Erik VII. Pomořanský, dánský král, byl synem Vratislava Pomořanského a Marie Meklenburské a vnukem Ingeborg, která byla sestrou dánské královny Markéty I.

Erik, kterého si Markéta vybrala za svého nástupce, byl v rámci kalmarské unie králem všech tří zemí. Vládl v letech 1412 -1439. Snažil se k Dánsku připojit Šlevicko, ale marně.

V roce 1434 došlo ve Švédsku k povstání a správcem země se stal Engelbrekt Engelbrektsson.

V roce 1439 dánské stavy zbavily Erika vlády. Ten odešel ze země na ostrov Gotland a odtud podnikal loupežné výpravy.

Králem Dánska byl zvolen Kryštof III. Bavorský z rodu Wittelsbachů.

Erik VII. Pomořanský zemřel v roce 1448.