel uložit ostatky svatých a korunovační klenoty. V roce 1357 vzniklo díky Karlovi IV. děkanství, které existuje dodnes.

Emauzský klášter na Novém Městě vznikl v roce 1348. Karel se snažil získat do osobního vlastnictví další území říše. V tom mu pomáhalo diplomatické jednání i sňatky z rozumu. V roce 1348 mu zemřela manželka Blanka z Alois, kterou velmi miloval. S ní měl dcery Markétu a Kateřinu. Jeho další žena Anna Falcká zemřela v roce 1353. Ta Karlovi zanechala jejich prvorozeného syna Václava, ten ale po roce života zemřel. Třetí Karlova žena Anna Svídnická zemřela také velmi mladá. S ní měl král syna Václava IV, který se měl stát Karlovým nástupcem. Ten se mu proto plně věnoval. Od mala se Václav účastnil otcových jednání a vladaření.Ale i přes veškerou péči se Karlovi nepodařilo vychovat syna k obrazu svému.

V roce 1363 uzavřel Karel svůj poslední sňatek s o třicet let mladší Alžbětou Pomořanskou. Ta měla podle pověsti ohromnou sílu, lámala meče a ohýbala podkovy. Porodila Karlovi další dva syny, Zikmunda , Jana a dceru Markétu.

I přes to, že Karel všechny své sňatky dobře naplánoval tak, aby vyhovovaly jeho mocenským a dynastickým zájmům, byly tyto vztahy harmonické. Karel si jimi pomohl k novým územím – Svídnicku a Javornicku, ke slezským knížectvím, k panství v Bavorsku, Míšeňsku a Falci.

Karel se zajímal o historii, podporoval vznik kronik, které vyzdvihovaly jeho panovnické úspěchy. Pokládal kroniky za důležitý zdroj informací pro nové generace. Nejlépe napsanou kronikou té doby je Kronika Přibíka Pulkavy z Radenína a také životopis Karla IV, který popisuje panovníkův život od jeho mládí ve Francii a v Itálii a návratu do Čech, až po jeho zvolení za krále římského.

Zejména z maleb na hradě Karlštejně známe podobu Karla IV. Měřil asi 173 cm, byl mírně nahrbený a hlavu držel k jedné straně. To bylo způsobeno jeho četnými zraněními. Měl výrazný nos, velké oči, vlasy dlouhé po ramena a krátké vousy.

Jeho plnohodnotný život byl zmařen zlomeninou v krčku levé nohy. To ho upoutalo na lůžko. Jelikož se prakticky nemohl hýbat, dostal zápal plic a 29.11.1378 zemřel. Byl mu vystrojen honosný pohřeb. Při něm byl označen za „otce vlasti“ a tak je mu říkáno dodnes. Jeho ostatky byly uloženy do královské hrobky u chrámu Sv. Víta na Pražském hradě.

Zásluhy Karla IV.:
Ovlivnil osud české země i celé střední Evropy. Praha se díky němu stala politickým centrem a sídlem vzdělanosti.Upravil vztah českého státu k říši zlatou bulou /1356/, která mimo jiné stanovovala právo svobodné volby českého krále pro případ, že by panovnický rod vymřel. Karel také založil novou státní instituci- země České Koruny. Ta byla nadřazena českému králi i stavovské obci. Za svůj život dal Karel IV. vybudovat nový královský palác, založil Nové Město v Praze, zařídil pokračovací práce na chrámu Sv. Víta, nechal postavit Karlův most a hrad Karlštejn, založil řadu klášterů. Jeho zásluhou vznikla v Praze první univerzita ve střední Evropě / Karlova univerzita 1348/. Karel IV. dovedl svým vladařským uměním hospodářství českých zemí k prosperitě.

Karel IV. v Magazínu Osobnosti

  • Zeman zval evropskou šlechtu na oslavy Karla IV. Z původních velkých plánů mnoho nezbylo

    Zeman zval evropskou šlechtu na oslavy Karla IV. Z původních velkých plánů mnoho nezbylo

    13. 5. 2016 18:23 Česká policie se původně na 14. května připravovala na mohutnou bezpečnostní akci.  Do Prahy se podle původních předpokladů měly sjet desítky zástupců evropských panovnických rodů na oslavy 700. výročí narození Karla IV. Z příprav ale v tichosti sešlo. Není koho chránit.… více

  • Kateřina a Rudolf: Oblíbená dcera a neoblíbený zeť Karla IV.

    Kateřina a Rudolf: Oblíbená dcera a neoblíbený zeť Karla IV.

    12. 5. 2016 20:16 Píše se rok 1342 a Blance z Valois a budoucímu slavnému panovníkovi českých zemí Karlu IV. se právě narodila druhá dcera. Královským rodičům je šestadvacet let. Oběma, neboť jsou oba stejně staří. Jen o dva roky později se Čechy dočkají prvního arcibiskupa a svatovítská katedrála svého základního kamene.… více

  • Bouřlivý život Jeana z Berry, francouzského bratrance Karla IV.

    Bouřlivý život Jeana z Berry, francouzského bratrance Karla IV.

    8. 5. 2016 20:17 Jean z Berry, jméno ne zrovna české. Přesto byl tento syn a bratr králů Francie vnukem královny Elišky Přemyslovny. A také synovcem "našeho" císaře Karla IV. Jean či Jan z Berry zastával významné místo na francouzském dvoře, byl však také proslulým mecenášem a sběratelem umění i nejrůznějších kuriozit. Přebohaté hodinky vévody z Berry, překrásná kniha modliteb, nazývaná "králem iluminovaných rukopisů", vznikla právě na jeho objednávku. Zrovna tak Historie o Meluzíně.… více

  • CVVM: Největší českou osobností byl podle nejvíce lidí Karel IV.

    Parlamentnílisty.cz, 22. 11. 2013 Za nejvýznamnější českou osobnost považuje nejvíce lidí krále Karla IV., uvedlo ho 24 procent občanů. Třiadvacet procent občanů jmenovalo prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a na třetím místě se ziskem 20 procent hlasů skončil někdejší prezident Václav Havel. Vyplynulo to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění, které poskytlo jeho výsledky ČTK. Za vrchol českých dějin označilo nejvíce lidí, 38 procent, dobu panování Karla IV. … více

  • Suchařípa nahradil zesnulého Vladimíra Čecha (†61): Ať žije král David!

    Blesk, 7. 6. 2013 V nové roli se představil David Suchařípa (48). Jako Karel IV. poprvé vedl Královský průvod z Pražského hradu na Karlštejn. Po šesti letech tak nahradil zesnulého Vladimíra Čecha († 61). „Je to pro mě hodně osobní,“ uvedl Suchařípa. … více

  • Suchařípa nahradí zesnulého Vladimíra Čecha (†61): Poprvé jako Karel IV.!

    Aha, 27. 5. 2013 „Král je mrtev, ať žije král!“ I tak by se dal popsat fakt, že nedávno zesnulého Vladimíra Čecha (†61) vystřídá po šesti letech letos poprvé v roli císaře Karla IV. herec David Suchařípa (48). … více