zavřít
František Karel Habsbursko-Lotrinský

rakouský arcivévoda, otec rakouského císaře Františka Josefa I.

Narození:
17. 12. 1802 , Vídeň
Úmrtí:
8. 3. 1878  ve věku 75 let,  Vídeň  †
Znamení:
střelec  
Výška:
přidej výšku
Hodnotit:
Líbí Nelíbí

0 se líbí, 0 se nelíbí

ODEBÍRAT NOVINKY O TÉTO OSOBNOSTI

František Karel Josef Habsbursko-Lotrinský byl rakouský arcivévoda a otec rakouského císaře Františka Josefa I. PůvodŠlo o druhorozeného syna císaře Svaté říše římské Františka II. (1768–1835), který je spíše znám pouze jako rakouský císař František I., a jeho druhé manželky, princezny Marie Terezy Neapolsko-Sicilské (1772–1807).Oba rodiče byli dětmi potomků Marie Terezie, František I. se narodil jako syn Leopolda II. a Marie Tereza byla dcerou Marie Karolíny. SňatekV zájmu zachování vládnoucí dynastie v přímé linii, protože starší bratr Františka Karla nemohl mít žádné potomky, bylo nutné, aby se pro něj našla vhodná nevěsta. Bavorský král Maxmilián I. Josef měl hned několik krásných dcer, z nichž jedna už byla rakouskou císařovnou (Karolína Augusta byla manželkou Františka I.). Volba padla na jeho druhou nejmladší žijící dceru, Žofii. Františka Karla rozhodně nepředcházela pověst krasavce a jeho budoucí ženu více lákala vyhlídka stát se císařovnou, než jeho manželkou. 4. listopadu 1824 se František Karel ve Vídni oženil s bavorskou princeznou Žofií (1805–1872), dcerou bavorského krále Maxmiliána I. Josefa a jeho druhé ženy, princezny Karolíny Bádenské. ŽivotV dějinách Habsburské monarchie nehrál žádnou významnou roli, byl pouze bratrem rakouského císaře a později se stal otcem dalšího rakouského císaře. V dětství se o něm uvažovalo jako o možném budoucím následníkovi, protože jistou dobu panovaly obavy, zdali se jeho ve vývoji opožděný bratr Ferdinand bude moci ujmout vlády. Později se ale ukázalo, že tyto obavy byly liché. Za bratrovy vlády se František Karel účastnil zasedání státní rady a po jeho smrti se měl stát dalším rakouským císařem, protože Ferdinand nemohl mít děti. On sám nebyl nijak pronikavě inteligentní a už od počátku manželství s Žofií bylo jasné, že v rodině bude „nosit kalhoty“ ona, což se později, za revoluce roku 1848 i za vlády jejich syna Františka Josefa I., potvrdilo. Po bratrově abdikaci na rakouský trůn se pod Žofiiným vlivem 2. prosince 1848 vzdal trůnu ve prospěch syna Františka Josefa. František Karel se velmi zajímal o kulturu a umění. Často vystupoval jako patron umění a na jeho počest je v Linci po něm pojmenováno proslulé muzeum, Francisco-Carolinum. Zemřel ve Vídni roku 1878, pravděpodobně na rakovinu střev. Přežil jak svou ženu, která zemřela v roce 1872, tak všechny své sestry. Jako poslednímu z Habsburků bylo po jeho smrti srdce uloženo do stříbrného poháru v kostele Augustiniánů, vnitřnosti do měděné schráně v chrámu sv. Štěpána a tělo do kapucínské krypty ve Vídni. …zobrazit celý životopis

Upravit životopis

Životopis

František Karel Josef Habsbursko-Lotrinský byl rakouský arcivévoda a otec rakouského císaře Františka Josefa I.

Původ
Šlo o druhorozeného syna císaře Svaté říše římské Františka II. (1768–1835), který je spíše znám pouze jako rakouský císař František I., a jeho druhé manželky, princezny Marie Terezy Neapolsko-Sicilské (1772–1807).

Oba rodiče byli dětmi potomků Marie Terezie, František I. se narodil jako syn Leopolda II. a Marie Tereza byla dcerou Marie Karolíny.

Sňatek
V zájmu zachování vládnoucí dynastie v přímé linii, protože starší bratr Františka Karla nemohl mít žádné potomky, bylo nutné, aby se pro něj našla vhodná nevěsta. Bavorský král Maxmilián I. Josef měl hned několik krásných dcer, z nichž jedna už byla rakouskou císařovnou (Karolína Augusta byla manželkou Františka I.). Volba padla na jeho druhou nejmladší žijící dceru, Žofii. Františka Karla rozhodně nepředcházela pověst krasavce a jeho budoucí ženu více lákala vyhlídka stát se císařovnou, než jeho manželkou.

4. listopadu 1824 se František Karel ve Vídni oženil s bavorskou princeznou Žofií (1805–1872), dcerou bavorského krále Maxmiliána I. Josefa a jeho druhé ženy, princezny Karolíny Bádenské.

Život
V dějinách Habsburské monarchie nehrál žádnou významnou roli, byl pouze bratrem rakouského císaře a později se stal otcem dalšího rakouského císaře.

V dětství se o něm uvažovalo jako o možném budoucím následníkovi, protože jistou dobu panovaly obavy, zdali se jeho ve vývoji opožděný bratr Ferdinand bude moci ujmout vlády. Později se ale ukázalo, že tyto obavy byly liché. Za bratrovy vlády se František Karel účastnil zasedání státní rady a po jeho smrti se měl stát dalším rakouským císařem, protože Ferdinand nemohl mít děti. On sám nebyl nijak pronikavě inteligentní a už od počátku manželství s Žofií bylo jasné, že v rodině bude „nosit kalhoty“ ona, což se později, za revoluce roku 1848 i za vlády jejich syna Františka Josefa I., potvrdilo.

Po bratrově abdikaci na rakouský trůn se pod Žofiiným vlivem 2. prosince 1848 vzdal trůnu ve prospěch syna Františka Josefa.

František Karel se velmi zajímal o kulturu a umění. Často vystupoval jako patron umění a na jeho počest je v Linci po něm pojmenováno proslulé muzeum, Francisco-Carolinum.

Zemřel ve Vídni roku 1878, pravděpodobně na rakovinu střev. Přežil jak svou ženu, která zemřela v roce 1872, tak všechny své sestry. Jako poslednímu z Habsburků bylo po jeho smrti srdce uloženo do stříbrného poháru v kostele Augustiniánů, vnitřnosti do měděné schráně v chrámu sv. Štěpána a tělo do kapucínské krypty ve Vídni.