zavřít
Jan Lucemburský

lucemburský hrabě, český král

Narození:
10. 8. 1296 , Lucembursko
Úmrtí:
26. 8. 1346  ve věku 50 let  †
Znamení:
lev  
Výška:
přidej výšku
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

512 se líbí, 112 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Lucemburský hrabě, český král Jan Lucemburský se narodil 10.8.1296 v Lucembursku, jako jediný syn lucemburského hraběte a císaře Jindřicha VII. Pocházel z dynastie Lucemburků. Své dětství prožil v kultivovaném prostředí francouzského dvora v Paříži. V době , kdy byl jeho otec zvolen německým králem, byla mu českou šlechtou nabídnuta česká koruna a ruka princezny Elišky z rodu Přemyslovců, která byla poslední neprovdanou princeznou přemyslovskou. 1. září 1310 uzavřeli Jan s Eliškou sňatek. Měsíc na to odcestovali do Prahy. Zde je čekala pyšná, značně sebevědomá česká šlechta. Jan nevěděl. Jak se v tomto prostředí pohybovat. I když byl nadaný a vzdělaný, nedokázal se pohybovat v drsném prostředí. Stal se prvním českým panovníkem, kterému si šlechta dovolila předložit volební kapitulaci, ve které požadovali omezení panovníkovi moci. Jan ji sice potvrdil, ale ne v plné míře. Janovo vládnutí bylo v počátcích nejisté. Rádcové, kteří mu měli být nápomocni, vytvořili mezi ním a šlechtickými předáky, spory a to právě v době, kdy si k nim král potřeboval najít cestu. Po smrti otce byla Janova vládnoucí síla oslabena. Začal marně usilovat o německou korunu, nakonec se rozhodl podpořit krále Ludvíka IV.Bavora a s ním bojoval proti Habsburkům. V letech 1310 -19 bojoval Jan Lucemburský s českou šlechtou o větší moc ve státě. Šlechta se rozdělila na dvě skupiny. Jednu vedl Jindřich z Lipé, jehož cílem bylo vládnout králi i království, ale vydával se za králova příznivce. V čele druhé skupiny stál Vilém Zajíc z Valdeka , který byl důvěrníkem královny Elišky. Spory mezi Janem a šlechtou přerostly v otevřené povstání /1317-18/. Jan hledal pomoc u Ludvíka Bavora. Ten v dubnu 1318 zajistil smíření v Domažlicích.Rok na to povstal proti králi pražský patriciát. Jan Pražanům potvrdil starobylé privilegium, ale později vůdce vypověděl ze země a měšťanům udělil vysokou pokutu. Vztah Jana a Elišky Přemyslovny nabyl šťastný. Jejich povahy byly příliš rozdílné a také na politiku měli každý jiný názor. Manželství se v roce 1319 rozpadlo poté, co přišel na svět jejich druhorozený syn. Jan Elišku podezříval, že usiluje o vládu pro jejich prvorozeného syna Václava. Nemýlil se. Eliška se odstěhovala na hrad Loket, kam Jan násilím vnikl a odvezl odtud tři starší děti. Syna Václava, kterému byly tehdy tři roky,uvěznil a poté odvezl na francouzský dvůr, kde sám vyrůstal. Věděl, že Václav byl matkou vychováván k nenávisti k němu. Eliška se přestěhovala na Mělník. Porodila Janovi další tři děti – Jana Jindřicha a dcery dvojčata Annu a Elišku. Janova zklamání v manželství se neblaze promítlo v jeho dalším životě a ve vztahu k Čechám. Začal vést nespořádaný život, ženám nevěřil. Teprve jeho druhý sňatek /1334/ mu pomohl z krize. Vzal si Beatrix Bourbounskou. Narodil se jim syn Václav, který se stal později hrabětem z Lucemburku. Jan Lucemburský byl vynikající diplomat a statečný bojovník ve válečných konfliktech. Na slavnostech u dvora byl vítaným společníkem pro jeho šarm a kavalírství. Stinnou stránkou jeho vlády bylo že zvyšoval daně, aby měl peníze , zastavoval statky. Podařilo se mu získat pro českou korunu Chebsko, Budyšínsko, Zhořelecko v Horní Lužnici a větší část Slezska. Lidem se nelíbilo, že byl panovník stále na cestách a že v době jeho nepřítomnosti v zemi , vládla panská klika Jindřicha z Lipé. V roce 1333 byl Jan nucen přenechat vládu v Čechách synovi Václavovi / Karlovi/. V roce 1341 král ustanovil, že dědicem českého království může být pouze Karel a jeho potomci. I přes svou slepotu se Jan zúčastnil stoleté války na straně Francie. 11.7.1346 zvolil svého syna německým králem. Poté požádal francouzský král Jana o pomoc proti Angličanům. Jan s Karlem okamžitě odcestovali do Francie. Jan nechal Karla násilím odvézt z předem prohrané bitvy a sám si zde zvolil jistou smrt. Zemřel 26.8.1346. Zásluhy Jana Lucemburského: Za jeho vlády došlo v českém království k růstu mezinárodních vztahů. Získal pro českou korunu další území, včetně velké části Slezska. V celé Evropě byl Jan znám jako udatný rytíř, zúčastnil se mnoha bojů. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Lucemburský hrabě, český král Jan Lucemburský se narodil 10.8.1296 v Lucembursku, jako jediný syn lucemburského hraběte a císaře Jindřicha VII. Pocházel z dynastie Lucemburků.

Své dětství prožil v kultivovaném prostředí francouzského dvora v Paříži. V době , kdy byl jeho otec zvolen německým králem, byla mu českou šlechtou nabídnuta česká koruna a ruka princezny Elišky z rodu Přemyslovců, která byla poslední neprovdanou princeznou přemyslovskou.

1. září 1310 uzavřeli Jan s Eliškou sňatek. Měsíc na to odcestovali do Prahy. Zde je čekala pyšná, značně sebevědomá česká šlechta. Jan nevěděl. Jak se v tomto prostředí pohybovat. I když byl nadaný a vzdělaný, nedokázal se pohybovat v drsném prostředí. Stal se prvním českým panovníkem, kterému si šlechta dovolila předložit volební kapitulaci, ve které požadovali omezení panovníkovi moci. Jan ji sice potvrdil, ale ne v plné míře.

Janovo vládnutí bylo v počátcích nejisté. Rádcové, kteří mu měli být nápomocni, vytvořili mezi ním a šlechtickými předáky, spory a to právě v době, kdy si k nim král potřeboval najít cestu.

Po smrti otce byla Janova vládnoucí síla oslabena. Začal marně usilovat o německou korunu, nakonec se rozhodl podpořit krále Ludvíka IV.Bavora a s ním bojoval proti Habsburkům.

V letech 1310 -19 bojoval Jan Lucemburský s českou šlechtou o větší moc ve státě. Šlechta se rozdělila na dvě skupiny. Jednu vedl Jindřich z Lipé, jehož cílem bylo vládnout králi i království, ale vydával se za králova příznivce. V čele druhé skupiny stál Vilém Zajíc z Valdeka , který byl důvěrníkem královny Elišky.

Spory mezi Janem a šlechtou přerostly v otevřené povstání /1317-18/. Jan hledal pomoc u Ludvíka Bavora. Ten v dubnu 1318 zajistil smíření v Domažlicích.Rok na to povstal proti králi pražský patriciát. Jan Pražanům potvrdil starobylé privilegium, ale později vůdce vypověděl ze země a měšťanům udělil vysokou pokutu.

Vztah Jana a Elišky Přemyslovny nabyl šťastný. Jejich povahy byly příliš rozdílné a také na politiku měli každý jiný názor. Manželství se v roce 1319 rozpadlo poté, co přišel na svět jejich druhorozený syn.

Jan Elišku podezříval, že usiluje o vládu pro jejich prvorozeného syna Václava. Nemýlil se. Eliška se odstěhovala na hrad Loket, kam Jan násilím vnikl a odvezl odtud tři starší děti. Syna Václava, kterému byly tehdy tři roky,uvěznil a poté odvezl na francouzský dvůr, kde sám vyrůstal. Věděl, že Václav byl matkou vychováván k nenávisti k němu. Eliška se přestěhovala na Mělník. Porodila Janovi další tři děti – Jana Jindřicha a dcery dvojčata Annu a Elišku.

Janova zklamání v manželství se neblaze promítlo v jeho dalším životě a ve vztahu k Čechám. Začal vést nespořádaný život, ženám nevěřil. Teprve jeho druhý sňatek /1334/ mu pomohl z krize. Vzal si Beatrix Bourbounskou. Narodil se jim syn Václav, který se stal později hrabětem z Lucemburku.

Jan Lucemburský byl vynikající diplomat a statečný bojovník ve válečných konfliktech. Na slavnostech u dvora byl vítaným společníkem pro jeho šarm a kavalírství. Stinnou stránkou jeho vlády bylo že zvyšoval daně, aby měl peníze , zastavoval statky. Podařilo se mu získat pro českou korunu Chebsko, Budyšínsko, Zhořelecko v Horní Lužnici a větší část Slezska.

Lidem se nelíbilo, že byl panovník stále na cestách a že v době jeho nepřítomnosti v zemi , vládla panská klika Jindřicha z Lipé. V roce 1333 byl Jan nucen přenechat vládu v Čechách synovi Václavovi / Karlovi/. V roce 1341 král ustanovil, že dědicem českého království může být pouze Karel a jeho potomci.

I přes svou slepotu se Jan zúčastnil stoleté války na straně Francie. 11.7.1346 zvolil svého syna německým králem. Poté požádal francouzský král Jana o pomoc proti Angličanům. Jan s Karlem okamžitě odcestovali do Francie. Jan nechal Karla násilím odvézt z předem prohrané bitvy a sám si zde zvolil jistou smrt. Zemřel 26.8.1346.

Zásluhy Jana Lucemburského:
Za jeho vlády došlo v českém království k růstu mezinárodních vztahů. Získal pro českou korunu další území, včetně velké části Slezska. V celé Evropě byl Jan znám jako udatný rytíř, zúčastnil se mnoha bojů.

Jan Lucemburský v Magazínu Osobnosti

  • Liberecký kraj: Nálezce odevzdal do Muzea Českého ráje poklad ze 14. století

    Parlamentnílisty.cz, 16. 8. 2018 Poctivý nálezce odevzdal 10. srpna mimořádný objev pracovníkům Muzea Českého ráje v Turnově. V oblasti Vysokého nad Jizerou našel 158 pražských grošů a zlomky keramické nádoby. Podle předběžného posouzení se jedná o ražby Václava II. a Jana Lucemburského. Jejich dochování je na horské podmínky přímo nadstandardní. Mince zřejmě nebyly dlouho v oběhu, protože řada z nich má zachovaný i mincovní lesk. … více

  • Padouch, nebo hrdina? Před 580 lety zemřel lucemburský král Zikmund. S Prahou měl velké plány

    Blesk, 11. 12. 2017 Málokterá osobnost, která stála v čele českého království, respektive republiky, budila tolik rozporuplnosti, jako osoba Zikmunda Lucemburského. Člověk, který „nechal upálit“ Jana Husa, tak řečená „liška ryšavá“, nenáviděný syn milovaného otce. Ale také brilantní diplomat, obhájce evropského křesťanství před Turky, reformovaný vladař a poslední skutečný císař středověku. Takový byl nejprůbojnější syn Karla IV. … více

  • Vinobraní ve Znojmě: Král rozhodí zlaté unikáty, v krčmě naservírují dobové kapří šišky

    Blesk, 12. 9. 2017 Znojemské historické vinobraní, největší tuzemský svátek vína, přivítá od pátku do neděle desetitisíce návštěvníků z Česka i zahraničí. Pořadatelé připravili už potřetí také speciální mince, které se rozhazují v rámci velkolepého průvodu krále Jana Lucemburského městem. Tahák pro milovníky dobového jídla a pití představuje premiérově také Středověká krčma. … více