zavřít
Jimmy Carter

39. prezident usa

Věk:
92
Narození:
1. 10. 1924 , Plains, Georgia,USA
Znamení:
váhy   |  aktuální horoskop
Výška:
175 cm
Další údaje:
zobrazit barvu vlasů, postavu, národnost, rasu, náboženství,
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
šedivá/bílá
Postava:
normální
Národnost:
americká
Rasa:
běloch
Náboženství:
baptistické
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

14 se líbí, 9 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

James Earl "Jimmy" Carter, Jr. (* 1. říjen 1924) je americký politik, byl 39. prezidentem Spojených států (20. ledna 1977 – 20. ledna 1981), 83. guvernérem Georgie (1972 - 1975) a senátorem za Georgii (1962 - 1966). Carter v roce 2002 obdržel Nobelovu cenu za mír. V prezidentských volbách v roce 1976 porazil republikánského kandidáta Geralda Forda. Za jeho největší úspěchy je považováno vytvoření národní energetické politiky a reforma vlády, která vedla k vytvoření dvou ministerstev, Ministerstva energetiky a Ministerstva školství. Carter také úpěšně dereguloval některá průmyslová odvětví a zároveň prosadil silnější legislativu pro ochranu životního prostředí a rozšiřování národních parků na Aljašce. V mezinárodní politice se mezi jeho největší úspěchy řadí uzavření dohod z Camp David mezi Egyptem a Izraelem, dohody o Panamském průplavu, vytvoření plných diplomatických styků s Čínou a jednání o dohodě SALT II. Carterův politický pád začal v listopadu 1979, kdy v Íránu proběhla islámská revoluce a na americkém velvyslanectví v Teheránu bylo zadržováno několik desítek amerických občanů jako rukojmí. Když o měsíc později došlo k útoku SSSR na Afghánistán, Carter se začal jevit jako slabý prezident, za kterého vliv Spojených států ve světě začal klesat. Další vlna zklamání se objevila, když v dubnu 1980 zcela selhala operace na osvobození rukojmí. V listopadu 1980 jej zcela podle očekávání porazil Ronald Reagan. Poté, co opustil úřad, začal se Carter věnovat předevšém charitě a podílel se na mírovém řešení některých konfliktů. V roce 2002 obdržel za svou práci Nobelovu cenu za mír. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

James Earl "Jimmy" Carter, Jr. (* 1. říjen 1924) je americký politik, byl 39. prezidentem Spojených států (20. ledna 1977 – 20. ledna 1981), 83. guvernérem Georgie (1972 - 1975) a senátorem za Georgii (1962 - 1966). Carter v roce 2002 obdržel Nobelovu cenu za mír.

V prezidentských volbách v roce 1976 porazil republikánského kandidáta Geralda Forda.

Za jeho největší úspěchy je považováno vytvoření národní energetické politiky a reforma vlády, která vedla k vytvoření dvou ministerstev, Ministerstva energetiky a Ministerstva školství. Carter také úpěšně dereguloval některá průmyslová odvětví a zároveň prosadil silnější legislativu pro ochranu životního prostředí a rozšiřování národních parků na Aljašce. V mezinárodní politice se mezi jeho největší úspěchy řadí uzavření dohod z Camp David mezi Egyptem a Izraelem, dohody o Panamském průplavu, vytvoření plných diplomatických styků s Čínou a jednání o dohodě SALT II.

Carterův politický pád začal v listopadu 1979, kdy v Íránu proběhla islámská revoluce a na americkém velvyslanectví v Teheránu bylo zadržováno několik desítek amerických občanů jako rukojmí. Když o měsíc později došlo k útoku SSSR na Afghánistán, Carter se začal jevit jako slabý prezident, za kterého vliv Spojených států ve světě začal klesat. Další vlna zklamání se objevila, když v dubnu 1980 zcela selhala operace na osvobození rukojmí. V listopadu 1980 jej zcela podle očekávání porazil Ronald Reagan.

Poté, co opustil úřad, začal se Carter věnovat předevšém charitě a podílel se na mírovém řešení některých konfliktů. V roce 2002 obdržel za svou práci Nobelovu cenu za mír.

Jimmy Carter v Magazínu Osobnosti

  • KLDR odsoudila amerického misionáře k 15 letům nucených prací

    KLDR odsoudila amerického misionáře k 15 letům nucených prací

    2. 5. 2013 21:21 Severokorejský režim odsoudil k 15 letům těžkých nucených prací korejsko-amerického turistu Kennetha Baeho, kterého drží ve vězení od listopadu loňského roku. Spojené státy dnes důrazně vyzvaly Pchjongjang k jeho propuštění. … více

  • KLDR chce soudit turistu, jehož zadržela loni

    KLDR chce soudit turistu, jehož zadržela loni

    27. 4. 2013 08:36 Severní Korea chce postavit před soud korejsko-amerického turistu, kterého drží ve vězení od listopadu loňského roku. Souzen bude za "páchání zločinů" proti KLDR, což mu v krajním případě může vynést i trest smrti - a dále zvýšit napětí mezi Severní Koreou a Spojenými státy. Informovaly o tom tiskové agentury. … více

  • Bill Clinton ztratil na několik měsíců přístupní kódy k nukleárnímu kufříku

    Bill Clinton ztratil na několik měsíců přístupní kódy k nukleárnímu kufříku

    4. 1. 2013 18:42 Bývalý vrcholný vojenský důstojník USA prozradil, že Billu Clintonovi se během svého úřadování povedlo ztratit na několik měsíců kartu s přístupovými kódy k takzvanému nukleárnímu kufříku.… více

  • Jan Urbach: Trump dodržel slovo

    Parlamentnílisty.cz, 23. 1. 2017 V souvislosti s inauguračním projevem Donalda Trumpa se již předem říkalo, že bude krátký a i tím se bude lišit od obou projevů jeho předchůdce Baracka Obamy. Trump slovo dodržel a jeho vystoupení se stalo druhým nejkratším po Jimmy Carterovi. … více

  • Jan Urbach: Carter chce od Obamy uznání Státu Palestina

    Parlamentnílisty.cz, 4. 12. 2016 Bývalý americký prezident Jimmy Carter žádá naléhavě končící administrativu Baracka Obamy, aby ještě před lednovým koncem Obamova funkčního období , diplomaticky uznala Stát Palestina. … více

  • Donald Trump se rozhodl, že pošťouchne Číňany. Přečtěte si, co provedl

    Parlamentnílisty.cz, 3. 12. 2016 Agentura Reuters přináší informace o tom, že si nově zvolený americký prezident Donald Trump krátce telefonoval s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen. Hovor trval jen asi 10 minut. ale Čínu pobouřil, jelikož šlo o první takovýto kontakt po mnoha letech od doby, kdy prezident Jimmy Carter v roce 1979 prohlásil, že je ostrov Tchaj-wan součástí pevninské Číny. Prezidentka Cchaj Jing-wen však není stoupenkyní sbližování s Čínou. … více

Mohli by vás také zajímat…