Helena, dcera anglického panovníka, se narodila někdy kolem roku 255 nejspíš v Trieru, nebo v Drepanoonu v maloasijské Bithynii.

Přibližně v roce 275 se provdala za Diokletianova spoluvládce Constantia Chlora.
V roce 188 Helena porodila syna Konstantina a v roce 292 se rozvedla. Konstantin se stal v roce 306 císařem a do Trieru vzal s sebou matku a svého nemanželského syna Crispa, kterého vychovávala Helena.

Helena byla na císařském dvoře velmi vážená, vlastnila dokonce právo razit vlastní mince. Přibližně v roce 313 se stala křesťankou. Její syn Konstantin vychoval své syny v křesťanství, ale sám se nechal pokřtít až těsně před smrtí. Vítězství nad Maxentiem poblíž Říma v roce 312 připisoval křesťanskému Bohu.

V roce 322 Helena odešla z Trieru, aby se usadila v Římě. Podílela se na výstavbě nádherných římských bazilik. Zasloužila se také o výstavbu svatyně na Olivetské hoře a v Betlémě. Spolu se svým synem dala odkrýt jeskyni / domnělého/ Ježíšova hrobu.
Biskup Ambrož z Milána byl prvním, kdo nám podal podivuhodnou zprávu, jak Helena objevila svatý kříž, na kterém zemřel Kristus. V chrámu sv. Francesca v Arezzu zhotovil Piero della Francesca fresky představující celou tuto historii v její úplnosti. Pro Svatý kříž byla v Jeruzalémě vybudována zvláštní svatyně.