Gisela Uherská se narodila někdy kolem roku 985 jako dcera bavorského vévody Jindřicha ll., zvaného Svárlivec a Gisely, dcery krále burgundského. Byla sestrou německého císaře Jindřicha ll.

Ještě jako dítě byla provdána za pozdějšího uherského krále Štěpána l. V roce 1001 byli oba korunováni.

Nedávno před tím dynastie Arpádovců přijala křesťanství. Gisela měla na pokřesťanštění Maďarska velký podíl. Je pokládána za zakladatelku chrámu ve městě Veszprém. Podporovala činnost prvního benediktinského kláštera v zemi.
Její syn a následník trůnu Imre zemřel v roce 1031. Na jeho památku vyšila Gisela nádherné mešní roucho.

Po králově smrti v roce 1038 vypukly v zemi pohanské a dynastické vzpoury a Gisea se stala hříčkou v záměrech německé politiky. V roce 1045 pomohl král Jindřich lll. Gisele tak, že ji odvezl do Pasova. Tam jako jeptiška vstoupila do kláštera benediktinek, který podléhal vladaři.

Gisela Uherská zemřela jako abatyše v roce 1060 a později byla prohlášena za svatou.

Uhry se brzy vymanily u německého vlivu a podřídily se svrchovanosti papeže. Prohlášení Štěpána l. za svatého, které v roce 1073 učinil papež Řehoř Vll., otevřelo cestu k obnově národní nezávislosti země.