Grigorij Jefimovič Rasputin

mystik

Narození:
9. 1. 1869 , Pokrovskoje, Rusko
Úmrtí:
14. 12. 1916  ve věku 47 let,  Sankt Petěrburg, Rusko  †
Znamení:
kozoroh  
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

52 se líbí, 2 se nelíbí

Grigorij Jefimovič Rasputin byl ruský mystik, který měl velký vliv na poslední ruské vládce z dynastie Romanovců. Rasputin hrál důležitou roli v životě cara Mikuláše II., jeho ženy carevny Alexandry Fjodorovny a mladého careviče Alexeje. Mládí Rasputin se narodil 9. 1. 1869 v malé sibiřské vesničce Pokrovskoje ve správním okrese Ťumeň u Tobolska na Urale. Rasputinova rodina Jeho otec se jmenoval Jefim Jakovlevič, jeho matka Anna Vasiljevna a oba byli svobodní sedláci. Jeho dva sourozenci zemřeli velmi mladí, starší bratr Lavrentij na zápal plic, sestra Marie se pak jednoho dne utopila v řece. Rovněž jeho matka zemřela velmi brzy, takže byl Rasputin již od dětství odkázán prakticky sám na sebe. Rasputin nepatřil zrovna mezi nejvzdělanější, v dospělosti mu dělal problémy obyčejný pravopis a dokonce je známo, že ani nedovedl psát rovně. Důvodem této jeho omezenosti bylo to, že v té době byly velice omezeny možnosti školního vzdělání a pokud již někdo učil, byl to vesnický pop. Když Rasputin dospíval, začal běhat za děvčaty a často se i opíjel. Místní lidé ho považovali za darebáka, ale často mu to odpouštěli především kvůli jeho neúplné rodině, kdy ho vychovával jen jeho opilecký otec. Podle písemných hlášení z policejního archivu v Tobolsku se dokonce dopustil krádeže. Tato hlášení obsahují první popis mladého Rasputina. V té době měřil asi 180 cm, měl světlé vlasy, podlouhlý obličej a tmavě zrzavý plnovous. V jeho rodné obci se vypráví, že byl jako člověk velice rozporuplný. Na jedné straně vedl výstřední život, na druhé straně se často modlíval a prosil, aby se mu dostalo poznání. Až do 28 let ho zajímalo jen pití, ale poté, podle jeho vlastních slov, nastal obrovský zlom v jeho životě, kdy se otevřel Bohu a začal putovat po klášterech na Sibiři. Rasputinovo jméno Existují dohady, že jeho příjemní Rasputin je odvozeno od ruského slova „rasputnik“, což znamená prostopášník či nemrava. Pravda je však taková, že jeho příjmení od tohoto slova odvozeno nebylo, ale bylo jeho pravým příjmením. V jeho rodné vsi tehdy žili i jeho příbuzní, kteří měli stejné jméno. V pozdějších letech, kdy už dosáhl slávy a uznání, požádal cara Mikuláše II., aby si mohl příjmení změnit na „Novych“, což znamená nový nebo obnovitel. Jiný názor zastává pak Otto von Taube, který ve své knize Rasputin (vydané 1924) tvrdí, že jeho skutečné příjmení bylo Vilkin. Toto slovo mělo pak být odvozeno od ruského vilka, což znamená vidlice, nebo rozvětvení cest. Manželství 22. února 1887 (podle starého ruského kalendáře) se oženil s Paraskevou Fjodorovnou Dubrovninovou, která pocházela z vedlejší vesnice. Rasputin se ale naneštěstí pro ni doma moc nezdržoval, neustále cestoval a zdokonaloval si své léčitelské schopnosti. Domů se pak vracel vždy jen na krátký čas. Roku 1895 se mu narodil syn Dmitrij, který v pozdější době trpěl epilepsií a 1897 pak dcerka Matrjona, které říkávali Maria. Příchod do Petrohradu Do hlavního města Rasputin přišel roku 1905, kde se zrovna konalo velké shromáždění církevních představitelů. Rasputin věřil, že získá poučení a především podporu od známého duchovního Ioanna Kronštadského, v jehož svatost pevně věřila i carská rodina. K té se nakonec přiblížil roku 1907, kdy se mu podařilo navázat pevné přátelství s carem Mikulášem II., ale především s jeho ženou carevnou Alexandrou Fjodorovnou. Léčitelské schopnosti Skutečnost, která měla zůstat před veřejností utajena, byla vážná nemoc následníka trůnu Alexeje Nikolajeviče (1904–1918). Tento malý chlapec trpěl totiž zákeřnou hemofilií, jakékoli sebemenší poranění mu mohlo způsobit dlouhodobé krvácení. Roku 1909 měl carevič malou nehodu, která mu však v souvislosti s jeho chorobou velmi přitížila. Nikdo si nevěděl rady. Nakonec byl povolán sám Rasputin, kterému se podařilo svými modlitbami a hypnotickými schopnostmi chlapce uzdravit. Je otázka, zda-li to byla pouhá náhoda, či zda měl Rasputin opravdu takový léčitelský dar. Důležité je ale to, že od té doby mu byli car s carevnou velmi nakloněni a nedali na něj dopustit. 1. světová válka Poté, co byl 28. června 1914 spáchán atentát na rakouského následníka trůnu arcivévodu Františka Ferdinanda a jeho ženu, Rusko vstoupilo do války na straně Anglie a Francie. Car učinil toto rozhodnutí i přes úpěnlivé prosby Rasputina. Ten předvídal, že z tohoto boje vyjde Rusko jako poražený, avšak Mikuláš II. ho odmítal poslouchat. Nakonec toho litoval, protože jeho vojska utrpěla četné ztráty, a proto musel sám odjet do války. Během jeho nepřítomnosti řídila stát carevna a Rasputin. Dokonale ji ovládl a prakticky jí nařizoval, co má dělat. Rasputinův konec Svým skandálním životem Rasputin diskreditoval carskou rodinu. 30. prosince 1916 na něj byl spáchán atentát. Mezi jeho vrahy patří poslanec Státní dumy Vladimír Puriškevič a kníže Felix Jusupov, manžel carovy neteře. Rasputinova smrt se stala legendou. Jeho vrazi se jej snažili otrávit cyankáli ve víně a koláčích, ale jed na něj nepůsobil. Poté jej třikrát střelili a tělo vhodili do řeky Něvy. Důvod, proč nepůsobil jed, není zcela zřejmý - předpokládá se , že částečně byl kyanid neutralizován cukrem a je také možné, že jako silný piják měl Rasputin sníženou kyselost žaludku, takže cyankáli se nerozložilo na smrtelný kyanovodík. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Grigorij Jefimovič Rasputin byl ruský mystik, který měl velký vliv na poslední ruské vládce z dynastie Romanovců. Rasputin hrál důležitou roli v životě cara Mikuláše II., jeho ženy carevny Alexandry Fjodorovny a mladého careviče Alexeje.

Mládí
Rasputin se narodil 9. 1. 1869 v malé sibiřské vesničce Pokrovskoje ve správním okrese Ťumeň u Tobolska na Urale.

Rasputinova rodina
Jeho otec se jmenoval Jefim Jakovlevič, jeho matka Anna Vasiljevna a oba byli svobodní sedláci. Jeho dva sourozenci zemřeli velmi mladí, starší bratr Lavrentij na zápal plic, sestra Marie se pak jednoho dne utopila v řece. Rovněž jeho matka zemřela velmi brzy, takže byl Rasputin již od dětství odkázán prakticky sám na sebe. Rasputin nepatřil zrovna mezi nejvzdělanější, v dospělosti mu dělal problémy obyčejný pravopis a dokonce je známo, že ani nedovedl psát rovně. Důvodem této jeho omezenosti bylo to, že v té době byly velice omezeny možnosti školního vzdělání a pokud již někdo učil, byl to vesnický pop.

Když Rasputin dospíval, začal běhat za děvčaty a často se i opíjel. Místní lidé ho považovali za darebáka, ale často mu to odpouštěli především kvůli jeho neúplné rodině, kdy ho vychovával jen jeho opilecký otec. Podle písemných hlášení z policejního archivu v Tobolsku se dokonce dopustil krádeže. Tato hlášení obsahují první popis mladého Rasputina. V té době měřil asi 180 cm, měl světlé vlasy, podlouhlý obličej a tmavě zrzavý plnovous.

V jeho rodné obci se vypráví, že byl jako člověk velice rozporuplný. Na jedné straně vedl výstřední život, na druhé straně se často modlíval a prosil, aby se mu dostalo poznání.

Až do 28 let ho zajímalo jen pití, ale poté, podle jeho vlastních slov, nastal obrovský zlom v jeho životě, kdy se otevřel Bohu a začal putovat po klášterech na Sibiři.

Rasputinovo jméno
Existují dohady, že jeho příjemní Rasputin je odvozeno od ruského slova „rasputnik“, což znamená prostopášník či nemrava. Pravda je však taková, že jeho příjmení od tohoto slova odvozeno nebylo, ale bylo jeho pravým příjmením. V jeho rodné vsi tehdy žili i jeho příbuzní, kteří měli stejné jméno. V pozdějších letech, kdy už dosáhl slávy a uznání, požádal cara Mikuláše II., aby si mohl příjmení změnit na „Novych“, což znamená nový nebo obnovitel.

Jiný názor zastává pak Otto von Taube, který ve své knize Rasputin (vydané 1924) tvrdí, že jeho skutečné příjmení bylo Vilkin. Toto slovo mělo pak být odvozeno od ruského vilka, což znamená vidlice, nebo rozvětvení cest.

Manželství
22. února 1887 (podle starého ruského kalendáře) se oženil s Paraskevou Fjodorovnou Dubrovninovou, která pocházela z vedlejší vesnice. Rasputin se ale naneštěstí pro ni doma moc nezdržoval, neustále cestoval a zdokonaloval si své léčitelské schopnosti. Domů se pak vracel vždy jen na krátký čas.

Roku 1895 se mu narodil syn Dmitrij, který v pozdější době trpěl epilepsií a 1897 pak dcerka Matrjona, které říkávali Maria.

Příchod do Petrohradu
Do hlavního města Rasputin přišel roku 1905, kde se zrovna konalo velké shromáždění církevních představitelů. Rasputin věřil, že získá poučení a především podporu od známého duchovního Ioanna Kronštadského, v jehož svatost pevně věřila i carská rodina. K té se nakonec přiblížil roku 1907, kdy se mu podařilo navázat pevné přátelství s carem Mikulášem II., ale především s jeho ženou carevnou Alexandrou Fjodorovnou.

Léčitelské schopnosti
Skutečnost, která měla zůstat před veřejností utajena, byla vážná nemoc následníka trůnu Alexeje Nikolajeviče (1904–1918). Tento malý chlapec trpěl totiž zákeřnou hemofilií, jakékoli sebemenší poranění mu mohlo způsobit dlouhodobé krvácení.

Roku 1909 měl carevič malou nehodu, která mu však v souvislosti s jeho chorobou velmi přitížila. Nikdo si nevěděl rady. Nakonec byl povolán sám Rasputin, kterému se podařilo svými modlitbami a hypnotickými schopnostmi chlapce uzdravit. Je otázka, zda-li to byla pouhá náhoda, či zda měl Rasputin opravdu takový léčitelský dar. Důležité je ale to, že od té doby mu byli car s carevnou velmi nakloněni a nedali na něj dopustit.

1. světová válka
Poté, co byl 28. června 1914 spáchán atentát na rakouského následníka trůnu arcivévodu Františka Ferdinanda a jeho ženu, Rusko vstoupilo do války na straně Anglie a Francie. Car učinil toto rozhodnutí i přes úpěnlivé prosby Rasputina. Ten předvídal, že z tohoto boje vyjde Rusko jako poražený, avšak Mikuláš II. ho odmítal poslouchat. Nakonec toho litoval, protože jeho vojska utrpěla četné ztráty, a proto musel sám odjet do války. Během jeho nepřítomnosti řídila stát carevna a Rasputin. Dokonale ji ovládl a prakticky jí nařizoval, co má dělat.

Rasputinův konec
Svým skandálním životem Rasputin diskreditoval carskou rodinu. 30. prosince 1916 na něj byl spáchán atentát. Mezi jeho vrahy patří poslanec Státní dumy Vladimír Puriškevič a kníže Felix Jusupov, manžel carovy neteře.

Rasputinova smrt se stala legendou. Jeho vrazi se jej snažili otrávit cyankáli ve víně a koláčích, ale jed na něj nepůsobil. Poté jej třikrát střelili a tělo vhodili do řeky Něvy. Důvod, proč nepůsobil jed, není zcela zřejmý - předpokládá se , že částečně byl kyanid neutralizován cukrem a je také možné, že jako silný piják měl Rasputin sníženou kyselost žaludku, takže cyankáli se nerozložilo na smrtelný kyanovodík.