Karel II. (29. května 1630 – 6. února 1685) byl králem anglickým, skotským a irským z dynastie Stuartovců (1660–1685 de facto, ač de iure od r. 1649).

Byl synem krále Karla I. a jeho manželky Henrietty Marie (dcery francouzského krále Jindřicha IV.). V roce 1649 byl v důsledku občanské války jeho otec popraven a Karel II., dlící v té době na kontinentě, kam byl poslán z důvodu obav o jeho život, se stal de iure novým králem. Ačkoli v Anglii byla vyhlášena republika v čele s Cromwellem, byl Karel prohlášen králem skotským za podmínky, že skotská církev si zachová svou presbyteriánskou podobu a nebude nucena k přijetí anglikánství — jeho souhlas s touto podmínkou významně přispěl k jeho popularitě ve Skotsku a zároveň neoblíbenosti v Anglii. Po své korunovaci králem skotským a následné neúspěšné invasi do Anglie v roce 1651 se Karel II. musel uchýlit do španělského exilu.

Po smrti Olivera Cromwella v roce 1658 a abdikaci jeho méně schopného syna Richarda se tehdejší republikánský správce Skotska George Monck rozhodl z obav před hrozícím nástupem anarchie využít situace, a poté, co vojensky ovládl Anglii, podpořil v roce 1660 Karlovo znovunastolení na trůn (tzv. stuartovská restorace).

Ačkoli Karel II. zemřel bez manželského potomstva a králem se tak stal jeho bratr Jakub II., zanechal mnoho levobočků.