Jošt, římský král, markrabě moravský, se narodil v říjnu 1351, jako syn Jana Jindřicha a Markéty Klatovské. Patřil do dynastie Lucemburků.

Od roku 1376 byl moravským markrabětem. V letech 1383 a 1389 působil jako říšský generální vinklář v Itálii. V roce 1388 získal od Zikmunda Lucemburského braniborský kraj a stal se markrabětem braniborským. V roce 1394 stál v čele panské jednoty, která uvěznila Václava IV. 1.10.1410 by Jošt zvolen římským králem.

Jošt byl znám jako muž neobyčejně vzdělaný. Velice rád četl, půjčoval si knihy dokonce i od Jana Husa. Byl velmi schopným finančníkem a lstivým politikem. Součastníci ho považovali za nejschopnějšího člena lucemburské královské rodiny své doby.
Po smrti Karla IV. se stal nejstarším mužem rodu Lucemburků. Zemřel 18.1.1411.

Jošt byl dvakrát ženatý. Jeho první ženou byla od roku 1372 Alžběta, dcera opolského vévody Vladislava. Druhou ženou se stala Anežka, dcera rovněž opolského vévody – Bolka. Obě manželství byla bezdětná.