zavřít
Gratianus

římský císař

Narození:
359 , Sirmio
Úmrtí:
383  ve věku 24 let,  Lugdun / Lyon/  †
Znamení:
-
Výška:
přidej výšku
Váha:
přidej váhu
Barva očí:
přidej barvu očí
Barva vlasů:
přidej barvu vlasů
Postava:
přidej postavu
Národnost:
přidej národnost
Rasa:
přidej rasu
Náboženství:
přidej náboženství
Velikost bot:
přidej velikost bot
Velikost oblečení:
přidej velikost oblečení
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

0 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

Gratianus / Flavius Gratianus/, římský císař, se narodil v roce 359 v Sirmiu jako syn Valentiana I. a Mariny Severy. Byl vnukem Gratiana staršího. V roce 366 byl jmenován konzulem a rok na to ho otec jako osmiletého prohlásil Augustem. Po smrti Valentiana byl Gratianus provolán jediným císařem v západní říši, ale už za pět dní byl vyhlášen Augustem jeho čtyřletý bratr Valentinianus II. a to bez vědomí Gratiana. Začal probíhat boj o moc. Gratianus navštívil v roce 375 Řím, aby si zajistil co největší oblibu. Jeho hlavní sídlo bylo v Trevíru, které v následujících letech užíval jako základnu pro vojenské operace proti Alamanům. Pak se Gratianus vydal v čele lehce vyzbrojeného vojska podél Dunaje do měst Bononia Malata / Bonoštor/, Sirmium a Astra Martis / Kula / - městečka v dánské provincii Ripensis- kde v šarvátce s Alany ztratil několik mužů. Když se Gratianus dověděl, že Valens bojuje v Hadrianopoli proti silné armádě Vizigótů, vzkázal mu, že mu přijde na pomoc. Nedorazil ale včas, aby jeho záhubě zabránil. V lednu v roce 379 povýšil Gratianus v Sirmiu na Valentovo místo Theodosia I. do hodnosti Augusta, aby vládl východní říši, zatímco sám dohlížel na obranu západu. V zimě 382 pobýval Gratianus delší dobu v Mediolanu / Milán /, kde zdejší biskup Ambrož v posledních čtyřech letech mladého císaře stále více ovlivňoval a odvracel od umírněných názorů Ausoniových. Gratianus byl velmi zbožný křesťan a to už od dětství, zajímal se o teologické otázky a v roce 379 veřejně zavrhl veškeré hereze, ale také jako první císař, vypustil ze svého titulu starobylou hodnost velekněze. Odejmul veřejné prostředky, vynakládané do té doby na pohanské bohoslužebné účely. Ze senátní budovy v Římě musel být odstraněn pohanský oltář bohyně Vítězství. To si mnozí pohanští senátoři vyložili jako hrozbu pro svou tradiční víru, a proto vyslali k císaři deputaci. V roce 383 se císař chystal na další vojenské akce proti Alamanům a dověděl se, že byl v Británii svými vojáky prohlášen Augustem Magnus Maximus. Gratianus se vydal na pochod do Lutetie / Paříž/, aby se sním střetl, ale jeho vojska přešla na stranu Maximuje. Se skupinkou přátel se Gratianus pokusil dorazit do Alp. V srpnu 383 ho v Lugdunu / Lyon/ Zavraždil jeden z vyšších důstojníků, který se vydával za jeho přívržence. Gratianus se v sedmi letech oženil s dvanáctiletou Constantií, dcerou Constantia II. Ta zemřela v roce 383 a jejich syna potkala smrt dříve, než otce. Poté se Gratianus oženil s jistou Laetou, která ho přežila o více než dvacet let. Gratianus byl příjemný a kultivovaný muž, dobrý řečník se zájmem o literaturu i náboženství. Jako osmnáctiletý se zúčastnil s velkým elánem válečného tažení. Laskavě se choval také ke svému mladšímu spoluvládci Valentinianovi II. Gratianus měl velkou zálibu ve sportu a zájem o cvičiště, to ho odvádělo od vládních povinností. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

Gratianus / Flavius Gratianus/, římský císař, se narodil v roce 359 v Sirmiu jako syn Valentiana I. a Mariny Severy. Byl vnukem Gratiana staršího.

V roce 366 byl jmenován konzulem a rok na to ho otec jako osmiletého prohlásil Augustem.

Po smrti Valentiana byl Gratianus provolán jediným císařem v západní říši, ale už za pět dní byl vyhlášen Augustem jeho čtyřletý bratr Valentinianus II. a to bez vědomí Gratiana. Začal probíhat boj o moc.

Gratianus navštívil v roce 375 Řím, aby si zajistil co největší oblibu. Jeho hlavní sídlo bylo v Trevíru, které v následujících letech užíval jako základnu pro vojenské operace proti Alamanům. Pak se Gratianus vydal v čele lehce vyzbrojeného vojska podél Dunaje do měst Bononia Malata / Bonoštor/, Sirmium a Astra Martis / Kula / - městečka v dánské provincii Ripensis- kde v šarvátce s Alany ztratil několik mužů.

Když se Gratianus dověděl, že Valens bojuje v Hadrianopoli proti silné armádě Vizigótů, vzkázal mu, že mu přijde na pomoc. Nedorazil ale včas, aby jeho záhubě zabránil.

V lednu v roce 379 povýšil Gratianus v Sirmiu na Valentovo místo Theodosia I. do hodnosti Augusta, aby vládl východní říši, zatímco sám dohlížel na obranu západu.
V zimě 382 pobýval Gratianus delší dobu v Mediolanu / Milán /, kde zdejší biskup Ambrož v posledních čtyřech letech mladého císaře stále více ovlivňoval a odvracel od umírněných názorů Ausoniových.

Gratianus byl velmi zbožný křesťan a to už od dětství, zajímal se o teologické otázky a v roce 379 veřejně zavrhl veškeré hereze, ale také jako první císař, vypustil ze svého titulu starobylou hodnost velekněze. Odejmul veřejné prostředky, vynakládané do té doby na pohanské bohoslužebné účely. Ze senátní budovy v Římě musel být odstraněn pohanský oltář bohyně Vítězství. To si mnozí pohanští senátoři vyložili jako hrozbu pro svou tradiční víru, a proto vyslali k císaři deputaci.

V roce 383 se císař chystal na další vojenské akce proti Alamanům a dověděl se, že byl v Británii svými vojáky prohlášen Augustem Magnus Maximus. Gratianus se vydal na pochod do Lutetie / Paříž/, aby se sním střetl, ale jeho vojska přešla na stranu Maximuje. Se skupinkou přátel se Gratianus pokusil dorazit do Alp. V srpnu 383 ho v Lugdunu / Lyon/ Zavraždil jeden z vyšších důstojníků, který se vydával za jeho přívržence.

Gratianus se v sedmi letech oženil s dvanáctiletou Constantií, dcerou Constantia II. Ta zemřela v roce 383 a jejich syna potkala smrt dříve, než otce. Poté se Gratianus oženil s jistou Laetou, která ho přežila o více než dvacet let.

Gratianus byl příjemný a kultivovaný muž, dobrý řečník se zájmem o literaturu i náboženství. Jako osmnáctiletý se zúčastnil s velkým elánem válečného tažení. Laskavě se choval také ke svému mladšímu spoluvládci Valentinianovi II.
Gratianus měl velkou zálibu ve sportu a zájem o cvičiště, to ho odvádělo od vládních povinností.