Karel l., poslední rakouský císař, český a uherský král, se narodil 17.8.1887, jako syn arcivévody Otty a Marie Josefy.

Vystudoval přírodní vědu na Skotském gymnáziu ve Vídni. V roce 1905 vstoupil do armády.Karel se zajímal o reformní úvahy svého strýce Františka Ferdinanda d´Este. Do politiky však nezasahoval.

V roce 1911 uzavřel sňatek se Zitou Parmskou a po třech letech se stal následníkem trůnu. 21.11.1916 převzal vládu a stal se vrchním velitelem armády. Bojoval s uherskou neústupností.Neněmecké národy se přiklonily k exilovým politikům, kteří usilovali o vznik národních států.

Císař a jeho žena se snažili zahájit mírová jednání, ale bez úspěchu. Došlo k rozpadu říše, Maďaři vypověděli vyrovnání a 11.11.1918 se Karel l. vzdal řízení vládních záležitostí, ale nezřekl se královské koruny. Po vyhlášení republiky se Karel odmítl vzdát trůnu a musel Rakousko v roce 1919 opustit. Snažil se, ale neúspěšně, převzít vládu v Uhrách. Poté odcestoval do Madridu, kde žil do konce života. Zemřel 1.4.1922 .

Karel l. měl se Zitou osm dětí: Ottu, Adelheidu, Roberta, Felixe, Karla Ludvíka, Rudolfa, Charlotte a Alžbětu.